Argo

barevný, dlouhý 121 min. USA země původu, špionážní, psychologický, thriller, 12 doporučená přístupnost, ŠÚ, 2-D, Dolby Digital, Datasat/SDDS.

Původní název: Argo. Výrobce: Smokehouse Pictures. Pro Warner Bros. Ve spolupráci s GK Films. Rok výroby: 2012. Premiéra: 29.11.2012. Monopol: Warner Bros. ČR. Mluveno: anglicky, persky. České titulky. – Film byl podfuk, mise byla skutečná.

AUTOŘI: Námět: Antonio J. Mendez – kniha Master of Disguise (2000, Mistr převleků); Joshuah Bearman – článek The Great Escape (Velký útěk) z časopisu Wired (2007). Scénář: Chris Terrio. Režie: Ben Affleck. II. režie: Alfonso Gomez-Rejon. Kamera: Rodrigo Prieto. II. kamera: Robby Baumgartner. Hudba: Alexandre Desplat. Hudební supervize: Linda Cohenová. Různé skladby a písně. Výprava: Sharon Seymourová. Kostýmy: Jacqueline Westová. Střih: William Goldenberg. Zvuk: (design) Erik Aadahl, Ethan Van Der Ryn; Jose Antonio Garcia. Masky: Kate Biscoeová. Účesy: Kelvin R. Trahan. Vizuální efekty: (supervize) Matt Dessero, Thomas J. Smith; Method Studios. Dodatečné vizuální efekty: (supervize) Greg McMurry. Zvláštní efekty: (supervize) R. Bruce Steinheimer. Koordinátor kaskadérů: J.J. Perry. Výkonní producenti: David Klawans, Nina Wolarská, Chris Brigham, Chay Carterová, Graham King, Tim Headington. Producenti: Grant Heslov, Ben Affleck, George Clooney. Koproducentka: Amy Hermanová. České titulky: Sylva Ficová (SDI). – Výňatek z filmu: Battle for the Planet of the Apes (1973, Bitva o Planetu opic; J. Lee Thompson – V).

HERCI: Ben Affleck (Tony Mendez), Bryan Cranston (Jack ODonnell), Alan Arkin (Lester Siegel), John Goodman (John Chambers), Victor Garber (Ken Taylor), Tate Donovan (Bob Anders), Clea DuVallová (Cora Lijeková), Scoot McNairy (Joe Stafford), Rory Cochrane (Lee Schatz), Christopher Denham (Mark Lijek), Kerry Bishéová (Katty Staffordová), Kyle Chandler (Hamilton Jordan), Chris Messina (Malinov), Žejlko Ivanek (Robert Pender), Titus Welliver (Bates), Keith Szarabajka (Adam Engell), Bob Gunton (Cyrus Vance), Page Leongová (Pat Taylorová), Sheila Vandová (Sahar), Adrienne Barbeauová; (neuveden) Phillip Baker Hall.

CENY: Cena NBR: Cena za zvláštní počin (Ben Affleck). Cena LAFCA: nejlepší scénář (Chris Terrio). – Zlatý glóbus: (nominace – před udílením) nejlepší film-drama, režie (Ben Affleck), herec ve vedlejší roli (Alan Arkin), scénář, hudba (Alexandre Desplat).

