Vážený občan

barevný, psychologický, smutná komedie, 12 nevhodný pro děti, 1:2,35, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 120 min.

Původní název: El ciudadano ilustre. Země původu: Argentina, Španělsko. Výrobce: Arco Libre, Televisión Abierta, Magma Cine – A Contracorriente Films, T.V.E. (účast), I.C.A.A. (účast), Canal 13 (účast), Ibermedia (účast), Fox (účast), Delta (účast), Penguin – Random House (účast), I.N.C.A.A. (podpora). Rok copyrightu: 2015. Premiéra: 3.8.2017. Mluveno: španělsky, anglicky (titulky). – Cizinec v rodném městě.

Distribuce: Be2Can Distribution – Film Europe. Lokace: Argentina: Buenos Aires, Navarro, Uribelarrea, Lobos. Španělsko: Barcelona.

AUTOŘI: Režie: Gastón Duprat, Mariano Cohn. Scénář: Andrés Duprat. Kamera: Gastón Duprat, Mariano Cohn. Architekt: María Eugenia Sueiro /ž/. Návrhy kostýmů: Laura Donari /ž/. Střih: Jerónimo Carranza. Zvuk: Adrián De Michele. Výkonná produkce: Victoria Aizenstat /ž/, Manuel Monzón, Fernando Riera, Eduardo Escudero. Producent: Fernando Sokolowicz. Koproducent: Mariano Cohn, Gastón Duprat, Juan Pablo Gugliotta, Nathalia Videla Peña /ž/, Adolfo Blanco. Vizuální efekty: Martín Elías Iglesias (supervize). Zvláštní efekty: Gustavo Harry Farias (supervize). Hudba: Toni M. Mir. Použitá hudba: různé skladby a písně.

Hrají: Oscar Martínez (Daniel Mantovani), Dady Brieva (Antonio), Andrea Frigerio /ž/ (Irene), Nora Navas /ž/ (Nuria), Manuel Vicente (starosta Cacho), Marcelo DAndrea (Florencio Romero), Belén Chavanne /ž/ (Julia), Gustavo Garzón (Gerardo Palacios), Julian Larquier (recepční Ramiro), Emma Rivera /ž/ (Emilse), Nicolás de Tracy (Roque), Daniel Kargieman (Renato Provicello), Leonardo Murija (Mendez).

České titulky: Šárka Holišová (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Benátkách 2016: Volpiho pohár pro nejlepšího herce (Oscar Martínez). MFF v Havaně 2016: nejlepší scénář (Andrés Duprat). MFF v Soluni 2016: Cena diváků. MFF ve Valladolidu 2016: Stříbrný klas za nejlepší film, Cena Miguela Delibese za scénář (Andrés Duprat). Ceny Argentinské akademie filmového umění a věd: nejlepší herec (Oscar Martínez), nejlepší herec ve vedlejší roli (Dady Brieva), nejlepší původní scénář (Andrés Duprat); (nominace) nejlepší film, nejlepší režie (Gastón Duprat, Mariano Cohn), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Andrea Frigerioová), nejlepší výprava (María Eugenia Sueiroová), nejlepší kostýmy (Laura Donariová). Mexická výroční cena Ariel: nejlepší latinskoamerický film. Cena Goya: nejlepší iberoamerický film.

Smutná komedie úspěšné argentinské filmařské dvojice Gastón Duprat a Mariano Cohn nazvaná Vážený občan je příběhem slavného spisovatele vracejícího se po čtyřiceti letech do rodného městečka, jež proslavil ve svých obdivovaných románech. – Daniel Mantovani obdržel Nobelovu cenu za literaturu, ale přijímá ji rozporně jako poctu svému dílu a zároveň jako jeho ukončení. Po pěti letech se stále vyhýbá všem nabídkám i poctám, jimiž ho svět zahrnuje. Žije osaměle v luxusní barcelonské vile. Jeho sekretářku Nuriu překvapí, když se rozhodne odjet na pozvání do rodného městečka Salas v Argentině. Cestuje sám a nepřeje si publicitu. Po zdržení kvůli porouchanému vozu, jímž ho svérázný řidič odvážel z letiště, se ubytuje v místním hotelu. Žoviální starosta Cacho slavného rodáka obskakuje. Muž dostane vyznamenání Vážený občan města a má několik přednášek. Setkává se s různými lidmi, mj. i s přítelem Antoniem, který má za manželku jeho bývalou milenku Irene. Jako člena poroty výtvarných děl tamních amatérů jej napadne zdejší mafioso Romero, protože jeho obrazy odmítl. Vlivný muž jej osočí jako odpadlíka, který v knihách uráží obyvatele Salas. V hotelu se Daniel pomiluje s čtenářkou svých románů, která se mu vnutí do postele. Později zjistí, že je to Antoniova a Irenina dcera Julia. Atmosféra kolem slavného rodáka houstne. Večeře u Antonia a Irene nedopadne dobře. Daniel musí s kamarádem, jehož chování se změnilo, protože na něj stále žárlí kvůli ženě, na noční lov kanců. Antonio po něm střílí schválně vedle, ale zasáhne ho Juliin primitivní nápadník Roque. – Po čase se koná slavnostní uvedení Mantovaniho nového románu Vážený občan. Na dotaz novináře, týkající se reality a fikce v knize, ukáže autor jizvu na hrudi… – Oceňovaný snímek těží zejména z propracovaného scénáře (možná až s přílišným množstvím dialogů) a z hereckého výkonu titulního představitele, populárního argentinského herce Oscara Martíneze. Je zároveň úvahou u dilematech umělecké tvorby a také o tom, že doma nikdo nebývá prorokem… -tbk-

