NO

barevný/černobílý, dlouhý 118 min. Chile, USA, Francie, Mexiko země původu, politický, psychologický, přístupný mládeži, 1:1.33, 2-D, DVD-K, Dolby Digital.

Původní název: NO. Výrobce: Fabula. Ve spolupráci s Participant Media, Funny Balloons. Koprodukce: (Mexiko) Canana. Rok výroby: 2012. Premiéra: 23.5.2013. Monopol: Artcam. Mluveno: španělsky. České titulky. – Jak se dělá reklamní kampaň na pravdu a lásku?

AUTOŘI: Námět: Antonio Skármeta – hra El plebiscito (Referendum). Scénář: Pedro Peirano. Režie: Pablo Larraín. Kamera: Sergio Armstrong. Hudba: Carlos Cabezas. Různé skladby a písně. Výprava: Estefania Larraínová. Kostýmy: Francisca Románová. Střih: Andrea Chignoli. Zvuk: (design) Miguel Hormazábal. Výkonní producenti: Jonathan King, Jeff Skoll. Producenti: Juan de Dios Larraín, Daniel Marc Dreifuss. České titulky: Tereza Benhartová (Filmprint Digital).

HERCI: Gael García Bernal (René Saavedra), Alfredo Castro (Lucho Guzmán), Luis Gnecco (José Tomás Urrutia), Antonia Zegersová (Verónica), Marcial Tagle (Alberto Aranciba), Nestor Cantillana (Fernando), Jaime Vadell (ministr Fernández), Pascal Montero (Simón), Elsa Pobleteová (Carmen), Diego Muñoz (Carlos), Roberto Farias (Marcelo), Alejandro Goic (Ricardo), Patricio Aylwin.

CENY: MFF v São Paulu 2012, MFF v Soluni 2012: Cena diváků. – Oscar: (nominace) nejlepší cizojazyčný film.

Koprodukční politický snímek NO (česky Ne) je závěrečnou částí trilogie, v níž chilský filmař Pablo Larraín zachytil pinochetovskou éru ve své zemi. V černé komedii Tony Manero (2008) o psychopatovi, který se chce stát nejlepším chilským imitátorem Johna Travolty, se zabývá jejími nejnásilnějšími momenty, v bizarním milostném příběhu zamilovaného úředníka z márnice Post Mortem (2010) líčí události okolo Pinochetova puče v září 1973 a konečně v NO sleduje konec generálovy moci v roce 1988, kdy prezident prohrál ve vynuceném referendu. Fiktivním protagonistou je úspěšný tvůrce reklamních kampaní René Saavedra, který žil ve Spojených státech. Mladý muž se stane hlavním autorem volební kampaně opozičního hnutí Ne, sdružujícího sedmnáct různých stran. Navzdory jejich představám prosadí optimistický koncept o radostné budoucnosti země bez Pinocheta. Politici mu vyčítají, že opomíjí utrpení, jemuž byl národ vystaven, ale on tvrdí, že je třeba pozitivní formát. A díky tomu opozice opravdu zvítězí. Známý mexický herec Gabriel García Bernal obdařil postavu chlapeckým vzhledem a neformálním vystupováním (muž se po městě často pohybuje na skateboardu), profesionální zkušeností a zároveň i jistou infantilitou ve vztahu k bývalé manželce Verónice, zanícené levicové aktivistce, i k malému synovi Simónovi, o nějž se stará. Saavedrovým protihráčem je jeho šéf z prosperující reklamní agentury Guzmán, pracující naopak pro vládní hnutí Ano. Do děje samozřejmě vstupují i manýry diktatury, známé i z našich osmdesátých let, tedy fízlování, šikanování a vyhrožování. – Vzhledem k častému použití archivních materiálů zvolili tvůrci natáčení na tehdejší videokamery, čímž vzniká ojedinělý dojem (sledování obrazu může však unavovat oči), znásobený ještě použitím téměř čtvercového formátu obrazu 3:4. – Ve filmu vystupují i skuteční účastníci tehdejších událostí. -tbk-

