Program

11/2021 (Change)
  • 44th week
  • Mo 01/11

    Druhý pohled na Radka Pilaře

    pásmo krátkých filmů / celkem 50 min. / HD

    Některá díla ke svému sledování, pochopení a přijetí potřebují výrazný časový odstup. Jak se dokážeme dnes dívat na experimentální, abstraktní a kolážové filmy Radka Pilaře z konce 60. let? A jak na navazující videoartová díla, jež prošla vlnou popularity, zapomenutí, odmítání i nového objevení? Retrospektivní výběr Pilařovy tvorby z 60. až 90. let vychází z kritického pohledu na jeho kompletní archiv čítající 374 videokazet různého formátu. Ten dokumentuje průběžné snahy o remediaci vlastního díla pod vlivem nových technologií, ale i způsoby, jakými se autor vypořádával s proměnami kulturního prostředí 80. let.
    uvádí: Martin Blažíček


    Viva video, video viva

    Directed by → Adéla Komrzý
    ČR 2019 / 85 min. / DCP

    Dokumentární snímek přináší prostřednictvím dochovaných materiálů, nečekaných setkání, osobních výpovědí a myšlenek videistů ucelenou zprávu o době, kdy nemohlo být nadšení skupiny umělců spontánně ventilováno. V době totalitního režimu se video začalo používat jako nástroj ke svobodnému uměleckému vyjádření. I přes nedostupnost technologií vznikala řada děl, za kterými stáli nejen uznávaní umělci, jako například Radek Pilař či Petr Skala, ale i téměř zapomenutí autoři, z jejichž tvorby vzešly experimentálně filmové a novomediální přístupy. Ke srovnání se zahraničím, kde byl videoart v osmdesátých letech svými možnostmi a otevřeností v jistém předstihu, dochází díky zdokumentované cestě štábu a Petra Skaly do Ameriky za ikonami a průkopníky světového videoartu Woodym a Steinou Vasulkou. Kurátor Martin Mazanec a architekt – současný vizuální umělec – Dominik Gajarský hledají v ateliérech, střižnách i sklepech videistů zaprášené VHSky a další odkazy. Mozaika se skládá. Dialog mezi minulostí a současností umocňuje i výběr medií, na která je film zaznamenán. Ať jde o dnes již téměř archaickou VHS či současný iPhone.

  • Tu 02/11

    Třikrát Tom Mix

    Postrach silnic / The Road Demon
    režie: Lynn F. Reynolds
    hrají: Tom Mix, Lloyd Bacon
    USA 1921 / CZT / 36 min. / 35 mm

    Neohrožený Tom / For Big Stakes
    režie: Lynn F. Reynolds
    hrají: Tom Mix, Patsy Ruth Millerová
    USA 1922 / CZT / 27 min. / 35 mm

    Ve službách zákona / Eyes of the Forrest
    režie: Lambert Hillyer
    hrají: Tom Mix, Pauline Starkeová
    USA 1922 / CZT / 15 min. / 35 mm

    projekce s živým hudebním doprovodem

    První velké hvězdy westernového žánru se jmenovaly Gilbert M. Andeson (alias Bronco Billy), William S. Hart a Harry Carey; toho jsme na plátně Ponrepa mohli naposledy vidět v říjnu ve filmu Johna Forda Před puškami cowboyů a spatříme ho znovu XXX ve snímku Pomsta Bartonova. U diváků prvorepublikového Československa byl ovšem nejpopulárnější Tom Mix; díky této skutečnosti se také řada Mixových snímků dochovala v pražském Národním filmovém archivu. S drsnou pravdou amerického Západu, jak ji známe od novodobých klasiků Sama Peckinpaha či Sergia Leoneho, neměly „mixovky“ společného zhola nic, což jim neubírá na půvabu. Tom Mix – bájný ideál z „továrny na sny“, idol celé jedné generace a jeden z těch, kteří pozvolný ústup ze slávy prožívali zvlášť těžce.


    Land des Schweigens und der Dunkelheit

    Directed by → Werner Herzog
    Czech title → Krajina mlčení a temnoty
    SRN 1970/71 / CZT / English friendly / 85 min. / BD

    Jak najít cestu světem, když člověk nemá zrak, ani sluch? Werner Herzog ve svém dokumentu sleduje několik lidí s tímto těžkým, dvojitým handicapem, zejména šestapadesátiletého Finiho Straubingera, který po nehodě nejprve oslepl a pak pomalu také ztratil sluch, ale stále může mluvit a zůstává v kontaktu se svým okolím. Stará se o další hluchoslepé lidi, jako jsou Else Fährerová, jež upadla do apatie a byla poslána do psychiatrické léčebny, nebo Vladimir, který se hluchoslepý už narodil. Fini se o ně neúnavně stará a snaží se překonat jejich osamělost. V jednom momentě Herzogovi říká: „Když pustíš mou ruku, je to, jako bychom byli tisíc mil od sebe.“

  • We 03/11

    Szerelmem, Elektra

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Elektra a její pravda
    Maďarsko 1974 / CZT / 70 min. / 35 mm
    Cast → Mari Töröcsiková, György Cserhalmi, József Madaras, Lajos Balázsovits

    Elektra jako moderní revolucionářka. Téměř všechny Jancsóovy filmy se točí (v přeneseném smyslu i doslova) kolem absurdity dějin a skoro všechny ústí do hluboké skepse a rozčarování. Také v Elektře sice platí zastánci Práva za svou vzpouru proti Moci životem, ale vítězství smrti je tentokrát jen relativní, protože myšlenka na vzpouru proti zvůli žije dál v navenek pasivním lidu (ztělesněném typicky jancsóovským folklórním ekvivalentem antického chóru) a nechá mrtvé znovu povstat. Je zvláštní připomenout si ve ztuhlé svobodě 21. století Jancsóův „tragický optimismus“ z doby před více než padesáti lety, ústícím ve větu, jakou u Euripida nenajdeme a která byla uprostřed pokrytectví „reálného socialismu“ téměř provokací: „Pochválena budiž revoluce!“

  • Th 04/11

    La Soufrière + Lekce temnoty

    La Soufrière – Čekání na nevyhnutelnou katastrofu / La Soufrière – Warten auf eine unausweichliche Katastrophe
    režie: Werner Herzog
    SRN 1977 / CZT / 31 min. / BD / EF
    La Soufrière je jméno sopky na ostrově Guadeloupe. Píše se rok 1976 a vše nasvědčuje tomu, že vulkán brzo vybuchne. Werner Herzog představuje odvážné záběry okraje kráteru a eschatologické obrazy z okolních míst, prázdných domů a opuštěných ulic. Jen pár lidí, kteří odmítají odejít, zůstává ve svých domovech a režisér s nimi rozmlouvá. Čekání na nevyhnutelnou katastrofu je podtitul jeho filmové studie; ale nevyhnutelná katastrofa nenastane. K erupci La Soufrière nedochází, což dává předcházejícím záběrům téměř směšný patos. Nicméně, aby dal celé věci velkolepý aspekt, Herzog na konci filmu podotýká, že v historii vulkanologie nikdy nedošlo k tak velkému omylu.


    Lekce temnoty / Lektionen in Finsternis (1992)
    režie: Werner Herzog
    Německo – Španělsko – Francie 1992 / CZT / 52 min. / BD / EF
    Lekce temnoty je bezesporu výjimečný dokument. Werner Herzog se v něm vrací ke svým stěžejním tématům hrůzy a destrukce, které však posouvá z roviny individuální do roviny nadosobní a univerzální: zhroucení jedince přechází v kolaps celého světa. Rozpoutané destruktivní síly v člověku vedou k zániku jeho samotného i prostředí, v němž existuje. Režisér se nechal volně inspirovat událostmi války v Perském zálivu z let 1990–1991. Konkrétní dopady válečného konfliktu, zejména v poničeném Kuvajtu, jsou však jen výchozím materiálem pro koncentrovanou vizuálně-akustickou meditaci o projevech zla bez ohledu na aktuální politické souvislosti.

  • Fr 05/11

    Pevnost

    Directed by → Drahomíra Vihanová
    ČR – Francie 1994 / 96 min. / 35 mm
    Cast → György Cserhalmi, Miroslav Donutil, Zuzana Kocúriková

    po projekci diskuse s kameramanem Jiřím Macákem

    Hrdina filmu je bývalým učitelem historie a hudby, už několik let se však potlouká na okraji společnosti, jejíž pravidla odmítá přijmout. Nyní přijíždí do zapadlého kraje, aby pracoval jako měřič vody. Vnitřní klid a svobodu však nenalezne; naopak se zaplete do sítě intrik, jež se mu stanou osudnými. Snímek odkazuje svým tématem a stylem k české kinematografii šedesátých let. Prostupuje jím pesimismus vůči schopnosti člověka vzdorovat svým vlastním „pevnostem“, do nichž sám sebe uzavírá. Absurdně kafkovský svět, jenž vodoměřiče Ewalda tísní, muži brání svobodně hledat východisko a nedává mu ani možnost přežít. Film vyniká výrazně osobním laděním i naléhavostí černobílých obrazů, v nichž se nezapře režisérčina dokumentaristická zkušenost.