GASTÓN DUPRAT (nar. 8.12.1969, Bahía Blanca, Buenos Aires, Argentina), začínal jako tvůrce experimentálních snímků a mezinárodně prezentovaných videoartových instalací, které natáčel od první poloviny 90. let společně s Marianem Cohnem (nar. 1975), s nímž vytvořil autorskou dvojici. Setkali se v roce 1993 na video festivalu v Buenos Aires (Duprat jako člen poroty a Cohn jako soutěžící). Z jejich experimentální tvorby patří k nejznámějším Cámara de sombra (1990, Temná komora), Un día más en la tierra (1992, Další den na zemi), Circuito (1993, Okruh), Venimos llenos de tierra (1996, Naplňujeme zemi), Hectárea (1998, Hektar), Soy Francisco López (2000, Jsem Francisco López), 20/12 (2001), Hágalo usted mismo (2002, Udělej si sám). Společně realizovali krátkometrážní, dokumentární a hrané filmy a prosadili se zejména v televizi, mj. jako autoři několika rozmanitých projektů, v nichž experimentovali s různými filmovými formáty, stylizačními technikami a snímacími postupy. Známé jsou zejména Televisión Abierta (1999, Otevřená televize), údajně první TV reality-show na světě (jejíž formát převzaly i jiné země) a dva jejich TV kanály Ciudad Abierta (2003, Otevřené město) a Digo (2012), zaměřené na oblast Buenos Aires. Vedle režie jsou oba rovněž producenty, scenáristy a kameramany, což jim umožňuje vzájemně koordinovat jednotlivé tvůrčí složky. Ve filmové tvorbě často kombinují žánrové polohy psychologického dramatu a společenské komedie, v nichž se zaměřují především na příběhy postav spjatých s rozmanitými kulturními oblastmi (literatura, výtvarné umění). Z filmových ocenění připomínáme Cenu za kameru na FF Sundance 2010, Cenu za nejlepší argentinský film na FF v Mar de Plata a Cenu Argentinské akademie (Muž od vedle), Stříbrný klas za nejlepší film na MFF ve Valladolidu 2016, Cenu diváků na MFF v Soluni 2016, mexickou cenu Ariel za nejlepší latinskoamerický film a cenu Goya za nejlepší iberoamerický film za Váženého občana. Dupratovým bratrem je častý scenárista jejich snímků a také současný ředitel argentinského Národního muzea výtvarných umění, architekt Andrés Duprat (nar. 1964). – Společná filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak)(dokumenty) Enciclopedia (2000, Encyklopedie; spol. r. Adrián De Rosa; + spol. sc., spol. střih), střm. TV service (2005, Televizní služba), rozhovory s argentinskými prezidenty Yo presidente (2006, Já, prezident; + sc.), Living Stars (2014), Todo sobre el asado (2016, Vše o pečeném masu; + spol. prod.); (hrané filmy) hořká komedie o sociálním pracovníkovi v domově důchodců, který objeví v autistickém starci talentovaného malíře, El artista (2008, Umělec; + spol. sc., kam.), psychologický thriller o dvou mužích, jejichž nenávistné sousedské soužití se mění v paranoidní posedlost, El hombre de al lado (2009, Muž od vedle; + kam. – TV), mysteriózní komediální drama o muži, který uzavře dohodu s tajemnou osobou, jež mu umožní návrat do minulosti a znovuprožití mládí, Querida voy a comprar cigarrillos y vuelvo (2011, Miláčku, skočím si pro cigarety a vrátím se; + spol. sc., spol. prod.), epizoda La última frontera (Poslední hranice) z TV seriálu Fronteras (TV-2011, Hranice), smutná komedie o slavném spisovateli, který se vrací do rodného městečka převzít čestné ocenění, Vážený občan (2015, El ciudadano ilustre; + kam., spol. prod.); (produkce) dok. Civilización (2012, Civilizace; r. Ruben Guzman), Hora día mes (2017, Hodina, den, měsíc; r. Diego Bliffeld). -jš-

