Vrať se do hrobu

Tragikomedii o úskalích, s nimiž se může setkat muž vstupující do „Kristových let“, natočil coby svou režijní prvotinu Milan Šteindler. Jedna z výrazných autorských osobností divadla Sklep demonstrovala svůj talent v rámci „klasického“ vyprávění. Snímek Vrať se do hrobu (1989), na němž se významně podílela scenáristka Halina Pawlowská, se tak formálně a stylově liší od jiných filmových děl „Sklepáků“ – mozaiky Pražská pětka (1988) a rytmikálu Kouř (1990) Tomáše Vorla či od audiovizuální feérie Don Gio (1992) bratrů Michala a Šimona Cabanových. Přesto je však Šteindlerův snímek generačním dílem, jehož nespokojený hrdina zápasí v komické nadsázce s neukotveností a zakomplexovaností danou životem v předchozím režimu. Sociolog Víťa Jakoubek má rodinu i práci, ale ani jedno ho neuspokojuje. Když konečně dostane samostatný výzkumný úkol – prověřit hodnotový systém maturantů – s nadšením využije náhody, spolehne se na svůj mladistvý vzhled a vydává se za nového studenta. O Víťově inkognitu ví jen ředitelka školy, zatímco učitelé a spolužáci nic netuší. Výzkum se však poněkud zvrhne: třicátníkovi se návrat do mladých let zalíbí a začne žít dvojím životem. Víťova středoškolská existence ovšem víc a víc zasahuje do jeho původního, rodinného života. Románek se spolužačkou Evou je pro hrdinu náhle srozumitelnější než vztah s manželkou Janou. Protože však jde o moralitu, hrdinův skutečný statut vyjde najevo a jeho noví přátelé ho pošlou tam, kam podle nich patří všichni lidé jeho věku – do hrobu... Sympatický, neprávem pozapomenutý snímek nabízí inteligentní a vtipnou zábavu. Vedle Milana Šteindlera v hlavní roli se v ženských partech objevily Klára Pollertová (spolužačka Eva) a Dana Batulková (manželka Jana). Halina Pawlowská (s níž Šteindler spolupracoval i na tragikomedii Díky za každé nové ráno /1994/) se uplatnila v roličce uklízečky a Jaroslav Dušek ztvárnil prvního z řady svých odporných funkcionářů – užvaněného kolegu Horálka.