Sunset Blvd

černobílý dlouhý 110 min. USA země původu psychologický 12 doporučená přístupnost Projekt 100 2-D, DVD-K mono.

Původní název: Sunset Blvd. Výrobce: Paramount Pictures Corporation. Rok výroby: 1950. Premiéra: 24.1.2013. Monopol: AČFK (do 31.8.2013). Mluveno: anglicky. České titulky. – Největší hollywoodský příběh všech dob. Projekt 100-2013

AUTOŘI: Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder, D.M. Marshman Jr. Režie: Billy Wilder. Kamera: John F. Seitz. Hudba: Franz Waxman. Výprava: Hans Dreier, John Meehan. Kostýmy: Edith Headová. Střih: Arthur Schmidt. Zvuk: Harry Lindgren, John Cope. Masky: Wally Westmore. Zvláštní kameramanské efekty: Gordon Jennings. Producent: Ch. Brackett. České titulky: Zuzana Zrůstová.

HERCI: William Holden (Joe Gillis), Gloria Swansonová (Norma Desmondová), Erich von Stroheim (Max von Mayerling), Nancy Olsonová (Betty Schaeferová), Fred Clark (Sheldrake), Lloyd Gough (Morino), Jack Webb (Artie Green), Franklyn Farnum (pohřební zřízenec), Larry Blake, Charles Dayton (vymahači dluhů); Cecil B. DeMille, Hedda Hopperová, Buster Keaton, Anna Q. Nilssonová, H.B. Warner, Ray Evans, Jay Livingston, Sidney Skolsky.

CENY: Oscar: nejlepší scénář (Charles Brackett, Billy Wilder, D.M. Marshman Jr.), nejlepší hudba (Franz Waxman), nejlepší výprava (Hans Dreier, John Meehan, Sam Comer, Ray Moyer); (nominace) film, režie, herec (William Holden), herečka (Gloria Swansonová), herec a herečka ve vedlejší roli (Erich von Stroheim/Nancy Olsonová), černobílá kamera (John F. Seitz), střih. Zlatý glóbus: nejlepší film-drama, nejlepší režie, nejlepší herečka, nejlepší hudba; (nominace) herec ve vedlejší roli, scénář, kamera. Cena NBR: nejlepší herečka.

Slavné americké drama Sunset Blvd. (1950), jež vstoupilo do českých kin v rámci Projektu 100 v restaurované digitální kopii, bývá často označováno za vůbec nejlepší film o filmu, jaký kdy vznikl. A to navzdory tomu, že Billy Wilder natočil sžíravý, krutě nemilosrdný pohled na hollywoodskou továrnu na sny, který velmi rozlítil šéfa MGM Louise B. Mayera. Wilder s cynickým odstupem demaskuje nejen zkorumpovanost a bezohlednost filmového průmyslu, ale i svévoli producentských zásahů do scénářů, marnivost hvězd a ochotu lidí z branže se kvůli pofidérnímu úspěchu zaprodávat za jakoukoli cenu. – Po vzoru filmů noir je vypravěčem retrospektivně strukturovaného příběhu právě zastřelený scenárista Joe Gillis (skvělý William Holden), jehož si najala jedna z nejobdivovanějších hereček němé éry Norma Desmondová. Zadlužený autor má zredigovat její scénář, od něhož si dávno zapomenutá hvězda s pošetilou domýšlivostí slibuje velkolepý návrat na stříbrné plátno. Stárnoucí mondéna, která se nezbavila panovačných manýr, se v melodramatickém duchu němých filmů do mnohem mladšího prospěcháře zamiluje. Záhy z něj učiní vydržovaného gigola a žárlivě ho vězní ve svém přízračném paláci na Sunset Boulevardu jako ve zlaté kleci… – Fascinující autentičnost mistrovsky napsaného, zrežírovaného i nasnímaného příběhu umocňuje vynikající herecké obsazení. Klíčovou úlohu Wilder svěřil Glorii Swansonové, jež ve filmu vytváří pokřivenou obdobu sebe sama. I ona byla v němé éře hvězdou jako fiktivní postava Norma Desmondová, také ona po nástupu zvukového filmu upadla do zapomnění. Herečka se záměrně nezříká dobově přepjaté teatrálnosti a z jejího grandiózního výkonu místy až hrozivě mrazí. Postavu sluhy Maxe, zkrachovalého filmového velikána, jenž Normu objevil a učinil z ní hvězdu, hraje proslulý režisér Erich von Stroheim. Právě s ním Swansonová natáčela ve vyhrocené atmosféře romantické melodrama Královna Kelly (1929), z něhož se v Sunset Blvd. v jedné důležité scéně objeví krátká ukázka. Gloria Swansonová (a to znovu stejně jako postava, již ztvárňuje) ve skutečnosti spolupracovala i s režisérem Cecilem B. DeMillem, který ve Wilderově dramatu hraje sám sebe. Objeví se ve scéně ve studiu Paramount během právě probíhajícího natáčení biblického velkofilmu Samson a Dalila (1949). Wilder navíc i do epizodních rolí obsadil několik dalších, v roce 1950 již vyhaslých hvězd němé éry, včetně Bustera Keatona nebo Anny Q. Nilssonové. -tse-

