Pražské povstání Václava Kosteleckého

Koncem roku 2014 NFA získal od dětí Václava Kosteleckého jedinečný záznam z pražských ulic v době Květnového povstání. Tento snímek, pořízený na 8mm formát, byl přepsán do  digitální podoby a uveden v kině Ponrepo v rámci přehlídky připomínající 70 let od Pražského povstání. Ve dnech 4.7. května 2015 byly vedle tohoto záznamu uvedeny také další hrané, dokumentární a zpravodajské filmy věnované této historické události.

Kosteleckého filmový záznam pokrývá období od konce dubna do začátku května 1945. Zobrazeny jsou zde pražské ulice poblíž filmařova vinohradského bydliště, ale také na Starém městě či Hradčanech. Vření se stupňuje, německé vojáky střídají v ulicích ozbrojení pražští občané. Zblízka sledujeme dění na barikádách, z hradčanské vyhlídky dokonce několik ohnisek bojů ve městě. Požár staroměstské radnice střídají záběry na dorazivší sovětské vojáky.

Vedle filmového záznamu byly do NFA předány Kosteleckého rukopisné poznámky  a několik fotografií, které dále přibližují atmosféru květnových událostí. V současnosti pracujeme na identifikaci zobrazených míst a osob, ať už na filmu nebo na fotografiích. Soustřeďujeme kontextové informace o květnových událostech a připravili jsme digitalizovaný film do podoby, ve které bude moci být využíván pro výzkumné a vzdělávací účely. Původní filmový záznam byl prohlédnut, vyčištěn a zkatalogizován a v nálezovém stavu bude dlouhodobě uložen v našich klimatizovaných depozitářích.

Již několik let buduje Národní filmový archiv sbírku amatérské a rodinné kinematografie. Právě snímky pořízené filmovými nadšenci na malé filmové formáty leckdy vypovídají o společnosti více než dobová oficiální produkce. I z tohoto důvodu jsou jedinečným pramenem nejen pro studium domácích dějin.

 

Václav Kostelecký (1913-1982)
český ekonom a vysoký úředník při Organizaci spojených národů

Václav Kostelecký ovládal sedm jazyků. Školu začal navštěvovat v době, kdy Tomáš Garrigue Masaryk prováděl modernizaci vzdělávacího systému. Ve dvanácti letech ovládal kromě češtiny také němčinu a angličtinu, po které následovala bulharština, srbochorvatština, slovinština, ruština, francouzština a později také italština.

Byl hluboce oddaný ideálům a cílům Organizace spojených národů, věřil ve význam nezávislé mezinárodní státní služby a prosazoval potřebu plného dodržování principů obsažených v Chartě OSN.

Svůj profesionální život zasvětil tomu, co považoval za základní kritérium veškeré mezinárodní spolupráce: praktické užitečnosti dosažených cílů v každodenním životě občanů.

Mezi nejinspirativnější osobnosti svého života řadil celoživotní přátele, profesory Josefa Macka a Gunnara Myrdala.

Václav Kostelecký byl znalec moderního umění, vášnivý amatérský fotograf, stejně tak i zkušený lyžař a horolezec, který zdolal několik evropských vrcholů. Mimo jiné podnikl v roce 1955 výpravu na Mont Blanc s lyžemi na zádech.

V roce 1978 zorganizoval v Ženevě výstavu fotografií Josefa Sudka, se kterým ho pojilo třicetileté přátelství od dob studií na Univerzitě Karlově v Praze, kdy se pohyboval v Sudkově uměleckém kruhu.

Když v roce 1977 odešel do důchodu, začal s Gunnarem Myrdalem pracovat na rešerších pro knihu „History of the United Nations Economic Commission for Europe“. Na konci roku 1981, poté, co shromáždil velké množství materiálů a zaznamenal mnoho rozhovorů, začal s psaním.

Václav Kostelecký zemřel náhle, 4. února 1982. Rozpracované kapitoly připravované knihy byly roku 1989 vydány pod názvem „The United Nations Economic Commission for Europe: The beginning of a History”.

Jako Čech milující svou vlast a odmítající přijmout jiné občanství, cestoval Václav Kostelecký s náhradním pasem vydaným OSN, a to od roku 1951 až do konce svého života. Jeho původní cestovní pas mu byl v Československu úředně zabaven v roce 1952. Vždy říkával: „Narodil jsem se jako Čech, zemřu jako Čech.”

Oficiální životopis je stažení: VÁCLAV KOSTELECKÝ (1913 1982)
Fond Václava Kosteleckého v archivu OSN zde.