    Fitzcarraldo

    Directed by → Werner Herzog
    Czech title → Fitzcarraldo
    SRN 1982 / CZT / 153 min. / 35 mm
    Cast → Klaus Kinski, Claudia Cardinaleová, José Lewgoy, Miguel Ángel Fuentes

    úvodní slovo: Alice Aronová

    Mystický příběh snílka, milovníka žen a opery (v kamenném divadle i v pralese) se díky Herzogově expresivnímu pojetí stal velmi netradiční podívanou. Natáčení bylo svízelné, hlavní interpreti byli přeobsazováni, ochránci přírody protestovali a filmu hrozilo zastavení natáčení kvůli úmrtí domorodých komparsistů. Filmu dominuje výrazná práce kameramana Thomase Maucha a hudební mysticismus skupiny Popol Vuh.

  • Sa 06/11

    Mein liebster Feind

    Directed by → Werner Herzog
    Czech title → Můj milovaný nepřítel
    Německo – Velká Británie 1999 / CZT / English friendly / 99 min. / BD

    V tomto filmu dokumentuje režisér Werner Herzog svůj vztah plný lásky, ale i nenávisti k legendárnímu herci, spisovateli a režisérovi Klausu Kinskemu. Poznali se, když tehdy třináctiletý Herzog žil několik měsíců ve stejném bytě jako Kinski: Během prvních dvou dní Kinski v záchvatu vzteku zničil veškerý nábytek. O mnoho let později se oba umělci znovu setkávají poté, co si režisér vybere cholerického herce pro hlavní roli ve filmu Aguirre, hněv Boží. Natáčení se neobejde bez mnoha hádek a vzájemné nevraživosti. Přesto budou následovat další jejich společné filmové projekty.


    Flucht aus Laos

    Directed by → Werner Herzog
    Czech title → Malý Dieter chce létat
    Německo – Velká Británie – Francie 1997 / CZT / English friendly / 80 min. / BD

    úvodní slovo: Alice Aronová

    Film zachycuje životní osudy pilota amerického námořnictva a vietnamského veterána Dietera Denglera. Režisér Herzog s ním podniká cestu do Laosu, kde byl v únoru 1966 sestřelen. Dieter zde vzpomíná na své věznění vojáky armády Severního Vietnamu, na mučení, hladovění i únik z bambusové klece. Po necelých deseti letech od dokončení tohoto dokumentu natočil Werner Herzog hraný film inspirovaný Dieterovým životem, který nese název Temný úsvit (Rescue Dawn).

  • Su 07/11

    Týden Akademie věd ČR v Ponrepu

    pásmo krátkých filmů / dílna rukodělného filmu / 35 mm, DVD / 6+ / vstup zdarma

    Janko Hraško na hodine chémie
    režie: Viktor Kubal
    ČSR 1986 / 8 min.

    Janko Hraško na fyzike
    režie: Viktor Kubal
    ČSR 1985 / 8 min.

    Nezkreslená věda V. – Chytré materiály; Jak funguje internet; Barbaři
    ČR 2020 / 29 min.

    Vzpomínáte na Týden vědy a techniky? Letos se festival oblékl do nového kabátu a přejmenoval se na Týden Akademie věd ČR. Filmy pro malé výzkumníky ale nebudou chybět ani letos. Těšit se můžete tradičně na nové díly seriálu Nezkreslená věda i na dobrodružné příhody o Jankovi Hraškovi. Po projekci bude následovat unikátní dílna rukodělného filmu s lektory ze společnosti Free Cinema.


    Prestuplenije i nakazanije

    Directed by → Lev Kulidžanov
    Czech title → Zločin a trest
    SSSR 1970 / český dabing / 206 min. / 35 mm
    Cast → Georgij Taratorkin, Innokentij Smoktunovskij, Taťjana Bedovová, Jevgenij Lebeděv

    Po filmové adaptaci Tolstého hry Živá mrtvola se Innokentij Smoktunovskij proměnil do postavy vyšetřujícího soudce Porfirije Petroviče v Kulidžanovově zpracování Zločinu a trestu. „Do tváře této postavy se Smoktunovskému podařilo vtisknout jakýsi vševědoucí smutek, zasažený prvními doteky Porfirijova stárnutí. Pohlíží na hlavního hrdinu Raskolnikova, jehož usvědčil z vraždy, jako na svou někdejší podobu z mládí, a proto chce se soucitnou účastí přimět vraha k dobrovolnému přiznání, aby se přijetím trestu morálně očistil. K jedné z nejlepších scén v tomto filmu náleží významově důležitý dialog Porfirije s Raskolnikovem, poznamenaný tísnivou atmosférou jeho ponuré světnice. Rozmluva, v níž hraje soudce prim jako zkušený „hráč života“, který v hovoru nenápadně sleduje každou, i nepatrnou reakci společníka, úkosem zachytí jeho křečovité sevření rukou, aniž by ve tváři dal cokoli najevo.“
    Stanislava Přádná

  • 45th week
  • Mo 08/11

    Pomsta Bartonova + Lotosový květ

    Pomsta Bartonova / Man to Man
    režie: Stuart Paton
    hrají: Harry Carey, Charles Le Moyne, Lillian Richová
    USA 1922 / CZT / 48 min. / 35 mm

    Lotosový květ / The Toll of the Sea
    režie: Chester M. Franklin
    hrají: Anna May Wongová, Kenneth Harlan, Priscilla Moranová
    USA 1922 / CZT / 40 min. / 35 mm

    projekce s živým hudebním doprovodem

    Pomsta Bartonova je barevně virážovaný western s Harrym Careym, jeden z mnoha snímků, o nichž si na anglických stránkách Wikipedie můžete přečíst, že se nedochovaly, ačkoli v Ponrepu je spatřit můžete.

    Lotosový květ je historicky mimořádně významný snímek, ne tolik pro svůj děj, který variuje motivy z Madame Butterfly, jako pro skutečnost, jako že šlo o první barevný film natočený systémem Technicolor využitelný v běžné distribuci, tj. první, k jehož projekci nebyl zapotřebí speciální promítací stroj.


    Vizi privati, pubbliche virtù

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Soukromé neřesti, veřejné ctnosti
    Maďarsko – Itálie – Jugoslávie 1976 / CZT / 85 min. / 35 mm
    Cast → Lajos Balázsovits, Franco Branciaroli, Thérese Ann Savoyová, Laura Bettiová

    Prolamování tabu v zobrazování erotiky a sexu nabralo v umělecké kinematografii největší obrátky v polovině sedmdesátých let. Soukromé neřesti, veřejné ctnosti patří do skupiny filmů vzniklých ve velmi krátkém časovém rozmezí: Korida lásky (N. Óšima), Salo aneb 120 dnů Sodomy (P. P. Pasolini), Velká žranice, Poslední žena (M. Ferreri), Koule (B. Blier), Nemorální příběhy, Bestie (W. Borowczyk), Casanova (F. Fellini). Také v případě Jancsóova v koprodukci s katolickou Itálií natočeného filmu zadusila cenzurní aféra uvažování o hlubším smyslu díla. Režisér tu opět – a tentokrát se zvláštní důkladností a estétským potěšením – „svléká“ historii ze strohých fakt, jimiž se už inspirovalo několik starších filmařů. Tragédii rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského zfilmoval v roce 1935 Anatole Litvak a v roce 1968 Terence Young – oba pod názvem Mayerling.

  • Tu 09/11

    Jagdszenen aus Niederbayern

    Directed by → Peter Fleischmann
    Czech title → Lovecké výjevy z Dolních Bavor
    SRN 1969 / CZT / 80 min. / 35 mm
    Cast → Martin Sperr, Angela Winklerová, Hanna Schygulla, Else Queckeová

    + krátký film
    Alexandr a ztracená světla / Alexander und das Auto ohne linken Scheinwerfer
    režie: Peter Fleischmann
    SRN / 9 min. / 16 mm

    „Peter Fleischmann je renesanční osobnost, takový německý Orson Welles. Někdo, kdo vždy dohlédl výš a dál než jiní, i když většina diváků od něj zná nanejvýš jeho ranou tvorbu.“
    Volker Schlöndorff

    Lovecké výjevy z Dolních Bavor vypráví příběh propuštěného vězně, spáchaný „zločin“ byl sexuálního rázu. (Protihomosexuální paragraf 175 byl ve Spolkové republice zmírněn v roce vzniku tohoto filmu, 1969, zrušen až v roce 1994.) V rodné vesnici se muž stane pro své spoluobčany nejprve vyvrhelem, posléze lovnou zvěří. Film univerzální (tématem), zároveň v nejlepším slova smyslu národní (zasazením do konkrétního prostředí), mistrovský – soudily už v době premiéry Cahiers du cinéma či Sight and Sound. Hlavní roli svěřil Peter Fleischmann autorovi předlohy Martinu Sperrovi, jeho herecké partnerky budou patřit k výrazným tvářím německého filmu následujícího desítiletí – ve filmech Fassbinderových a Schlöndorffových.

  • We 10/11

    Kdo je proti drahotě, jde s námi aneb Radikální levice za první republiky

    komentované pásmo krátkých filmů / celkem 90 min. / 35 mm, HD

    projekce s živým hudebním doprovodem

    Včela 1905–1935
    ČSR 1935 / 17 min.

    Tělocvičné dny Federace dělnických tělocvičných jednot v Praze VII. na Maninách
    ČSR 1921 / 24 min.

    Dětské závody v pouštění draků
    ČSR 1936 / 4 min.

    Napříč Prahou na jaře 1934
    režie: Karel Kresl, Otto Vlk, Václav Zelený
    ČSR 1934 / 10 min.

    Památníky vítězství
    režie: Jindřich Ferenc
    ČSR 1951 / 15 min.

