30 minut po půlnoci

barevný dlouhý 157 min. USA země původu historický špionážní thriller 15 přístupnost 2-D Dolby Digital Datasat/SDDS

Původní název: Zero Dark Thirty. Výrobce: Mark Boal, First Light, Annapurna Pictures. Pro Columbia Pictures. Rok výroby: 2012. Premiéra: 21.2.2013. Monopol: Bontonfilm. Mluveno: anglicky. České titulky. – Největší hon na člověka v dějinách.

AUTOŘI: Scénář: Mark Boal. Režie: Kathryn Bigelowová. II. režie: John Mahaffie. Kamera: Greig Fraser. Letecké záběry: David B. Nowell. Hudba: Alexandre Desplat. Hudební supervize: John Bissell. Různé skladby a písně. Výprava: Jeremy Hindle. Kostýmy: George L. Little. Střih: Dylan Tichenor, William Goldenberg. Zvuk: (design) Paul N.J. Ottosson; Ray Beckett. Masky a účesy: Daniel Parker. Vizuální efekty: (supervize) Chris Harvey, Mike Uguccioni; Image Engine, XY&Z Visual Effects. Zvláštní efekty: (supervize) Richard Stutsman, Neil Corbould. Koordinátor kaskadérů: Stuart Thorp. Výkonní producenti: Colin Wilson, Greg Shapiro, Ted Schipper. Producenti: Mark Boal, Kathryn Bigelowová, Megan Ellisonová. Koproducenti: Jonathan Leven, Matthew Budman. České titulky: Petr Zenkl; (odborná spolupráce) Lukáš Visingr, Ondřej Beránek, Roman Svoboda (Filmprint Digital).

Lokace: Gdaňsk; Paňdžáb (Indie); Ammán (Jordánsko); Londýn.

HERCI: Jessica Chastainová (Maya), Jason Clarke (Dan), Joel Edgerton (Patrick), Mark Strong (George), Jennifer Ehleová (Jessica), Kyle Chandler (Joseph Bradley), Edgar Ramirez (Larry), James Gandolfini (ředitel CIA), Chris Pratt (Justin), Reda Kateb (Ammár), Taylor Kinney (Jared), Fares Fares (Hakim), Mark Duplass (Steve), Stephen Dillane (poradce národní bezpečnosti), Harold Perrineau (Jack), Fredric Lehne (Wolf), Scott Adkins (John), John Barrowman (Jeremy), Christopher Stanley (viceadmirál McCraven), Jessica Collinsová (Debbie), Lauren Shawová (Lauren), Yoav Levi (Abú Faradž), Jeremy Strong (Thomas), Tushaar Mehra (Abú Ahmed).

CENY (výběr): Oscar: nejlepší střih zvukových efektů (Paul N.J. Ottosson); (nominace) nejlepší film, herečka, původní scénář (Mark Boal), střih (Dylan Tichenor, William Goldenberg). Zlatý glóbus: nejlepší herečka v dramatu (Jessica Chastainová); (nominace) nejlepší režie, scénář. Ceny NBR: nejlepší film, nejlepší režie (Kathryn Bigelowová), nejlepší herečka. Ceny NYFCC: nejlepší režie, nejlepší kamera (Greig Fraser). Cena LAFCA: nejlepší střih. – Ceny BAFTA: (nominace) nejlepší film, režie, herečka, scénář, střih.

