Věrni zůstaneme + Českoslovenští vojáci v Tobruku

úvodní slovo: Paul Wade, ředitel British Council Česká republika

Výrazný nastupující talent českého filmu Jiří Weiss opustil v roce 1938 z politických důvodů Československo a odešel do Anglie, kde získal práci na zakázkách exilového ministerstva zahraničí a později také pro soukromé produkce. Řada jeho dokumentárních filmů se zabývala vojenským prostředím. V roce 1945 se Weiss vrátil do vlasti a ze svých i archivních materiálů sestříhal celovečerní snímek Věrni zůstaneme, jehož tématem byl boj českých vojáků na západní frontě. Tato reflexe válečných událostí byla často srovnávána s Vávrovou Cestou k barikádám. Srovnání vycházelo ve Weissův neprospěch, protože podle většinové kritiky „Weiss podal tento výklad z idealizovaného hlediska Západu, Vávra podává výklad československý“.

„V rámci filmu Věrni zůstaneme bylo možno zachytit jednotlivé složky našeho odboje – hlavně letce – a dnes, přes propast let, se mi zdá, že tyto dokumentární záběry, které jsem natočil, přetrvají možná všechny moje filmy hrané, i když moje jméno na nich bude stejně anonymní, jako jsou tváře letců a vojáků.

Já sám jsem film viděl na jeho premiéře 28. října 1945 v Praze a pak o padesát let později ve Filmotéce. Přiznávám se, že mi při nedávném promítání slzely oči při vzpomínce na naši naivitu a zejména na víru, kterou jsme všichni tehdy v sobě cítili.“

Jiří Weiss (1995)

Projekce ve spolupráci s British Council Česká republika.

jako předfilm uvedeme unikátní záběry z Tobruku:

Českoslovenští vojáci v Tobruku

asi 1943 / čb / 14 min. / němé / HD přepis z 16 mm

11. československý pěší prapor dorazil do Tobruku 21. října 1941, aby společně s britskými, australskými a polskými vojáky bránil obklíčené město před útoky německých a italských jednotek. Během dvou bojových nasazení zde Čechoslováci strávili v extrémně náročných podmínkách celkem dvanáct měsíců (říjen 1941 – duben 1942; prosinec 1942 – červen 1943).

Jeden z mála dochovaných obrazových záznamů z doby jejich válečného působení v severní Africe ukazuje v krátkých sekvencích, mj. vojenské stanoviště, ulice města s italskými nápisy na orientačních cedulích a budovách tamní nemocnice. Delší souvislá část je věnována návštěvě našich vojáků u hrobů padlých kamarádů.

Mimořádně cenný materiál, natočený neznámým kameramanem na formát 16 mm, bude mít v Ponrepu veřejnou premiéru.