Ben Hur

barevný, historický, adaptace, 12 nevhodný pro děti, 1:2,35, 2–D, zvuk – 5.1, délka – 212 min.

Původní název: Ben-Hur. Země původu: USA. Výrobce: Metro-Goldwyn-Mayer Corp. Rok copyrightu: 1959. Premiéra: 2.5.2016. Mluveno: anglicky (titulky). – Kultovní klasika v kinech od 1. května 2016. 11 Oscars.

Distribuce: Pannonia Entertainment (do 15.6.2016). Lokace: Itálie – Řím, Anzio, Arcinazzo, Fogliano.

AUTOŘI: Režie: William Wyler. Pomocná režie: Andrew Marton (II. režie), Yakima Canutt (II. režie). Předloha: Lew Wallace (román Ben-Hur: A Tale of the Christ, 1880, česky Ben Hur, nakl. Vyšehrad, Praha 1991). Scénář: Karl Tunberg. Kamera: Robert L. Surtees. Druhá kamera: Pietro Portalupi. Architekt: William A. Horning, Edward Carfagno. Návrhy kostýmů: Elizabeth Haffendenová. Masky: Charles Parker (návrhy masek), Gabriella Borzelliová (účesy). Střih: Ralph E. Winters, John D. Dunning. Zvuk: Franklin Milton. Producent: Sam Zimbalist. Vizuální efekty: A. Arnold Gillespie (zvláštní kameramanské efekty), Lee Le Blanc (zvláštní kameramanské efekty), Robert R. Hoag (zvláštní kameramanské efekty). Hudba: Miklos Rozsa.

Hrají: Charlton Heston (Juda Ben Hur), Jack Hawkins (Quintus Arrius), Stephen Boyd (Messala), Haya Harareetová (Ester), Hugh Griffith (šejk Ilderim), Martha Scottová (Miriam), Sam Jaffe (Simonides), Cathy ODonnellová (Tirza), Finlay Currie (Baltazar), Frank Thring (Pilát), Terence Longdon (Drusus), André Morell (Sextus), Marina Bertiová (Flavia), George Relph (Tiberius); (neuvedeni) Adi Berber (Malluch), Stella Vitelleschiová (Amrah), Jose Greciová (Marie), Laurence Payne (Josef), John Horsley (Spintho), Richard Coleman (Metellus).

České titulky: Pannonia Entertainment.

Ceny: Oscar: nejlepší film (Sam Zimbalist), nejlepší režie (William Wyler), nejlepší herec (Charlton Heston), nejlepší herec ve vedlejší roli (Hugh Griffith), nejlepší kamera (Robert L. Surtees), nejlepší hudba (Miklos Rozsa), nejlepší výprava-barevný film (William A. Horning, Edward Carfagno, Hugh Hunt), nejlepší kostýmy (Elizabeth Haffendenová), nejlepší střih (Ralph E. Winters, John D. Dunning), nejlepší zvuk (Franklin Milton), nejlepší efekty (A. Arnold Gillespie, R.A. MacDonald, Milo B. Lory); (nominace) nejlepší scénář-adaptace (Karl Tunberg). Zlatý glóbus: nejlepší film-drama, nejlepší režie (William Wyler), nejlepší herec ve vedlejší roli (Stephen Boyd), Zvláštní cena (Andrew Marton – režie vozatajského závodu); (nominace) nejlepší herec v dramatu (Charlton Heston). Cena BAFTA: nejlepší film. Donatellův David: nejlepší zahraniční produkce, nejlepší zahraniční herec (Charlton Heston). Cena DGA: nejlepší mimořádný režijní výkon. Cena NBR: nejlepší herec ve vedlejší roli (Hugh Griffith). Cena NYFCC: nejlepší film.

Historický velkofilm z Kristových časů Ben Hur (1959), který byl u nás v roce 1995 uveden ve videodistribuci, patří k nejúspěšnějším klasickým dílům kinematografie (mj. jako jeden ze tří titulů získal jedenáct Oscarů). Vznikl podle neméně klasického románu generála Lewa Wallace z roku 1880. Režisér William Wyler pracoval jako asistent na první celovečerní verzi z roku 1925 v režii Freda Nibla. I ve svém opusu z 50. let se přidržoval Niblovy vyprávěcí koncepce, v níž je sklouben osud židovského knížete s údělem Krista a prolínají se v ní akční scény s psychologickou linií. Často bývá citována zejména strhující sekvence závodu čtyřspřeží. – Židovský kníže Juda Ben Hur se nepohodne s novým římským velitelem vojenské posádky Messalou, ačkoli byli v mládí přátelé. Je jím nespravedlivě obviněn z podněcování vzpoury a odsouzen na galeje. Jako otročící veslař zaujme velitele římské flotily Quinta Arria, který mu daruje svobodu a adoptuje ho. Muž se vrací do Judeje, kde se setkává s milovanou bývalou otrokyní Ester, avšak netuší, že jeho matka Miriam a sestra Tirza, které byly uvězněny, jsou nakažené malomocenstvím. Až mnohem později je objeví v leprosáriu. Sám se jako vozataj zúčastní závodu, v němž jeho sok Messala nakonec doplatí na své nepoctivé jednání a zahyne. Ester se stane vyznavačkou Kristova učení. Juda se s Ježíšem setká v den ukřižování. Když Syn Boží na kříži zemře, stane se zázrak a Miriam i Tirza se uzdraví. Juda Ben Hur už necítí zášť, naopak je plný odpuštění a lásky… – Jako první vznikl krátký němý Ben Hur (1907; r. Sidney Olcott), dále známá němá verze Ben-Hur (1925; r. Fred Niblo), animovaný Ben Hur (TV-2003; r. Bill Kovalchuk), minisérie Ben Hur (TV-2010; r. Steve Shill – TV); nová adaptace Timura Bekmambetova Ben-Hur (2016) bude mít premiéru letos v srpnu.

