Anotace
Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. Otakar Vávra se ke stejné látce vrátil v období normalizace. Roku 1980 byla uvedena pod názvem Temné slunce jeho volná adaptace Krakatitu, tentokrát s patrnými vazbami na kontext studené války. Zdaleka však nedosáhla působivosti ani popularity starší verze.