    Když se řekne „komunistická strana a film“, nejspíše se nám v českém kontextu vybaví léta stranického dohledu nad zestátněnou kinematografií po druhé světové válce. Méně známý a ne tak jednoznačný je vztah komunistů, nebo šířeji krajní levice, a filmu v období první republiky. Zaměříme-li se na první kontakty KSČ (založené roku 1921) s filmem, objevujeme sice sporadické, ale pozoruhodné ukázky její rané mediální reprezentace, ať už v souvislosti s politizací družstevnictví či tělovýchovy, nebo ve filmové tvorbě levicově orientované avantgardy. Ve vybraných krátkých snímcích tak máme příležitost sledovat nejen postupně se ustalující obraz české radikální levice, ale současně ocenit zcela nezvyklé pohledy na Prahu nebo třeba unikátní vystoupení herečky Eleny Hálkové. Závěr pásma bude věnován ukázce z poúnorové kinematografie, která zpětně přinesla ucelený a ideologicky revidovaný filmový příběh KSČ mezi světovými válkami.
    Pásmo sestavily a komentářem doprovodí historičky Národního filmového archivu Terezie Hlaváčková a Alena Šlingerová. Němé snímky budou uvedeny s živým hudebním doprovodem Jana Majera.


    Die Hamburger Krankheit

    Directed by → Peter Fleischmann
    Czech title → Hamburská nemoc
    SRN – Francie 1979 / CZT / 107 min. / 35 mm
    Cast → Helmut Griem, Carline Seiserová, Ulrich Wildgruber, Fernando Arrabal, Rainer Langhans

    Film-virus. Fleischmannův čtyřicet let starý snímek získal v roce 2020 nečekanou globální aktuálnost a v Německu patřil v měsících tzv. lockdownu k dílům nejčastěji doporučovaným pro trávení času v izolaci. Nikoli však pro uklidnění…

    Do hamburského kongresového centra se sjedou vědci, aby prodiskutovali šance na prodloužení lidského života a účelnost podobných snah. Naneštěstí ale ve stejnou dobu propukne v přímořské metropoli neznámý virus. Rychle stoupající počet nakažených propadá zvláštnímu druhu šílenství vedoucímu ke smrti. Politici vyhlašují jedno nesmyslné opatření za druhým, masové očkování se míjí zamýšleným účinkem. Skupině infikovaných se podaří prorazit bariéru karantény a utéci na venkov, kde chtějí vyčkat konce katastrofy.
    Jaký virus je (byl) míněn, to západoněmeckému divákovi roku 1979 nikdo nemusel vysvětlovat – už několik let byla celá země zmítána teroristickými akcemi a atentáty skupiny RAF a vládními protiopatřeními, pro něž levicově nebo třeba jen liberálně smýšlející část společnosti nejevila sebemenší pochopení. Na scénáři spolupracoval Roland Topor, jehož jméno se dějinami filmové dekadence táhne jako příslovečná červená nit. Filmový režisér a čelný představitel španělského absurdního dramatu Fernando Arrabal vytvořil výraznou vedlejší roli, v níž naše nervy šetří stejně málo jako celý film. Bezmála dvě hodiny bujarého černočerného pesimismu a nezvladatelné hysterie – a přece nic víc než přesný psychogram jedné konkrétní doby.

  • Th 11/11

    Magyar rapszódia + Allegro barbaro

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Maďarská rapsódie + Allegro barbaro
    Maďarsko 1978, 1979 / CZT / 89 + 72 min. / 35 mm
    Cast → György Cserhalmi, Lajos Balázsovits, Udo Kier, József Madaras

    V plánované trilogii Vitam et sanguinem chtěli autoři Gyula Hernádi a Miklós Jancsó nastínit průřez maďarské historie zhruba od počátku století po rok 1956, který znamenal zvrat ve vývoji země. Tituly k jednotlivým dílům (třetí existuje jen ve formě scénáře) si autorská dvojice vypůjčila z tvorby Bély Bartóka: Maďarská rapsódie, Allegro barbaro, Concerto. Hlavní postavou je šlechtický statkář István Zsadányi, představitel krajní pravice a vrah rolnického vůdce Andráse Baksy, za první světové války jeden z velitelů maďarské armády, za Maďarské republiky rad člen kontrarevolučních oddílů. Po válce se začíná politicky přiklánět na druhou stranu a končí v otevřené opozici vůči fašistické, s Hitlerem kolaborující Héderváryho vládě, jež se ho snaží umlčet jeho vlastním dávno promlčeným zločinem. Tuto historii Jancsóův film nevypráví, jak ostatně napovídá už název; slouží mu jako odrazový můstek pro tříhodinovou vizuální orgii. Moci vytvořit intelektuální experiment s atributy hodnými historického velkofilmu dovolovala jedině znárodněná kinematografie; tento skvělý luxus už dávno patří minulosti a nad filmem, jako je tento, toho nelze nelitovat.

  • Fr 12/11

    Věrni zůstaneme

    komentované pásmo dokumentárních filmů z druhé světové války / celkem 80 min. / 35 mm

    S ohledem na množství propagandistických snímků, které vznikly v době druhé světové války, můžeme bez nadsázky říct, že se film vydal na válečnou frontu. Nepřekvapí tedy, že v roce 1960 hovořil Paul Rotha o druhé světové válce jako o nejlépe zdokumentované události v historii. Velká část těchto válečných produkcí je nyní již dostupná, přesto se však ve filmových i vojenských archivech stále nacházejí další materiály, které stojí za zveřejnění. Mezi takové materiály patří i některé filmy, ukazující činnost československé armády působící na různých frontách druhé světové války.
    Stejně jako tomu bylo v případě dobových produkcí z ostatních zemí, válečná realita zde tvoří pozadí k ukázání ducha národa a je reakci na filmovou propagandu států Osy. A proto účel této projekce není spojen pouze s připomenutím faktů důležitých pro českou historii. Jedná se zároveň o pokus proniknout do tematiky, která podléhá procesu národní mytologizace. Tyto snímky přinášejí informace o tom, jaký byl obraz československých vojáků v kontextu světového ozbrojeného konfliktu. Jsou svědectvím doby svého vzniku a pomníkem historie.
    Vzhledem k tomu, že válečná rétorika měla mnoho způsobů vyjádření, uvidíme žánrově různorodé snímky: dokumenty, zpravodajský materiál, hrané propagandistické dokumenty i amatérské filmy. Některé z těchto materiálů začaly s postupem času fungovat jako vizuální ztvárnění doby a byly jak v minulosti, tak v současnosti využívány v různých naracích a filmových žánrech. Je třeba připomenout, jak velká váha byla v této době poslání filmu přikládána. Režisér Weiss po letech vzpomínal: „Ta nesmírná víra, vidění budoucnosti. Bláznivá naděje, že film může ovlivnit lidské životy, pomáhat měnit svět. To byla idea mé generace.“ Je paradoxní, že tyto filmové materiály upadly kvůli politické situaci po roce 1948 na dlouhá léta v zapomnění.

    Stíhač (The Fighter)
    režie: Jiří Weiss
    Velká Británie 1943 / 7 min.
    Základem vzniku filmu byl střihový dokument The Fighter Pilot, vyrobený společností British Movietone News, který pojednával o činnostech stíhacího pilota během bojové akce na legendárním letadle Spitfire. Jiří Weiss doplnil snímek českým komentářem a přidal scény z návštěvy presidenta Edvarda Beneše u československých letců. V důsledku těchto zásahů uvidíme pozoruhodný dokument o nasazení a obětavostí domácí armády v exilu. Ve filmu se vyskytují piloti z 310. československé stíhací perutě a z britské perutě No. 64 Squadron RAF.

    Čechoslováci nastupují (The Czechoslovaks March On)
    režie: Karel Lamač
    Velká Británie 1943 / 12 min.
    Dokument názorně ukazuje, jak se Čechoslováci během výcviku přizpůsobovali britským reáliím. Film spojuje komediální prvky s výrazovými prostředky válečné propagandy, přičemž je zaměřený hlavně na britského diváka. Ve vojenské uniformě můžeme spatřit i režiséra snímku, který od roku 1942 sloužil v Anglii u RAF a spolu s kameramanem Ottou Hellerem zde působil jako válečný filmový zpravodaj.

    Československá jednotka v Africe
    amatérský nesestavený materiál
    Československo/Exil 1941 – 1943 / 6 min.
    K bojové činnosti čsl. vojáků na Blízkém východě a v severní Africe se nedochovalo mnoho filmového materiálu. Tento neuspořádaný obrazový záznam, jenž začíná záběry pamětihodností syrské Palmýry, souvisí hlavně s působením v libyjském Tobruku, kde od října 1941 do dubna 1942 bojovali coby příslušníci Československého pěšího praporu 11 – Východního. Po transformaci jednotky v Československý lehký protiletadlový pluk 200 – Východní se část vojáků do Tobruku na šest měsíců vrátila na Silvestra 1942. Materiál obsahuje dvě několikavteřinové sekvence s výrazným třesem obrazu, jenž byl způsoben špatným vedením filmového pásu v kameře.

    Zpravodajský film 0066
    SSSR 1943 / 7 min.
    Šoty natočené Ústředním zpravodajským studiem jako součást týdeníku Novosti dňa přibližují atmosféru návštěvy Edvarda Beneše v Moskvě u příležitosti podpisu Československo-sovětské smlouvy 12. prosince 1943. Prezidenta doprovázeli generál Antonín Hasal a Zdněk Fierlinger. Ve dvou šotech se objeví i brigádní generál Heliodor Píka. Součástí oficiálního programu byla návštěva výstavy ukořistěných německých zbraní, Státní Leninovy knihovny, Botkinovy nemocnice a letecké továrny.