WILLIAM WYLER (vl. jm. Wilhelm Weiller, nar. 1.7.1902, Mülhausen, Německo, nyní Mulhouse, Francie – zem. 27.7.1981, Beverly Hills, Kalifornie, na infarkt) pocházel z židovské rodiny. Krátce studoval na obchodní škole v Lausanne. Obchodní praxi si odbyl v Paříži, kde také studoval hru na housle. V roce 1920 ho vzdálený bratranec jeho matky Carl Laemmle pozval do Spojených států a najal ho do propagačního oddělení Universalu v New Yorku. Po přeložení do Hollywoodu pracoval v různých pomocných funkcích, až se stal asistentem režie, např. u slavných němých verzí Zvoníka u Matky Boží (1923) s Lonem Chaneyem a Ben Hura (1925) s Ramonem Novarrem. Samostatně režíroval sérii dvoudílných westernů s Williamem Duncanem a další krátké filmy. Stačil ještě natočit osm němých celovečerních snímků. I ve zvukové éře pokračoval v práci pro studio Universal (k nejlepším dílům i po letech patří Právní zástupce a Dobrá víla). Zásadní obrat v jeho kariéře přinesla spolupráce s producentem Samuelem Goldwynem a kameramanem Greggem Tolandem, která začala okleštěnou adaptací hry Lillian Hellmanové (tedy bez ústředního lesbického vztahu) pod názvem Vražedná lež. Wyler se zařadil ke špičkovým hollywoodským režisérům. Často zpracovával známé literární či divadelní předlohy a byl proslulý svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Tato metoda, náročná na vedení herců, přinášela konflikty s některými hollywoodskými hvězdami, ale také skvělé herecké výkony. Za války sloužil jako major u filmového útvaru amerického letectva a podílel se na několika dokumentech. Své válečné zážitky a pocity zúročil v dramatu Nejlepší léta našeho života, jež patří k nejvýznamnějším dílům poválečné americké kinematografie. V roce 1948 založil s režiséry Frankem Caprou, Georgem Stevensem a s producentem Samuelem Briskinem vlastní výrobní společnost Liberty Films, kterou zakrátko převzal Paramount. Celkem třikrát získal Oscara za režii (Paní Miniverová, Nejlepší léta našeho života, Ben Hur) a ještě devětkrát byl nominován jako režisér (Továrník Dodsworth, Na Větrné hůrce, Dopis, Lištičky, Dědička, Detektivní příběh, Prázdniny v Římě, Přesvědčení, Sběratel) a dvakrát jako producent (Prázdniny v Římě, Přesvědčení). Za svou tvorbu byl oceněn Americkou akademií filmového umění a věd (Pamětní cena Irvinga G. Thalberga 1965) i Americkým filmovým institutem (Cena za celoživotní dílo 1976). V 50. letech s ním jako scenárista a koproducent spolupracoval jeho starší bratr Robert Wyler. Jeho manželkami byly herečky Margaret Sullavanová (1934‑36) a od roku 1938 Margaret Tallichetová, s níž měl pět dětí. – Filmografie: (pouze celovečerní tvorba; režie, není‑li uvedeno jinak) Lazy Lightning (1926, Líný blesk), The Stolen Ranch (1926, Uloupený ranč), Blazing Days (1927, Průkopnické dny), Hard Fists (1927, Tvrdé pěsti), The Border Cavalier (1927, Kavalír z pohraničí), Straight Shootin (1927, Čestný boj), Desert Dust (1927, Prach pouště), Thunder Riders (1928, Jezdci v bouři), Utrpení malé Mimi (1928, Anybody Here Seen Kelly?), první zvukový snímek, boxerské drama Srdce na pravém místě (1929, The Shakedown; + herec), komedie The Love Trap (1929, Past na lásku), western Hrdinové pekel (1929, Hells Heroes) s Charlesem Bickfordem, drama Dvou srdcí spor (1930, The Storm) s Lupe Velezovou a Williamem Boydem, drama z rybářského prostředí A House Divided (1931, Rozdělený dům) s Walterem Hustonem, příběh z vojenské akademie Tom Brown of Culver (1932, Tom Brown z Culveru), komedie Her First Mate (1933, Její první důstojník; + herec), pozoruhodná adaptace hry Elmera Rice o vzestupu židovského advokáta Counsellor‑at‑Law (1933, Právní zástupce) s Johnem Barrymorem, příběh divadelní hvězdy podle povídky Edny Ferberové Glamor (1934, Kouzlo) s Constance Cummingsovou, romantická komedie podle hry Ference Molnára a ve scenáristické úpravě Prestona Sturgese The Good Fairy (1935, Dobrá víla) s Margaret