Buldoci a třešně

Parodie na „kapitalistické“ filmové žánry, které neměly v domácí kinematografii žádnou tradici, patřily mezi specifika československé kinematografie. Svůj mnohokrát osvědčený smysl pro absurdní nadsázku a humor využil v roce 1981 také Juraj Herz, kdy uvedl do kin vedle moderního vampýrského hororu Upír z Feratu i mafiánskou parodii Buldoci a třešně. Snímek natočený z existenčních důvodů, na jehož scénáři se Herz podílel s prorežimním spisovatelem a scenáristou Ivanem Garišem, je založen na kontrastu mezi drsnými italskými zločinci velkého formátu a svérázně „lokálním“ českým podsvětím. Protagonistou rozmarného vyprávění je mafiánský boss Carmello, který se pokusil podrazit svého šéfa a nyní hledá úkryt před jeho zabijáky v Praze. Středoevropskou metropoli považuje za bezpečný úkryt, pražská galerka se však postará o to, aby světácký cizinec na vlastní kůži poznal zločinecké metody vypěstované v prostředí reálného socialismu… Podobně jako řada jiných československých parodií, ani Buldoci a třešně se neopírají o dobrou znalost amerických či italských mafiánských filmů, ale spíš o představu o nich. Pod zastřešujícími křídly parodie tak vznikl lehce bizarní snímek, který těží s absurdního humoru a zajímavého hereckého obsazení. V roli dona Carmella využil svých komediálních schopností slovenský herec Marián Labuda. Mafiánské kostýmy oblékli i Jiří Kodet, František Němec nebo František Filipovský. Protože Jiří Hrzán v průběhu natáčení zemřel, musel po něm part mafiánského zabijáka Fofa převzít Miroslav Středa. Režisér Juraj Herz se ve filmu objevuje v roličce Dirigenta a drobný číšnický part svěřil svému kolegovi Jiřímu Menzelovi.