    Cesta domů (denní práce)
    1945 / 10 min.
    Filmový materiál, který českoslovenští vojenští filmaři natočili při osvobození Francie od února do května 1945.

    Cesta domů
    režie: Miroslav Tiller
    Československo 1945 / 39 min.
    Dokument pojednává o působení Československé samostatné obrněné brigády na západní frontě v závěru války při jejím návratu do Prahy. Vedle výcviku v Anglii je v něm zachycena největší bojová akce jednotky – obléhání přístavu Dunkerk. Autorem této pasáže je později významný režisér v oblasti českého vědeckého filmu Kurt Goldberger. K osobnostem, jež se ve snímku objevují, patří mj. velitel brigády generál Alois Liška a generálové Sergej Jan Ingr, Bedřich Neumann, Vladimír Přikryl. Dokument, který byl sestříhán ještě ve Velké Británií, měl slavnostní premiéru v Praze v kině Lucerna v roce 1947. Velitel čs. vojenské mise ve Velké Británii V. Sláma, který se zúčastnil pracovní projekce filmu, jej považoval za nejlepší dokument o československých jednotkách, který byl za války v Anglii promítán.


    Dvadcať šesť dněj iz žizni Dostojevskogo

    Directed by → Alexandr Zarchi
    Czech title → Dvacet šest dnů ze života Dostojevského
    SSSR 1980 / CZT / 75 min. / 35 mm
    Cast → Anatolij Solonicyn, Jevgenija Simonova, Ewa Szykulska

    Nikoli další zfilmované dílo F. M. Dostojevského, nýbrž film mapující vznik jeho románu Hráč, který autor psal v extrémních podmínkách a zároveň ve složité osobní situaci. Režisér Alexandr Zarchi zachycuje krátké dramatické období, v němž se proslulý spisovatel (hraje ho Anatolij Solonicyn, proslulý svou dlouholetou spoluprací s Andrejem Tarkovským) ocitá na pokraji fyzických i duševních sil, ale přesto pracuje na textu, který má dokončit k pevně stanovenému datu. Jen tak se podaří vyvázat se z vyděračské smlouvy, uzavřené s nakladatelem Stellovským. Při této práci se Dostojevskij sblížil s písařkou Annou Snitkinovou, jež mu všestranně pomáhala a po dokončení díla se stala jeho ženou. Stejnou životní etapu ze života ruského klasika zachytil ve filmu Hráč (1997) rovněž maďarský režisér Károly Makk.

    předfilm:
    Bratři Karamazovi / ČSR 1931 / 3 min. / 35 mm
    Upoutávka na inscenaci režiséra Jana Bora v pražském Divadle na Vinohradech s Františkem Smolíkem a Zdeňkem Štěpánkem.


  • Sa 13/11

    Le Notti bianche

    Directed by → Luchino Visconti
    Czech title → Natálie
    Itálie – Francie 1957 / CZT / 93 min. / 35 mm
    Cast → Maria Schellová, Marcello Mastroianni, Jean Marais, Clara Calamaiová

    Dostojevského román Bílé noci nejrůznějším způsobem inspiroval překvapivě velký počet filmařů, naposledy Paula Vecchialiho, předtím například Jamese Graye, Ivana Pyrjeva a samozřejmě Roberta Bressona, jehož Čtyři noci jednoho snílka patří k ponrepovským stálicím. Za snivý lze označit i velmi zdařilý Viscontiho film, který ovšem bressonovské snílkovství nepřipomíná v ničem. Italský tvůrce zde přetrhává poslední pouta, která ho pojila s neorealismem a vytváří si v ateliéru zcela umělý, myticky svět.


    Quatre nuits d’un rêveur

    Directed by → Robert Bresson
    Czech title → Čtyři noci jednoho snílka
    Francie 1971 / CZT / 77 min. / 35 mm
    Cast → Isabelle Weingartenová, Guillaume des Forêts, Jean-Maurice Monnoyer

    + krátký film
    Bratři Karamazovi / ČSR 1931 / 3 min. / 35 mm

    Nečekaně světlé dílo z tvorby „temného“ režiséra – v tomto paradoxu se film shoduje s názvem své předlohy: Bílé noci, románu F. M. Dostojevského. Aniž by se zřekl svých rigorózních formálních principů, natočil Bresson okouzlující (a místy dokonce lehce úsměvnou) studii o tom, z jak nepatrných pohledů a gest se rodí zamilovanost, o snílkovství jedněch a o věrnosti druhých. Jestliže se dá tvrdit, že v Bressonových filmech neexistuje žádné déjà-vu, protože vše u něj působí tak, jako bychom to v tuto chvíli na plátně viděli poprvé, pak to platí i pro lásku.

  • Su 14/11

    Sen noci svatojánské

    Directed by → Jiří Trnka
    ČSR 1959 / 76 min. / 35 mm / 9+

    Krásná Hermie z Athén je dle vůle svého otce zaslíbena vojákovi Demetriovi, sama však miluje rozverného flétnistu Lysandra. Pokud otcův rozkaz neuposlechne, čeká ji krutý trest. Rozhodne se tedy s Lysandrem utéct do čarovného lesa a svůj úmysl prozradí i přítelkyni Heleně, která zas miluje Demetria a přemluví ho, aby s ní rovněž do lesa odešel. Tamtéž má namířeno i šestice athénských řemeslníků s cílem nazkoušet divadelní hru a tamtéž se setkají i královna víl Titanie s králem elfů Oberonem, jenž marně usiluje o královninu lásku. V jednom z nejpůsobivějších děl mistra loutkového filmu Jiřího Trnky se o svatojánské noci osudy všech postav nečekaně propletou.


    Krotká

    Directed by → Stanislav Barabáš
    ČSR 1967 / 75 min. / 35 mm
    Cast → Ctibor Filčík, Magda Vášáryová, Oľga Adamčíková

    „K slovenským nejúspěšnějším televizním filmům patří stejnojmenný přepis Dostojevského povídky Krotká, který získal Grand Prix na MFF v Monte Carlu 1968. Film je studií dvou osamělých lidí, v níž splývá bezradnost s krutostí. Barabáš zdůraznil, že ho lákal především princip něhy. V jeho interpretaci je Krotká obrazem vstřícných gest, která se však znenadání mění ve skrytou či zjevnou agresi. Podobně jako ve Zvonech pre bosých (1965) režisér vyloučil vše, co by mohlo rozptylovat pozornost, absolutně soustředěnou na lidskou psychiku, gesta a činy.“
    Václav Macek – Jelena Paštéková


    Une femme douce

    Directed by → Robert Bresson
    Czech title → Něžná
    Francie 1969 / CZT / 82 min. / 35 mm
    Cast → Dominique Sanda, Guy Frangin, Jane Lobreová, Claude Ollier

    Stejně jako Snílka z Bílých nocí přenesl Bresson i Dostojevského Něžnou z carského Ruska do moderní Paříže. „Právě v takovém velkoměstském Babylónu se Něžná může provdat za zastavárníka, muže zcela protikladného charakteru, a prožít s ním vztah naplněný naprostým vzájemným neporozuměním.“ Zdena Škapová

  • 46th week
  • Mo 15/11

    Filmy o filmech (nejen) FAMU

    AMU/FAMU75! K 75. výročí založení školy
    Akademie múzických umění i její Filmová a televizní fakulta slaví v letošním roce tři čtvrtě století od svého založení. Historii školy si v Ponrepu připomeneme hned několika tematicky zaměřenými bloky v rámci cyklu Paralelní kino. V jednotlivých pásmech představíme tvorbu od roku 1949 do roku 1989 v široké škále, od známých studentských filmů, přes zapadlé perly až po svéráznosti. Snímky jsou převážně na filmových kopiích a o jejich úvod a diskusi se postarají filmová historička Tereza Czesany Dvořáková a kurátorka Johana Ožvold a přizvaní hosté a tvůrci.

    Filmy o filmech (nejen) FAMU
    Tématem, jež se ve filmech FAMU pravidelně vracelo, bylo médium a prostředí filmu samotného. Je to přirozené – posluchači filmové fakulty prostředí důvěrně znali a zároveň je bavilo a byli motivováni poznávat je ještě více. Zvláštní skupinou takových filmů jsou ty, které posluchači školy nebo její čerství absolventi natočili přímo o své alma mater. Třetí tematický večer věnovaný tři čtvrtě století dlouhé historii FAMU představí filmy o filmu v širokém spektru různých žánrů – od instruktážního a populárně-naučného filmu až po autorský dokument. Všechny snímky byly natočeny v průběhu padesátých a šedesátých let a většina z nich byla uvedena také v československých kinech.

    Vzorné představení
    režie: Zdeněk Forman / 1956 / 24 min.

    Loutky Jiřího Trnky
    režie: Bruno Šefranka / 1955 / 25 min.

    První občasník
    režie: Věra Chytilová – Jiří Menzel – Evald Schorm – Jan Schmidt – Josef Hraběta – Pavel Mertl – Karel Němec / 1961 / 9 min.

    Zvukový film o FAMU
    režie: Angelika Hanauerová / 1969 / 25 min.


