Planeta opic

barevný, sci-fi, 12 nevhodný pro děti, 1:2,35, 2–D, Dolby Digital 5.1, dlouhý – 112 min.

Původní název: Planet of the Apes. Země původu: USA. Výrobce: Apjac Productions, Twentieth Century Fox (zadavatel). Rok copyrightu: 1967. Premiéra: 14.7.1970 (původní), 14.9.2017 (obnovená – Projekt 100-2017). Mluveno: anglicky (titulky). – Slavný hollywoodský sci-fi film, který trvale změnil pohled na lidstvo.

Distribuce: AČFK (Projekt 100-2017). Lokace: USA: Utah; Arizona; Kalifornie – Malibu Creek State Park.

AUTOŘI: Režie: Franklin J. Schaffner. Předloha: Pierre Boulle (kniha La Planète des singes, 1963, česky naposledy Planeta opic, nakl. BB art, Praha 2000). Scénář: Michael Wilson, Rod Serling. Kamera: Leon Shamroy. Architekt: Jack Martin Smith, William Creber. Návrhy kostýmů: Morton Haack. Masky: John Chambers (design), Ben Nye, Dan Striepeke. Střih: Hugh S. Fowler. Zvuk: Herman Lewis, David Dockendorf. Producent: Arthur P. Jacobs. Vizuální efekty: L.B. Abbott (zvláštní fotografické efekty), Art Cruickshank (zvláštní fotografické efekty), Emil Kosa Jr. (zvláštní fotografické efekty). Hudba: Jerry Goldsmith.

Hrají: Charlton Heston (George Taylor), Roddy McDowall (Cornelius), Kim Hunter /ž/ (Zira), Maurice Evans (dr. Zaius), James Whitmore (prezident Tribunálu), James Daly (Honorious), Linda Harrison /ž/ (Nova), Robert Gunner (Landon), Lou Wagner (Lucius), Woodrow Parfrey (Maximus), Jeff Burton (Dodge), Buck Kartalian (Julius), Wright King (dr. Galen), Norman Burton (velitel lovců), Paul Lambert (kněz).

České titulky: AČFK.

Ceny: Oscar: Čestný Oscar (John Chambers za výjimečný maskérský přínos); (nominace) nejlepší kostýmy (Morton Haack), nejlepší původní hudba (Jerry Goldsmith).

Jedno ze základních děl žánru filmové sci-fi, adaptace románu Pierra Boullea Planeta opic, jež v roce 1967 realizoval Franklin J. Schaffner, se vymyká z tehdejších žánrových schémat spíše béčkových titulů nejen zpracováním, ale i ve své době aktuálním společensko-politickým přesahem (rasová nerovnost, směřování lidské civilizace, zneužívání vědy pro válečné účely apod.). – V roce 3978 se kapitán vesmírné lodi George Taylor ocitne na neznámé planetě, ovládané opičí civilizací. Stane se zajatcem spolu se skupinou primitivních lidí. Zaujme psycholožku Ziru. Podaří se mu uprchnout, jenže je záhy opět chycen. Zira a její snoubenec Cornelius se marně snaží přesvědčit Tribunál opičí akademie věd, že Taylor může poskytnout klíč k poznání dávné civilizace. Jsou obviněni z kacířství. Pozemšťana zachrání i s divokou dívkou Novou psycholožčin synovec Lucius. Dostanou se do Zakázaného pásma, kde Cornelius ukryl v pobřežní jeskyni své nálezy. Taylor v nich pozná pozůstatky lidské civilizace. Odchází s Novou hledat potomky lidí. V nitru Zakázaného pásma vidí, jak z mořského písku trčí trosky sochy Svobody. Pochopí, že je na Zemi, zničené před dávnými časy patrně atomovou válkou. – Snímek byl ve své době velmi úspěšný, a tak záhy vznikly čtyři pokračování (uvedená u nás na videu či v TV), dva TV seriály (jeden hraný, druhý animovaný), několik TV filmů i videoher. V novém tisíciletí vznikl remake Planeta opic (2001, Planet of the Apes; r. Tim Burton) a další tituly restartované série, Zrození planety opic (2011, Rise of the Planet of the Apes; r. Rupert Wyatt), Úsvit planety opic (2014, Dawn of the Planet of the Apes; r. Matt Reeves) a Válka o planetu opic (2017, War for the Planet of the Apes; r. Matt Reeves). – Film je uváděn v obnovené premiéře v rámci Projektu 100-2017, věnovanému právě sci-fi.

