Program

08/2018 (Změnit)
  • Dnes není naplánováno žádné promítání.
  • 31. týden
  • Čt 02/08

    Sláva

    Režie → Kristina Grozeva – Petar Valčanov
    Původní název → Slava
    Bulharsko – Řecko 2016 / české titulky / 101 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Stefan Denolyubov, Margita Gosheva, Decho Taralezhkov, Milko Lazarov

    Evropské filmové léto s Kreativní Evropou a cenou Lux

    Když zaměstnanec železnic Canko Petrov najde na kolejích velkou sumu peněz, rozhodne se celý obnos vrátit na policii. Netuší však, jak fatální soukolí událostí tímto bohulibým činem dává do pohybu. Vděčný stát jej odmění novými náramkovými hodinkami. Pragmatická kariéristka Julia v čele PR oddělení Ministerstva dopravy mu však mezitím omylem ztratí jeho vlastní hodinky, které pro něj mají značnou emocionální hodnotu. A právě zde začíná zoufalá Cankova snaha získat zpět nejen své staré "Slavy", ale i svou důstojnost.

  • 32. týden
  • Út 07/08

    Limonádový Joe aneb Koňská opera

    Režie → Oldřich Lipský
    ČSR 1964 / 93 min. / 35mm
    Hrají → Karel Fiala, Miloš Kopecký, Květa Fialová, Olga Schoberová, Rudolf Deyl ml., Bohuš Záhorský

    PROMÍTÁNÍ NA NÁDVOŘÍ ANEŽSKÉHO KLÁŠTERA

    Dokonalý pistolník Limonádový Joe se poprvé objevil v cyklu povídek, které Jiří Brdečka psal pro týdeník Ahoj na počátku okupace. Parodoval v nich především populární literární příběhy z Divokého západu, jež od třicátých let vycházely v oblíbené edici Románů do kapsy. Stejného hrdinu, avšak v pozměněném ději, Brdečka s úspěchem uplatnil i ve stejnojmenné divadelní hře a románu. Společně s Oldřichem Lipským se později rovněž podílel na filmovém scénáři. Vznikla tak originální komedie parodující především klišé a schematické postupy westernů. Režisér snímku Lipský projevil velkou odvahu při výběru námětu. V době, kdy se film realizoval, se v českých kinech až na výjimky nepromítaly americké kovbojky už téměř čtvrt století a mnozí diváci tak dobře neznali parodované téma. Podrobná znalost předválečných westernů je však patrná na práci autorů, kteří se nechali inspirovat nejen tzv. koňskými operami (béčkové, sériově vyráběné kovbojky se zpívajícím hrdinou), ale i obdivem ke klasickým filmům tohoto žánru, v nichž se odrážela původní atmosféra z dob dobývání amerického Západu. S úmyslem co nejvíce přiblížit Joea originálním hollywoodským předlohám kladl Lipský důraz na realistické detaily, které umocnil virážováním filmového materiálu a doprovodnou hudbou ve stylu amerických westernů. Postavy vycházející z tradičních schémat kovbojek jsou parodovány především hypertrofizací jejich charakterů. Hrdinové se dostávají do situací, které jsou obdobně přehnaně nereálné a groteskně-absurdní, jako ony samy. Svižné tempo snímku umocněné situační komikou, vtipnými dialogy a písněmi zajistilo filmu nejen nebývalý divácký úspěch, ale i řadu filmových cen, například Stříbrnou mušli a cenu FIPRESCI na festivalu v San Sebastianu.

  • Čt 09/08

    Láska shora

    Režie → Petr Marek
    ČR 2002 / 98 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Magdalena Hrubá, Prokop Holoubek, Petr Marek

