Program

01/2023 (Change)
  • 1st week
  • Tu 03/01

    Česká filharmonie v archivních filmových dokumentech

    / 90 min. / HD

    Česká filharmonie si připomene 127 let od založení projekcí unikátních snímků, které byly nalezeny v Národním filmovém archivu. Komentované pásmo klade důraz na osobnosti bývalých šéfdirigentů i hvězdných hostů, kteří s orchestrem vystupovali. Nejstarší dochovaný záběr filharmoniků z roku 1918, dosud neviděné záběry jednoho ze zakladatelů orchestru Ludvíka Vítězslava Čelanského nebo Talichovo rituální žehnání Jeníkovi před premiérou Prodané nevěsty. Programem provedou Petr Kadlec a Jakub Kožíšek.

  • We 04/01

    Kouř

    Directed by → Tomáš Vorel
    ČR 1990 / English friendly / 89 min. / DCP
    Cast → Jan Slovák, Lucie Zedníčková, Eva Holubová, David Vávra

    digitálně restaurovaný film

    Mezi filmy, kterými se na sklonku osmdesátých a na začátku devadesátých let prezentovala generace nastupujících filmařů, má Kouř režiséra Tomáše Vorla výjimečné postavení. Ke komedii, která nese podtitul „muzikál totalitního věku“, se jako ke kultovnímu projektu hlásí jak generační současníci tehdy třiatřicetiletého nekonformního tvůrce, tak diváci, kteří v roce 1990 teprve dospívali. Vorel v Kouři vycházel ze svého legendárního krátkého filmu Ing. (1985). Z toho si však celovečerní verze vybírá pouze základní dějovou situaci. Protagonistou vyprávění je idealistický mladý inženýr Miroslav Čáp (Jan Slovák), který nastupuje do prvního zaměstnání s úmyslem co nejlépe vykonávat své pracovní povinnosti. Mirkovi noví kolegové se však prací nezatěžují. Zato mezi nimi bují udavačství, protekce, intriky, podvody, alkoholismus a promiskuita. Mirek odmítá na hru přistoupit a mimoděk tak iniciuje vzpouru proti nekompetentnímu vedení. K „revolučním změnám“ k dobrému jsou však hrdina i autoři filmu skeptičtí… Na scénáři sarkastické komedie o všudypřítomném totalitním „kouři“ s Vorlem spolupracoval Lumír Tuček z Recitační skupiny Vpřed, která se prezentovala už v rámci povídkového filmu Pražská 5 (1988). Zatímco představení pěti pražských divadelních společenství probíhalo jako pětice sólových projektů zaštítěných Vorlovou režií, Kouř nabízí celistvý příběh prodchnutý hravě ironickým pohledem na realitu příznačným pro Divadlo Sklep, režisérovu mateřskou scénu. Do filmu se však harmonicky obtiskly i herecké a tvůrčí osobnosti dalších členů Pražské pětky – Pantomimické skupiny Mimóza, Recitační skupiny Vpřed a baletní jednotky Křeč. V obsazení se však objevuje třeba i herec a režisér Jaroslav Dušek z divadla Vizita. Na radikální vizuální podobě filmu se podílel kameraman Martin Duba. Nedílnou součástí Kouře jsou písně Michala Vícha s Tučkovými texty.


    Sedmikrásky

    Directed by → Věra Chytilová
    ČSR 1966 / English friendly / 75 min. / DCP
    Cast → Jitka Cerhová, Ivana Karbanová

    digitálně restaurovaný film

    Sedmikrásky se v novém žebříčku Sight & Soundu ocitly na 28. místě, tedy výše než jakýkoli jiný český film.

    Věra Chytilová označila Sedmikrásky za filosofickou grotesku, ale jde vlastně o moderní variantu středověkých moralit, v nichž proti sobě vystupovaly personifikované dobré a špatné vlastnosti člověka. Tato moralita je však namířena i proti pokrytectví, které se pohoršuje nad drobnými přestupky jedinců, a přitom velkomyslně toleruje hry celé společnosti.

  • Th 05/01

    Podne

    Directed by → Puriša Djordjević
    Czech title → Poledne
    Jugoslávie 1968 / ORIG. / CZT / 81 min. / 35 mm
    Cast → Ljubiša Samardžić, Neda Arnerićová, Faruk Begoli

    úvod: kurátorka NFA Marie Barešová

    Poledne, jeden z nejvýznamnějších filmů bývalé Jugoslávie, vychází z otázky: Proč nás svoboda nemiluje, když my, dokud jsme za ni bojovali ve válce, jsme ji tolik milovali? Je 28. červen 1948, den brutálního rozkolu v komunistickém světě, den, který udělal z Tita a Stalina nesmiřitelné protivníky. Režisér tento otřes promítá do osudů tří mileneckých dvojic Nic, co platilo včera, už neplatí, z hrdinů se přes noc stali zrádci…