Po strhujícím válečném dramatu Smrt čeká všude (2008) natočila režisérka Kathryn Bigelowová opět ve spolupráci se scenáristou Markem Boalem v obdobném stylu snímek 30 minut po půlnoci (přesný překlad „vojenského“ anglického názvu). Tentokrát tvůrci ještě více vycházejí ze skutečných událostí a sledují v průběhu deseti let hon na nejhledanějšího teroristu Usámu bin Ládina (1957-2011). Protagonistkou je fiktivní agentka CIA Maya, jež jde neúnavně po stopě muže jménem Abú Ahmed, který je podle ní bin Ládinovým kurýrem a který ji může přivést k samotnému vůdci organizace al-Káida. V jednotlivých kapitolách jsou kromě toho zachyceny další teroristické akce; při jedné z nich zahyne i Mayina kolegyně Jessica. Mladá žena svou neústupností přesvědčí nakonec nadřízené, kteří souhlasí s akcí, ačkoliv není stoprocentně jasné, zda v domě, k němuž CIA dovedl Abú Ahmed, se opravdu skrývá hledaný zločinec. Kromě charakterizace hlavní postavy jako osamělé ženy, jež svůj život naprosto podřizuje práci v nebezpečných podmínkách, přináší film věrohodný pohled do zákulisí americké tajné služby, jejíž lidé v zájmu ochrany státu a jeho obyvatel neváhají použít proti zajatým islamistům fyzické i psychické týrání (otevřeně se tu např. přiznává existence tajných věznic). – Film je po emotivním prologu, v němž z potemnělého plátna zní útržky z autentických telefonátů obětí útoků z 11. září 2001, rozdělen do pěti kapitol. Odehrává se jak v předpolí pátrání, tedy v Pákistánu a v Afghánistánu (natáčelo se ovšem v Indii), tak v centrále CIA, v Pentagonu či v Bílém domě. Vyvrcholením je sekvence přepadení bin Ládinova domu v Abbottábadu v noci 2. května 2011, která trvá skoro tak dlouho, jako skutečná akce. – Snímek, natočený téměř ve formě hraného dokumentu, vzbudil zejména ve Spojených státech kontroverzní reakce spíše politického charakteru. Bylo mu vyčítáno, že navzdory realitě potvrzuje efektivnost brutálních vyšetřovacích metod, a zároveň to, že až příliš „prozrazuje“ činnost tajných služeb i konkrétní akce, jež ovšem vedly k zásadnímu zlomu v boji proti terorismu. Nikdo však nezpochybnil jeho filmové kvality. -tbk-

