Peníze nebo život

„Peníze nebo život (…) působí na mne od začátku do konce jako zcela zázračný sen, kde se zároveň vyjevují tajné pravdy o Osvobozených co o osobách. Byl-li Pudr a benzin překvapivým zhuštěním jejich výletů a jejich divadelní činnosti, Peníze nebo život jako by shrnovaly úlohu, kterou oba komici hráli ve společnosti, v rodinách a salónech, jež spolu navštěvovali. Jejich podvratné spiklenectví v prostředí těchto salónů, tak jak je naznačeno ve filmu (kde oba protagonisté ztropí skandál při rodinné večeři), bylo pro mne jakýmsi ideálem; přátelství, o které se opíralo, i jeho neodvratné srážky s okolím – dost prudké, aby z nich křísla jiskra „pravé“ srandy a dobrodružství, zároveň však i „útulně“ omezené na scénu rodinného domu – máloco vymezovalo tak přesně mé vlastní představy o štěstí.“

Petr Král

„Padl nám do oka nápis na zdi. Vykřikli jsme na sebe s Voskovcem: Peníze nebo život – to je prima titul. Proč jsme vlastně vykřikli? Měli jsme celý scénář hotový a jen titul nám scházel. Byla to historie o dvou trestancích, z nichž jeden uteče z vězení a stane se boháčem, a druhý jako chudák se s ním po propuštění setká. To byla základní myšlenka, která měla jen tu malou chybu, že jsme ji najednou viděli letět na plátně, a náš film to nebyl, poněvadž si tam zpívali francouzsky A nous la liberté (Ať žije svoboda) a dělal to René Clair. Tak jsme zkrátka libretko vyhodili, nechali jsme jenom scény v muzeu a začali znovu.“

Jan Werich (1932)