    A zsarnok szíve, avagy Boccaccio Magyarországon

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Tyranovo srdce aneb Boccaccio v Uhrách
    Maďarsko 1981 / CZT / 85 min. / 35 mm
    Cast → László Gálffi, Ninetto Davoli, Teresa Ann Savoyová, György Cserhalmi

    Trecento a rodící se renesance. Novecento a raná filmová postmoderna. Bezmocný smích světa, v němž už ani smrt nemá váhu – a životu chybí víra. Kašpar, syn šlechtice, se vrací z cest z Boloně domů a provázejí ho přátelé, italští herci. Ti chtějí zahrát příběh Gentile de’Carisendi od Boccaccia. Jde o čtvrtý příběh z Dekameronu, který desátého dne vypráví Lauretta. „S filmem Tyranovo srdce dochází v Jancsóově tvorbě k nejzásadnějšímu zvratu, protože na revoluční optimismus předchozích děl již nelze navázat. Jancsóovy filmy se nyní obracejí k postmoderní ironické víceznačnosti,“ napsal kurátor londýnské retrospektivy Miklóse Jancsóa (a dnes jeden z nejoriginalnějších mladých britských režisérů) George Clark.

  • Tu 16/11

    Moji milovaní

    Directed by → Alena Derzsiová
    ČR 2008 / 56 min. / HD

    ARAS uvádí

    projekce za účasti tvůrců

    Tento dokumentární film vznikal pět let. Autoři po celou tu dobu sledovali tři manželské páry při jejich ne úplně jednoduché cestě k rodičovství. V každé z těchto rodin je někdo handicapovaný. V té první je žena na vozíku, v další jsou oba partneři neslyšící a v té třetí jsou oba nevidomí. U všech jsme zmapovali období od těhotenství až do předškolního věku jejich dětí. Jak naučí dítě mluvit rodiče, kteří neslyší a špatně mluví? Jak zvládne maminka na vozíčku okamžik, kdy se dítě poprvé rozběhne? Jak se postarají nevidomí rodiče o dvě malé děti? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali během pětiletého natáčení. Každé postižení je jiné, a proto i problémy, na které tyto rodiny narážely a musely je řešit, jsou zcela odlišné. Najdeme určitě ale také jeden motiv, který tyto tři rodiny spojuje: všechny děti, které se do těchto rodin narodily, jsou vítané a milované.


    Nezvaný host + Okupace

    Dvojprogram věnovaný traumatizujícím následkům sovětské okupace a její reflexi v autorské filmové tvorbě. Ve vedlejší (nicméně klíčové) roli hereckého kádra kladenského divadla se ve formálně originálním debutu Michala Nohejla Okupace objevuje přibližně v prvních patnácti minutách Vlastimil Venclík. Autor, pro kterého film Nezvaný host, natočený ještě na FAMU jako ročníkové cvičení na katedře režie, znamenal dvacetiletý zákaz umělecké činnosti. Film byl pochopen jako otevřený útok proti tehdejšímu režimu a kopie byla zabavena Státní bezpečností. Vlastimil Venclík byl ze školy vyloučen a absolvoval až v roce 1990. Scénář filmu paradoxně napsal již v roce 1967.
    Projekce se zúčastní Vlastimil Venclík a také autoři filmu Okupace, Vojtěch Mašek (který Venclíka již déle herecky obsazuje) a Michal Nohejl.

    Nezvaný host
    režie: Vlastimil Venclík
    hrají: Iva Šašková, Jiří Hálek, Pavel Landovský
    ČSR 1969 / 22 min. / 35 mm
    Mladý manželský pár je vyrušen z milostného laškování netrpělivým bušením na dveře. Manžel otevře, do ložnice vpadne hromotluk v placaté čepici a vatovaném kabátě s velkým kufrem v ruce. Ihned se v bytě chová jako doma. Vystrašený manžel hledá pomoc u sousedů. Ke svému zděšení zjistí, že i ostatní nájemníci mají podobné neznámé hosty.

    Okupace
    režie: Michal Nohejl
    hrají: Martin Pechlát, Cyril Dobrý, Antonie Formanová, Vlastimil Venclík
    ČR 2021 / 98 min. / DCP
    Jedna noc, jeden bar. Možná kdysi, možná dnes. Průběh bujaré oslavy po premiéře naruší příchod nezvaného hosta. Namol opilý ruský důstojník přišel prodat kanystr armádního benzínu, jenže obchod se zvrhne v závody v pití vodky a Rus, zaujatý nejen pohlednou Miladou, ale hlavně komickou zbabělostí všech přítomných mužů, se k odchodu nemá. Atmosféra houstne spolu s oblaky cigaretového dýmu, charaktery se lámou, Rus se skvěle baví. Tak skvěle, že nakonec vytáhne zbraň.

  • Th 18/11

    Hotel Modrá hvězda

    Directed by → Martin Frič
    ČSR 1941 / 93 min. / DCP
    Cast → Nataša Gollová, Oldřich Nový, Adina Mandlová

    digitálně restaurovaný film

    Populární herecké trio Nataša Gollová, Oldřich Nový a Adina Mandlová dva roky po Kristianovi (1939) znovu spojilo síly s režisérem Martinem Fričem, aby natočili remake romantické komedie Karla Lamače Zamilovaný hotel (Das verliebte Hotel) z roku 1933. Děj obou filmů se točí okolo titulního hotelu. Ten zdědila sebevědomá a přičinlivá Zuzana (Gollová), které se snaží jednak vzkřísit neprosperující podnik, jednak získat srdce zámožného Vladimíra (Nový), který trpí ve vztahu s elegantní Miladou (Mandlová). Oblíbená prvorepubliková komedie je založena jednak na hereckém souladu hlavních představitelů, kteří dostali velký prostor projevit svůj komediální talent, jednak na důvtipně rozehraném příběhu. Snímek byl v roce 1941 oceněn Cenou města Zlína na Filmových žních, Nataša Gollová pak obdržela národní cenu za herecký výkon.

  • Fr 19/11

    Vlci na hranicích

    Directed by → Martin Páv
    ČR 2020 / 79 min. / DCP / vstup zdarma

    projekce za účasti tvůrců a aktérů

    Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Film se odehrává na Broumovsku, kde byl poslední vlk zabit
    před více než dvěma sty lety. Zatímco v některých obyvatelích vlci vyvolávají naději,
    v ostatních strach a nenávist. Spor o vlky je tak zároveň soubojem životních postojů o tom, jak se má žít a kam se jako společnost chceme posouvat. Chceme a dokážeme vlky opět přijmout? Autorem filmu je absolvent FAMU Martin Páv, autor oceňovaného debutu Kibera: Příběh slumu (2018). Vlci na hranicích byli s úspěchem promítáni na prestižních světových festivalech (mj. Visions du Réel, Jean Rouch Film Festival, MFDF Jihlava).
    Program se koná ve spolupráci s FAMU pro klima.


    Tri topolja na Pljuščiche

    Directed by → Taťjana Lioznovová
    Czech title → Kavárna Tři topoly
    SSSR 1967 / CZT / 98 min. / 35 mm
    Cast → Oleg Jefremov, Taťjana Doroninová, Alevtina Rumjancevová

    úvodní slovo: Tomáš Hála

    Ňura je dobrosrdečná matka dvou dětí, na níž stojí dům, hospodářství i zdání rodinného štěstí. Když odjíždí na pár dní do Moskvy, aby si přivydělala na tamním trhu, nechává za sebou kupu starostí i manžela, kterému už nestojí ani za úsměv. Vyzbrojena moudry o proradnosti velkoměstských taxikářů, sedne do jednoho z vozů netuše, že se právě otevírá nová kapitola jejího života.
    Lyrický příběh o náhodném setkání dvou opuštěných duší se hned po premiéře zařadil do kánonu kultovních sovětských melodramat. Osudové dilema – vyslyšet-li hlas svého srdce, nebo svědomí – mluvilo z duše milionům diváků. Jeho sdílnost byla o to větší, že ústřední herecké dvojici Olegu Jefremovovi a Taťjaně Doroninové se veskrze přirozeně, úsporně a přitom naléhavě podařilo předat nezměrnou škálu křehkých emocí. Právě díky této roli se Doroninová stala herečkou roku (1968).

  • Sa 20/11

    Až přijde kocour

    Directed by → Vojtěch Jasný
    ČSR 1963 / English friendly / 100 min. / DCP
    Cast → Jan Werich, Emília Vášáryová, Vlastimil Brodský, Jiří Sovák, Vladimír Menšík

    digitálně restaurovaný film

    Jan Werich ve filmu ztvárnil jednak kastelána Olivu, ústředního vypravěče, jednak kouzelníka přijíždějícího kvůli představení do malé českého městečka. Jeho doprovod tvoří artistka Diana (Emília Vášáryová) a kouzelný kocour se slunečními brýlemi. Když si je sundá, dokáže svým zrakem odhalit skutečný charakter lidí. Barevné triky, telčské lokace a mravoučný nádech fantazijního příběhu očarovaly porotu v Cannes, odkud si Jasný nedlouho po Touze odvezl další ocenění – Zvláštní cenu poroty.