    Podivuhodná procházka po cestách mysli.
    Poetická komedie Láska shora vznikala v letech 1998–2002 a byla natočena v amatérských podmínkách na 16mm mechanickou kameru Bolex v Hranicích na Moravě a v Lipníku. Sestříhaný snímek zaujal producenta Petra Oukropce, a tak mohl být překopírován na 35mm materiál a opatřen zvukem Dolby SR. Autorem filmu je dlouholetý filmový amatér a absolvent filmové vědy FF UK Petr Marek (nar. 1974), který realizoval asi třicet krátkých a sedm dlouhých filmů a který patří k protagonistům českého experimentálního filmu devadesátých let. – Láska shora byla inspirována osobnostmi hlavních hrdinů a tvůrcovými přáteli, Prokopem Holoubkem a Magdalenou Hrubou. Lehce nahozený příběh sleduje seznámení obou mladých lidí (v němž figuruje ještě přítel Jiří) a jejich cestu za zatměním slunce kradeným autem a zase zpět. Základem Markovy poetiky v tomto filmu je hravost a otevřenost. Nezáleží příliš na logice ani na technické kvalitě. Protagonisté vedou improvizované dialogy o nejrůznějších věcech. Principem jsou i časté zcizovací prvky, jež jsou někdy zřejmě ctností z nouze; patří k nim mezititulky, hlasy dvou komentátorů, ironicky glosujících dění, nebo hříčky s mizejícím zvukem i obrazem. Významnou složku představuje hudba, tedy převážně písničky: na několika místech se snímek proměňuje v klip. – Snímek možná bude vyhovovat vrstevníkům autorů a určitě vyžaduje jistou spřízněnost. Pro ostatní však bude postrádat řád, smysl a účel; může jim připomínat arytmické a zdlouhavé dílo partičky zasvěcených amatérů, kteří baví sami sebe.

  • 33. týden
  • Út 14/08

    Pásmo krátkých filmů Jana Švankmajera

    Pásmo krátkých filmů jednoho z nejoriginálnějších současných umělců. Jan Švankmajer baví i znepokojuje filmové publikum již déle než půl století. Jeho tvůrčí mnohostrannost přesahuje hranice filmu stejně dalece, jako jeho popularita přesahuje hranice české.

    Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara (1964), 11 min
    Jídlo (1992), 16 min
    Rakvičkárna (1966), 10 min
    Johann Sebastian Bach Fantasia G Moll (1965), 9 min
    Historia Naturae (1967), 9 min
    Et cetera (1966), 8 min
    Konec stalinismu v Čechách (1990), 10 min

  • Čt 16/08

    Bílý ráj

    Režie → Karel Lamač
    ČSR 1924 / 68 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Anny Ondráková, Karel Lamač, Josef Rovenský

    Budoucí hvězda dvou filmů Alfreda Hitchcocka, Anny Ondráková, byla již v němé éře zavedenou herečkou české, rakouské a německé kinematografie. Vedle řady komediálních rolí ztvárnila „česká Mary Pickfordová“ (Gustav Machatý) také několik dramatických postav, mezi něž patří i schovanka Nina z Bílého ráje, produkovaného její společností KALOS.

  • 34. týden
  • Čt 23/08

    Ozvěny ELBE DOCK

    / celkem 67 min. / HD / vstup zdarma

    projekce za účasti tvůrců

    krátké filmy nominované na Cenu Pavla Kouteckého - ELBE DOCK.

    Dužan Duong / Bo Hai
    ČR 2017 / 26 min.
    Mladí Vietnamci myslí jako Češi, mluví jako Češi, ale přeci zůstávají Vietnamci. Dokazuje to režisér Dužan Duong, který natočil hraný dokument o životě ve večerce, kterou v Čechách vlastní jeho rodina. Ztracen mezi regály, neví, kam patří, kde vidí svou budoucnost a co si má počít sám se sebou.

    Daria Kashcheeva / Praha očima cizinců
    ČR 2017 / 5 min.
    Ve svém klauzurním animovaném dokumentu nechává studentka FAMU Daria Kashcheeva líčit pražské cizince hořko-vtipné detaily života v Čechách ze své specifické perspektivy. „Češi mají tendenci si pořád jen stěžovat, jsou pesimističtí a pořád je všechno na hovno, špatně… což jako řeknu oukej… ale taky život je krásný,“ zamýšlí se jeden z protagonistů filmu.

    Michal Kindernay / Transformace / Výpary / Melanosis
    ČR 2017 / 9 min.
    Temná je voda, jejíž koloběh člověk nepřirozeně otáčí, šroubuje a přetváří, aby jej v zájmu rozvoje změnil v nevratnou disharmonii. Neprvoplánová doprovodná hudba je temná stejně jako znečištěná voda vytékající z elektráren a spolu s obrazy průmyslu dotváří výsledný pocit ekologické úzkosti.

    Matěj Šmelko / Úhorná
    ČR 2017 / 27 min.
    Dokumentární film o postupně zanikajícím pojmu – Úhorňan – obyvateli obce Úhorná, na rozmezí středního a východního Slovenska. Sociální sonda do slovenské obce, kde se zastavil čas a zavládla chudoba a s ní spojený těžký život. Film vypovídá o současné situaci na místě, kde průměrný věk přesahuje 65 let.

  • 35. týden
  • Út 28/08

    Filmy Jana Kříženeckého

    Komentované pásmo digitalizovaných filmů Jana Kříženeckého vychází z několikaleté práce na jejich kompletaci a porovnání. Hudební doprovod k filmovému pásmu vytvořil Jan Burian mladší.

