Anotace
V průběhu osmdesátých let se Vladimír Drha vyprofiloval jako autor civilních psychologických příběhů ze současnosti. Jedním z titulů, které završují toto období jeho tvorby, se stal příběh líčící vztah mezi matkou a její dvacetiletou dcerou. Obě protagonistky těžce zápasí se složitými obdobími svých životů: atraktivní Janě Burešové je pětačtyřicet a krizi středního věku si zkomplikovala vztahem s mladším mužem. Sebestředná žena se soustřeďuje pouze na sebe a nevšimne si, že její dcera Simona prožívá mnohem větší drama: mladá zdravotní sestra otěhotněla, svůj stav skrývá a rozhodla se nemanželské dítě porodit tajně. V den svých narozenin se Jana nečekaně dozvídá prostřednictvím policie, že se stala babičkou. Simona s ní ovšem odmítá komunikovat. Nastal čas, aby k sobě dvě odcizené, frustrované ženy znovu našly cestu…Svou roli v příběhu hraje i Janina matka. Simona je totiž příslušnicí už třetí generace socialistických žen, které vnucená emancipace vmanipulovala do pocitů bezradnosti a viny. Muži jsou v Citlivých místech představeni jako nezralé, arogantní či snadno manipulovatelné osobnosti, které svým ženským protějškům nedovedou poskytnout oporu. Na scénáři k Citlivým místům se Vladimír Drha podílel s Katarínou Slobodovou, která je rovněž autorkou námětu. Ryze ženské téma režisér pojal jako psychologické drama, jehož protagonistkami jsou dvě silné ženské osobnosti. Atraktivitu snímku, který na sklonku osmdesátých let kritizoval ztrátu důvěry uvnitř rodiny, zvyšuje hvězdné obsazení. Roli matky ztvárnila Jana Brejchová, partu Simony se ujala hereččina skutečná dcera – Tereza Brodská. Obě herečky vložily do svých konfrontačních rolí silný prvek autenticity. Role matky a dcery si zahrály i o rok později ve filmu Evalda Schorma Vlastně se nic nestalo (1988). Tam Brejchová naopak ztělesnila matku, která o svou dospělou dceru přehnaně pečuje.
Číst dále