OBSAH: V roce 1973 provedly chilské ozbrojené síly státní převrat a svrhly vládu Salvadora Allendeho. Kontrolu nad zemí převzal generál Augusto Pinochet. Po 15 letech diktatury byl vystaven velkému mezinárodnímu tlaku na legitimizaci režimu. V roce 1988 vyhlásila vláda referendum. Občané měli hlasovat Ano, nebo Ne jeho setrvání u moci na dalších 8 let. Volební kampaň trvala 27 dní. Každý den bylo v televizi věnováno po patnácti minutách pro Ano a pro Ne. – Mladý sebevědomý tvůrce reklamních kampaní René Saavedra předvádí se šéfem Luchem Guzmánem klientovi spot na nový nápoj. Podle jeho obvyklé floskule Chile dnes myslí na svou budoucnost. Vyruší ho návštěva staršího přítele Josého Tomáse Urrutii. René ví, že po něm chce, aby byl poradcem v kampani opozice, sdružené v hnutí Ne (No). – Guzmán podřízeného varuje před „komunistou“ Urrutiou. Sám se podílí na oficiální propagandě ve štábu Ano, vedeném argentinským odborníkem a Pinochetovým ministrem Fernándezem. Nikdo nepochybuje o výsledku referenda: Pinochet ať tak či tak určitě vyhraje. – René je svědkem rvačky policistů s aktivisty, do níž se zapojí i jeho bývalá žena Verónica. Zatímco ona bojuje proti režimu, muž se kromě práce stará o jejich asi desetiletého syna Simóna. – René doma sleduje televizi, kde se propaguje Ano a Pinochet. Dorazí Verónica. Vyčte mu, že se chce podílet na kampani, čímž jen bude legitimizovat Pinochetův podvod. – Ve štábu hnutí Ne, sdružujícího sedmnáct opozičních stran, zkritizuje Saavedra chystané spoty, v nichž se používají dokumentární záběry o útlaku režimu. Podle něj to však nikoho nepřesvědčí; naopak je třeba kampaň odlehčit. I ve štábu jen málokdo věří ve vítězství, smyslem celé akce je zviditelnění opozice pro budoucnost. – Guzmán zase varuje kolegu. Ale ten se sejde s Urrutiou na venkově a představí mu přítele a kolegu Alberta Aranciabu. Spolu se chystají upoutat dvě rozdílné skupiny nerozhodnutých voličů: staré ženy a mládež. Mluví o „produktu“, který bude pro lidi atraktivní, tedy příjemný a radostný. Hned začnou na tomto konceptu pracovat a sestavují tým. Potřebují logo a znělku. Urrutia se netají pochybnostmi o tom, jak přesvědčí šéfy opozičních stran o změně strategie. – Guzmán se snaží přimět kolegu, aby práce pro Ne nechal. Nabídne mu partnerství ve firmě, ale přítel to odmítne. Mají pak prezentaci, týkající se nového typu mikrovlnky. – Saavedra předvede koaličním šéfům ukázky kampaně, jejímž mottem má být Chile, radost už přichází a jejímž symbolem má být duha. Vedle značných rozpaků většiny přítomných se proti němu a Urrutiovi ostře postaví jeden z opozičních šéfů Ricardo. Podle něj je to jen kamufláž, překračující etické hranice. Politik rozhořčeně opustí jednání. – René se doma opět dohaduje s Verónicou. – Guzmán najde duhové logo u přítele v kanceláři. Baví se pak o situaci s ministrem, protože ví, že kampaň Ne by mohla zabrat. Ale Fernández je klidný. – René zjistí, že je sledován tajnou policií. Řekne o tom Urrutiovi a Albertovi. – Tým natáčí rozličné volební spoty, často i tajně. V jednom z nich vystoupí i bývalý politik Patricio Aylwin. René se pohádá s kolegy kvůli dílu, připomínajícímu brutalitu režimu. Nechce ho, ale je přehlasován. – Začíná vysílání volebních spotů, v nichž hnutí Ne jasně převyšuje zkostnatělou propagaci Ano. V pinochetovském štábu dojde ke sporu. Ministr pověří vedením kampaně Guzmána. Ten navrhne stáhnout z obrazovky Pinocheta a poukázat na lživost konkurečních programů. – René by se rád znovu sblížil s Verónicou. Ta mu vynadá za kampaň, která je podle ní zmatená a falešná. Pak se s ním sice usmíří, ale přesto odejde. – Štáb Ne sleduje v televizi protiakci Ano. Pak zjistí, že venku jsou tajní. René doveze do Státní televizní rady další spoty, ale ty se dostanou do ruky Guzmánovi. Tým se později dozví, že cenzura jeden z nich pod malichernou záminkou zakázala. – Saavedra toho využije v dalším pořadu k protiútoku. V noci mu kdosi telefonicky vyhrožuje a on hned ráno odveze syna za Verónicou na sídliště. Potká se tu s jejím partnerem, který má na sobě tričko s duhou. – V práci se René dohaduje s Guzmánem. Ví, že šéf pracuje pro Ano. Pohádají se, ale pak společně jednají s klienty ze státní televize o propagaci nového seriálu. – Ministr chce, aby Guzmán soupeře zdiskreditoval. – Zatímco k Ne se přidali umělci, kampaň Ano nemůže žádné sehnat. – Natáčí se spot, kde spříznění zpěváci a herci zpívají „hymnu“ kampaně. – Oslavy Ne při příležitosti ukončení volebního vysílání brutálně rozežene policie. René je na nich se synkem. Vidí, jak policisté odvlečou Verónicu, a sám dostane pěstí, když jí chce pomoci. Pak čeká s chlapcem na policejní stanici. Dorazí Guzmán, který díky svým konexím zařídí, aby byla Verónica propuštěna. – Ve prospěch Ne vystoupí v chilské televizi i známí američtí herci Christopher Reeves, Jane Fondová nebo Richard Dreyfuss. – V den voleb panuje ve štábu Ne nejistota. Načas vypadne proud. Objevují se různé fámy o zásahu státní moci. Na rozdíl od oficiálního sčítání zjistí ve štábu Ne, že vítězí oni. – Podle zpráv se k prezidentskému paláci sjíždí generalita. Pak jsou vyhlášeny výsledky: Ano – 43,04 procent, Ne – 54,68 procent. Všichni oslavují vítězství. René nese Simóna mezi rozjařenými davy. Je spokojený. – Ráno ho v práci Guzmán představí klientům z televize jako úspěšného tvůrce kampaně Ne. Pak jim oba pustí novátorský spot na seriál. – (Pod titulky) Na archivních záběrech se předává moc novému prezidentovi Patriciu Aylwinovi. -tbk-