OBSAH: V pět hodin ráno se k jedné rezidenci na losangeleském Sunset Blvd. sjíždějí detektivové, policisté a novináři. V bazénu totiž plave mrtvola mladého scenáristy Joea Gillise se dvěma střelnými ranami v zádech a s jednou v břiše. – O šest měsíců dříve navštíví druhořadého scenáristu Joea Gillise v pronajatém bytě v Alto Nido dva muži z věřitelské firmy. Chtějí mu zabavit kabriolet, protože nezaplatil tři splátky. Gillis zalže, že vůz půjčil kamarádovi. Získá tak čas do druhého dne, aby sehnal dvě stě devadesát dolarů. – Scenárista zamíří do studia Paramount. Producentu Sheldrakeovi se snaží vnutit svůj námět k filmu Mety obsazeny. Mladičká lektorka Betty Schaeferová však látku zavrhne. – Nikdo z Gillisových známých mu peníze nepůjčí. Scenárista při zpáteční cestě narazí na silnici na exekutory. Během honičky praskne jeho autu pneumatika. Muž sjede na cestu k omšelému sídlu na Sunset Blvd. a schová kabriolet v tamní garáži. Z domu vyjde komorník Max a pozve jej dál. Rezidenci obývá asi padesátiletá extravagantní dáma. Uhynul jí opičí mazlíček a žena scenáristu považuje za objednaného pohřebního zřízence. Gillis si uvědomí, že ona panovačná a teatrálně se chovající žena je bývalá velká hvězda němého filmu Norma Desmondová. Když herečka zjistí, že je Joe z branže, přiměje ho, aby si přečetl scénář, na němž sama roky pracuje. Je to příběh o Salomé. Norma chce, aby jej zfilmoval režisér Cecil B. DeMille, s nímž natočila dvanáct filmů. Role Salomé má být pro zestárlou hvězdu velkým návratem na stříbrné plátno, z něhož se po nástupu zvukového filmu stáhla do ústraní. Gillis scénář považuje za melodramatickou slátaninu, ze zištných důvodů však souhlasí, že ho zrediguje. Protože text nesmí opustit dům, Gillis je nucen přenocovat v pokojíku nad garáží. – V noci Norma s Maxem pohřbí šimpanze v dětské rakvi. – Ráno Joe zjistí, že mu Max přinesl z jeho bytu knížky, psací stroj i oblečení. Norma za něj navíc zaplatila nájem. Scenárista je proto nucen pod hereččiným přísným dohledem začít korigovat divoké výplody její fantazie. – Norma s Gillisem třikrát týdně sleduje němé filmy, v nichž jako mladá hrála a jež v salonu promítá Max. Občas herečka hraje bridž s dalšími zestárlými kolegy, jejichž sláva také skončila s érou němého filmu. Během jedné takové partie se u rezidence objeví exekutoři. Max sice Joea zapře, muži nicméně odtáhnou scenáristův kabriolet. – Norma začne Gillise brát na projížďky ve svém starém luxusním voze Isotta Fraschini s leopardím čalouněním. Ve městě mu koupí drahé oblečení. – Poslední prosincový týden začne do Joeova pokojíku zatékat. Muž se proto přestěhuje do místnosti v hlavní budově, v níž dříve přebývali tři někdejší hereččini manželé. Od Maxe se Gillis dozví, že se Norma pokusila už několikrát o sebevraždu. Scenárista pochopí, že obdivné dopisy, jež jí stále chodí, nepíší fanoušci, ale její sluha. – Během silvestrovského večírku, na který Norma záměrně nepozvala žádné hosty, si Gillis uvědomí, že se do něj zámožná žena zamilovala. Když s ní odmítne plánovat společnou budoucnost, uražená herečka mu vrazí facku. – Joe odjede stopem do města na večírek, který pro lidi z branže pořádá jeho kamarád, asistent režie Artie Green. Setká se tam s Artieho snoubenkou, Betty Schaeferovou. Dívka mu řekne, že ji zaujala část z jeho staršího námětu Temná okna. Gillis chce u Artieho nějaký čas zůstat. Když zatelefonuje Maxovi, aby mu přinesl věci, dozví se, že si herečka podřezala žíly. – Joe se okamžitě vrátí taxíkem do sídla. Norma mu na posteli sehraje melodramatickou scénu a vyhrožuje, že se pokusí o sebevraždu znovu. Gillis už nedokáže z její ložnice