Agnus Dei

barevný, historický, psychologický, 15 přístupnost, 1:1,85, 2–D, DVD-K, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 116 min.

Původní název: Les innocentes. Niewinne (polský název). Země původu: Francie, Polsko, Belgie. Výrobce: Mandarin Cinéma, Aeroplan Film, France 2 Cinéma, Mars Films, Scope Pictures, NC+, Manon 5 (spolupráce), Cofinova 11 (spolupráce), La Banque Postal Image 8 (spolupráce), A Plus Image 6, Cinémage 9 (spolupráce), Canal Plus (účast), Ciné Plus (účast), France Télévisions (účast), Films Distribution (účast), Kino Świat (účast), Eurimages (podpora), Polish Film Institute (podpora). Rok copyrightu: 2016. Premiéra: 5.1.2017. Mluveno: francouzsky, polsky, rusky (titulky). – Smiluj se nad námi.

Distribuce: Film Europe. Lokace: Polsko: Varmijsko-mazurské vojvodství – Orneta, Krosno.

AUTOŘI: Režie: Anne Fontaineová. Námět: Philippe Maynial. Scénář: Sabrine B. Karineová, Alice Vialová, Pascal Bonitzer, Anne Fontaineová. Kamera: Caroline Champetierová. Architekt: Joanna Machaová. Návrhy kostýmů: Katarzyna Lewińská. Masky: Anna Nobel-Nobielská (+ účesy). Střih: Annette Dutertreová. Zvuk: Olivier Mauvezin, Francis Wargnier, Jean-Pierre Laforce. Producent: Éric Altmayer, Nicolas Altmayer. Koproducent: Eliza Oczkowská, Klaudia Śmiejaová. Vizuální efekty: Guillaume Pondard (supervize), Mikros. Zvláštní efekty: Janusz Bykowski. Hudba: Grégoire Hetzel. Použitá hudba: různé skladby a písně. Koordinátor kaskadérů: Maciej Maciejewski.

Hrají: Lou de Laâgeová (Mathilde Beaulieuová), Agata Buzeková (sestra Maria), Agata Kuleszová (matka představená), Vincent Macaigne (Samuel Leiman), Joanna Kuligová (sestra Irena), Anna Próchniaková (sestra Zofia), Helena Sujecká (sestra Ludwika), Eliza Rycembelová (sestra Teresa), Katarzyna Dąbrowská (sestra Anna), Klara Bielawková (sestra Joanna), Pascal Elso (plukovník), Joanna Fertaczová (Zofiina teta), Mariusz Jakus (ruský důstojník).

České titulky: Jolana Kubíková (Filmprint Digital).

Ceny: MFF ve Valladolidu 2016: Cena FIPRESCI. – César: (nominace) nejlepší film (Anne Fontaineová, Eric Altmayer, Nicolas Altmayer), nejlepší režie (Anne Fontaineová), nejlepší původní scénář (Sabrina B. Karineová, Alice Vialová, Pascal Bonitzer, Anne Fontaineová), nejlepší kamera (Caroline Champetierová).

Snímek Anne Fontaineové Agnus Dei (původní název Nevinné) je věnován památce Madeleine Pauliacové (1912-1946), šéflékařce z francouzské nemocnice ve Varšavě, odpovědné za repatriační misi francouzského Červeného kříže, jejímž životem byl inspirován. (Autorem námětu je její synovec Philippe Maynial.) Pauliacová zemřela v roce 1946 při autonehodě nedaleko Varšavy. V sugestivním příběhu se odhalují tragické důsledky války v individuálních osudech obětavé doktorky a jeptišek ze zchátralého kláštera, které otěhotněly po opakovaném znásilnění Němci a Rusy. V existenciálním dramatu se syrovou atmosférou a s vynikajícími hereckými výkony jsou popsány i různé konsekvence, týkající se morálních postojů nebo otázek víry. – Prosinec 1945. Francouzská lékařka Mathilde Beaulieuová, pracující v nemocnici francouzského Červeného kříže pro repatriaci Francouzů z Polska, provede v klášteře císařský řez mladé řeholnici Zofii. Přivedla ji sem tajně jedna ze sester, kterou za to abatyše potrestá. Matka představená se snaží ututlat, že po několikanásobném znásilnění německými a ruskými vojáky je i dalších šest jeptišek těhotných. Mathilde začne tajně do kláštera dojíždět, aby řeholnicím pomohla. Jednou v noci ji zastaví Rusové. Před znásilněním ji zachrání ruský důstojník a pošle ji zpět. Musí přespat v klášteře, kam ráno vtrhnou Rusové. Lékařka prohlásí, že je tu tyfus, a vojáci raději rychle odjedou. Po návratu má žena potíže v misi, kde pracuje s židovským lékařem Samuelem Leimanem, s nímž se občas vyspí. Sama pochází z komunistické rodiny a sdílí levicové názory. – Abatyše je nemocná. Mathilde zjistí, že má syfilis, ale představená se nechce léčit. Francouzka se sbližuje s řeholnicemi, zejména s pobočnicí představené, sestrou Mariou, jejíž názory se zvolna proměňují. Jedna jeptiška tajně porodí dítě, ale odmítá je. Lékařka dá novorozence nakojit Zofii, jejíž dítě odnesla abatyše a jež dá holčičce jméno Helena. – Kvůli souběžným porodům přivede Mathilde do kláštera Samuela. – Matka představená odnese Helenku. Zofie ji vidí a spáchá sebevraždu. Maria pak zjistí, že abatyše nedala ani Helenku ani Zofiino dítě Zofiině tetě, jak tvrdila. (Děti pokřtila a nechala v mrazu u božích muk.) Francouzská mise končí. Jeptišky přinesou do nemocnice tři novorozence. Mathilde dostane nápad. Přivede do kláštera sirotky, kteří se potulují okolo nemocnice, i miminka. Navrhne jeptiškám, aby založily sirotčinec, v němž by mohly vychovávat i své děti. Maria obviní abatyši, a ta přijme svou vinu (zatratila prý svou duši kvůli jejich záchraně). – Po třech měsících se v klášteře slaví složení slibu novicek. Je tu spousta dětí. Mathilde, pracující v jiné nemocnici, dostane od Marii děkovný dopis a skupinovou fotografií jeptišek s miminky. -tbk-