    Golo

    Directed by → Mark Ther
    ČR 2021 / 60 min. / HD / vstup zdarma

    projekce za účasti tvůrců

    Ve filmu Golo se město Nida třicátých let stává místem setkání tří mladých mužů. Golo Manna – syna Thomase Manna, který přijel z Mnichova navštívit svou rodinu, muže ze Sudet a jednoho místního. Desetiletí poté muž ze Sudet, již zestárlý a odsunutý do Německa, vzpomíná na toto setkání a na střet metropolitní sexuality Golo Manna a provinční zvědavosti dvou mladých mužů z okrajů německy mluvícího světa. Mark Ther zde opět pracuje se spojením historie a fikce, tématem sexuality a národní identity.
    Jako předfilm uvedeme jeho snímek Baum.
    Mark Ther je přední český vizuální umělec a režisér krátkých tvarů. V roce 2011 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého za krátký film Das wandernde Sternlein. Ve své tvorbě se dlouhodobě věnuje často zapomenutým příběhům česko-německého soužití, tematizuje camp a queer estetiku a často se pohybuje na hranici fiktivního dokumentu.

  • Su 21/11

    Hurá na pohádky!

    pásmo krátkých filmů / DCP / animovaná dílna / 3+

    Mňamózní svačinka
    režie: Alexandra Májová – Kateřina Karhánková
    ČR 2019 / 7 min.

    Plody mraků
    režie: Kateřina Karhánková
    ČR 2017 / 11 min.

    Hurá na borůvky!
    režie: Alexandra Májová – Kateřina Karhánková
    ČR 2017 / 7 min.

    Horor ve škole
    režie: Katarína Kerekesová
    ČR 2017 / 12 min.

    Pozdrav od strýčka
    režie: Alexandra Májová – Kateřina Karhánková
    ČR 2019 / 7 min.

    Dva zábavní a věčně hladoví nejlepší medvědí kamarádi Nedvěd a Miška z připravovaného filmu a večerníčkového seriálu se díky svým bláznivým nápadům dostávají do jedné šlamastyky za druhou. Kromě nich uvidíte v pásmu i oceňované krátké filmy, které zazářily na velkých českých i evropských festivalech a patří k tomu nejlepšímu, co v současné česko-slovenské tvorbě pro děti vzniklo. Dobrodružné příběhy našich hrdinů vás pobaví a ledacos naučí, takže hurá na pohádky! Po projekci nebude chybět animovaná dílna společnosti Free Cinema.


    O slavnosti a hostech

    Directed by → Jan Němec
    ČSR 1966 / English friendly / 68 min. / DCP
    Cast → Ivan Vyskočil, Jan Klusák, Jiří Němec, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká

    digitálně restaurovaný film

    Druhým filmem Jana Němce po existenciálním válečném dramatu Démanty noci (1964) bylo subversivní podobenství O slavnosti a hostech. Skupina přátel, ztvárněných předními osobnostmi tehdejší československé intelektuální scény, přichází na narozeninovou oslavu vlivného muže. Přestože bodrý hostitel všechny s úsměvem vítá, přibývající varovné signály napovídají, že průběh oslavy konající se pod slunným letním nebem nebude zcela idylický. Zlověstné podtóny zesílí, když jeden z hostů odmítne dál předstírat lhostejnost, vyjádří vlastní názor a oslavu opustí. Doboví mocipáni si studii hierarchizovaných společenských vztahů vyložili jako proti-socialistickou politickou alegorii o mocenských mechanismech nastavených tak, aby odstranily jakoukoli odchylku. Poté, co se film v roce 1968 nakrátko dostal do kin, bylo další jeho promítání zakázáno. Interpretačně otevřená absurdita, v níž kritici spatřovali ozvuky Kafky, Ionesca či Buñuela, ale rezonovala také u zahraničních diváků a dál tak sklízela úspěchy alespoň v cizině. Na scénáři i výtvarné podobě oceňovaného snímku se výrazně podílela spisovatelka, scenáristka a výtvarnice Ester Krumbachová.

    Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare.

    Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a negativ zvuku. Materiály jsou uloženy v Národním filmovém archivu. Restaurování proběhlo v roce 2021.


    Démanty noci

    Directed by → Jan Němec
    ČSR 1964 / English friendly / 64 min. / DCP
    Cast → Ladislav Janský, Antonín Kumbera, Ilse Bischofová

    digitálně restaurovaný film

    Celovečerní debut Jana Němce Démanty noci, který digitálně zrestauroval Národní filmový archiv, se probojoval do výběru snímků uváděných v rámci sekce Classics na filmovém festivalu v Cannes 2018. Démanty noci se díky digitálnímu restaurování vrací do kin v podobě, v jaké je diváci viděli v době premiéry v roce 1964. Když Démanty noci v roce 1964 získaly Velkou cenu na MFF v Mannheimu-Heidelbergu, šlo o jeden z prvních mezinárodních úspěchů československé nové vlny. Volná adaptace povídky Tma nemá stín od spisovatele Arnošta Lustiga stála na počátku kariéry teprve osmadvacetiletého Jana Němce, jednoho z nejoriginálnějších českých filmařů.

    Dva vězni uprchli z vlaku, který je vezl do koncentračního tábora. Do jejich běhu lesem se jim (a nám) promítají krátké výseky ze vzpomínek i anticipace možné budoucnosti v nejrůznějších obměnách, tak jak je překotně produkuje mozek člověka na pomezí sebezáchovné ostražitosti a totálního vyčerpání. Snímek s nejpropracovanější střihovou skladbou v dějinách českého filmu.

    An existential drama of two Jewish boys who escape from a train transporting them from one concentration camp to another. Ultimately they are hunted down by a group of old, armed home-guard members. The film goes beyond the themes of war and anti-Nazism and concerns itself with man’s struggle to preserve human dignity. It became one of the first Czechoslovak New Wave films to receive an internationally recognized award, the Grand Prix at the International Film Festival Mannheim-Heidelberg in 1964. Based on an Arnošt Lustig´s novel.

  • 47th week
  • Mo 22/11

    Kuhle Wampe oder Wem gehört die Welt

    Directed by → Slatan Dudow
    Czech title → Kuhle Wampe neboli Komu patří svět
    Německo 1932 / CZT / 70 min. / 35 mm
    Cast → Hertha Thieleová, Ernst Busch, Gerhard Bienert, Adolf Fischer, Helene Weigelová

    Pro několik generací levicových filmových kritiků byl film Kuhle Wampe významný už tím, že šlo o jediný dlouhý hraný film Německa předhitlerovské éry s neskrývaně komunistickou tendencí. Pro kulturní historiky zase z toho důvodu, že autorem scénáře byl Bertolt Brecht, hudbu složil Hanns Eisler a hereckým partnerem mladé Herthy Thieleové byl známý politický písničkář Ernst Busch. Film líčí osudy rodiny postižené hospodářskou krizí, na níž jedni její příslušníci reagují beznadějí, druzí kolektivní angažovaností. Čili žádné běžné „měšťácké“ melodrama, ale brechtovský „lehrstück“, zdařile přeložený do filmové řeči režisérem Slatanem Dudowem (1903–1963). Financování snímku se ujala švýcarská společnost Präsens poté, co původní producent, německý Prometheus, vyhlásil konkurs. O uvedení filmu v německých kinech svedla kulturní veřejnost a liberální tisk boj s republikánskou cenzurou. Vítězství bylo takřečené Pyrrhovo; ani ne rok po premiéře přišel k moci Hitler a jal se sociální otázku řešit úplně jiným způsobem, než to navrhoval Dudowův a Brechtův snímek.


    Perličky na dně

    Directed by → Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš
    ČSR 1965 / English friendly / 105 min. / DCP

    digitálně restaurovaný film

    Kolektivní dílo nastupující filmařské generace Perličky na dně bývá nazýváno manifestem československé nové vlny. Spíše je ale dokladem různorodosti rukopisů jednotlivých autorských osobností. Každý z pětice filmů ostatně vznikal odděleně, aniž by filmaři viděli práci ostatních, jakkoli na všech spolupracoval stejný kameraman – Jaroslav Kučera. Mladé tvůrce, kteří do povídkového filmu přispěli, spojoval především obdiv k Bohumilu Hrabalovi. Obrazový i interpretační klíč, který každý z nich pro svou povídku zvolil, se nápadně liší. Podkladem filmu byla Hrabalova povídková sbírka Perlička na dně, poprvé vydaná v roce 1963, a navazující Pábitelé. V obou případech jde o tragikomické příběhy ze všedního života, jímž dominuje autenticky znějící přímá řeč, jednoduché vyprávění a jemný humor. Náměty Hrabalových povídek nejsou dramatické. Těžiště představuje pozorná kresba určitého prostředí a výrazných lidských typů. Čtyři režiséři a jedna režisérka tak stáli před výzvou, jak pro jazykově bohatý vyprávěcí styl nalézt adekvátní ekvivalenty ve filmové řeči. Cena FIPRESCI a Zvláštní uznání poroty mladých, které Perličky obdržely na festivalu v Locarnu, nasvědčují, že se jim to podařilo. Film otevírá Smrt pana Baltazara od Jiřího Menzela, pokračuje Podvodníky Jana Němce, Domem radosti Evalda Schorma, Automatem svět Věry Chytilové a uzavírá jej Romance Jaromila Jireše. Kvůli stopáži nebylo do filmu začleněno Fádní odpoledne Ivana Passera a Sběrné surovosti Juraje Herze, uváděné samostatně.

