Láska

barevný dlouhý 128 min. Francie SRN Rakousko země původu psychologický přístupný mládeži 2-D, 35mm DVD-K Dolby Digital

Původní název: Amour. Výrobce: Les Films du Losange, X Filme Creative Pool, Wega Filmproduktiongesellschaft. Koprodukce: France 3 Cinéma, ARD Degeto Film, WDR, BR. Ve spolupráci s France Télévisions, Canal Plus, Cine Plus, ORF Film/Fernsehenabkommen. Rok výroby: 2012. Premiéra: 14.2.2013. Monopol: Artcam. Mluveno: francouzsky. České titulky.

AUTOŘI: Scénář a režie: Michael Haneke. Kamera: Darius Khondji. Hudba: Ludwig van Beethoven, Franz Schubert, Johann Sebastiann Bach – výňatky z děl. Výprava: Jean-Vincent Puzos. Kostýmy: Catherine Leterrierová, Karen Serreauová. Střih: Monika Williová. Zvuk: Guillaume Sciama, Nadine Museová, Jean-Pierre Laforce. Masky: Thi Loan Nguyen. Výkonní producenti: Margaret Ménégozová, Uwe Schott, Michael Katz. Producenti: M. Ménégozová, Veit Heiduschka, Michael Katz, Stefan Arndt. České titulky: Anna Kareninová (Filmprint Digital).

HERCI: Jean-Louis Trintignant (Georges Laurent), Emmanuelle Rivaová (Anne Laurentová), Isabelle Huppertová (Eva), Alexandre Tharaud (Alexandre), William Shimell (Geoff), Ramón Agirre (domovník), Rita Blancoová (domovnice), Dinara Drukarovová, Carole Francková (ošetřovatelky), Laurent Capelluto, Jean-Michel Monroc (policisté).

CENY (neúplné): MFF v Cannes 2012: Zlatá palma. Evropské filmové ceny: nejlepší film, nejlepší režie (Michael Haneke), nejlepší herec/herečka (Jean-Louis Trintignant, Emmanuelle Rivaová); (nominace) nejlepší kamera, scénář. César: nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herečka, nejlepší herec, nejlepší původní scénář (Michael Haneke); (nominace) nejlepší herečka ve vedlejší roli (Isabelle Huppertová), kamera, výprava, střih, zvuk. Oscar: nejlepší cizojazyčný film; (nominace) nejlepší film, režie, herečka, scénář. Zlatý glóbus, Cena NBR, Cena ISA: nejlepší cizojazyčný film. Ceny BAFTA: nejlepší cizojazyčný film, nejlepší herečka; (nominace) nejlepší režie, scénář. Ceny LAFCA, Ceny NYFCC: nejlepší film, nejlepší herečka. Ceny NSFC: nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herečka.

V komorním psychologickém dramatu Láska potvrzuje Michael Haneke své postavení předního současného světového filmaře. Na rozdíl od svých předcházejících děl, v nichž se často uplatňuje explicitní násilí, drsný erotismus, často spojený s perverzí, a krutost, tentokrát ve svém nejosobnějším opusu přináší strhující esej o stáří, o nemoci a o smrti. Po předznamenání v kratičkém prologu, naznačujícím, co se stalo, se odvíjí příběh manželského páru osmdesátníků, bývalých učitelů hudby, Georgese a Anne. Jejich poklidný život ve velkém pařížském bytě, kde jsou obklopeni vážnou hudbou a knihami, se změní, když žena prodělá po mozkové atace nezdařenou operaci a vrací se domů na kolečkovém křesle. Její stav se rychle zhoršuje a Georges se o ni musí stále více starat. Dělá to s láskou a s trpělivou obětavostí, neboť jí slíbil, že už ji nikdy nedá do nemocnice. Když už ani jeden nemohou dále, uspíší její konec… – Vyprávění se odvíjí ve strohých obrazech statické kamery a je uzavřeno do prostoru bytu. Kromě obou protagonistů ve vynikajícím podání Jeana-Louise Trintignanta (nar. 1930) a Emmanuelle Rivaové (nar. 1927), do bytu přichází jen několik postav, zejména jejich dcera Eva. Vše se tedy koncentruje do popisu vztahu manželů a jejich každodenního, stále více omezeného bytí. – Zdánlivě chladný záznam uzavírání dvou životů se jeví na první pohled jako poněkud odtažitý. Má však vnitřní emocionální náboj, odlišující dílo od podobných, stále častějších titulů. -tbk-