    La Femme mariée

    Directed by → Jean-Luc Godard
    Czech title → Vdaná žena
    Francie 1964 / ORIG. / CZT / 90 min. / 35 mm
    Cast → Macha Merilová, Philippe Leroy, Roger Leenhardt / hudba: Ludwig van Beethoven

    Jako značná část jiných vdaných žen, rozdělila si hlavní hrdinka své relativní štěstí mezi dva muže, manžela a milence (o muži dítěti nemluvě). Z tohoto života vybírá režisér čtyřiadvacetihodinový, nijak zvlášť dramatický „vzorek“. Vedlejší roli novináře, který žije se vzpomínkami na léta strávená v německém koncentračním táboře, hraje významný dokumentarista Roger Leenhardt. Improvizující metodou cinéma vérité natočeným sekvencím a analyticky distancovaným detailům milostných scén dodává přesná montáž soudržnou celistvost a určitou „střídmou krásu“. V Godardově rané tvorbě je Vdaná žena jedním z nejpřesvědčivějších pokusů o smíření zobrazení moderního života s – v pravém slova smyslu – klasickým smyslem pro kompoziční vyrovnanost. V tomto ohledu je i výběr hudby naprosto logický a přesný.

  • Fr 06/01

    Extase

    Directed by → Gustav Machatý
    ČSR 1932 / English friendly / 90 min. / DCP
    Cast → Hedy Kieslerová (Lamarrová), Aribert Mog, Zvonimir Rogoz

    Dne 20. ledna uplyne 90 let od premiéry.

    „Extase je ve světovém měřítku jedním z filmů, které se objevují ve všech příručkách a přehledech dějin kinematografie, ale ne vždy kvůli svým uměleckým hodnotám. Častěji je spojována se skandálem, který způsobila na festivalu v Benátkách v roce 1934, ve kterém sehráli své role i papež Pius XI nebo Benito Mussolini. Nám šlo ale především o to, aby se film zaskvěl ve své původní podobě, byť digitálně – to vyžadovalo rozsáhlé historické rešerše, pátrání po nejlepších zdrojových materiálech pro digitalizaci a hlavně hledání dobového obrazového i zvukové podání. Podařilo se to nejen díky odborným kapacitám archivářů a restaurátorů, ale také díky intenzivní mezinárodní spolupráci s řadou dalších archivů,“ říká k restaurování generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.


    "Extase is one of the films that features in every handbook and overview of the history of cinema, though not necessarily because of its sheer artistic qualities. Rather, it is usually associated with the scandal it provoked at the Venice Film Festival in 1934 that involved, among others, Pope Pius XI and Benito Mussolini. Our main goal, however, was to show the film in its original glory, albeit in digital format, something that required extensive historical research, the tracking down of the best source material for digitization and, above all, looking for a period-appropriate audio-visual rendition. This has been made possible not only by the expertise of our archivists and restorers but also by close cooperation with several other archives,“ says Michal Bregant, director general of the Národní filmový archiv, Prague about the film’s restoration.

    With the assistance of his cinematographer Jan Stllich, Machatý turned the straightforward story of a torrid love affair between Eva and Adam, a young engineer – though she is newly married to the older Emil – into an extravagant visual celebration of passion filled with symbols and metaphors. The digital restoration by the highly regarded Italian studio L’Immagine Ritrovata in Bologna was made possible by the British Film Institute, Cinémathèque16, Cinémathèque Suisse, CNC, the Danish Film Institute, Filmarchiv Austria, Gaumont, and the Slovak Film Institute.


    La Poudre d escampette

    Directed by → Philippe de Broca
    Czech title → Vzali nohy na ramena
    Francie – Itálie 1971 / ORIG. / CZT / 108 min. / 35 mm
    Cast → Michel Piccoli, Michael York, Marlène Jobertová, Louis Velle

    Francouz Valentin (Michel Piccoli), jehož zahradnické umění znesvětí počátkem června 1940 útok německých letadel, se rozhodne začít nový život v Africe. Stane se svědkem sestřelení anglického letadla, z nějž se zachránil jen jeden člověk (Michael York). Ten na sebe svou neopatrností upozorní italské vojáky a do svého útěku zatáhne i zprvu pramálo solidárního Valentina. Manželka švýcarského konsula (Marlène Jobertová), od níž si slibovali pomoc, brzy zkompletuje trojlístek utečenců této originální válečné komedie s ostře vykreslenými charaktery a s hořkým koncem. Hudbu k ní výjimečně nenapsal Georges Delerue, ale Michel Legrand (mj. Slečinky z Rochefortu, Žena je žena).

  • Sa 07/01

    Il Conformista

    Directed by → Bernardo Bertolucci
    Czech title → Konformista
    Itálie – Francie – SRN 1969 / CZT / 100 min. / 35 mm
    Cast → Jean-Louis Trintignant, Stefania Sandrelliová, Pierre Clémenti, Dominique Sanda

    V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii Konformista, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus.

  • Su 08/01

    Nový rok v Ponrepu

    pásmo krátkých filmů / celkem 50 min. / HD / animační dílna / 3+

    Perníková chaloupka / r. Břetislav Pojar
    ČSR 1951 / 18 min.

