Kameny bolesti

barevný, psychologický, milostný příběh, adaptace, 15 přístupnost, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital, dlouhý – 126 min.

Původní název: Mal de pierres. Země původu: Francie, Belgie. Výrobce: Les Productions du Trésor, StudioCanal (koprodukce), France 3 Cinéma (koprodukce), Paulines Angel (koprodukce), My Unity Production (koprodukce), Lunanime (koprodukce), Canal Plus (účast), Ciné Plus (účast), France Télévisions (účast), Région Provence-Alpes-Côte-dAzure (účast), Cofinova 12 (spolupráce), La Banque Postale Image 9 (spolupráce), Indéfilms 4 (spolupráce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 1.12.2016. Mluveno: francouzsky, německy, španělsky (titulky). – Romantický příběh ženy, která hledala vášeň a lásku, inspirován románem italské spisovatelky Mileny Agus. Film byl uveden v hlavní soutěži MFF v Cannes v roce 2016.

Distribuce: Mirius Film Distribution. Lokace: Francie: Lyon, La Ciotat (Bouches-du-Rhône), Provence-Alpes-Côte d’Azur, La Seyne-sur-Mer, Alpes-de-Haute-Provence, Savojsko. Španělsko: Andaluzie, Villaluenga del Rosario (Cádiz). Švýcarsko: Davos.

AUTOŘI: Režie: Nicole Garciaová. Předloha: Milena Agusová (román Mal di pietre, 2006, česky Kameny bolesti, nakl. Paseka, Praha-Litomyšl 2010). Scénář: Nicole Garciaová, Jacques Fieschi. Kamera: Christophe Beaucarne. Architekt: Arnaud de Moleron. Návrhy kostýmů: Catherine Leterrierová. Masky: Stéphanie Guillonová, Christophe Oliveira. Střih: Simon Jacquet. Zvuk: Jean-Pierre Duret, Sylvain Malbrant, Jean-Pierre Laforce. Výkonná produkce: Xavier Amblard, Tim Martens. Producent: Alain Attal. Koproducent: Annemie Degryseová. Vizuální efekty: Emilien Lazaron. Hudba: Daniel Pemberton. Použitá hudba: různé skladby a písně. Hudební režie: Emmanuel Ferrier (hudební supervize).

Hrají: Marion Cotillardová (Gabrielle), Louis Garrel (André Sauvage), Alex Brendemühl (José Rabascal), Brigitte Roüanová (matka Adèle), Victoire du Boisová (sestra Jeanette), Aloïse Sauvageová (Agostine), Daniel Para (otec Martin), Jihwan Kim (Blaise), Victor Quilichini (čtrnáctiletý Marc), Arthur Igual (starosta).

České titulky: Natálie Nádassy (Filmprint Digital).

Ceny: César: (nominace) nejlepší film (Nicole Garciaová, Alain Attal), nejlepší režie (Nicole Garciaová), nejlepší herečka (Marion Cotillardová), nejlepší scénář-adaptace (Nicole Garciaová, Jacques Fieschi), nejlepší kamera (Christophe Beaucarne), nejlepší kostýmy (Catherine Leterriereová), nejlepší střih (Simon Jacquet), nejlepší zvuk (Jean-Pierre Duret, Sylvain Malbrant, Jean-Pierre Laforce).