OBSAH: Paříž. Hasiči a policisté vyrazí dveře velkého starého bytu. Na posteli najdou mrtvou ženu, oblečenou do rakve. Jedno okno je otevřené… – Staří manželé, osmdesátníci Georges a Anne Laurentovi, bývalí učitelé hudby, jsou v divadle na klavírním recitálu Annina žáka Alexandra Tharauda. Vracejí se domů spokojení. Zámek u dveří bytu je rozbitý. Dvojice se baví o zlodějích, ale Georges si tím nechce kazit příjemný večer. Před spaním pochválí ženu, že jí to dnes slušelo. – Ráno muž volá řemeslníkům kvůli zámku. Při snídani se baví s Anne. Ta ho náhle přestane vnímat. Vyděšený Georges se jde vedle obléknout, když slyší, jak žena zavře vodu u dřezu. Anne nevěří tomu, co se jí stalo. Nechce, aby manžel zavolal doktora, a obviní ho, že ji chce mučit. Vzápětí rozlije čaj. – S otcem se baví dcera Eva, která žije v Londýně a hraje v orchestru. Mluví o svých dětech i o nevěrném manželovi Geoffovi (rovněž hudebníkovi), který se k ní nedávno vrátil po aféře s kolegyní. Vyptává se na matku. Ta prodělala operaci, která se však nezdařila, a má být propuštěna z nemocnice. Stařec se o ni hodlá starat sám. Eva vzpomíná, jak rodiče poslouchala při milování, a jak ji to tehdy uklidňovalo; věřila, že budou pořád spolu. – Technici v bytě instalují nemocniční lůžko. Saniťáci přivezou Anne. Domovník nabízí Laurentovým pomoc. – Manželka učí Georgese, jak ji má zvednout z kolečkového křesla. Muž jí musí slíbit, že už ji nikdy nedá do nemocnice. Večer jí pomáhá do postele a ona mu vysvětluje, že u ní nemusí pořád být. – Domovnice přinese nákup. Muž se postupně učí pečovat o nemocnou. V noci poslouchá, jak manželka ve spánku oddychuje. Ráno u snídaně vzpomíná na dětský zážitek z nějakého filmu. – Anne nahlas předčítá svůj horoskop. Georges se trochu zlobí, že čte takové nesmysly. Zmíní se o pohřbu přítele Pierra. – Georges se vrátí ze smutečního obřadu. Najde manželku ležet u otevřeného okna. Ona se omlouvá, že to nestihla na záchod. Muž jí vypráví o nepodařeném pohřbu. Anne náhle prohlásí, že už nechce žít; nechce trápit sebe ani jeho. – Na návštěvu přijde pianista Alexandre Tharaud. Zaskočí ho, jak jeho bývalá učitelka, která má ochrnutou pravou stranu těla, vypadá. Nicméně na její přání zahraje část z Beethovenovy Bagately a slíbí, že jim pošle CD z koncertu. – Anne si v chodbě bytu spokojeně zkouší nový elektrický vozík. – Později z ložnice poslouchá, jak Georges hraje na klavír. – Při večeři v kuchyni slyší Georges ránu z ložnice. Anne spadla z postele a on se na ni zlobí, že ho nezavolala. – Někdo zvoní, muž jde otevřít, ale chodba je prázdná. Náhle vidí, že na podlaze je voda a kdosi mu zakryje rukou obličej; s výkřikem se probudí ze snu. Anne ho uklidňuje. – Eva se ohlásila na návštěvu, ale matka nechce, aby s ní přijel zeť. – Georges s nemocnou chodí po předsíni. – Manželé dostanou poštou CD od Alexandra, ale žena po chvíli manžela požádá, aby hudbu vypnul. – Při jídle si Anne prohlíží rodinná alba. Prohlásí, že dlouhý život je krásný. – Ženin stav se horší. Když přijede Eva, vůbec matce nerozumí. Geoff se zatím baví vedle s tchánem. Dcera se zlobí na otce kvůli matčinu stavu. On jí vysvětluje, že se s tím nedá nic dělat a že má dostatečnou péči. Dochází sem lékař a on se o ni stará, jak může. Měla druhou ataku a musela by jít do hospicu. Uražený otec konstatuje, že najme ošetřovatelku. – Ošetřovatelka ukazuje Georgesovi, jak má s bezmocnou pacientkou zacházet. Na její radu najme ještě další ošetřovatelku, ale tu ihned vyhodí, protože se mu nelíbí, jak se k Anne chová. Uražená žena se s ním před odchodem pohádá. – Stará paní odmítá jíst a pít. Georges se ji snaží přesvědčit, že ji nemůže nechat zemřít. Dokonce ji udeří, ale ihned se omluví. Stěžuje si, že je toho na něj moc. – Zazvoní Eva a Georges zamkne dveře do ložnice. Dcera se zlobí, že jí nebere telefony. On vysvětluje, že matka je jako bezbranné dítě a je to ponižující pro ni i pro něj. Chce, aby Eva žila svůj život a nepletla se do toho jejich. Líčí jí, jak se o matku od rána do večera stará. Cvičí s ní, zpívá jí, mluví na ni, i když ona už asi nic nevnímá. Eva trvá na tom, že ji chce vidět. Pak jen zoufale pláče. Georges konstatuje, že se matčin stav bude stále zhoršovat, až to jednou skončí. – Ráno Anne úpěnlivě křičí. Muž ji uklidňuje. Vypráví jí historku z dětství, jak byl na táboře a jak tam trpěl; nakonec dostal záškrt a musel do nemocnice. – Žena posléze usne. Georges ji udusí polštářem. – Muž se vrátí z nákupu s květinami. Vyndá ze skříně Anniny černé šaty. Pečlivě oblepuje dveře lepící páskou. – Do bytu vletí oknem ze dvora už podruhé holub. Stařec zavře okno a po delší době se mu ho podaří chytit do deky. Pak o tom píše do svých záznamů; nakonec ho pustil. – Muž leží na lůžku v pracovně. Slyší, jak někdo myje nádobí. Mluví s ním Anne. On jí pomůže do kabátu a odejdou spolu z bytu. – Do prázdného bytu přijde Eva. Posadí se do otcova křesla. -tbk-