    Povětrnostní domeček / r. Julius Kalaš
    ČSR 1945 / 9 min.

    Holoubek / r. Ludvík Kadleček
    ČSR 1981 / 10 min.

    Jak křeček snědl Dědu mráze / r. Václav Bedřich
    ČSR 1963 / 13 min.

    Pan Ponrepo vítá nový rok i dětské diváky s náručí plnou českých pohádek. Čeká vás dobrodružná cesta tajemným lesem s Jeníčkem a Mařenkou, kteří objeví perníkovou chaloupku. Zasmějete se u kreslené grotesky o panáčkovi a panence, kteří, ač žijí ve stejném příbytku, se nikdy nepotkají. A můžete se těšit i na napínavé přihlížení tomu, jak se nepořádný křeček Anatol vzbudil dříve, než bylo třeba, a tak mnoha dětem způsobil nepříjemné překvapení…


    Arvéd

    Directed by → Vojtěch Mašek
    ČR – Slovensko 2022 / 120 min. / DCP
    Cast → Michal Kern, Saša Rašilov, Martin Pechlát, Jaroslav Plesl

    Jiří Arvéd Smíchovský byl plný protikladů. Na jedné straně šlo o nekonformního hédonistu se zálibou v tabáku říznutém opiem a v sošných tělech mladíků, na straně druhé to byl člověk vždy ochotný přizpůsobit se okolnostem, ať už to znamenalo donášet nacistům nebo po válce spolupracovat s komunisty a účelově svědčit v politických procesech. Film Vojtěcha Maška Arvéd je vhledem do posledních let Smíchovského života, kdy se mu působení v systému služeb a protislužeb vymyká z rukou.
    Arvéd je do nejmenšího detailu dotažené dílo, z nějž vyzařuje mimořádná sevřenost a soustředěnost všech jeho složek. Smíchovský uvězněný ve své neutěšené karmické smyčce tu několikrát teatrálně zvolá: „To už tady ale přece bylo!“ Inu, zcela určitě bylo, nikoli však v současném českém filmu.
    Jarmila Křenková

  • 2nd week
  • Mo 09/01

    Jiné vize CZ 2022 – První repríza

    První repríza 16. ročníku soutěže Jiné vize proběhne ve formě filmového pásma, které uvede umělec a kurátor Šimon Kadlčák spolu s kurátorkou přehlídky PAF Olomouc Nelou Klajbanovou. V rámci Jiných vizí každý rok hostující kurátorka nebo kurátor vybere desítku videí na pomezí animace, experimentálního filmu a videoartu a svou koncepcí přispěje k povědomí o různorodosti českého umění pohyblivého obrazu. Šimon Kadlčák vedle vlastní umělecké praxe spoluzaložil nezávislý experimentální off-space Zaazrak|Dornych (s Kryštofem Netolickým) a píše kritické texty pro časopisy Artalk, A2, Fotograf, Flash Art ad.

    Alex Sihelsk*: Nekoušu / No bites, 2022, 21:06
    Oskar Helcel: Glajcha, 2022, 12:37
    Marina Hendrychová: Lycaeon, 2022, 9:17
    Anna Kryvenko: Jednodušší, než si myslíte / Easier than you think, 2022, 10:37
    Barbora Ilič: Platonic breakup, 2022, 07:49
    Simona Koutná: My Surrogate Self, akt II. (Girly-Girls and Sexy-Bitches running the world through a pink mirror, dreaming about things that I understand, 2022, 10:00
    Šimon Levitner, Michal Plodek, Oliver Torr: AWOO, 2022, 14:40
    Kolektiv autorů / Collective of authors: Písky Mikrosvěta / Sands of the Microworlds, 2022, 30:26
    Adina Šulcová, Viktorie Novotná: Spiknutí holčičích hoven / Girls Full of Shit Conspiracy, 2022, 12:07
    Polina Davydenko: Kutilka / Potter Wasp, 2022, 8:55

    Vzhledem k délce pásma (140 min.) začíná tento program cyklu Paralelní kino již v 17 hodin a bude mít přestávku.


    If....

    Directed by → Lindsay Anderson
    Czech title → Kdyby....
    Velká Británie 1968 / ORIG. / CZT / 104 min. / 35 mm
    Cast → Malcolm McDowell, Arthur Lowe, David Wood

    Svým námětem i atmosférou je nejznámější Andersonovo dílo spjato s dobou svého vzniku, s bouřlivým rokem 1968, kdy se prudce zvedla vlna studentských bouří. Vylíčením anarchistické vzpoury v koleji studentů z bohatých rodin kritizuje tvůrce zastaralý systém anglického školství s jeho tuhou disciplínou a tělesnými tresty. Film získal na MFF v Cannes hlavní cenu, Zlatou palmu, která o rok dříve právě v důsledku Května 1968 nebyla udělena. Andersonovo Kdyby... je zároveň nejproslulejší „neformanovský“ film českého kameramana Miroslava Ondříčka.