    V roce osmičkových výročí připomíná Národní filmový archiv také sto padesát let od narození Jana Kříženeckého, pionýra české kinematografie a sto dvacet let od vzniku jeho prvních filmů.
    Komentované pásmo digitalizovaných filmů Jana Kříženeckého vychází z několikaleté práce na jejich kompletaci a porovnání. Digitalizovány byly jak originální kamerové negativy, tak původní kopie i další nosiče. První filmy vzniklé na našem území je tak možné prezentovat v podobě, která zdůrazňuje jejich pestrost a materialitu.

    Jan Kříženecký (20. 3. 1868 – 9. 2. 1921) byl český filmový režisér, kameraman, podnikatel a fotograf, povoláním stavební technik. O film se začal zajímat už na podzim roku 1896, když v hotelu U Saského dvora poprvé uviděl kinematograf bratří Lumièrů. Právě od nich roku 1898, u příležitosti konání Výstavy architektury a inženýrství v Praze, zakoupili spolu s kolegou Josefem Františkem Pokorným kinematografický přístroj a filmový materiál. S tímto vybavením Jan Kříženecký natočil historicky první české snímky, které prezentoval na Výstavě v pavilonu Český kinematograf. Promítány zde byly jak reportáže z pražského života, tak i první hrané filmy s Josefem Švábem-Malostranským. Ve filmové tvorbě Kříženecký pokračoval i nadále, avšak​​ kvůli povinnostem ze stálého zaměstnání pouze přechodně. Později natočil například hranou filmovou vložku do divadelního představení To nejlepší číslo (1902), rozsáhlé reportáže z IV. a V. všesokolského sletu (1901 a 1907) nebo různé aktuality z Jubilejní výstavy obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Jeho poslední dochovaný snímek, věnovaný pomníku Františka Palackého, byl dokončen v roce 1911. Mimo úspěchy v oblasti kinematografie byl rovněž znám jako fotograf, který mezi lety 1902–1915 pořídil tisíce fotografií Prahy.

  • Pá 31/08

    Intimní osvětlení

    Režie → Ivan Passer
    ČSR 1965 / 70 min. / HD / vstup zdarma
    Hrají → Karel Blažek, Zdeněk Bezušek, Věra Křesadlová, Jan Vostrčil

    Křehký skvost české nové vlny. Poslední snímek, který Ivan Passer vytvořil před svým odchodem na Západ.

    Spolupracovník Miloše Formana, scenárista Ivan Passer, realizoval v Československu jako režisér pouze jeden celovečerní snímek. Intimní osvětlení (1965) ovšem patří k nejoceňovanějším snímkům nové vlny. Na rozdíl od filmů, které Passer natočil po emigraci na Západ, je nenápadně vyhlížející filmařský klenot ryzím příkladem „nežánrového“, civilního přístupu. Passera – podobně jako Formana – zajímá všednodennost obyčejných lidí. Ze setkání dvou bývalých spolužáků z konzervatoře ovšem se spoluscenáristy Jaroslavem Papouškem a Václavem Šaškem vytěžil maximum. První z protagonistů, světácký Petr, pokračuje v Praze v hudební kariéře a ke kamarádovi „na venkov“ si přivezl atraktivní mladou milenku Štěpu. Ženatý Karel na umělecké ambice dávno rezignoval, vede maloměstskou hudební školu, dostavuje rodinný dům a vyhrává na pohřbech. Místo tradiční konfrontace dvou protikladných životních přístupů nabízí Ivan Passer tragikomickou mozaiku, prodchnutou jemnou tesknotou za uplývajícím časem, zmarněnými sny i nekompatibilitou mužského a ženského světa. Oba hrdinové jsou – každý jiným způsobem – navenek úspěšní a spokojení, klukovské trumfování a závist však postupně přerůstá ve společnou, leč nenaplnitelnou touhu něco změnit. Komorně stylizované vyprávění postihující několik hodin „zakonzervované existence“ dýchá samozřejmou radostí ze života, kterou dokázali zprostředkovat kameramani Josef Střecha a Miroslav Ondříček. K autenticitě pronikavého, nadčasového, ale moudře láskyplného pohledu na československou realitu šedesátých let přispělo i obsazení neherců v čele s Karlem Blažkem a Zdeňkem Bezuškem. S těmi je harmonicky sladěná jak zpěvačka a herečka Věra Křesadlová (Štěpa), tak formanovský profesionální naturščik Jan Vostrčil coby Karlův tchán.