Anatolovy aféry

Cecil B. DeMille, 1921

Anotace

V Americe konvence obecné morálky, stále sevřené viktoriánským duchem puritánského pokrytectví, rozvířila již desátá léta minulého století. Následující desetiletí proslulé svou frivolní dychtivostí, ne nadarmo se pyšnící přezdívkou „jazzový věk“, pak uvedlo společnost do víru modernity již zcela – čím více na síle nabývá konzumerismus, tím překonanější se jeví tradiční kastovní uspořádání západní společnosti. V tomto demografickém procesu proměn vnějších projevů i hodnotových veličin nepřehlédnutelnou roli arbitra sehrálo nové demokratické umění – film. A ze všech tehdejších hollywoodských tvůrců nesrovnatelně nejautoritativnějším hlasem nositele nových trendů oplýval Cecil B. DeMille. Jeho mravoličné komedie jako např. Staré manželky za nové, Neměňte svého manžela, Samec – samička, Proč měnit manželku? (názvy jsou uvedeny v doslovném překladu, neboť oproti tehdejším českým distribučním titulům zřetelněji vyjadřují jejich záměr) skýtaly (nejen) americkému divákovi návod k novému způsobu života. Svou nepokrytou melodramatičností pak umocňovaly náboženské vytržení středních vrstev ze své vlastní, právě nabyté existenční vážnosti. Jedním z jejich bezprostředních důsledků byl zrod „nové ženy“, nacházející ideální představitelku ve hvězdě mnoha DeMilleových filmů Glorii Swansonové, jež si kromě jiného vydobývá podstatně rovnoprávnějším postavení vůči dosavadní svrchovanosti muže. Anatalovy aféry je možné chápat jako určité završení tohoto volného cyklu.
Cecil B. DeMille v nich zvolil za námět divadelní hru, složenou ze sedmi jednoaktovek rakouského autora Arthura Schnitzlera, jež ještě dvacet let po svém premiérovém vídeňském uvedení z přelomu století platila v Americe za silně provokativní kus. Jeho tvorbě byla příznačná volba provokativních politických nebo erotických témat, příznačně tomu je jeho Anatol sebestředný sukničkář, jenž sobecky zneužívá ženy. DeMille tedy opět zvolil jako námět tabuizované téma, ovšem v duchu svého obvyklého stylu je přizpůsobil byť nepsaným, přesto přísným požadavkům dobové cenzury (platným pro film, nikoli divadlo). Než aby scénář Jeanie MacPhersonové „pouze“ převedl Schnitzlerovu látku do filmově svébytné podoby, využívá ji jako volnou inspiraci tak, aby film působil sice dráždivě, ale přesto zůstal nekonfliktně krotký. Ze Schnitzlera tedy ponechává mnoho nevysloveného, nebo přesně řečeno nezobrazeného, nicméně jako dobový dokument tehdejšího společenského vývoje je stále hoden našeho zájmu.

Číst dále

Filmografické údaje

O filmu

Rok výroby 1921
Země USA
Minutáž 83 min
Režie Cecil B. DeMille
Hrají Gloria Swansonová, Wallace Reid, Agnes Ayresová, Bebe Danielsová