    „Kdyby.... je syntézou dokumentarismu, satiry a fantazie. V krajním vyostření ukazuje britský internátní režim, s jeho místy drakonickými – a dávno překonanými – zvyklostmi. Inspirací tu byl Jean Vigo a jeho Trojka z mravů. Závěrečná snová scéna, dávající anarchii volný průběh, obsahuje zároveň i kritiku anarchie. Prolínání barevného filmu s černobílými pasážemi obohacuje celkový dojem z neobyčejně vydařeného díla.“
    Alfred Brendel

  • Tu 10/01

    Sans mubile apparent

    Directed by → Philippe Labro
    Czech title → Bez motivu
    Francie 1971 / český dabing / 101 min. / 35 mm
    Cast → Jean-Louis Trintignant, Dominique Sanda, Sacha Distel

    Předlohou k filmu Bez motivu se stala detektivka známého amerického spisovatele Ed McBaina Ten Plus One (Deset a jeden). Ústřední postavou napínavého příběhu je houževnatý inspektor Steve Carella, neústupný ve snaze dopátrat se pravdy. Děj se odehrává v Nizze, kde vraždí neznámý zločinec, vybavený puškou s tlumičem a zaměřovačem. Mezi zdánlivě náhodně vybranými oběťmi jsou zámožní muži i mladá Carellova přítelkyně Jocelyne. Na první pohled nic nespojuje zavražděné, ale Carella objeví v jejich minulosti motiv, který vede vražednou ruku. Hudba: Ennio Morricone.


    Il buco

    Directed by → Michelangelo Frammartino
    Czech title → Díra
    Itálie 2021 / CZT / 93 min. / DCP
    Cast → Paolo Cossi, Jacopo Elia

    Benátky 2021 – Zvláštní cena poroty a Cena italské federace filmových klubů pro nejlepší film festivalu

    Michelangelo Frammartino (nar. 1968), bezpochyby nejvýznamnější italský filmař své generace, nepřichází v každém desetiletí s víc než jedním celovečerním filmem; pro svůj nejnovější se spojil s umělcem o 23 let starším: se švýcarským kameramanem Renatem Bertou. Bertovo jméno je spojeno s dlouhou řadou klasických děl; spolupracoval s Godardem, Rivettem, Resnaisem, Straubem, de Oliveirou nebo Rohmerem.

    Píše se rok 1961. Zatímco sever Itálie je v průmyslovém rozpuku, jih zůstává stále opuštěným venkovem. Skupina jeskyňářů z bohatého severu přijíždí do vesnice kousek od Neapole, aby se nepozorovaně vydala prozkoumat jeden z nejhlubších jeskynních systémů v celé Evropě.

    Dřív, než se objeví titulek s názvem filmu, vidíme archivní záběry z výškového domu, reprezentující triumfující modernu. Konkrétně italskou modernu počátku šedesátých let, „antonioniovskou“ (nelze si nevzpomenout na titulkovou sekvenci z Noci). Právě odtud se pak expedice vypraví do protisměru, k počátkům, k přírodní cykličnosti, do zdánlivého bezčasí.

  • We 11/01

    Krótki film o miłości

    Directed by → Krzysztof Kieślowski
    Czech title → Krátký film o lásce
    Polsko 1988 / ORIG. / CZT / 80 min. / 35 mm
    Cast → Grażyna Szapołowská, Olaf Lubaszenko, Piotr Machalica

    Druhá ze dvou částí Dekalogu, kterou Kieślowski rozšířil pro uvádění v kinech. „Nesesmilníš.“ Dlouhý krátký film o věci, jejíž existence není úplně jistá. Mladík bez sexuálních zkušeností a zralá atraktivní žena bez iluzí. Každý večer ženu pozoruje a i ona v tom časem najde nějaké uspokojení. Kieślowski se zde ptá, kde je vlastně hranice mezi voyerstvím a skutečnou láskou. Máme tu do činění s perverzí či velkou touhou sdílet s někým svůj život? Michelangelo Antonioni byl tímto filmem okouzlen a přiznal, že filmovou verzi Dekalogu zhlédl dvanáctkrát.


    Spalovač mrtvol

    Directed by → Juraj Herz
    ČSR 1968 / English friendly / 97 min. / DCP
    Cast → Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jiří Menzel, Jana Stehnová, Miloš Vognič

    digitálně restaurovaný film

    Případ Karla Kopfrkingla představuje hyperbolicky podanou studii mechanismů, jejichž působením se spořádaný otec rodiny změní v netvora, vraždícího v zájmu osobní prestiže dokonce i své nejbližší. Už první záběry, zachycující úvodní titulky, složené z hromadících se částí lidských těl, v nás vyvolávají nedefinovatelný nepříjemný pocit. Jejich návrh i zpracování je rovněž dílem režiséra Juraje Herze, který tak velmi sugestivně předznamenává celkové vyznění filmového příběhu, kongeniálně natočeného na základě stejnojmenné předlohy Ladislava Fukse. Zneklidňující atmosféru jen zdůrazňuje hudba Zdeňka Lišky, která posléze dynamicky vystupňuje každý napjatý okamžik. Panoptikálnímu obrazu plíživé hrůzy tady kraluje neustále se usmívající, hladce oholená tvář oddaného zaměstnance krematoria, Karla Kopfrkingla (vynikající Rudolf Hrušínský) a jeho „sirupově nasládlý monolog“, v němž slibuje svým budoucím obětem věčný mír, spasení, jež je ochrání před utrpením života.