Ve svém třetím režijním opusu se herec Ben Affleck poprvé vydal za hranice svého rodného Bostonu a natočil napínavý politický a špionážní thriller podle skutečné události. – V listopadu 1979 vnikli militantní studenti na americké velvyslanectví v Teheránu a zmocnili se tu dvaapadesáti rukojmí, jež tu věznili 444 dnů. Pokus o jejich záchranu vojenským komandem (operace Orlí spár) tragicky ztroskotal (a patří k černým kapitolám americké armády). To jsou vcelku známá fakta. V jejich stínu zůstala záchrana šesti Američanů, jimž se podařilo hned na počátku opustit velvyslanectví a najít úkryt u spřátelených kanadských diplomatů. Jenže jim stále více hrozilo odhalení. Agent CIA Antonio J. Mendez, specialista na kamufláže a na tzv. exfiltrace (tedy nelegální opuštění nebezpečné země), vymyslel bizarní plán, podle nějž měli uprchlíci vycestovat ze země jako kanadští filmaři, hledající v Íránu exteriéry pro výpravný sci-fi film. Ve spolupráci s maskérem Johnem Chambersem (1923-2001) vymysleli dokonalé krytí fiktivní produkce, včetně skutečného scénáře (Lord of Light podle románu Rogera Zelaznyho) a storyboardu (kresleného proslulým komiksovým autorem Jackem Kirbym). Mendez jako „producent“ své krajany pod touto kamufláží z Íránu dostal (27.1.1980) a napsal o tom tři knihy. Operace Kanadský žert (Canadian Caper) byla ovšem odtajněna až v roce 1997. – Hollywoodští filmaři si realitu jako obvykle přibarvili, a tak jsou ve snímku fiktivní situace (třeba napínavá závěrečná sekvence z letiště). Operace se ve filmu nazývá podle smyšleného scénáře Argo. Affleck (který ztělesnil Tonyho Mendeze) ve spolupráci se spoluproducenty Grantem Heslovem a Georgem Clooneym natočil napínavý thriller, odlehčený humornými pasážemi z Hollywoodu, v nichž si vysloveně libují John Goodman jako John Chambers a Alan Arkin ve vymyšlené postavě producenta Siegela. Kladem snímku je rovněž věrohodná atmosféra, včetně scén z rozbouřeného Teheránu, natáčených ovšem v Istanbulu a doplněných autentickými dokumenty (včetně fota skutečného Tonyho Mendeze v závěru). Stejnojmenná kniha Antonia J. Mendeze a Matta Baglia (Mladá fronta, Praha 2012) má s filmem společné jen něco. – Snímek je věnován památce Mendezova syna Iana, který zemřel v roce 2010. -tbk-

