Anotace
„Pokleslá“ kapitalistická zábava neměla v socialistickém Československu místo. Přesto však vznikaly filmy, které k ní odkazovaly, a to nikoli jen parodicky, ale i s humorným, tvůrčím odstupem. To je případ „kovbojky“ Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), „bondovky“ Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967), krimikomedie „Čtyři vraždy stačí, drahoušku!“ (1970), „cliftonovky“ Adéla ještě nevečeřela (1977) a „verneovky“ Tajemství hradu v Karpatech (1981) – a také komedie Kdo chce zabít Jessii? (1966). Ta je celovečerním scenáristickým debutem Miloše Macourka a první z řady bláznivých komedií, na nichž spolupracoval s režisérem Václavem Vorlíčkem. Mezi experimenty se „západními“ vzorci, kterým se věnovali i Jiří Brdečka s Oldřichem Lipským, má příběh o zhmotňování snů zvláštní postavení. Baví totiž diváky hrou s prvky, které ve své době nemohli znát, ale doplňuje ji o prvky inteligentní, politizující satiry. Emancipovaná docentka somniologie Beránková (Dana Medřická) vynalezne přístroj schopný sledovat a ovlivňovat sny a ze žárlivosti ho použije na svého uťápnutého, neúspěšného manžela Jindřicha (Jiří Sovák). Z Jindřichova snu tak uniknou do reality tři komiksové postavy – krásná Jessie (Olga Schoberová) a dva zloduši – pistolník a Superman... Ve vyprávění rezonuje kritika všech, kteří se snaží člověka řídit, zdokonalovat a kontrolovat (včetně jeho snů). Vtipný nápad autoři rozvíjejí i ve formální rovině: komiksové postavy nemluví, ale vyjadřují se prostřednictvím „bublin“. Komiksová estetika proniká nejrůznějšími nápaditými způsoby do hrané akce. Významný podíl na vizuální podobě filmu mají kameraman Jan Němeček a výtvarník Karel Saudek. Film byl natočen na cinemaskopický formát, kvůli náročným požadavkům na realizaci triků však musel být černobílý.
Číst dále
