Strop

Středometrážním filmem, kterým absolvovala v roce 1962 studia hrané režie na pražské FAMU, se Věra Chytilová vrací do prostředí modelingu, ve kterém nějaký čas sama působila. Protagonistka vyprávění Marta pracuje jako manekýna a působí navenek šťastně. Náhodné setkání s bývalým spolužákem z medicíny, kterou nedostudovala, však obnažuje „strop“, který ohraničuje dívčinu pohodlnou a úspěšnou existenci… Postava Marty zrcadlí do jisté míry realitu hlavní představitelky – neherečky Marty Kaňkovské, jde však především o fiktivní příběh předznamenávající oblíbené emancipační téma Chytilové. Právě ženské postavy v režisérčiných filmech totiž často marně bojují s nemožností vymanit se ze stereotypů své existence. V dokumentaristicky laděném vyprávění se mihne řada příštích celebrit československé nové vlny (mj. autorčini spolužáci Jiří Menzel či Miloš Forman). Film byl do kin uveden spolu s režisérčiným snímkem Pytel blech pod společným názvem U stropu je pytel blech.