OBSAH: V Íránu vládl šáh Rezá Pahlaví, který byl podporován Spojenými státy kvůli tamnímu ropnému bohatství. Vládce potlačoval odpor pomocí brutální tajné policie SAVAK. Nespokojenost s jeho režimem vyvrcholila v závěru roku 1978 a šáhovy represivní složky ji nebyly schopny potlačit. V lednu 1979 opustil Pahlaví, těžce nemocný na rakovinu, zemi a nalezl azyl ve Spojených státech. Moci se ujali islámští fundamentalisté, vedení náboženským vůdcem ájatolláhem Chomejním.4. listopad 1979. Před americkou ambasádou v Teheránu požaduje velký dav militantních studentů vydání nenáviděného vládce zpět do Íránu. Úředníci tuší nebezpečí a začínají likvidovat dokumenty. Lidé překonají plot a dobývají se do budovy. Velitel vojenské ochrany instruuje podřízené, že nesmějí nikoho zabít. Vyjde ven, ale stane se okamžitě zajatcem, s nímž rozvášnění mladíci vniknou dovnitř. Je zřejmé, že se nejedná pouze o spontánní akci, nýbrž o dobře připravený útok. V budově nastane panika. Během ní se podaří šestici Američanů dostat se na ulici. Najdou úkryt v rezidenci kanadského velvyslance Kena Taylora. – Na ministerstvu zahraničí ve Washingtonu se dozvědí, že na velvyslanectví bylo zadrženo padesát dva lidí a že se šesti diplomatům podařilo uniknout ke Kanaďanům. Íráčané o nich nevědí, přesto jim však hrozí nebezpečí. – O 69 dnů později. Specialista CIA Tony (Antonio) Mendez se baví se svým šéfem Jackem O’Donnellem o situaci šesti uprchlíků. Spolu se zúčastní jednání na ministerstvu zahraničí. Krajané musejí z Íránu zmizet co nejrychleji. Úředníci z ministerstva navrhují, že by se nešťastníci mohli vydávat za americké učitele a dostat se přes hranice na kolech. Agenti CIA vědí, že je to nesmysl. – Tony, který žije v odloučení od manželky, telefonuje se synkem Ianem. Přepne si na stejný televizní kanál, kde vysílají jeden z dílů Planety opic, a dostane nápad… – Šestici Američanů tvoří dva manželské páry, Cora a Mark Lijekovi a Kathy a Joe Staffordovi, Bob Anders a Lee Schatz. V relativním bezpečí poslouchají každý den zprávy a občas musejí do úkrytu pod podlahou. Později zjistí, že Íránci vědí o jejich zmizení, ale neznají zatím jejich identitu. – Tony navrhne nadřízeným způsob exfiltrace: diplomaté se budou vydávat za kanadské filmaře, kteří v Íránu hledají exteriéry pro hollywoodskou sci-fi. Dostane povolení zahájit operaci. Vyrazí do Hollywoodu za maskérem Johnem Chambersem, s nímž spolupracoval už dříve. Podle něj musí být vše naprosto věrohodné. John zavede přítele za producentem Lesterem Siegelem, a ten hned začne jednat. Pronajme kanceláře pro fiktivní Studio Six Productions a zakoupí scénář zamítnutného sci-fi filmu s názvem Argo. – Taylorova žena Pat má obavy, aby služebná Sahar neprozradila podivné „domácí hosty“. Exfiltraci je nutné maximálně urychlit. – „Producenti“ mají už storyboard, vydají reklamu ve Variety a uspořádají tiskovku. – Američtí rukojmí na ambasádě v Teheránu jsou systematicky deptáni, proběhne dokonce i fingovaná poprava jedné skupiny. – Mendez přesvědčí ministra zahraničí, aby odsouhlasil riskantní operaci Argo. Odletí do Turecka, kde získá pod krycím jménem vízum do Íránu. – Nadřízený upozorní O’Donnella, že novináři vědí o šestici, hrozí tedy její prozrazení. – Tony na teheránském letišti projde kontrolou a nenápadně sebere potřebné formuláře. Jako americký filmař uspěje na tamním oddělení kultury. Setká se nejdříve s Kenem Taylorem, který mu předá kanadské pasy na falešná jména, a pak i s uprchlíky. Vysvětlí jim, že se musejí naučit svou novou identitu i chování ve filmařských funkcích (od scenáristky přes režiséra až po kameramana apod.). Oni se bojí, že to nezvládnou, ale posléze kromě Joea a jeho ženy všichni souhlasí a začnou se připravovat na své role. Tony později Joea umluví. – Druhý den „štáb“ odjíždí v doprovodu tamního úředníka mikrobusem na obhlídku Velkého bazaru. Cestou vůz uvízne v davu rozvášněných demonstrantů. Pak dojde na tržišti k dramatické situaci kvůli fotografující „filmařce“. Naštěstí se vše vyřeší. – Podezíravý velitel milicí se vyptává Sahar u rezidence na „domácí hosty“. Dívka, která viděla krutosti, páchané jeho lidmi, mu tvrdí, že ti tu jsou teprve dva dny. – Tony pošle Jackovi zprávu, že první den proběhl dobře. Nadřízený mu pak sdělí, že akce je zrušena, protože se chystá osvobození rukojmí na ambasádě vojenským komandem. Má proto dopravit uprchlíky na velvyslanectví a zmizet ze země. – Joe Chambers dostane z CIA instrukci, že mají zrušit produkci, ale podle Lestera to nespěchá. – Tony se v noci rozhodne a ráno sdělí O’Donnellovi, že bude na vlastní pěst v akci pokračovat. – Jack začne zařizovat vše potřebné, což se neobejde bez potíží. – „Štáb“ dorazí na letiště. Tony dostane potvrzení rezervací letenek až na druhý pokus (netuší, že jen díky Jackově umíněnosti). – Šéf milicí získá fotku jednoho z uprchlíků, složenou dětmi z útržků ze skartovačky. – „Kanaďané“ projdou na letišti dvěma kontrolami. Uvíznou na třetí. Joe, který umí persky, ukáže milicionářům storyboard. Velitel volá do hollywoodské produkce. John a Lester se nemohou dostat do kanceláře kvůli natáčení na ulici před domem. Přiběhnou na poslední chvíli a potvrdí, že štáb je na obhlídkách v Íránu. Cesta je volná. – Do prázdné rezidence, kterou včas opustili i Taylorovi, vtrhne komando. Vzteklý velitel volá na letiště, kde vypukne poplach. Šestice se usadí v letadle Swissairu. Zatímco stroj startuje, na ploše se objeví vojenské džípy. Pronásledování letadla je však marné… – V CIA oslavují zprávu, že se útěk zdařil. – Sahar přejde jako uprchlice do Iráku. – Na letišti čeká šťastlivce velké uvítání. Role CIA však musí zůstat utajena kvůli bezpečí rukojmí. Obdiv za osvobození sklízejí Kanaďané. Íránská vláda marně protestuje. – Mendez, tajně oceněný vysokým vyznamenáním, odevzdá složku Argo do archivu. Ponechá si jednu kresbu ze storyboardu, kterou dá později synkovi, když za ním a za manželkou, s níž se usmíří, přijede. – Po nezdařené vojenské operaci na záchranu rukojmí byli lidé z ambasády osvobozeni díky diplomatickému úsilí až po 444 dnech. Pravda o Mendezově akci vyšla najevo až v roce 1997, kdy ji prezident Clinton odtajnil. Tony se přátelil s Johnem Chambersem (který dostal vysoké státní vyznamenání) až do jeho smrti v roce 2001. Nyní žije s rodinou v Marylandu. -tbk-