Program

Today (Change)
  • Sa 26/05

    Svědomí

    Directed by → Jiří Krejčík
    ČSR 1948 / 91 min. / 35mm
    Cast → Miloš Nedbal, Marie Vášová, Irena Kačírková, Bohuš Záhorský, František Kovářík

    Jiří Krejčík 100

    Krátce po Únoru vzniklo ještě několik filmů, které nebyly zasaženy pozdějším ideovým schematismem a patří k vrcholům těsně poválečné české kinematografie: Pytlákova schovanka, Hostinec U Kamenného stolu, Daleká cesta, Svědomí... Britský znalec dějin českého filmu Peter Hames píše: „Úplným protikladem Radokova expresionismu v Daleké cestě je rezervovaný styl Svědomí Jiřího Krejčíka. Hlavní postavou je pojišťovací úředník, kterého vyšlou na venkov, aby prošetřil domnělý pojistný podvod. Tam se vyspí s kolegovou sekretářkou – což je součást předem připraveného plánu, jak ho do podvodu zatáhnout. Následujícího rána, když ji odváží z hotelu, srazí školáka a nezastaví. Velká část filmu se pak zabývá následky tohoto činu, duševní agonií svědomí a viny a utrpením, které způsobil manželce a synovi. Rozhodne se doznat, když zraněný chlapec zemře. Přestože jde zčásti o akt odčinění, snaží se především držet zásad, které učil vlastního syna. (...) Krejčík se citlivě drží stranou, neprohlašuje, že jde o jedinou morálku nebo že člověk by se měl za každou cenu držet svých ideálů. Spíš nám sděluje, že takto se zachoval onen konkrétní člověk za jistých okolností a s vlastním žebříčkem hodnot (...) Jde nejspíš o příklad toho, co Radok nazval věcností – schopnost vidět věci pravdivě.“


    Upír z Feratu

    Directed by → Juraj Herz
    ČSR 1981 / 87 min. / 35mm
    Cast → Jiří Menzel, Dagmar Veškrnová, Petr Čepek

    I když Juraj Herz pracoval s hororovými prvky v několika svých starších filmech (Morgiana, 1972, Deváté srdce, 1978), žánrově „čistému“ tvaru se přiblížil až počátkem osmdesátých let v adaptaci povídky Josefa Nesvadby. Monstrem je v tomto případě závodní automobil, poháněný lidskou krví. Jeho originální design vycházel ze skutečného vozu Škoda 110 Super Sport, který se ovšem nikdy nedostal do sériové výroby a který následně pro potřeby filmu upravil výtvarník Theodor Pištěk. Herzův pokus je možné brát jako ojedinělou odpověď československé socialistické kinematografie na moderní americké horory, z nichž některé, tematicky příbuzné (Christine, 1983, Vzpoura strojů, 1986), dokonce časově předchází.

  • Program for the whole month – May 2018