Anotace
Režisér Juraj Herz si v osmdesátých letech vyzkoušel nejrůznější žánry, počínaje andersenovskou pohádkou Přezůvky štěstí (1986) přes komedii Sladké starosti (1984), mafiánskou parodii Buldoci a třešně (1981) a drama Zastihla mě noc (1985) až ke sci-fi hororu Upír z Feratu (1981). V rámci desetiletí, vrcholícího režisérovou emigrací do západního Německa (1987), ovšem nejneobvyklejší titul ze všech představuje Straka v hrsti (1988). Publicista, teatrolog a scenárista Antonín Přidal pro Herzovy potřeby modernizoval a aktualizoval středověkou hru Mastičkář, přičemž zachoval její masopustní teatralitu. I když se vyprávění odehrává ve zdánlivém bezčasí, vznikla zašifrovaná „hra o lásce a nenávisti“ satirizující soudobé společensko-politické praktiky. Prostor středověkého tržiště sousedí s moderní skládkou a aktéři jsou stejně tak herci, středověkými postavami i nadčasovými figurkami ztělesňujícími lidské vlastnosti. Mladík Rubín (Jan Hrušínský) zamilovaný do zlodějské tulačky Straky (Györgyi Tarjánová), nevěrná měšťka Anděla (Zdeňka Sajfertová) a vychytralý mastičkář Severín (Boris Rösner) se pokoušejí získat vzácnou perlu ukradenou starému lichváři (Leoš Suchařípa). Ta však svým majitelům přináší neštěstí a zmar. Parta loupežníků na motorkách, královští zbrojnoši a skupina kočovných herců – ti všichni dotvářejí kolorit „věčné“ society, která se svými touhami, láskami i nenávistmi kráčí dějinami, přestože kostýmy a okolní kulisy se mění... Průhledně útočná, politizující koláž, mísící v karnevalovém rytmu minulost a přítomnost, se setkala s problémy už během natáčení. K těm přispělo i angažmá tehdy zakázané skupiny Pražský výběr (podle jejíž skladby je snímek pojmenován). Výroba filmu byla pozastavena kvůli udání z obscénnosti. Straka v hrsti skončila v cenzorském trezoru a premiéry v kinech se nedočkala. K divákům se po roce 1989 dostala především na videokazetách.
Číst dále