FRANKLIN J. SCHAFFNER (vl. jm. Franklin James Schaffner, nar. 30.5.1920, Tokio – zem. 2.7.1989, Santa Monica, Kalifornie, na rakovinu plic) byl synem amerických protestantských misionářů. Po otcově náhlé smrti se v polovině 20. let vrátil s matkou do Spojených států a vyrůstal v pensylvánském Lancasteru. Vystudoval politické vědy a angličtinu na místní Franklin & Marshall College (1942), kde se začal zajímat o divadlo. Kvůli válce nenastoupil ke studiu práv na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Sloužil jako poručík u obojživelných námořních jednotek v severní Africe a v Evropě, později pracoval na Dálném východě pro Úřad strategických služeb (OSS). Po demobilizaci načerpal zkušenosti jako asistent při výrobě zpravodajského filmového měsíčníku The March of Time a od konce 40. let pracoval v televizní stanici CBS, nejprve jako režisér sportovních a jiných přenosů. Postupně se věnoval především dramatické tvorbě, v níž se stal uznávaným profesionálem. Režíroval zhruba 150 živě natáčených inscenací v rámci různých antologií (mj. The Ford Theatre Hour, Studio One, The Kaiser Aluminium Hour, Playhouse 90, The DuPont Show of the Week) a další stovku epizod různých seriálů, např. sitcomu Wesley (1949) nebo právnické show The Defenders (1961-62, Obhájci), za niž dostal Cenu Emmy. Další Emmy měl za režii později zfilmované televizní hry Reginalda Rose Dvanáct rozhněvaných mužů (1954) a za scenáristickou adaptaci a režii dramatizace románu Hermana Wouka Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine (1955). Realizoval také 248 dílů dokumentárního seriálu Edwarda R. Murrowa Person to Person (1953-59, Hovor na výzvu), v němž proslulý moderátor telefonicky rozmlouval se známými osobnostmi, oceňovaný středometrážní dokument A Tour of the White House (1962, Prohlídka Bílého domu), jehož průvodkyní byla Jacqueline Kennedyová, a neprodané pilotní snímky Ambassador at Large (1964, Zvláštní velvyslanec; + spol. prod.) a One-Eyed Jacks Are Wild (1966, Dva spodci jako žolíky; + spol. prod.). Na Broadwayi režíroval v roce 1960 dramatizaci románu Allena Druryho Rada a souhlas (vzápětí zfilmovanou Ottou Premingerem) a o rok později podepsal smlouvu s 20th Century Fox. Jeho první filmy vycházely z divadelních předloh a získaly mu pověst schopného tvůrce, zejména při vedení hereckých představitelů; za snímek Ten nejlepší získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Karlových Varech 1964. Mimořádný divácký ohlas měla jeho adaptace sci-fi románu Pierra Boullea Planeta opic, jejíž příběh souzněl s tehdejšími společenskými náladami a jež odstartovala sérii pokračování i pozdějších remakeů. Jeho nejvýznamnějším dílem se stala epická biografie Generál Patton, oceněná sedmi Oscary, která jemu samotnému přinesla kromě sošky za režii také Cenu DGA a nominaci na Zlatý glóbus. Následovaly ještě další výpravné tituly, v nichž dokázal skloubit propracovaný příběh se spektakulární scenérií (Mikuláš a Alexandra, Motýlek), ale od 80. let jeho kariéra stagnovala umělecky i komerčně. Krátce vykonával funkci prezidenta Amerického svazu režisérů (DGA; 1987-89). – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) melodrama z doby prohibice Broadway (TV‑1955) s Josephem Cottenem, drama The Caine Mutiny Court-Martial (TV-1955, Vojenský soud se vzbouřenci z lodi Caine; + spol. sc.) s Lloydem Nolanem, drama čtenářů myšlenek, kteří mají být zneužiti pražskými komunistickými špičkami, The Great Sebastians (TV-1957, Velcí Sebastianové) s manželskou dvojicí Alfred Lunt a Lynn Fontanneová, rodinné drama The Playroom (TV-1957, Dětský pokoj) s Mildred Dunnockovou, příběh nastávajícího dědice a jeho ztraceného dvojčete The Clouded Image (TV-1957, Rozmazaný obraz) s Farleym Grangerem, drama vyšetřování letecké nehody Panic Button (TV-1957, Knoflík pro případ paniky) s Robertem Stackem, drama o problémech Američana s českou nevěstou For I Have Loved Strangers (TV-1957, Miloval jsem totiž cizinku) s