    Kopfrkingl enjoys his job at a crematorium in Czechoslovakia in the late 1930s. He likes reading the Tibetan book of the dead and espouses the view that cremation relieves earthly suffering. At a reception, he meets Reineke, with whom he fought for Austria in the first World War. Reineke convinces Kopfrkingl to emphasize his supposedly German heritage, including sending his timid son to the German school. Reineke then suggests that Kopfrkingl's half-Jewish wife is holding back his advancement in his job.
    A digitally restored version of the famous Czechoslovak New Wave diamond with unique cinematography by DOP Stanislav Milota who passed away recently and this screening is a tribute to his mastership.

  • Th 12/01

    Henry King / Sedmého dne + David mazlíček

    Sedmého dne / The Seventh Day
    režie: Henry King
    hrají: Richard Barthelmess, Frank Losee
    USA 1922 / 50 min. / 35 mm / CZT

    David mazlíček / Tol’able David
    režie: Henry King
    hrají: Richard Barthelmess, Ernest Torrence, Gladys Huletteová
    USA 1921 / 60 min. / 35 mm / CZT

    projekce s živým hudebním doprovodem Michala Worka

    „Báječnej dědek, a moc umí. A taky srandista. Imponuje mi, jak je mladej,“ píše Jiří Voskovec Janu Werichovi z Hollywoodu na Kampu 9. března roku 1958. Řeč je o tehdy dvaasedmdesátiletém Henry Kingovi, v jehož filmu Drzá čela (Bravados) Voskovec hrál po boku Gregoryho Pecka. Pražskému adresátovi nebylo režisérovo jméno neznámé; o víc než třicet let dřív psal do Českého filmového světa o Kingově snímku Zaprodán (v Ponrepu 18. ledna). Hvězdou všech tří režisérových filmů, které v lednu uvádíme, byl Richard Barthelmess, představitel sensibilních mladíků, Griffithův objev z filmů Zlomený květ a Když bouře burácí. V roli Davida musí obstát v profesi venkovského pošťáka poté, co jeho staršího bratra surově zbijí uprchlí vězňové, následně se musí vypořádat i s nimi. Empatické líčení amerického venkova patřilo ke konstantám Kingova rukopisu. David mazlíček byl v roce 2007 zanesen coby klasické dílo trvalého významu do amerického National Film Registry.
    „V Kingových filmech je vše podřízeno vyprávění, žádné technické ohňostroje se nekonají. David mazlíček sice obsahuje výborně sestříhanou scénu souboje, ale i v tomto filmu je forma zcela skrytá za vroucností, s níž King téma pojednává. David mazlíček byl po tři desítky let favoritem diváků filmových klubů, také na sovětské režiséry udělal silný dojem,“ připomíná vyhlášený britský znalec němé éry Kevin Brownlow. Z ruských klasiků to byl jmenovitě Vsevolod Pudovkin, kdo vyzvihoval Kingův film jako učebnicový příklad dokonalé režie.


    Gisaengchung

    Directed by → Bong Joon-ho
    Czech title → Parazit
    Jižní Korea 2019 / CZT / 132 min. / DCP
    Cast → Song Kang-ho, Lee Sun-kyun, Cho Yeo-jeong

    Cannes 2019 – Zlatá palma za nejlepší film.

    Nejmladší „milník“ v našem cyklu k aktuální anketě v Sight & Soundu. Pouhé čtyři roky od natočení potřeboval Parazit, aby se stal nejoceňovanějším korejským filmem v historii. V Ponrepu nás to těší tím víc, že jsme film od začátku podporovali a bezprostředně po české premiéře snímku v roce 2019 jsme uspořádali malou přehlídku klasických filmů, které režisér Bong Joon-ho sám označil za nejinspirativnější.