ANNE FONTAINEOVÁ (vl. jm. Anne Sibertin-Blanc, nar. 15.7.1959, Luxembourg) strávila část dětství v Lisabonu, kde působil její otec Antoine Sibertin-Blanc jako profesor hudby a varhaník. Po studiu filozofie na Sorbonně se věnovala klasickému baletu v souboru Josepha Russilla. V letech 1978-88 pracovala jako tanečnice a divadelní herečka, mj. s Robertem Hosseinem (v té době přijala umělecký pseudonym Anne Fontaineová). V roce 1986 spolurežírovala s Fabricem Luchinim v Théâtre Renaud-Barrault inscenaci Célineovy Cesty do hlubin noci. U filmu začínala jako asistentka produkce reklamních filmů a jako herečka především v televizi, mj. v seriálech Les mystères de Paris (TV-1980, Tajnosti Paříže; r. André Michel), Le mystérieux docteur Cornélius (1984, Tajemný doktor Cornelius; r. Maurice Frydland), Grand hôtel (1986), La baleine blanche (TV-1987, Bílá velryba; r. Jean Kerchbron), Carte presse (TV-1988, Novinářský průkaz; r. Michel Favart) nebo ve dvou epizodách erotické Une série rose (1986-90, Růžová knihovna – TV). Její první snímek Milostné příběhy obvykle končí špatně získal Cenu Jeana Viga, film Čistírna byl oceněn Zlatou mincí za původní scénář na MFF v Benátkách 1997, film Coco Chanel byl nominován na Cenu BAFTA za nejlepší cizojazyčný film a na Césara za scénář (tytéž nominace měly i tituly Čistírna a V jeho rukou) a Agnus Dei získal Cenu FIPRESCI na MFF ve Valladolidu 2016. Její bratr Jean-Chrétien Sibertin-Blanc se věnuje herectví (hrál titulní role v jejích filmech o Augustinovi). Manžel Philippe Carcassonne (nar. 1955) je producentem (podílí se i na jejích filmech). Filmografie: (herečka, není-li uvedeno jinak) Tendres cousines (1980, Sladké pokušení; r. David Hamilton – TV), Si ma gueule vous plaît… (1981, Jestli se vám líbí moje tvář; r. Michel Caputo), Entre chats et loups (TV-1985, Mezi kočkami a vlky; r. François Porcile), P.R.O.F.S. (1985; r. Patrick Schulmann), Pas de scandale (1999, Žádný skandál; r. Benoît Jacquot); (režie, podíl na scénáři, není-li uvedeno jinak) milostný příběh francouzské Arabky, řešící citový vztah mezi snoubencem a hercem, Les histoires damour finissent mal… en général (1992, Milostné příběhy obvykle končí špatně), smutná komedie o třicetiletém pojišťovacím úředníkovi, který si přivydělává účinkováním v reklamách, Augustin (1995; sc., režie), epizoda Tapin du soir (Večerní lov) ze série L@mour est à réinventer (TV-1996, Lásku je třeba znovu objevovat), drama manželů, jejichž život se radikálně změní po náhodné návštěvě nočního lokálu, Nettoyage à sec (Čístírna), komedie, sledující další hereckou kariéru někdejšího pojišťovacího úředníka, Augustin, roi du kung-fu (1999, Augustin, král kung-fu), komorní psychologické drama o návratu dlouho zmizelého otce k rodině Comment jai tué mon père (2001, Jak jsem zabil svého otce), komorní drama zvláštního milostného trojúhelníku Žena mého muže (2003, Nathalie…), jehož remake natočil Atom Egoyan pod názvem Chloe (2009, Pokušení – TV), kriminální drama začínajícího milostného vztahu na pozadí zločinů sériového vraha Entre ses mains (2005, V jeho rukou – TV), další pokračování Augustinových osudů pod názvem Nouvelle chance (2006, Nová šance), hořká komedie o advokátovi, který obhajuje sedmdesátiletou vražedkyni La fille de Monaco (2008, Dívka z Monaka), životopisný snímek o začátcích slavné módní návrhářky Coco Chanel (2009, Coco avant Chanel), romantická komedie o vztahu úspěšné galeristky a muže na podpoře Mon pire cauchemar (2011, Má nejhorší noční můra), adaptace knihy Doris Lessingové o dvou kamarádkách, které se zamilují navzájem do syna té druhé, Adore (2013, Obdiv), hořká komedie o venkovském pekaři, který obdivuje Gustava Flauberta a který se náhodou setká s anglickým párem, jenž mu kromě jména připomíná i chování hrdinů slavného románu, Gemma Bovery (2014), klášterní drama z Polska na sklonku roku 1945 Agnus Dei (2016, Les innocentes).       -fik-