Donem Murraym a Hope Langeovou, příběh manželské dvojice podle povídky Irwina Shawa The 80 Yard Run (TV-1958, Běh dlouhý 80 yardů) s Paulem Newmanem a Joanne Woodwardovou, příběh úspěšného bankovního manažera, který přehodnocuje svůj život, Point of No Return (TV-1958, Odkud není návratu) s Charltonem Hestonem, drama z hollywoodské umělecké agentury The Right Hand Man (TV-1958, Asistent) s Danou Andrewsem a Anne Baxterovou, drama vědců, podílejících se na prvních zkouškách vodíkové bomby, Nightmare at Ground Zero (TV-1958, Noční můra v nulovém bodě) s Barrym Sullivanem a Jackem Wardenem, příběh mladé ženy, starající se o bohatého invalidního manžela, The Innocent Sleep (TV-1958, Spánek nevinných) s Hope Langeovou, adaptace známého Fitzgeraldova románu The Great Gatsby (TV-1958, Velký Gatsby) s Robertem Ryanem a Jeanne Crainovou, drama členky holandského odboje chycené gestapem Word from a Sealed-Off Box (TV-1958, Slovo ze zapečetěné bedny) s Marií Schellovou, gangsterské drama Seven Against the Wall (TV-1958, Sedm mužů u zdi), příběh autora, který po letech strádání dostane pozvání do Hollywoodu, The Velvet Alley (TV-1959, Sametová ulička) s Artem Carneym, drama firemních intrik The Raider (TV-1959, Nájezdník) s Rodem Taylorem, drama nastávajících svobodných matek In Lonely Expectation (TV-1959, Osamělé očekávání) s Diane Bakerovou, válečné drama z bojů v Ardenách Dark December (TV-1959, Temný prosinec), příběh dělníka, který se vypracoval na odborového předáka, The Rank and the File (TV-1959, Řadový zaměstnanec) s Vanem Heflinem, vánoční příběh z domova důchodců The Silver Whistle (TV-1959, Stříbrná píšťalka) s Eddiem Albertem, drama francouzských vojáků v Alžírsku The Cruel Day (TV-1960, Krutý den) s Vanem Heflinem a Cliffem Robertsonem, rekonstrukce známého „zločinu století“, vyloupení bostonské firmy Brink’s, The World’s Greatest Robbery (TV-1962, Největší světová loupež), adaptace hry Williama Inge Ztráta růží o zralé ženě, do níž se zblázní devatenáctiletý mladík, pod titulem The Stripper (1963, Striptérka) s Joanne Woodwardovou a Richardem Beymerem, politické drama ze zákulisí prezidentských primárek podle divadelní hry Gorea Vidala Ten nejlepší (1964, The Best Man) s Henrym Fondou a Cliffem Robertsonem, drama normanského rytíře The War Lord (1965, Válečník – TV) s Charltonem Hestonem, kriminální drama o dvojčatech, chystajících se vyloupit klenotnictví, The Wide Open Door (TV-1967, Dveře dokořán) s Honor Blackmanovou, špionážní thriller o americkém agentovi, který se v Evropě stane terčem důmyslného ruského komplotu, The Double Man (1967, Dvojník; + herec) s Yulem Brynnerem, dobrodružný příběh astronautů mezi inteligentními primáty Planeta opic (1967, Planet of the Apes) s Charltonem Hestonem, životopis kontroverzního amerického důstojníka Patton (1969, Generál Patton – TV) s mimořádným výkonem George C. Scotta, historické drama o posledních dnech dynastie Romanovců, natočené v jugoslávských a španělských exteriérech, Nicholas and Alexandra (1971, Mikuláš a Alexandra – TV) s Michaelem Jaystonem a Janet Suzmanovou, filmová verze autobiografie bývalého galejníka Henriho Charrièra Motýlek (1973, Papillon; + spol. prod.) se Stevem McQueenem a Dustinem Hoffmanem, adaptace posledního Hemingwayova románu Islands in the Stream (1976, Ostrovy uprostřed proudu – TV) s Georgem C. Scottem, politický thriller podle fantastického románu Iry Levina Hoši z Brazílie (1978, The Boys from Brazil) s Gregorym Peckem v roli doktora Mengeleho a Laurencem Olivierem jako jeho pronásledovatelem, archeologický thriller Sphinx (1980, Sfinga; + spol. prod. – TV), romantická komedie o námluvách operní hvězdy Yes, Giorgio (1982, Ano, Giorgio – TV) s Lucianem Pavarottim, dobrodružné drama z křížových výprav Lionheart (1987, Lví srdce) s Ericem Stoltzem a Gabrielem Byrnem, drama vojáka, vracejícího se po letech z vietnamského zajetí, Welcome Home (1989, Vítej domů – TV) s Krisem Kristoffersonem. -mim-