Francouzská herečka a režisérka Nicole Garciaová natočila komorní psychologické drama Kameny bolesti podle stejnojmenného románu italské spisovatelky Mileny Agusové, přičemž děj přenesla ze Sardinie na jih Francie a kladla důraz zejména na epiku a na retro atmosféru 50. a 60. let. V milostném příběhu zvláštní, psychicky labilní hlavní hrdinky dojde na konci k překvapivému zvratu… – Manželé Gabrielle a José Rabascalovi doprovázejí čtrnáctiletého syna Marca na klavírní soutěž v Lyonu. Gabrielle si všimne názvu jedné ulice ve městě a vydá se sama na známou adresu. Vzpomíná přitom na minulost… Jako mladá se vášnivě zamilovala do učitele, ale ten ji odmítl. Její divoké chování, spojené s častými křečemi, přimělo matku, aby ji provdala za katalánského sezonního dělníka Josého, který jako republikán musel emigrovat před Francem a který pracoval v jejich hospodářství. Manželé se přestěhují do města La Ciotat. Jejich vztah zůstává chladný. Postupně se vzmáhají a vybudují stavební firmu. Po potratu pošle lékař Gabrielle, trpící ledvinovými kameny (ve francouzštině „kameny bolesti“) do horského sanatoria. Žena se tu zamiluje do těžce nemocného poručíka Andrého Sauvage, který bojoval v Indočíně. Muže však náhle odveze vojenská sanitka. Když se vrátí, stráví spolu několik vášnivých chvil. Oba jsou vyléčení a musejí odjet. André slíbí, že se milence ozve, ale nikdy to neudělá. Žena porodí dítě v přesvědčení, že je jeho. Její vášnivé milostné dopisy Andrému se vracejí neotevřené. – Gabrielle v Lyonu zjistí, že milenec zemřel v den jeho prvního odjezdu. Naplnění jejich vztahu si sama vysnila (syn je tedy Josého). Marc se umístí v soutěži jako druhý. Po návratu domů vyjde najevo, že José o poručíkovi věděl. Neřekl to však ženě, protože nechtěl, aby si vzala život. Gabrielle doprovází manžela do jeho rodného města ve Španělsku, kde od občanské války nebyl. – Tradičně pojaté filmové vyprávění se opírá zejména o přesvědčivý herecký výkon Marion Cotillardové, která bezpečně zvládá různé polohy (i různé stáří) nejednoduché a rozporné ženské bytosti. – Snímek byl v rámci Festivalu francouzských filmů 2016 uveden za účasti režisérky. -tbk-

