Říkají mi Harlekýn / Meňa zovut Arlekino

Říkají mi Harlekýn je filmem z období perestrojky konce osmdesátých let. Mimořádně otevřený film předznamenal směřování sovětské kinematografie i další politický vývoj. Vznikl podle divadelní hry Past 46/2, jejímž autorem byl tehdy osmatřicetiletý redaktor Litěraturnoj gazety Jurij Ščekočichin, jenž se specializoval na patologické vztahy mezi mládeží. – Film vypovídá o těch mladých, kteří nikdy nepoznali pořádný domov, nemají šanci studovat na těžko přístupných školách, žijí v partách jakoby „navzdory celému světu“. Jejich budoucnost nikoho nezajímá, a tak se sami hlásí o pozornost – rvačkami, konflikty, provokacemi. Takovým zatracencem je i dospívající Andrej, zvaný Harlekýn, vůdce party výrostků z předměstí. Hlavní dějovou linií je jednoduchý příběh milostného trojúhelníku: chudý Harlekýn – stejně chudá Lena, která od něho odešla za penězi, a Intěr, syn bohatých a vlivných rodičů. Tvůrci charakterizují životní styl a podmínky Harlekýnovy party a v náznacích připomínají i další skupiny a hnutí: zlatou mládež, hippies, heavymetalisty, rockery, pankáče, „nácky“, veksláky, vyznavače východních náboženství. S použitím dokumentárních a paradokumentárnich sekvencí podávají plastický obraz doby, bez moralizování, mentorováni, sentimentu i idealizace.

Autor námětu Jurij Ščekočichin později působil jako novinář opozičního, dnes zastaveného listu Novaja gazeta, až do své neobjasněné smrti otravou v roce 2003.