Sullavanovou, situační veselohra Veselý podvod (1935, The Gay Deception) s Francisem Ledererem, přepis hry Lillian Hellmanové Dětská hodinka o malé dívce, která notorickým lhaním ohrozí existenci své učitelky a způsobí rozvrat mezi snoubenci, Vražedná lež (1936, These Three) s Miriam Hopkinsovou, Merle Oberonovou a Joelem McCreaem, vynikající adaptace románu Sinclaira Lewise Továrník Dodsworth (1936, Dodsworth; + herec) s Walterem Hustonem, dramatický příběh z prostředí kanadských dřevorubců podle románu Edny Ferberové Děvče z baru (1936, Come and Get It; spol. r. Howard Hawks) s Frances Farmerovou, Joelem McCreaem a Edwardem Arnoldem, přepis divadelní hry Sidneye Kingsleyho o gangu mladistvých z chudé čtvrti V newyorském přístavu (1937, Dead End) s Joelem McCreaem, Sylvií Sidneyovou a Humphreyem Bogartem, dramatický příběh z amerického jihu Jezebel (1938; + prod.) s Bette Davisovou a Henrym Fondou, adaptace známého románu Emily Brontëové Wuthering Heights (1939, Na Větrné hůrce – TV) s Merle Oberonovou a Laurencem Olivierem, mistrovský western Muž ze Západu (1940, The Westerner) s Garym Cooperem a Walterem Brennanem, přepis divadelní hry Somerseta Maughama The Letter (1940, Dopis – TV) s Bette Davisovou, adaptace hry Lillian Hellmanové o mravním rozkladu jižanské finančnické rodiny Lištičky (1941, The Little Foxes) s Bette Davisovou, sentimentálně laděný propagandistický snímek o anglické rodině v prvních měsících války Paní Miniverová (1942, Mrs. Miniver) s Greer Garsonovou, střm. válečné dokumenty Memphis Belle (1944, Příběh létající pevnosti; + spol. kam., prod.) o přípravě a provedení leteckého útoku na Düsseldorf a Thunderbolt (1945; spol. r. John Sturges; + spol. střih, prod.) o vojenských operacích spojenců v Itálii, mimořádně úspěšný snímek podle scénáře Roberta E. Sherwooda o osudech tří demobilizovaných vojáků po návratu do civilu Nejlepší léta našeho života (1946, The Best Years of Our Lives) s Fredricem Marchem, Danou Andrewsem a skutečným bezrukým veteránem Haroldem Russellem, psychologické drama podle románu Henryho Jamese Dědička (1949, The Heiress; + prod.) s Olivií de Havillandovou, policejní drama podle divadelní hry Sidneye Kingsleyho Detective Story (1951, Detektivní příběh; + prod. – TV) s Kirkem Douglasem, filmová verze románu Theodora Dreisera Carrie (1952; + prod. – V) s Jennifer Jonesovou a Laurencem Olivierem, úspěšná romantická komedie o princezně, která uteče svým strážcům a stráví jeden den ve společnosti amerického novináře, Prázdniny v Římě (1953, Roman Holiday; + prod.) s Audrey Hepburnovou a Gregorym Peckem, kriminální drama o trojici uprchlých gangsterů, terorizujících po dva dny obyvatele domu, v němž se skrývají před policií, The Desperate Hours (1955, Hodiny zoufalství; + prod. – TV) s Humphreyem Bogartem a Fredricem Marchem, drama kvakerské rodiny, vystavené za občanské války příkoří a násilnostem, Friendly Persuasion (1956, Přesvědčení; + prod. – TV) s Garym Cooperem a Anthonym Perkinsem, western ze dnů farmářských válek Velká země (1958, The Big Country; + spol. prod.) s Gregorym Peckem, výpravný historický film podle románu Lewise Wallace Ben Hur (1959, Ben-Hur) s Charltonem Hestonem, nová, necenzurovaná adaptace dramatu Lillian Hellmanové The Childrens Hour (1961, Dětská hodinka; + prod. – V) s Audrey Hepburnovou a Shirley MacLaineovou, psychologické drama o psychopatovi, který vězní ve svém opuštěném domě mladé děvče, The Collector (1965, Sběratel – V) s Terencem Stampem a Samanthou Eggarovou, zlodějská komedie, odehrávající se v Paříži, Jak ukrást Venuši (1966, How to Steal a Million) s Peterem OToolem a Audrey Hepburnovou, muzikál o vaudevillové herečce z 20. a 30. let Fanny Briceové pod názvem Funny Girl (1968, Funny Girl) s Barbrou Streisandovou, drama z amerického jihu o rasové diskriminaci a policejní zvůli Vykoupení L.B. Jonese (1970, The Liberation of L.B. Jones) s Roscoem Lee Brownem. -mim-