NICOLE GARCIAOVÁ (nar. 22.4.1946, Oran, Alžírsko) odešla do Francie v roce 1962. Vystudovala herectví na pařížské Státní konzervatoři dramatického umění (1969) a hrála na různých scénách. V roce 1973 zahájila na jevišti spolupráci s režisérem Reném Planchonem, pod jehož vedením účinkovala především v klasickém repertoáru (Brecht, Musset, Corneille, Čechov, Shakespeare). Působí i jako divadelní režisérka. Ve filmu se začala objevovat koncem 60. let, avšak upozornila na sebe až jako laureátka Césara 1978 za vedlejší roli manželky záletného klavíristy v milostné komedii Sukničkář. Náročnou kreaci, jež jí vynesla mezinárodní uznání a nominaci na Césara 1980, předvedla v Resnaisově psychologickém traktátu Můj strýček z Ameriky, kde ztělesnila talentovanou herečku dělnického původu Janine, která posléze nalezne uplatnění jako průmyslová designérka. Galerii postav, jimž propůjčila na plátně svoji tajemně posmutnělou tvář, tvoří nejčastěji hrdinky, jejichž osudy jsou do značné míry poznamenány tragickou láskou nebo neblahými zážitky z minulosti. Hraje též v TV filmech či seriálech, např v seriálu Madame vous-êtes libre? (1971, Paní, jste volná? – TV). Od poloviny 80. let se věnuje i filmové režii. Z mnoha ocenění připomínáme dále Stříbrného Huga na MFF v Chicagu 2001 za herecký výkon (Betty Fisherová a další příběhy; spol. se Sandrine Kiberlainovou) a herecké ceny na MFF v Montrealu (Sedmá velmoc, Betty Fisherová a další příběhy). Kromě nominací na Césara za herecké výkony (Slova, která se mají říct, Nebezpečí z prodlení, Betty Fisherová a další příběhy) byla na tuto cenu nominována za režijní debut (Každý druhý víkend), za režii (Nejmilejší syn; + nominace za nejlepší film; Place Vendôme – Svět diamantů; + nominace za scénář). Na scénářích svých filmů často spolupracuje s Jacquesem Fieschim. Jejím životním partnerem byl na přelomu 70. a 80. let herec Jean Rochefort, s nímž má syna, herce Pierra Rocheforta (1981); její starší syn Frédéric Bélier-Garcia (nar. 1965) je divadelním a operním režisérem a scenáristou. Nesmíme ji zaměňovat s americkou herečkou Nicole Garciaovou (vl. jm. Stephanie Nicole Garcia-Colace, nar. 1983). – Režisérka se zúčastnila uvedení Kamenů bolesti v Praze v rámci Festivalu francouzských filmů 2016. – Filmografie: (herečka, není-li uvedeno jinak) Des garçons et des filles (1967, Chlapci a děvčata; r. Étienne Périer), Četník se žení (1968, Le gendarme se marie; r. Jean Girault), povídkový f. Faire lamour: De la pilule à lordinateur (1971, Milování: Od pilulky k počítači; r. Jean-Gabriel Albicocco, Thomas Fantl, Sachiko Hidari, Gunnar Höglund), La mort dun enfante (TV-1974, Smrt dítěte; r. Jean-Louis Muller), Que la fête commence (1974, Ať začne slavnost; r. Bertrand Tavernier – TV), Calmos (1975; r. Bertrand Blier), Duelle (1975, Dvojakost; r. Jacques Rivette), Le corps de mon ennemi (1976, Tělo mého nepřítele; r. Henri Verneuil – TV), Výslech (1976, La question; r. Laurent Heynemann), Les indiens sont encore loin (1976, Indiáni jsou ještě daleko; r. Patricia Morazová), Gaston Phébus (TV-1977; r. Bernard Borderie), Un papillon sur lépaule (1977, Motýl na rameni; r. Jacques Deray – TV), Sukničkář (1978, Le cavaleur; r. Philippe de Broca), Ce diable dhomme (TV-1978, Ten ďábelský muž; r. Marcel Camus), Aurélien (TV-1978; r. Michel Favart), Operación Ogro (1979, Operace Ogro; r. Gillo Pontecorvo), Le mors aux dents (1979, Uzda mezi zuby; r. Laurent Heynemann), Můj strýček z Ameriky (1980, Mon oncle dAmérique; r. Alain Resnais), Un jour sombre dans la vie de Marine (TV-1980, Smutný den v Marinině životě; r. Josyane Serrorová), Les uns et les autres (1980, Jedni a druzí; r. Claude Lelouch), Le grand paysage dAlexis Droeven (1980, Velká krajina Alexise Droevena; r. Jean-Jacques Andrien), Beau-père (1980, Otčím; r. Bertrand Blier), Quest-ce qui fait courir David? (1981, Co nutí Davida utíkat?; r. Élie Chouraqui), Lapprentissage de la ville (TV-1981, Poznávat město; r. Caroline Huppertová), Lhonneur dun capitaine (1982, Čest