MARIANO COHN (nar. 1.12.1975, Villa Ballester, San Martín, Buenos Aires, Argentina) začínal jako tvůrce experimentálních snímků a mezinárodně prezentovaných videoartových instalací, které natáčel od první poloviny 90. let společně s Gastónem Dupratem (nar. 1969)), s nímž vytvořil autorskou dvojici. Setkali se v roce 1993 na video festivalu v Buenos Aires (Duprat jako člen poroty a Cohn jako soutěžící). Z jejich experimentální tvorby patří k nejznámějším titulům Cámara de sombra (1990, Temná komora), Un día más en la tierra (1992, Další den na zemi), Circuito (1993, Okruh), Venimos llenos de tierra (1996, Naplňujeme zemi), Hectárea (1998, Hektar), Soy Francisco López (2000, Jsem Francisco López), 20/12 (2001), Hágalo usted mismo (2002, Udělej si sám). Společně realizovali krátkometrážní, dokumentární a hrané filmy a prosadili se zejména v televizi, mj. jako autoři několika rozmanitých projektů, v nichž experimentovali s různými filmovými formáty, stylizačními technikami a snímacími postupy. Známé jsou zejména Televisión Abierta (1999, Otevřená televize), údajně první TV reality-show na světě (jejíž formát převzaly i jiné země) a dva jejich TV kanály Ciudad Abierta (2003, Otevřené město) a Digo (2012), zaměřené na oblast Buenos Aires. Vedle režie jsou oba rovněž producenty, scenáristy a kameramany, což jim umožňuje vzájemně koordinovat jednotlivé tvůrčí složky. Ve filmové tvorbě často kombinují žánrové polohy psychologického dramatu a společenské komedie, v nichž se zaměřují především na příběhy postav spjatých s rozmanitými kulturními oblastmi (literatura, výtvarné umění). Z filmových ocenění připomínáme Cenu za kameru na FF Sundance 2010, Cenu za nejlepší argentinský film na FF v Mar de Plata a Cenu Argentinské akademie (Muž od vedle), Stříbrný klas za nejlepší film na MFF ve Valladolidu 2016, Cenu diváků na MFF v Soluni 2016, mexickou cenu Ariel za nejlepší latinskoamerický film a cenu Goya za nejlepší iberoamerický film za Váženého občana. – Společná filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak)(dokumenty) Enciclopedia (2000, Encyklopedie; spol. r. Adrián De Rosa; + spol. sc., spol. střih), střm. TV service (2005, Televizní služba), rozhovory s argentinskými prezidenty Yo presidente (2006, Já, prezident; + sc.), dok. Living Stars (2014), Todo sobre el asado (2016, Vše o pečeném masu; + spol. prod.); (hrané filmy) hořká komedie o sociálním pracovníkovi v domově důchodců, který objeví v autistickém starci talentovaného malíře, El artista (2008, Umělec; + spol. sc., kam.), psychologický thriller o dvou mužích, jejichž nenávistné sousedské soužití se mění v paranoidní posedlost, El hombre de al lado (2009, Muž od vedle; + kam. – TV), mysteriózní komediální drama o muži, který uzavře dohodu s tajemnou osobou, jež mu umožní návrat do minulosti a znovuprožití mládí, Querida voy a comprar cigarrillos y vuelvo (2011, Miláčku, skočím si pro cigarety a vrátím se; + spol. sc., spol. prod.), epizoda La última frontera (Poslední hranice) z TV seriálu Fronteras (TV-2011, Hranice), smutná komedie o slavném spisovateli, který se vrací do rodného městečka převzít čestné ocenění, Vážený občan (2015, El ciudadano ilustre; + kam., spol. prod.); (produkce) dok. Civilización (2012, Civilizace; r. Ruben Guzman), Hora día mes (2017, Hodina, den, měsíc; r. Diego Bliffeld). -jš-