odejít. – Po několika týdnech scenárista plně přijímá roli vydržovaného společníka. – Norma přikáže Maxovi, aby dokončený scénář odvezl do studia Paramount a předal ho Cecilu B. DeMilleovi. – Během večerní vyjížďky se Joe ve Schwabově lékárně náhodou setká s Artiem a Betty. Ta mu sdělí, že o námět Temná okna projevil zájem Sheldrake. Betty chce, aby s ní Gillis na scénáři spolupracoval, muž však nemá zájem. – Norma pro Gillise občas pořádá „představení“, během nichž mu předvádí koupající se krásku. Jedno z jejích vystoupení přeruší telefonát z Paramountu. Jelikož však nevolá osobně Cecil B. DeMille, herečka odmítne bavit se s „nějakým asistentem“. – Telefonáty z Paramountu pokračují další tři dny. Norma se proto rozhodne do studia zajet. Setká se s režisérem DeMillem, jenž v Ateliéru 18 natáčí film Samson a Dalila. Filmař se k Normě chová laskavě, byť si o jejím scénáři myslí své. Také starší herci i pamětníci z řad štábu Normu obdivně přivítají. DeMille mezitím zjistí, že herečce ze studia volali jen kvůli jejímu luxusnímu vozu, který chtějí využít ve filmu Velký Gatsby. Když DeMille vidí, jak Normu „návrat“ do ateliérů dojal, nemá to srdce říct jí pravdu. – Gillis ve studiu zahlédne Betty, jež mu opět nabídne spolupráci. – Pošetilá Norma se s pomocí kosmetiček a masérek začne připravovat na comeback. – Večer co večer Joe tajně opouští rezidenci. Po nocích ve studiu Paramount píše scénář společně s Betty, jejíž snoubenec odjel pracovně do Arizony. Muž je fascinován dívčiným mládím a její nezkažeností. – Max o Gillisových nočních toulkách ví. Před Normou o nich mlčí, neboť ji bezmezně obdivuje. Byl to totiž právě on, kdo ji kdysi jako šestnáctiletou objevil a udělal z ní hvězdu. Jako Max von Mayerling ve své době patřil vedle D.W. Griffitha a Cecila B. DeMillea k nejtalentovanějším režisérům. Byl také hereččiným prvním manželem. – Žárlivá Norma objeví v Gillisově kabátu rozepsaný scénář a zjistí, s kým ho její společník píše. – Betty oznámí Joeovi, že snoubenec chce, aby přijela do Arizony a vzali se tam. Ona se však mezitím zamilovala do něj. – Až v této situaci si Joe uvědomí, v jaké pasti se ocitl. Vzápětí přistihne Normu, která telefonuje Betty a snaží se v jejích očích svého milence očernit. Muž jí vezme sluchátko a pozve dívku, aby přijela a sama viděla, kde a jak žije. – Betty dorazí do rezidence. Gillis se netají tím, že se nechává od osamělé někdejší hvězdy vydržovat. Odmítne návrh zamilované dívky, aby spolu odešli. Naopak chce, aby odjela do Arizony a vdala se. Když uplakaná Betty odejde, začne si Gillis balit věci. Vrátí Normě dárky, neboť se hodlá vrátit do rodného Daytonu a věnovat se zase novinařině. Vmete ženě do tváře krutou pravdu o její limuzíně i dopisech, jež píše Max. Norma se chopí revolveru, který si koupila, a běží za odcházejícím Gillisem. Před domem ho třikrát střelí. Joe spadne do bazénu. – Novináři fotografují Gillisovu mrtvolu v bazénu (viz začátek). Rezidence je v obležení zvědavců, policistů a žurnalistů, přijíždí sem i štáb filmového týdeníku. Norma sedí v horním patře ve svém budoáru. Je v jakémsi pološíleném tranzu a neodpovídá na otázky vyšetřovatelů. Když zaslechne, že jsou v domě kamery, zmateně se domnívá, že konečně začalo natáčení filmu o Salomé. Maxe považuje za DeMillea. Je připravena sejít dolů po „palácovém schodišti“. Max se ujme „režie“, kamery se rozjedou a Norma, jež jako by vstoupila do snu, ke kterému se zoufale upínala, teatrálně sestoupí kordonem fotografů a policistů do haly. Tam všem oznámí, že bude natáčet další filmy. Neexistuje pro ni nic jiného: „Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě.“ -tse-