Hop – a je tu lidoop

V druhé polovině sedmdesátých let vznikla v Československu řada veseloher, které se pokoušely s humorným nadhledem kritizovat nešvary tehdejší společnosti: maloměšťáctví, úplatkářství či rozkrádání socialistického majetku. Protože skutečná kritika nebyla vzhledem k bdělé cenzuře možná, vynikaly tyto snímky spíše povrchní a neadresnou satiričností. Jedním z takových filmů je i komedie Hop – a je tu lidoop, na které se jako scenárista podílel i Miloš Macourek. Rok 1977 patří ve filmografii vysoce ceněného scenáristy k nejplodnějším: do kin během něj zamířily hned tři snímky realizované podle Macourkových předloh. Vedle zajímavé protiválečné sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem (režie Jindřich Polák) se scenárista podílel na komedií Což takhle dát si špenát svého oblíbeného spolupracovníka Václava Vorlíčka a na snímku Hop – a je tu lidoop režiséra Milana Muchny. Ten se ocitl ve stínu obou předchozích, především díky osobě režiséra, který v oblasti celovečerního formátu teprve debutoval. Milan Muchna sice realizoval v roce 1975 povídku z filmu Profesoři za školou, nároky fantaskního příběhu pohádkového ražení, plného triků, však přesahovaly jeho schopnosti. Kolem pohádkové postavy kouzelného džina z láhve, který dokáže splnit jakékoli přání, Miloš Macourek vymyslel příběh nečestného maloměstského řezníka Turečka. Ten okrádá zákazníky a v pokladně má manko, ale své podvody se pokouší zamaskovat s pomocí kouzelného ducha. Ten mu umožní měnit protivníky v šimpanze. Řezníkova dcera Blanka a její spolužák z gymnázia Ondra ovšem sérii podrazů mezi Turečkem a hostinským Mertou učiní přítrž… Zatímco starší generace je schopna kompromisů a dokonce podvodů, uvědomělí mladí lidé se ve filmu projevují jako přirozeně dobří a odhodlaní dát svět zase do pořádku. Film dodnes přitahuje hereckým obsazením: zatímco džina si zahrál Josef Kemr, v záporných rolích se objevují Josef Somr a Josef Vinklář. Mladý pár si zahráli Vladimír Dlouhý a Monika Hálová.