    „Tomu, kdo jí u stolu hostitelova (může to být labužník a zároveň třeba i dobrý bavič) říkáme parazit. Zvířátko žijící na úkor svého hostitele, měnící jeho situaci až na hranici smrti, ano, to je parazit. Rámus, splývavé mrmlání či náhlý hluk, jenž nanovo přerušuje naše rozhovory nebo odchytává naše vzkazy… i to je parazit. My to ale nechápeme. Proč jedním a týmž slovem nazývat člověka, živočicha nebo i přenos po vlnách? Na naši hostinu dorazil Tartuffe, Sókratés, bratři Josefovi. Takové hostiny nikdy neskončí podle plánu.“
    Michel Serres (1930–2019), Le parasite (1980)

    „Ani parazitem zplozený nový řád není imunní vůči poruchám. Řád může být každým okamžikem obsazen a pozměněn parazitem novým.“
    Wolfgang Ludwig Schneider (K figuře parazita u Michela Serresa)

  • Fr 13/01

    La crime

    Directed by → Philippe Labro
    Czech title → Zločin
    Francie 1983 / český dabing / 100 min. / 35 mm
    Cast → Claude Brasseur, Jean-Louis Trintignant, Jean-Claude Brialy

    Za bílého dne je přímo v soudní síni zastřelen známý advokát. Případu se ujímá komisař Martin Griffon. Ocitá se uvnitř spletité sítě politiků, obchodníků i policie, kde síla , moc a zločin pomalu, ale jistě stahují kolem jeho krku smyčku...


    Szindbád

    Directed by → Zoltán Huszárik
    Czech title → Sindbád
    Maďarsko 1971 / ORIG. / CZT / 88 min. / 35 mm
    Cast → Zoltán Latinovits, Éva Ruttkaiová, Éva Leelössyová, Margit Dajkaová

    úvodní slovo: Viktor Palák

    Ultimátní secesní elegie, aneb oprašování ztraceného času se Zoltánem Huszárikem. Titulní hrdina poetického filmu podle povídek Gyuly Krúdyho je neskrývaný don Juan, kterého doběhl život. Szindbád jako by byl v permanentním zajetí vzpomínek a hlavně setrvalém opojení, jeho reminiscence na ztracené lásky a raněné ženy jsou přesto až hmatatelně konkrétní. Magická kamera Sándora Sáry prohlubuje neobvyklý pohled na téma maďarské zádumčivosti a trmácení, které film vykresluje v  opulentních barvách. Vizuálně fascinující a básnivý Szindbád ale rozhodně není eskapistickým filmem, na to je příliš palčivě smutný. Huszárikovo vrcholné dílo dokazuje, že i mužská perspektiva neustále pošilhávající po ženských křivkách nemusí být lascivní, a že i svůdník může být fatálně raněn ranou rovnou do srdce. Protože můžete mluvit o mizejících hodnotách a neznít jako zpozdilý konzervativec – to když ve svém srdci naříkání nad tím, co bylo a už není, nahradíte láskou. Byť třeba jen na malý okamžik.

  • Sa 14/01

    Ducháček to zařídí

    Directed by → Karel Lamač
    ČSR 1938 / 86 min. / DCP
    Cast → Vlasta Burian, Ladislav Hemmer, Milada Gampeová, Karel Máj, Adina Mandlová

    Za některé ze svých nejproslulejších filmových rolí vděčil Vlasta Burian režiséru Karlu Lamačovi, který se ve třicátých letech vydatně podílel na utváření komikovy hvězdné image. Jejich předposledním společným dílem byla dodnes svěží veselohra Ducháček to zařídí (1938). Jde o volnou adaptaci divadelní hry rakouských autorů Rudolfa Österreichera a Rudolfa Bernauera Konto X. Scenárista Václav Wasserman se inspiroval zejména jejím prvorepublikovým inscenováním v Divadle Vlasty Buriana. Protagonistou je šibalský účetní a ironický glosátor společenského života Jan Damián Ducháček (Vlasta Burian), který pomáhá s finančními i osobními problémy svému šéfovi Fauknerovi (Ladislav Hemmer), advokátovi, jenž zastupuje zadluženou rodinu. Fauknerovu partnerku Julii si zahrála Adina Mandlová, která se objevila také v posledním filmu Buriana a Lamače, komedii U pokladny stál… (1939).


    Splendor in the Grass

    Directed by → Elia Kazan
    Czech title → Třpyt v trávě
    USA 1961 / ORIG. / CZT / 113 min. / 35 mm
    Cast → Natalie Woodová, Warren Beatty, Barbara Lodenová, Pat Hingle


    Warren Beatty a Natalie Woodová v klasické smutné love story odehrávající se na americkém venkově ve dvacátých letech.
    „Třpyt v trávě se pokouší popsat práci samotného času, ten podezřelý úpadek a změnu, která z dvojice milenců udělá cizince, z mocného člověka štvance, ze stabilní země vagabundující lid, z pevné morálky chromou. Zhroucení hodnot či jejich proměna – všech hodnot – to je osa filmu, jehož jednotlivé hlasy se zhutňují pod společným jmenovatelem krize. Jestliže Kazan své záběry ještě nikdy netočil s větší rafinovaností (se zalíbením v každé sekundě, krystalizující okolo skrytého jádra), pak proto, že filmařovo umění zde tkví přesně v oné dialektice okamžiku a trvání. Smyslový a impresionistický půvab získá svou skutečnou hodnotu teprve v ustavičné transformaci, obohacené zase o zdání, lpění a přetrvání krásy. Místní a dobová preciznost, skoro až posedlá charakterizace každé jednotlivé postavy, jsou pomocnými prostředky jedné a též vůle; čeho zde chce dosáhnout, je smíšení osobního s kolektivním, sociálního s psychologickým, matérie se sněním, což je i uměním Čechovovým. Film, který je třeba vidět stále znovu, jako každý film o čase.“
    Jacques Rivette (1962)