  • Tu 23/11

    Lásky jedné plavovlásky

    Directed by → Miloš Forman
    ČSR 1965 / English friendly / 81 min. / DCP
    Cast → Hana Brejchová, Vladimír Pucholt, Vladimír Menšík, Milada Ježková, Josef Šebánek

    digitálně restaurovaný film

    Cannes 2019 – zařazení do oficiálního výběru Cannes Classics

    „Jednoho dne, bylo už po půlnoci, jsem jel autem domů, do Všehrdovy ulice za Národním divadlem, a najednou vidím, jak si to po mostě šine holka s kufrem (...) Zastavil jsem, dal se s ní do řeči (...) a pak už jsem rychle zjistil, že čeká na nejbližší vlak do Varnsdorfu v pět hodin ráno, že přijela v sobotu odpoledne za klukem, ale nenašla ho...“
    Na základě tohoto letmého setkání vznikl – za autorské spolupráce Jaroslava Papouška a Ivana Passera – Formanův snímek, jeden z těch českých filmů, které jsou v zahraničí dodnes nejčastěji uváděny a vydávány na DVD. Nezapomenutelné jsou především Pucholtovy rozhovory s jeho filmovými rodiči poté, co se v jejich domácnosti objeví dívka s kufrem, na niž si mladík pamatuje jen velmi matně.

    Director Miloš Forman made three major contributions to the Czechoslovak New Wave – Černý Petr (Black Peter) /1963/, Lásky jedné plavovlásky (Loves of a Blonde) and the tragicomedy Hoří, má panenko (Firemen’s Ball) /1967/. With screenwriting input from tried and tested collaborators – Ivan Passer and Jaroslav Papoušek – Forman built on his own chance meeting with a girl from Varnsdorf searching for her lover at a false address in Prague. Loves of a Blonde won wide acknowledgment abroad, where it was markedly more successful than Forman’s other Czech pictures thanks to its palatable love plot. The New Wave gem opened the 1966 New York Film Festival and earned Oscar and Golden Globe nominations for Best Foreign Language Film. In 2000 the UK film magazine Empire ranked it among the 100 greatest foreign-language films ever.

  • We 24/11

    Monte Christo

    Directed by → Emmett J. Flynn
    Czech title → Vězeň v tvrzi DʼIf
    USA 1922 / CZT / 85 min. / 35 mm
    Cast → John Gilbert, Robert McKim, Estelle Taylorová

    projekce s živým hudebním doprovodem

    Hrabě Monte Christo žije! Výjimečně zaznamenala dokonce i Wikipedie, že: „this film was long thought lost, until a print surfaced in the Czech Republic.“ Ano, je tomu skutečně tak! Dumasova urozeného mstitele ztvárnil v tomto zfilmování John Gilbert, před sto lety jediný vážný konkurent Rudolpha Valentina mezi romantickými hrdiny stříbrného plátna. Menší roli dcery baronky Danglardové, Evženie, si zahrála Renée Adorée; ta se – pak už v hlavních rolích – objeví po Gilbertově boku ještě čtyřikrát, mimo jiné ve Vidorově slavném válečném dramatu Přehlídka smrti (1925).


    Rikos ja rangaistus

    Directed by → Aki Kaurismäki
    Czech title → Zločin a trest
    Finsko 1983 / CZT / 86 min. / 35 mm
    Cast → Markku Toikka, Aino Seppoová, Esko Nikkari, Hannu Lauri, Matti Pellonpää

    Mnohokrát zfilmovaný námět přesadil neznámý šestadvacetiletý debutant jménem Aki Kaurismäki do Helsinek osmdesátých let. „Spíše než Raskolnikovem, pro něhož je spáchaný zločin jakýmsi laboratorním pokusem, majícím potvrdit jeho úvahu o bonapartistických povahách, k nimž by rád náležel, je Rahikainen zklamaným idealistou a společenským outsiderem. Přehlíženým outsiderem, který vegetuje v nuzném pokoji laciné ubytovny, jehož malé okno vede do dvora, evokujícího nuzné petrohradské dvorky, nesnídá a nepije v krčmách, ale v umakartovém bufetu. Noční Helsinky plné světel, proudících aut, lodních stěžňů v pozadí, jsou vůči němu lhostejným, chladným světem, bariérou, za niž nikdy nevstoupí. Rahikainen je sice představen jako bývalý student práv, jehož zklamání a nevíra v justici končí u řeznického špalku, ale jeho vzpoura proti společnosti, vzpoura manifestovaná provedeným zločinem, je spíše pudová, nereflektovaná.“
    Lea Trojanová

  • Th 25/11

    Le Joueur

    Directed by → Claude Autant-Lara
    Czech title → Hráč
    Francie – Itálie 1958 / CZT / 94 min. / 35 mm
    Cast → Gérard Philipe, Liselotte Pulverová, Françoise Rosayová, Bernard Blier

    Když si Claude Autant-Lara vybral Dostojevského novelu jako předlohu pro svůj film, bylo to zřejmě také proto, že dosáhl světového úspěchu adaptací Stendhalova románu Červený a černý. Pro tuto domněnku mluví rovněž obsazení hlavní role Gérardem Philipem v obou filmech. Kritika se shodla na tom, že tentokrát se režisérovi nepodařilo přetlumočit stejně silně Dostojevského jako předtím Stendhala, Gérard Philipe však přesto dokázal vytvořit zajímavou studii hráčské posedlosti.


    Szörnyek évadja

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Sezóna příšer
    Maďarsko 1986 / CZT / 85 min. / 35 mm
    Cast → György Cserhalmi, Ferenc Kállai, József Madaras, András Bálint, Béla Tarr (v roli Ježíše)

    V Sezóně příšer se na oslavě třicátého výročí maturity sejdou bývalí žáci profesora Kovácse, který zároveň slaví své šedesátiny. Spor mezi dvěma bývalými žáky, elitářským primářem Bardóczem a psychiatrem Kamondim, který chce svou rovnostářskou filosofii všem bližním doslova „naočkovat“, přechází do apokalyptického zmatku, v němž musí intervenovat – úspěšně a marně – samotný Kristus s apoštoly Petrem a Pavlem. „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. A viděl, že je to dobré,“ praví se v závěrečném citátu z Bible.
    Zdeněk Hudec: „Přes existenciální motivy ohrožení, úzkosti a strachu vede spojnice k filmům z druhé poloviny 80. let, v nichž dominuje téma rozumové nepostižitelnosti světa uprostřed technologicky zprostředkovaných obrazů a nedostatku komunikace. Na otázku, zda Sezóna příšer položila otazník za jeho a Hernádiho dřívějšími názory, Jancsó odpověděl: Ne, je to spíše tak, že jsme se trošinku povznesli nad ony problémy. Až doposud jsme hovořili o některých antagonismech – o společenských anomáliích nebo o některých anomáliích ve společnosti. O moci a bezbrannosti. Tohle je jednodušší a lze tím snadněji proniknout, než když se vede diskuse o nejzásadnějších problémech, určité příznaky v našem myšlení se možná projevovaly už v Tyranově srdci.“

  • Fr 26/11

    Casablanca

    Directed by → Michael Curtiz
    Czech title → Casablanca
    USA 1942 / CZT / English friendly / 102 min. / DCP
    Cast → Humphrey Bogart, Ingrid Bergmanová, Paul Henreid

    Cinergy filmová analýza

    Cinergy Praha je pravidelná série především filmových master classů, seminářů a workshopů pod vedením etablovaných zahraničních filmařů. Cílem je sdílení a výměna zkušeností skrze otevřený dialog, zlepšení a prohloubení filmového řemesla a přispění ke vzdělání a filmovému rozhledu. Cinergy zároveň pořádá filmové analýzy významných děl světové kinematografie. Během takto komponovaného večera je promítaný snímek důsledně komentován filmovým odborníkem či kritikem, jenž se vyjadřuje k jednotlivým složkám a rozebírá jednotlivé tvůrčí prostředky. Film je pro důkladnější analýzu i několikrát během projekce zastaven a specifičtěji komentován.
    Pro další Cinergy rozbor byl vybrán snímek Michaela Curtize Casablanca patřící k nejpopulárnějším titulům v dějinách kinematografie, jehož úspěch spočívá nejen v charismatu hereckých osobností Humphreyho Bogarta a Ingrid Bergmanové, v sugestivním zachycení atmosféry nebezpečné doby, ale i ve vydařené kombinaci špionážního thrilleru, romantické love story a značné dávky nostalgie.
    Analýzu povede britský filmový kritik a kurátor Neil Young. Jeho recenze a reportáže z festivalů se pravidelně objevují v časopisech The Hollywood Reporter, Sight & Sound, MUBI Notebook a v dalších mezinárodních filmových periodikách. Neil Young byl také dříve uměleckým ředitelem Mezinárodního filmového festivalu v Bradfordu a nyní působí jako poradce několika evropských filmových festivalů, včetně rakouského Viennale.
    Filmová analýza bude probíhat pouze v anglickém jazyce bez překladu. Film bude promítán z digitální restaurované kopie v původním znění s českými titulky.

  • Sa 27/11

    Zlín kouří Marlbora: 90. léta pohledem dokumentárního filmu

    Přehlídka uvede dokumentární filmy z produkce Nadačního fondu Film & Sociologie, které z různých perspektiv nahlížejí na vývoj českých měst po roce 1989. Soukromé podnikání, komunální politika a proměna státní správy jsou fenomény, které výrazně ovlivnily život české společnosti v posledních třiceti letech. Tři dokumentární filmy nabízejí originální pohledy na dobu transformace. Ukazují, jak vypadalo budování demokracie a tržního hospodářství v regionech a za zdmi úřadů. Každý z filmů bude uveden referátem a po projekci následuje diskuse.

