Jackie

barevný/černobílý, psychologický, historický, životopisný, 12 nevhodný pro děti, 1:1,66, 2–D, Dolby Digital 5.1, dlouhý – 100 min.

Původní název: Jackie. Země původu: USA, Chile, Francie. Výrobce: Protozoa, Wild Bunch (spolupráce), Fabula (spolupráce), Why Not Productions (spolupráce), Bliss Media (spolupráce), Endemol Shien Studios (spolupráce), Fox Searchlight Pictures (zákazník), LD Entertainment (zákazník). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 2.2.2017. Mluveno: anglicky, španělsky (titulky). – „Nikdy jsem netoužila po slávě. Jen jsem se stala Kennedyovou.“ Film Pabla Larraína.

Distribuce: Aerofilms (do 27.10.2028). Lokace: USA: Washington DC, Maryland – Royal Oak, Baltimore. Francie: Paříž.

AUTOŘI: Režie: Pablo Larraín. Scénář: Noah Oppenheim. Kamera: Stéphane Fontaine. Architekt: Jean Rabasse. Návrhy kostýmů: Madeline Fontaineová. Masky: Sarai Fiszelová (návrhy masek), Odile Fourquinová (návrhy masek), Miwoo Kimová (Nathalie Portmanová), Catherine Leblanc Caraesová (účesy). Střih: Sebastián Sepúlveda. Zvuk: Jean-Paul Mugel, David Miranda (design zvuku). Výkonná produkce: Pete Shilaimon, Jennifer Monroeová, Jayne Hongová, Josh Stern, Wei Hanová, Lin Qiová, Martine Cassinelliová, Charlie Corwin, Howard Owens. Producent: Juan de Dios Larraín, Darren Aronofsky, Mickey Liddell, Scott Franklin, Ari Handel. Vizuální efekty: Thomas Duval (supervize), Tomás Roca (supervize), Mikros, Digital District, Garage, Atomica. Zvláštní efekty: Hank Atterbury (koordinátor). Hudba: Mica Leviová. Použitá hudba: různé skladby a písně. Písně: písně z muzikálu Camelot (Alan Jay Lerner, Frederik Loewe). Hudební dramaturgie: Bridget Samuelsová (hudební supervize). Koordinátor kaskadérů: Roy Farfel.

Hrají: Natalie Portmanová (Jackie Kennedyová), Peter Sarsgaard (Bobby Kennedy), Greta Gerwigová (Nancy Tuckermanová), Billy Crudup (novinář), John Hurt (kněz), Richard E. Grant (Bill Walton), Caspar Phillipson (John Fitzgerald Kennedy), Beth Grantová (paní Johnsonová), John Carroll Lynch (Lyndon B. Johnson), Max Casella (Jack Valenti), Sara Verhagenová (Mary Gallagherová).

České titulky: Jana Šteffl (Filmprint Digital).

Ceny: MFF v Benátkách: nejlepší scénář (Noah Oppenheim). Cena BAFTA: nejlepší kostýmy (Madeline Fontaineová); (nominace) nejlepší herečka (Natalie Portmanová), nejlepší hudba (Mica Leviová). – Oscar: (nominace) nejlepší herečka (Natalie Portmanová), nejlepší hudba (Mica Leviová), nejlepší kostýmy (Madeline Fontaineová). Zlatý glóbus: (nominace) nejlepší herečka (Natalie Portmanová).

Chilský režisér Pablo Larraín spolu se scenáristou Noahem Oppenheimem a s herečkou Natalií Portmanovou vytvořili v nekonvenčním životopisném snímku Jackie portrét manželky prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (1917-1963), Jacqueliny Kennedyové (1929-1994). Sledují nešťastnou ženu v krátkém období po atentátu v Dallasu (22.11.1963). Její příběh je rámován rozhovorem s anonymním novinářem sedm dnů po tragické události a také dialogem Jackie se starým knězem, dodávajícím jí odvahu v nelehkých chvílích. Při těchto rozhovorech vdova vzpomíná na tragické okamžiky a vybavuje si další epizody ze života v Bílém domě po boku milovaného manžela. Do filmu je organicky začleněna částečná rekonstrukce televizního dokumentu A Tour of the White House With Mrs. John F. Kennedy (1962, Prohlídka Bílého domu s paní Kennedyovou; r. Franklin J. Schaffner), za nějž Jacqueline Kennedyová získala cenu Emmy. – V rodinném sídle v Hyannis Port v Massachusetts se Jackie svěřuje novináři. Vybavuje si okamžiky v Dallasu, kdy těsně po atentátu jel prezidentský vůz do nemocnice, i cestu letadlem do Washingtonu s rakví. Ještě v letadle složí přísahu nový prezident Lyndon Johnson. Jackie vzpomíná na další okamžiky v Bílém domě po návratu, kdy jí byl oporou Johnův bratr Bobby Kennedy (1925-1968), na to, jak svým malým dětem Caroline a Johnovi musela říct pravdu. – Vdova se věnuje s plným nasazením přípravám pohřbu (chce, aby se co nejvíce podobal pohřbu Abrahama Lincolna), přičemž naráží na neochotu oficiálních míst, obávajících se dalších atentátů. Nejdříve podlehne nátlaku i vlastní depresi, ale pak se rozhodne jít v průvodu za rakví. Zároveň také připravuje stěhování z Bílého domu. Náročný den pohřbu je ukončen ceremoniálem na Arlingtonském hřbitově. Jackie prosadí, aby vedle manželova hrobu byly později pohřbeny ostatky jejich dvou předčasně zemřelých dětí (mrtvě narozené Arabely a synka Patricka, který zemřel záhy po porodu). – Film se vyznačuje věrohodnou rekonstrukcí dobových událostí a celkové atmosféry. Opírá se však především o koncentrovaný herecký výkon Natalie Portmanové, která s velkou pečlivostí nastudovala chování a zejména způsob řeči Jacqueline Kennedyové.     -tbk-