kapitána; r. Pierre Schoendoerffer – V), Via degli specchi (1982, Ulice zrcadel; r. Giovanna Gagliardová), Příkaz k smrti (1983, Copkiller; r. Roberto Faenza), Stella (1983; r. Laurent Heynemann), Les mots pour le dire (1983, Slova, která se mají říci; r. José Pinheiro), Garçon! (1983, Pane vrchní!; r. Claude Sautet), Les capricieux (TV-1983, Rozmarní; r. Michel Deville), Partenaires (1984, Herečtí partneři; r. Claude dAnna), Péril en la demeure (1984, Nebezpečí z prodlení; r. Michel Deville), Mariage blanc (TV-1984, Bílá svatba; r. Peter Kassovitz), Sedmá velmoc (1985, Le quatrième pouvoir; r. Serge Leroy), Muž a žena po dvaceti letech (1986, Un homme et une femme: vingt ans déjà; r. Claude Lelouch), Mort un dimanche de pluie (1986, Smrt za deštivé neděle; r. Joël Santoni), Létat de grâce (1986, Stav milosti; r. Jacques Rouffio), La lumière du lac (1987, Světlo z jezera; r. Francesca Comenciniová), Outremer (1989, Zámoří; r. Brigitte Roüanová), La femme de lamant (TV-1991, Milencova žena; r. Christopher Frank – TV), Un homme à la mer (TV-1993, Člověk na moři; r. Jacques Doillon), Aux petits bonheurs (1993, U drobných radostí; r. Michel Deville), Jeanne (TV-1994; r. Robert Mazoyer), Facteur VIII (TV-1994; r. Alain Tasma), Fugueuses (1995, Útěky; r. Nadine Trintignantová – TV), Lost & Found (1999, Ztracený a nalezený; r. Jeff Pollack), Kennedy et moi (1999, Kennedy a já; r. Sam Karmann), Betty Fisher et autres histoires (2000, Betty Fisherová a další příběhy; r. Claude Miller – TV), Sa mère, la pute (TV-2001, Její matka, kurva; r. Brigitte Roüanová), Tristan (2002, Tristan: Romantický vrah; r. Philippe Harel), La petite Lili (2002, Malá Lili; r. Claude Miller), Příběh Marie a Juliena (2002, Histoire de Marie et Julien; r. Jacques Rivette), Les parents terribles (TV-2003, Hrozní rodiče; r. Josée Dayanová), Ne fais pas ça! (2004, Nedělej to!; r. Luc Bondy), Le dernier jour (2004, Poslední den; r. Rodolphe Marconi), Ma place au soleil (2006, Moje místo pod sluncem; r. Éric de Montalier – TV), Les prédateurs (2007, Lupiči; r. Lucas Belvaux), Les bureaux de Dieu (2007, Boží úřad; r. Claire Simonová), Bancs publics (Versailles rive-droit) (2007, Veřejné lavičky; r. Bruno Podalydès), anim. horor Strach(y) ze tmy (2007, Peur/s/ du noir; r. Blutch, Charles Burns, Marie Caillouová, Pierre di Sciullo, Lorenzo Mattotti, Richard McGuire; hlas), Plein sud (2008, Na jih; r. Sébastien Lifshitz), Pourquoi tu pleures? (2010, Proč jsi plakal?; r. Sébastien Lifshitz), 38 témoins (2012, 38 svědků; r. Lucas Belvaux), Tu honoreras ta mère et ta mère (2013, Budeš ctít svoji matku a svoji matku; r. Brigite Roüanová), Gare du Nord (2013; r. Claire Simonová), Au bout de la nuit (TV-2015, Na sklonku noci; r. Lucas Belvaux), Belles Familles (2015, Báječné rodiny; r. Jean-Paul Rappeneau), Papa ou maman 2 (2016, Táta nebo máma 2; r. Martin Bourboulon); (režie a spolupráce na scénáři) kr. f. 15. août (1985, 15. srpen; + herečka), psychologický portrét rozvedené herečky, která se snaží navázat bližší vztah se svými dětmi, žijícími u otce, Un week-end sur deux (1990, Každý druhý víkend), psychologické drama o třech bratrech, kteří se po otcově předčasné smrti vracejí ve vzpomínkách do minulosti, Le fils préféré (1994, Nejmilejší syn – TV), psychologické drama vdovy po obchodníkovi s diamanty, která se snaží změnit svůj život, Place Vendôme ‑ Svět diamantů (1998, Place Vendôme) s vynikajícím výkonem Catherine Deneuveové, příběh jednoho podvodníka, žijícího na dluh na vysoké noze, L’adversaire (2002, Nepřítel – V), hořká komedie o životě sedmi lidí v přímořském městečku Selon Charlie (2006, Podle Charlieho), příběh muže, pátrajícího po minulosti záhadné ženy spjaté s jeho mladím, Un balcon sur la mer (2010, Balkon nad mořem), smutná komedie o učiteli, který se sblíží s nonkoformní matkou svého žáka, Un beau dimanche (2013, Krásná neděle), adaptace románu Mileny Agusové o milostném vzplanutí emocionálně labilní ženy Kameny bolesti (2016, Mal de pierres).

-tbk-/-fik-