    Přehlídka vznikla ve spolupráci Nadačního fondu Film & Sociologie, Národního filmového archivu a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Program se koná s podporou Strategie AV21, program č. 23 Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život.

    Zlín kouří Marlbora
    režie: Eva Holubová
    ČR 1992 / 60 min. / HD
    úvod: Vítězslav Sommer
    Zlín, Baťa a podnikání jsou nerozlučně spjaté pojmy. Portrét několika zlínských podnikatelů přináší odpověď na otázku, jak to vypadalo ve Zlíně v roce 1992.

    Nejlepší ze špatných způsobů
    režie: Petr Slavík
    ČR 1995 / 35 min. / HD
    úvod: Adéla Gjuričová
    „Demokracie je nejlepší ze všech špatných způsobů spravování lidské společnosti,“ pravil Winston Churchill. Před komunálními volbami 1994 se na smysl místní politiky ptal voličů i kandidátů v Mostě, Písku a Javorníku nad Veličkou Břetislav Rychlík.

    Skrytý půvab byrokracie
    režie: Pavel Koutecký
    ČR 1999 / 57 min. / HD
    úvod: Jan Dobeš
    Filmové pátrání po smyslu a významu státní správy. Několik obrazů a konkrétních situací z úřadů, s kterými přicházíme běžně do styku – katastrální úřad, úřad sociálního zabezpečení, ale i z institucí, které známe zejména z médií – ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo kultury. Tvůrci pořadu představují české úřady z pozice občana, ale i úředníka, který je nárazníkem mezi systémem státní správy a občanem.


    Les Possédés

    Directed by → Andrzej Wajda
    Czech title → Běsi
    Francie 1987 / CZT / 108 min. / 35 mm
    Cast → Jean-Philippe Éccofey, Lambert Wilson, Jerzy Radziwilowicz, Isabelle Huppertová, Omar Sharif

    Nejdiskutovanější román F. M. Dostojevského Běsi byl vydán knižně v roce 1873 a vzbudil pohoršení v kruzích radikálních demokratů pro kritický pohled na revoluční radikalismus mládeže, usvědčující ji z morální pochybenosti, neodpovědnosti a provincionalismu. Andrzej Wajda velkoryse inscenoval dramatizaci Běsů v roce 1971 v krakovském Starém divadle. Po letech se k náročné a jen obtížně zvládnutelné látce vrátil ve filmové adaptaci, jež vznikla ve francouzské produkci. Ztvárnil jen část předlohy, rekonstruoval pouze linii politické konspirace, aby v návaznosti na jiný svůj francouzský film, Danton (1982), opět demaskoval zhoubnost destruktivních revolučních aktivit nezralých, zakomplexovaných a mocichtivých jedinců.

    předfilm:
    Popeleční středa
    režie: Jiří Svoboda
    ČSR 1970 / 16 min. / 35 mm

  • Su 28/11

    Vuk

    Directed by → Atilla Dargay
    Czech title → Lišáček Lup
    Maďarsko 1981 / český dabing / 73 min. / 35 mm / 3+

    Kreslená adaptace románu pro děti maďarského spisovatele Istvána Feketeho vypráví o nezbedném liščím mláděti Vukovi, který rukou člověka přišel o celou svoji rodinu. Osiřelého Vuka se ujme starý lišák Karak, který ho naučí všemu nezbytnému, co musejí lišky umět, aby dokázaly přežít. Vuk se brzy sám stane zkušeným lovcem a jednoho dne nalezne lišku Zrzku uvězněnou v kleci obávaného myslivce.


    Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma

    Directed by → Karel Vachek / kamera: Karel Slach
    ČR 2002 / 245 min. / 35 mm

    Karel Vachek / Karel Slach

    Závěrečný díl tetralogie Malý kapitalista. Film se opět věnuje osobitému zkoumání stavu společnosti, politiky a různých elit v českých zemích v současnosti. Tentokrát však tvůrce vše soustřeďuje do jednoho prostoru, do budovy Národního divadla v Praze (s jediným časosběrným pohledem na Národní divadlo a křižovatku před ním). Na pozadí zkoušek opery Dalibor v režii J. A. Pitínského nechává bez uvedení promlouvat své hosty v lóžích, na balkonech, v parteru či v zákulisí historické budovy, symbolizující národní povědomí a odrážející etapy vzestupu i ponížení. Některým ponechává značný prostor pro jejich úvahy, jiní se na plátně objeví jen nakrátko. Výběrem „mluvčích“ dává Vachek jasně najevo i své vlastní postoje, ačkoliv na rozdíl od předcházejících snímků vstupuje tentokrát do jejich monologů či dialogů poměrně sporadicky. O to více však „animuje“, aranžuje či režíruje vlastní artefakty a různé rekvizity (především hračky), nebo používá na monitorech dokumentární záběry a fotografie a vytváří tak groteskní a surrealistický „komentář“.

  • 48th week
  • Mo 29/11

    Moje významné druhé

    Program Etc. galerie ve spolupráci s platformou D’EST
    uvádějí: Ulrike Gerhardt a Markéta Jonášová
    Pět umělkyň zachycuje ve svých experimentálních filmech příběhy přehlížených inspirativních žen či předchůdkyň feministických hnutí, jež vzdorují vyřazení z oficiální umělecké či politické historie, a to zejména v kontextu postsocialistických zemí. Snímek Ley Petříkové s názvem Podle čaroděje (2020) prozkoumává témata neviditelnosti, magie a snů. Inspirací jí byl nedokončený film Le Magicien (1947) nedoceněné surrealistické umělkyně Alice Rahon. Masha Godovannaya představuje v krátkém filmu s názvem Only two words (Jen dvě slova, 2018) básně americké básnířky Eileen Myles, které převádí do queer, postsovětské vizuální eseje se záběry na Petrohrad a New York. Snímek Alliances (Spojenectví, 2018) autorky Alex Martinis Roe sleduje neviditelný odkaz prvních feministek v Paříži. Prostřednictvím rozhovorů s angažovanými feministy/kami a aktivisty/kami přehodnocuje pohled na rok 1968 a hnutí za osvobození žen. Alžběta Bačíková vypráví ve snímku Prohnutá dlažba (2017) příběh neznámé české keramičky Jarmily B. v kulisách opuštěných lázní. Inspiraci žánrem socialistického sci-fi je vlastní snímku Commission (Zadání) (2020) autorky Ievy Balode, jenž stopuje putování mýtické matriarchální knihy mezi minulostí a budoucností.
    Projekt byl připraven za podpory Nadace Rosy Luxemburgové, Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.


    Jézus Krisztus horoskópja

    Directed by → Miklós Jancsó
    Czech title → Horoskop Ježíše Krista
    Maďarsko 1988 / CZT / 85 min. / 35 mm
    Cast → György Cserhalmi, András Bálint, Ildikó Bánságiová, Juli Bástiová, László Gálffi, László Vitézy

    Jancsóova kinematografie konce osmdesátých let postrádá jakýkoli ucelený příběh či alespoň jeho náznak. Postavy, motivy, děje se tříští do nesouvislého materiálu, stejně jako se rozpadá politické zřízení, do něhož jsou zasazeny – tj. komunistická východní Evropa těsně před kolapsem. Básník jménem Josef K., tajemné ženy, s nimiž se setkává, vyčpělí intelektuálové, nevyřešené vraždy, nenadálá mizení, pokleslý pop či všudypřítomná televize – to vše utváří, jak napsal Jaromír Blažejovský, „tísnivou panychidu za systém, jenž za sebou zanechal bolest, úzkost, strach z budoucnosti a zlověstný aparát“.

  • Tu 30/11

    LʼIdiot

    Directed by → Georges Lampin
    Czech title → Idiot
    Francie 1946 / CZT / 90 min. / 35 mm
    Cast → Gérard Philipe, Edwige Feuillèreová, Lucien Coëdel

    Po úspěchu s příchutí skandálu v titulní roli filmu Abela Gance Lucrezia Borgia (1935) hrála Edwige Feuillèreová několik let především elegantní a milující hrdinky. Zasloužené uznání pak vzbudilo její ztvárnění Nastasji Filippovny v adaptaci Dostojevského románu Idiot, v němž rovněž zazářil tehdy začínající Gérard Philipe coby kristovský kníže Myškin.


    Hakuči

    Directed by → Akira Kurosawa
    Czech title → Idiot
    Japonsko 1951 / CZT / 156 min. / 35 mm
    Cast → Masajuki Mori, Toširó Mifune, Takaši Šimura, Jošiko Kugaová

    předfilm:
    Rekonstrukce Nastasji Filippovny
    režie: Martin Imrich
    pedagogické vedení: Karel Vachek, Petr Hátle
    hrají: Marie-Luisa Purkrábková, Petr Michal, Petr Volek
    ČR 2019 / 14 min. / HD

    Po mezinárodním úspěchu filmu Rašómon se Akira Kurosawa rozhodl pro adaptaci evropského autora. Dostojevského proslulou předlohu přenesl do tehdejšího Japonska a rozšířil ji o některé japonské společenské atributy. Konfrontuje svět plný zášti, touhy po moci a majetku s neotřesitelnou vírou hlavního hrdiny v dobro. Vhodně zvolení herečtí představitelé odpovídají Dostojevského postavám a daří se jim také zachovat atmosféru jeho díla. Kamedu, japonského knížete Myškina, ztvárnil Masajuki Mori, Denkičiho, láskou posedlého Rogožina, Toširó Mifune.