24 týdnů

barevný, psychologický, 15 přístupnost, 1:2,39, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby, dlouhý – 103 min.

Původní název: 24 Wochen. Země původu: SRN. Výrobce: zero one film, ZDF (koprodukce), Filmakademie Baden-Württemberg (koprodukce). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 27.10.2016. Mluveno: německy (titulky). – Právo na rozhodnutí, právo na bolest.

Distribuce: Film Europe. Lokace: SRN: Halle, Lipsko.

AUTOŘI: Režie: Anne Zohra Berrachedová. Scénář: Carl Gerber, Anne Zohra Berrachedová. Kamera: Friede Clauszová. Architekt: Janina Schimmelbauerová, Fabian Reber. Návrhy kostýmů: Bettina Wernerová. Masky: Annette Kamontová. Střih: Denys Darahan. Zvuk: Aljoscha Haupt, Marc Fragstein (design zvuku). Výkonná produkce: Johannes Jancke, Tobias Ebner. Producent: Melanie Berkeová, Tobias Büchner, Thomas Kufus. Koproducent: Thomas Schadt. Hudba: Jasmin Reuterová. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Julia Jentschová (Astrid Lorenzová), Bjarne Mädel (Markus Häger), Emilia Pieskeová (Nele), Johanna Gastdorfová (Beata Lorenzová), Maria-Victoria Dragusová (Kati), Mila Bruková (Svea), Sabine Wolfová (Katja), Karina Plachetková (Isa), dr. Sven Seeger (prenatální diagnostik), prof. Dr. Martin Kostelka (dětský chirurg), prof. dr. Holger Stepan (porodník), dr. Claudia Hessová (lékařka na neonatologickém oddělení), Claudia Gansaugeová (sociální pracovnice), Susan Wolfová (gynekoložka), Yvonne Mantwillová (porodní asistentka), Rim Bitzerová (porodní asistentka), Barbara Fockeová (Inge).

České titulky: Veronika Sysalová (Filmprint Digital).

Německá režisérka Anna Zohra Berrachedová (nar. 1982) debutovala v roce 2013 filmem Dvě matky, v němž se sezdaný lesbický pár rozhodne mít dítě. Druhý snímek 24 týdnů, částečně vycházející z autorčiny vlastní zkušenosti, vznikl jako její absolventský film. – Úspěšná televizní komička Astrid žije v harmonickém svazku s partnerem a zároveň manažerem Markusem. Mají devítiletou dcerku Nele a dalšího potomka na cestě. U lékařky se pár dozví, že dítě se narodí s Downovým syndromem; míra postižení se odhadnout nedá. Německá legislativa umožňuje interupci i po dvacátém čtvrtém týdnu těhotenství. Oba jsou nešťastní. Astridina matka Beata vytuší, že něco není v pořádku, ale dcera, která je ve čtvrtém měsíci, se jí zpočátku nesvěří. Po návštěvě pěveckého kroužku postižených se dvojice rozhodne, že si dítě nechá. Na ultrazvuku vyjde najevo, že chlapeček má srdeční vadu a že ho po narození čeká minimálně jedna operace. Astrid v poradně přizná, že pomýšlí na potrat. Podle psycholožky si rodiče nesmějí nic vyčítat, chtějí-li situaci přestát. Konečné rozhodnutí je ovšem na ženě, ať se to Markusovi líbí či ne. – Při vystoupení Astrid beze slova odejde ze scény. Po návštěvě neonatologického oddělení s předčasně narozenými dětmi se rozhodne. Na standardní interupci je však už pozdě. Porodní asistentka těhotné ženě vylíčí, že dítě dostane smrtící injekci. Až proběhne vyvolaný porod, položí jí je na břicho, aby se s ním mohla rozloučit. Markus drží Astrid při porodu za ruku. Ona později o svém rozhodnutí promluví v rádiu. – Věrohodný příběh, prokládaný endoskopickými obrazy plodu a odlehčovaný momenty, souvisejícími s povoláním postav i se spokojeným rodinným životem, je i bez citového vydírání nabitý emocemi. Protagonisté přistupují k fatálnímu rozhodnutí s odpovědností. Dilema, jež společně a zároveň každý zvlášť řeší, není jen morální, ale je také zkouškou jejich vztahu. V rolích lékařů se objevují skuteční odborníci. -kat-