PABLO LARRAÍN (vl. jm. Pablo Larraín Matte, nar. 19.8.1976, Santiago de Chile) je synem chilských politiků Hernána Larraína a Magdaleny Matteové. Vystudoval obor audiovizuální komunikace na Universitě pro umění, vědy a komunikaci (UNIACC) v Santiagu de Chile a pracoval jako asistent klasika chilského filmu Miguela Littína. S bratry Hernánem Larraínem a Juanem de Dios Larraínem založil společnost Fábula, v níž natočil i své celovečerní filmy, uvedené a oceněné na řadě festivalů: Fuga (Cartagena, Málaga, Terst), Tony Manero (Rotterdam, Buenos Aires, Havana, Istanbul, Turín, Manila, Varšava), Post Mortem (Benátky, Havana, Cartagena, Lima, Los Angeles) a NO (Cannes, São Paulo, Soluň; nominace na Oscara za nejlepší cizojazyčný film), Klub (Velká cena poroty na MFF v Berlíně 2015, Stříbrný Hugo na MFF v Chicagu 2015), Neruda (nominace na Zlatý glóbus za cizojazyčný film). Podílí se jako producent i na dílech svých souputníků. Spolurežíroval a spoluprodukoval TV seriál o nepovedeném drogovém obchodu Profugos (2011, Uprchlíci – TV). Jako reprezentant nové generace latinskoamerických filmařů s mezinárodním renomé (mj. Sebastián Lelio, Oscar Godoy, Roberto Artiagoitía, Fernando Lavanderos, Marialy Rivasová), pracujících s osobitým estetickým výrazem a znepokojivými tématy, reflektuje ve své tvorbě s originálním smyslem pro černý humor pinochetovskou éru (volná trilogie Tony Manero, Post Mortem, No). Na mezinárodním poli se definitivně prosadil portrétem Jacqueline Kennedyové ve snímku Jackie. Od roku 2007 je jeho manželkou chilská herečka Antonia Zegersová (nar. 1972), s níž má dvě děti. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) drama o nadaném mladém skladateli, jehož makabrózní symfonie vyvolá řadu tragických událostí, Fuga (2005, Fuga/Útěk; + spol. sc.), černá komedie o padesátiletém psychopatovi, který se chce stát nejlepším chilským imitátorem Travoltovy postavy z filmu Horečka sobotní noci, Tony Manero (2008; + spol. sc., spol. kam.), kr. f. z Velikonočního ostrova Resurrección (2009, Vzkříšení), bizarní příběh zamilovaného úředníka z márnice Post Mortem (2010, Post Mortem; + spol. sc.), politický film z mediálního zákulisí referenda o dalším vládnutí diktátora Pinocheta No (2012, No; + spol. prod.), drama z odlehlého domu, kam katolická církve posílá provinilé kněze a jeptišky, El club (2015, Klub; + spol. sc., spol. prod.), životopisný snímek o slavném chilském komunistickém básníkovi Neruda (2016), další životopisný film o několika dnech, jež prožívá Jacqueline Kennedyová těsně po atentátu na svého manžela, Jackie (2016, Jackie); (produkce či podíl na produkci) La vida me mata (2007, Život mě zabije; r. Sebastián Silva), Grado 3 (2009, Stupeň 3; r. Roberto Artiagoitía), kr. f. Blokes (2010, Kluci; r. Marialy Rivasová), Ulises (2011, Odysseus; r. Oscar Godoy), El año del tigre (2011, Rok tygra; r. Sebastián Lelio), 4:44 Last Day on Earth (2011, 4:44 Poslední den na Zemi; r. Abel Ferrara), Gloria (2012; r. Sebastián Lelio), Joven y alocada (2012, Mladá a divoká; r. Mariely Rivasová; + spol. kam. – TV), Paseo de oficina (2012; r. Roberto Artiagoitía), Crystal Fairy y el cactus mágico (2013, Křišťálová víla a kouzelný kaktus; r. Sebastián Silva), Gloria (2013; r. Sebastián Lelio), Barrio universitario (2013, Univerzitní čtvrť; r. Esteban Vidal), Nasty Baby (2015, Ošklivé dítě; r. Sebastián Silva). -fik-