  • Su 15/01

    Knor

    Directed by → Mascha Halberstadová
    Czech title → Kvík
    Nizozemsko – Belgie 2022 / český dabing / 72 min. / DCP / 6+

    Devítiletou Babs čekají tyhle prázdniny hned dvě báječné věci. Nejdříve zjistí, že ten starý pán s velkým kufrem, který se znenadání objevil u nich doma, je její dědeček, o kterém nikdy neslyšela. A hlavně – děda jí dá k narozeninám roztomilé malé prasátko. Jenomže Kvík, jak se tenhle dáreček jmenuje, je přeci jenom čuník a Babs si ho může nechat jen pod podmínkou, že ho vycvičí stejně dobře jako další domácí mazlíčky. Vycvičit Kvíka není vůbec snadné, ale Babs je šťastná a prožívá s dědou a svým malým růžovým kamarádem báječné léto… dokud děda nezmizí i s Kvíkem. A dokud se v dědově kufru nenajde přístroj na výrobu sekané. Má s tím snad něco společného blížící se soutěž o nejlepší klobásu? Po projekci bude následovat prohlídka promítací kabiny.


    La dolce vita

    Directed by → Federico Fellini
    Czech title → Sladký život
    Itálie – Francie 1960 / ORIG. / CZT / 166 min. / 35 mm
    Cast → Marcello Mastroianni, Anouk Aiméeová, Anita Ekbergová

    „Byl jeden kněz, který našel dost přesnou definici Sladkého života. Řekl: Když boží mlčení padne na lidi... Nehledě na to, co je na této definici slavnostní a biblické, mohl by Sladký život být opravdu viděn v tomto světle. Skutečně je tu mlčení boha: chybí láska. Marcello nedělá nic jiného, než běhá za ženami a hledá lásku, ale je to neplodné, protože není schopen milovat.“
    Federico Fellini

  • 3rd week
  • Mo 16/01

    L’udienza

    Directed by → Marco Ferreri
    Czech title → Audience
    Itálie 1971 / CZT / 103 min. / 35 mm
    Cast → Enzo Jannacci, Michel Piccoli, Claudia Cardinaleová, Alain Cuny, Ugo Tognazzi, Vittorio Gassman

    Mladík prahnoucí po audienci u papeže se pomalu, ale jistě ztrácí v labyrintu vatikánské byrokracie, v němž narazí na lehce dekadentní hodnostáře, na prodejné krásky i na vzpurné nizozemské teology. Ale kde je papež? Méně známé dílo z tvorby italského klasika absurdního filmu získalo na festivalu v Berlíně Cenu mezinárodní kritiky, zatímco v Itálii jeho distribuci bojkotovala vládnoucí Křesťansko-demokratická strana.

  • Tu 17/01

    O Lucky Man!

    Directed by → Lindsay Anderson
    Czech title → Šťastný to muž!
    Velká Británie – USA 1973 / ORIG. / CZT / 178 min. / DCP
    Cast → Malcolm McDowell, Ralph Richardson, Rachel Robertsová

    Druhá část Andersonovy trilogie s postavou Micka Travise vznikla podle původního scénáře představitele ústředního hrdiny Malcolma McDowella, který popisoval své zkušenosti obchodního zástupce s kávou. Lindsay Anderson společně se scenáristou trilogie Davidem Sherwinem námět rozpracovali a připravili k realizaci. V téměř muzikálové koláži písní a jednotlivých epizod sledujeme bizarní cestu prodejce kávy, který se vydává do světa za štěstím a v rozmanitých prostředích (vojenský objekt, atomová elektrárna, kostel, noční párty) se setkává s různě zkorumpovanými představiteli moci. Malcolm McDowell je zde jako Šťastný muž naprosto neodolatelný a na samém vrcholu hereckého rozkvětu. Životní pouť jeho postavy, plná hrabivosti a chamtivosti mládí, odráží charakteristické jevy britské společnosti přelomu 60. a 70. let minulého století. Již potřetí se Anderson setkal s precizní prací kameramana Miroslava Ondříčka, na vynikající hudební složce se podílel Alan Price, který již dříve komponoval hudbu k některým předešlým Andersonovým divadelním inscenacím. Nakonec si spolu s dalšími hudebníky ve filmu zahrál sám sebe, podobně se v závěru filmu ve scéně konkurzu na Šťastného muže objeví i Lindsay Anderson. S výjimkou Malcolma McDowella většina herců vystupuje v různých úlohách několikrát.

