Anotace
Režisér Ladislav Rychman patří k těm českým tvůrcům, kteří se pokoušeli v šedesátých letech vytvořit domácí žánrové varianty: vedle detektivek (Zločin v dívčí škole /1965/, Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? /1969/) se zabýval i muzikálem. Kromě fenomenálních Starců na chmelu (1964) se se scenáristou Vratislavem Blažkem podílel i na Dámě na kolejích (1966) a později i na normalizační verzi Strakonického dudáka nazvané Hvězda padá vzhůru (1974). Podobně jako v příběhu o středoškolácích na chmelové brigádě, i v Dámě na kolejích zazní písně Jiřího Bažanta, Vlastimila Hály a Jiřího Maláska. Dva roky po generačním příběhu o mladistvé rebelii realizoval stejný autorský tým příběh řidičky pražské tramvaje Marie Kučerové, která se potýká s manželovou nevěrou. Spíš než o muzikál jde ovšem o komorní vztahovou komedii proloženou hudebními čísly. Furiantská pomsta nevěrnému Václavovi se ovšem nakonec ukáže být jen snem bezradné ženy zahnané do kouta... Hořce komická Dáma na kolejích je tak určena jiné, autorům bližší věkové skupině než Starci na chmelu, využívá jiný druh hudby a soustřeďuje se především na hlavní hrdinku. Také tento film se však pokouší uchopit žánrovým způsobem aktuální téma. Marie touží dokázat manželovi svou rovnoprávnost a její boj – byť jen snový – využívá téma feminismu, které v dobovém českém filmu působilo značně nezvykle. Texty Vratislava Blažka nepostrádají ironický nadhled, který spolu s idealizovanou realitou Mariina snu představuje nenápadný kontrast ke kruté všednodenní skutečnosti. Písně z Dámy na kolejích se nestaly hity i proto, že angažmá Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého do hlavních rolí naráželo na omezené pěvecké schopnosti obou celebrit, které spolu ovšem po herecké stránce fungovaly znamenitě. Dvojice, která v roce 1970 uzavřela sňatek (a o dvanáct let později se rozvedla) si společně zahrála i v dalších filmech, počínaje dramatem Martina Friče Hvězda zvaná Pelyněk (1964) a konče tragikomedií Vrásky z lásky (2012).
Číst dále
