Až na dřeň

barevný, psychologický, dobrodružný, historický, 15 přístupnost, 1:2,35, 2–D, DVD-K, Dolby Digital, dlouhý – 165 min.

Původní název: Do balčak. Země původu: Makedonie. Výrobce: Triangle Film, FX3X (koprodukce), Sektor Film (koprodukce), Macedonian Radio and Television (koprodukce). Rok copyrightu: 2014. Premiéra: 3.11.2016. Mluveno: makedonsky, turecky, francouzsky, anglicky (titulky). – Tři muži, jedna žena a vzpoura Makedonců proti Osmanské říši... Originální makedonský western.

Distribuce: Balkanfilm. Lokace: Makedonie.

AUTOŘI: Režie: Stole Popov. Scénář: Goran Stefanovski, Stole Popov. Kamera: Apostol Trpeski. Architekt: Milenko Jeremič. Výtvarník: Kirili Spaseski. Návrhy kostýmů: Emilija Ivanovská Atanasovská. Masky: Svetlana Gutićová. Střih: Atanas Georgiev, Blagoja Nedelkovski. Zvuk: Atanas Georgiev. Výkonná produkce: Zoran Risteski. Producent: Dančo Čevrevski, Milivoje Gjorgević. Koproducent: Vladimir Anastasov, Milivoje Gjorgević, Kristijan Danilovski. Vizuální efekty: Aleksandar Višemirski (supervize). Zvláštní efekty: Mbarek Žamal (koordinátor). Hudba: Duke Bojadžiev. Použitá hudba: různé skladby a písně. Koordinátor kaskadérů: Slobodan Grozdanovski, Parvan Parvanov, Jordan Zahariev.

Hrají: Inti Šrajová (Tereza Lambertová), Saško Kocev (Krsto), Martin Jordanoski (Filip), Toni Mihajlovski (Muzafer), Senko Velinov (Boro), Iskra Veterovová (Ana), Miki Manojlović (Bogdan), Nikola Kojo (Agentot), Nikola Ristanovski (Cetko), Dragan Spasov–Dac (Šiše), Gorast Cvetkovski (Kaval), Deniz Abdula (Kjosiot), Goran Trifunovski (Toše), Vlado Jovanovski (Iljo), Ana Kostovská (Stamena).

České titulky: Kristýna Dufková.

Epická dobrodružná podívaná Až na dřeň! je po sedmnáctileté pauze pátým celovečerním hraným filmem režiséra a scenáristy Stolea Popova, jehož produkční společnost Triangle Film snímek zároveň produkovala. Dějištěm dva roky natáčeného easternu, vyslaného v roce 2014 za Makedonii do boje o Oscary (do užší nominace se však nedostal), je Makedonie na počátku 20. století, kdy se země nacházela již pět století pod nadvládou Osmanů a Turci krvavě potlačovali tamní povstání. – Makedonie, 1907. Potomek zámožné makedonské rodiny Filip se vrací do vlasti ze studií v Paříži. Ve vlaku se seznámí s volnomyšlenkářskou Angličankou Terezou, mířící do Soluně. Vlak je kvůli kontrole cestujících zastaven tureckými vojáky, vedenými důstojníkem Muzaferem, který pomáhal potlačit makedonské povstání. Filip a Tereza pokračují v cestě pěšky a setkají se s vůdcem povstalců Krstem, s nímž se Tereza později v táboře povstalců sblíží. Muzafer za nimi pošle vojáky. Po návratu domů se Filip odmítne oženit se na otcovo přání s dcerou jeho obchodního partnera. Během plesu pořádaného Filipovými rodiči, na němž se Muzafer dvoří Tereze, na město zaútočí povstalci. Muzaferovi se podaří uprchnout. Filipův otec zemře na infarkt a povstalci se ujmou vlády nad městem. Zatímco Tereza tráví společný čas s Krstem a s Filipem, který jí nabídne sňatek, Muzafer připravuje odvetu. – Po intrice Tereziny bohaté rodiny je omráčená mladá žena odvezena z města. Filip s Krstem vyrážejí na koních vstříc jisté smrti: proti nim stojí Muzafer s tureckou kavalérií a oni odmítnou vzdát se… – Rozmáchlá historická freska v tradici filmů Emira Kusturicy mísí absurdní humor s politikou a romantikou. Výsledkem je poněkud nesourodá, rytmicky nevyrovnaná směs různých situací, ztěžující divákovi lépe poznat hrdiny a jejich motivace. – Pod podobným názvem bylo u nás uvedeno francouzsko-belgické psychologické drama Na dřeň (2012, De rouille et dʹos; r. Jacques Audiard). -mrš-

STOLE POPOV (nar. 20.8.1950, Skopje, Makedonie) vystudoval režii na Divadelní, filmové a televizní akademii v Bělehradu (1973). Natočil několik oceněných dokumentů a v letech 1978-88 působil ve studiu Vardar Film jako režisér i jako manažer. V roce 1988 založil vlastní produkční společnost Triangle Films. Dlouhá léta působí též jako pedagog na různých školách, mj. i jako vedoucí katedry režie na Fakultě dramatických umění ve Skopje. V celovečerní hrané tvorbě debutoval v roce 1981 snímkem Červený kůň, ale jeho nejznámějším dílem je Šťastný Nový rok 49. Jeho filmy získaly četná ocenění, z nichž připomínáme Velkou cenu na MFF v Oberhausenu 1979 a oscarovou nominaci za nejlepší krátký dokument (Matka), Zlatou arénu na festivalu jugoslávských filmů v Pule 1986 (Šťastný Nový rok ’49), nominaci na Evropskou filmovou cenu (Tetování). Stole Popov byl hostem Letního filmového maratonu ve Vsetíně 2010 a také Febiofestu 2016, kde byly v rámci sekce Zaostřeno na Makedonii uvedeny jeho tituly Tetování, Romská kouzla a Až na dřeň! – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) kr. dok. Ogan (1973), celovečerní dok. Australija, Australija (1976), kr. dok. Dae (1979, Matka), hraná prvotina o internaci Makedonců, kteří bojovali v řecké občanské válce, Crveniot konj (1981, Červený kůň; + spol. sc.), historické drama z období stalinsko-titovského konfliktu po roce 1948 Šťastný Nový rok 49 (1986, Srečna nova49), drama muže, který se na konci komunistické éry dostane do vězení, Tetoviranje (1991, Tetování; + spol. sc.), jenž byl prvním titulem samostatné Makedonské republiky, drama romské rodiny, která během balkánské války v 90. letech sní o návratu do Indie, Gypsy Magic (1997, Romská kouzla), historický eastern z období protitureckých povstání na počátku 20. století Až na dřeň! (2014, Do balčak; + spol. sc.). -tbk-