  • We 18/01

    The Bond Boy

    Directed by → Henry King
    Czech title → Henry King / Zaprodán
    USA 1922 / CZT / 70 min. / 35 mm
    Cast → Richard Barthelmess, Charles H. Mailes

    projekce s živým hudebním doprovodem Michala Worka

    Další z celkem pěti filmů, které Henry King natočil s populárním Richardem Barthelmessem.
    „Barthelmess je fotogenický. Má smutný úsměv, který činí jeho veselí upřímným a dojímavým. Umí vytvořit charakter s takovou dojímavostí, s jakou Stroheim nebo Beery tvoří své mizery. (…) Nejpůsobivější scéna jest ve vězení v noci před popravou. Detail vyděšeného oka odsouzencova těkajícího ve stínu houpající se oprátky venku na šibenici (…). Bond Boy jest filmem, který by měli spatřiti všichni adepti mimické hry. (…) Fotografie a režie jest dokonalá. Tento film měl premiéru s velikým úspěchem 25. října tohoto roku v bio Orient.“ Tak končí referát Českého filmového světa o filmu Zaprodán z prosince 1924. Devatenáctiletého autora tou dobou ještě málokdo zná, jmenuje se Jan Werich.

    Jako předfilm uvedeme Cestu do ráje (Never Weaken) z roku 1921 s Haroldem Lloydem v hlavní roli (režie Fred Newmeyer).


    Benjamin ou Les mémoires d’un puceau

    Directed by → Michel Deville
    Czech title → Benjamin
    Francie 1967 / ORIG. / CZT / 96 min. / 35 mm
    Cast → Michel Piccoli, Michèle Morganová, Catherine Deneuveová, Pierre Clémenti

    Když Robert Bresson ve filmu Něžná nechal svou hrdinku navštívit kino, v němž právě běžel Benjamin, nebyla to nutně pocta Michelu Devilleovi. Spíš se zdá, že Bresson tím chtěl demonstrovat propast dělící tuto inteligentní a v nejlepším slova artificielní podívanou od oné jediné „pravé“, od všeho třpytu a lesku oproštěné kinematografie, kterou sám usilovně prosazoval. (Mimochodem se stejným kameramanem, jenž natočil také Benjamina, Ghislainem Cloquetem.) Možnými námitkami Nejvyššího Puristy si ale protentokrát nenechme zkalit potěšení z frivolní, ale zdaleka ne prvoplánové komedie o pedagogicky obezřetném zasvěcování panice do tajů lásky duševní… i té druhé. Lze si sotva představit povolanějšího učitele než zkušenou a dosud půvabnou hraběnku de Valandry v podání Michèle Morganové a ušlechtile zvrhlého Michela Piccoliho, ale ani nevinnějšího a udivenějšího žáka, než byl Pierre Clémenti, jinak známý i jako režisér experimentálních snímků a pozdější představitel temných hrdinů ve filmech Buñuela, Pasoliniho a Bertolucciho. A pak tu ještě zbývá Catherine Deneuveová a její volba mezi dvěma muži, mezi libertinskou zralostí a bezelstnou čistotou – volba, kterou řeší… jako žena.

  • Th 19/01

    Ať žije republika

    Directed by → Karel Kachyňa
    ČSR 1965 / 132 min. / 35 mm
    Cast → Zdeněk Lstibůrek, Naděžda Gajerová, Vlado Müller, Gustáv Valach, Iva Janžurová

    Asociace českých kameramanů

    projekce za účasti kameramana Jaromíra Šofra

    Drama s ironickým názvem je jedním z prvních českých filmů, který představuje ideologicky nezmanipulovaný obraz druhé světové války. Vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války, se odehrává na moravské vsi. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav a rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa. Režisér Karel Kachyňa vyvažuje drsnou realitu sklonku války snově básnivými obrazy. Podíl na strhující vizuální stránce filmu má i kameraman Jaromír Šofr, který filmem v rámci celovečerního formátu debutoval. Uvedení filmu na festivalu v Moskvě vyvolalo pobouření nad nezavedeným zobrazením vojáků Rudé armády a partyzánů.

  • Fr 20/01

    Skřivánci na niti

    Directed by → Jiří Menzel
    ČSR 1969 / English friendly / 89 min. / DCP
    Cast → Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská

    digitálně restaurovaný film

    Skřivánci na niti, další z Menzelových filmů na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor, mladičký adventista Pavel a jeho láska – vězenkyně Jitka, holič Kudla – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem, který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný.


    Ma nuit chez Maud

    Directed by → Éric Rohmer
    Czech title → Moje noc u Maud
    Francie 1968 / ORIG. / CZT / 102 min. / 35 mm
    Cast → Jean-Louis Trintignant, Françoise Fabianová, Marie-Christine Barraultová

    Čtvrtá část z cyklu Šest morálních povídek, který vznikal v letech 1962–1971. Uprostřed zimy se prokřehlý, ale zásadový Jean-Louis Trintignant (obsazení „hvězdného“ herce je v Rohmerově tvorbě výjimkou) ocitá mezi dvěma ohni, dvěma naprosto rozdílnými ženami a životními postoji. