Alibi na vodě

Spisovatel a scenárista Jiří Marek se do historie české detektivky nezapsal jen televizním seriálem Hříšní lidé města pražského, ale i posledním dílem filmové trilogie spojené s postavami kriminalistů Tůmy a Líbala. Po filmech 105 % alibi (1959) a Kde alibi nestačí (1961) se režie snímku Alibi na vodě opět ujal zkušený Vladimír Čech. Dvojice ostrovtipných kriminalistů se tentokrát pouští do pátrání po vrahovi krásné manekýnky Zuzany. Tu ukryl režisér Konrád na hausbót zakotvený v malé zátoce a tajně pak natáčel pátrání policie po zmizelé dívce. Práce na experimentálním snímku se změní v reálné drama ve chvíli, kdy je Zuzana zavražděna. Pátrání v mondénním prostředí pražských filmařů komplikuje skutečnost, že téměř všichni podezřelí mají alibi… V rámci trilogie má druhé pokračování přece jen jiné postavení než předchozí dva díly, které představovaly v rámci dobové domácí kinematografie nebývalé žánrové osvěžení. V kontextu výbojů československé nové vlny působí snímek z roku 1966 poněkud staromilsky, přestože využívá i humorného nadhledu, zvláště ve vztahu obou hlavních hrdinů. Vladimír Čech ovšem neváhá prostřednictvím snobského Konráda v podání Otomara Krejči kritizovat právě své „novovlnné“ intelektuálské kolegy. Navzdory tomu i jistému ideovému zkreslení představuje Alibi na vodě osvědčenou diváckou kvalitu. Pokud jde o přesvědčivost odborné kriminalistické stránky i vnitřní logiku postav, poskytuje totiž Jiří Marek filmu bezpečnou oporu. Atraktivitu snímku zvyšují Karel Höger a Josef Bek v hlavních rolích. Prvorepublikové hvězdy Oldřich Nový a Svatopluk Beneš se objevují v netradičních záporných partech. Roličku kameramana svěřil Vladimír Čech nestorovi české režie, Václavu Wassermanovi.