OBSAH: Následující film vychází ze skutečných událostí vylíčených přímými účastníky. 11. září 2001. Z tmavého plátna zní záznamy z mobilů lidí, kteří se stali oběťmi teroristických útoků.SAÚDSKÁ SKUPINA. O dva roky později. V tajné věznici (Black Site) na nejmenovaném místě vyslýchá agent CIA Dan v přítomnosti mladé kolegyně Mayi, která právě dorazila, zajatého teroristu Ammára. Chce od něj alespoň e-mail na jednoho z jeho kompliců. Zmučený vězeň odmítá vypovídat a Dan s maskovaným vojákem na něj použije waterboarding (simulované topení). – Velvyslanectví Spojených států, Islámábád. Maya se v přísně střežené budově zúčastní jednání týmu, vedeného šéfem pobočky CIA Josephem Bradleym. Jeho úkolem je hledání Usámy bin Ládina a odhalování dalších teroristů. – Dan znovu bezvýsledně týrá Ammára a ponižuje ho před Mayou. – 29. května 2004. Chobar, Saúdská Arábie. Dojde k atentátu v rezidenčním komplexu. Dan si to bere jako osobní selhání; ví, že musí rozbít Saúdskou skupinu, než dojde k dalším teroristickým činům. – Zbědovaný Ammár začne mluvit. Zmíní se o tajemném Abú Ahmedovi al-Kuwajtím, který má zřejmě blízko k bin Ládinovi. Maya se na toto jméno zaměří. Navštíví vězně v tajné věznici, umístěné na lodi v gdaňském přístavu. Dozví se, že Abú Ahmed dělal kurýra mezi Abú Faradžem a Usámou. Vliv tohoto muže potvrdí i další zajatci. Ale Bradley se netají pochybnostmi. – 7. července 2005, Londýn. Ve městě dojde najednou k několika explozím. Maya to sleduje v televizi. – V detenčním středisku v Pákistánu agentka vyslýchá starého muže, klíčového finančníka al-Káidy. Ten konstatuje, že Abú Ahmed je Usámův nejspolehlivější kurýr. – Ve spolupráci s pákistánskou policií je zadržen Abú Faradž, který je na seznamu teroristů nové číslo tři a který se podílel na londýnských atentátech. Maya se opět zúčastní nelítostného výslechu. Ale nic nezjistí. – Dan oznámí Maye, že se vrací do Ameriky a že bude pracovat v centrále. Varuje ji: Bílý dům změnil politiku jednání se zajatci. Nelze je dál mučit. Zároveň Maye v Pákistánu hrozí nebezpečí: teroristé ji už znají. – 20. září 2008. Hotel Marriott, Islámábád. Maya přijde na schůzku s kolegyní Jessicou. Ta jí vyčte umanutost Abú Ahmedem. Podle ní je třeba soustředit se na jiné úkoly. Náhle dojde k explozi. Obě agentky se dostanou z místa činu v pořádku. – SETKÁNÍ. Jessica je nadšená, že Jordánci získali důležitého „krtka“. Je jím jordánský lékař al-Balawi, pracující pro al-Káidu a ochotný za peníze zradit. Chce se s ním setkat, muž však odmítá opustit kmenová území. Agentka se rozhodne sejít se tam s ním navzdory značnému riziku. – V televizi mluví prezident Obama o tom, že Amerika nemučí své vězně. – Camp Chapman, Chóst, Afghánistán. 30. prosince 2009. Jessica s několika kolegy připravuje na vojenské základně setkání s al-Balawim. Předpokládá, že se lékař může za čas dostat k bin Ládinovi. Přikáže pustit jeho vůz dovnitř bez kontroly. U stanoviště auto exploduje. Při sebevražedné akci zahyne sedm Američanů. Maya je zoufalá. Kolega Jack jí vzápětí přinese další špatnou zprávu. Jeden zajatec při výslechu tvrdil, že v roce 2001 osobně pohřbil mrtvého Abú Ahmeda. – LIDSKÁ CHYBA. Nový šéf George je nespokojený s prací týmu. Chce rychlé výsledky. – Mladá kolegyně Debbie přinese Maye staré dokumenty. Z nich vyplývá, že Abú Ahmed se ve skutečnosti jmenuje Ibráhim Saíd a pochází z početné saúdskoarabské rodiny, napojené na teroristy. Dokumenty kdysi zapadly kvůli lidské chybě. – Ústředí CIA, Langley, Virginie. Maya zavolá z Pákistánu Danovi. Podle ní Abú Ahmed žije. V roce 2001 zahynul jeho bratr Habíb, který mu byl podobný. Chce, aby jí Dan sehnal telefon na rodinu Saídů. Agent přesvědčí svého nadřízeného, Wolfa. – Kuwait City, Kuvajt. Dan se v přepychové restauraci setká s kuvajtským byznysmenem. Odvede ho do autoprodejny, nechá mu vybrat lamborghini, a za to dostane číslo na Saídovu matku. – ZVLÁŠTNÍ DOVEDNOSTI. Maya se marně pokouší získat ke spolupráci na sledování Abú Ahmeda, který občas velmi obezřetně telefonuje matce, velitele speciální jednotky Larryho. – 1. května 2010, New York. Policie na poslední chvíli zabrání odpálení auta s náloží na Times Square. – Maya se pohádá se svým nadřízeným Georgem, který chce, aby pracovala na amerických buňkách al-Káidy. Žena jej však naopak velmi energicky přiměje ke svolení, použít Larryho tým. – Jednotka sleduje Ahmedův pohyb podle jeho mobilu v Rávalpindí a v Pešávaru. Nemůže však teroristu zaměřit. – V Pákistánu dojde k demonstracím kvůli Američanům. Provalený Joseph Bradley musí opustit zemi. – Larrymu se konečně podaří identifikovat volajícího v bílém SUV. Sleduje vůz až k osamělému domu v Abbottábadu. – Když Maya ráno vyjíždí z přísně střežené rezidence, začnou po ní teroristé pálit ze samopalů. Podaří se jí včas zacouvat dovnitř. – Oddělení dravců, Pentagon. V centrále sledují dění okolo domu a bílého SUV. – Maya přesvědčuje nadřízené, včetně ředitele CIA, že v domě se může ukrývat bin Ládin. Ti pak sdělí informace, jež se ovšem nedají příliš ověřit, prezidentovu poradci pro národní bezpečnost. Prezident prý potřebuje pádnější důkazy. Nicméně je povolena příprava akce. – Oblast 51, Jižní Nevada. Maya se zúčastní plánování zásahu s komandem, vybaveným dosud nepoužitými speciálními helikoptérami. Vojáci se netají pochybnostmi. Ona je označí za testovací „kanárky“. – Ředitel CIA chce od podřízených jednoznačné vyjádření. Jen Maya je na sto procent přesvědčena, že v domě je Usáma. – KANÁRCI. 1. května 2011. Předsunutá operační základna, Džálálábád, Afghánistán. Maya sleduje odlet komanda ve dvou vrtulnících. – Jednotka proletí průsmyky na pákistánské území. Při přistání u domu se jeden stroj zřítí. Akce však pokračuje. Jednotlivé týmy vniknou do budov za zdí a střílí po mužích. Zabijí i jednu ženu. Shromáždí ostatní ženy a děti na jednom místě. Jeden z vojáků ve druhém patře zastřelí skrývajícího se bin Ládina. Jeho tělo v pytli naloží do helikoptéry. V té době už vypukl poplach a k místu míří pákistánské stíhačky. U domu se srocují lidé. Komando sebere všechny možné doklady, vyhodí do vzduchu rozbitý stroj a odletí zpět s pomocí další vyslané helikoptéry. Po přistání Maya identifikuje tělo zabitého. – Agentka odlétá sama ve vojenském nákladním letadle…     -tbk-