Anotace
Vedle populárních Vorlíčkových Tří oříšků pro Popelku (1973) má scenárista František Pavlíček zásluhu i na pohádce, kterou v roce 1971 realizoval Antonín Kachlík. (V úvodních titulcích byl ovšem zakázaný autor skryt pod jménem kolegyně Evy Košlerové.) Pohádky jsou v Kachlíkově filmografii neobvyklým žánrem (posledním titulem režisérovy filmografie je však úsměvný ladovský příběh O zatoulané princezně /1987/). Titulním hrdinou, kterému romantickou atmosféru vdechla pohádkářka Božena Němcová, je osiřelý princ, jenž během putování po světě naslouchá radám svého mluvícího koně. Když se mladík zamiluje do krásné princezny Slavěny, poradí mu kouzelný lichokopytník, aby se na královském dvoře vydával za němého zahradnického pomocníka. Inkognito zachová vznešený hrdina i po vítězném boji se zběsilým drakem, který ohrožuje království. Umožní tak ovšem zákeřnému Černému rytíři, aby si na zachráněné panně vynutil svědectví o vlastní statečnosti. Hrdina, kterému se přezdívá Bajaja podle zvuků, které jako němý vydává, se osvědčí i ve všech následujících obtížných zkouškách… Přestože triková podoba draka (koncepce: Vladimír Brehovszký, konstrukce: Bohumil Bednář) samozřejmě neodpovídá moderním digitálním standardům, povedlo se Kachlíkovi s kameramanem Jiřím Macákem vytvořit pohádkovou atmosféru, vytěženou především z „mystických“ exteriérů natáčených v okolí Hrubé Skály. Zatímco titulní hrdina má tvář slovenského herce Ivana Palúcha a hlas Petra Štěpánka, Magda Vášáryová zůstává celistvě neodolatelnou princeznou Slavěnou. Černého prince si zahrál František Velecký, který se po boku Vášáryové objevil už coby Mikuláš v historickém dramatu Františka Vláčila Marketa Lazarová (k němuž napsal scénář v roce 1967 právě František Pavlíček). Hlas Bajajově padoušskému protivníkovi ovšem propůjčil zkušený Petr Čepek.
Číst dále
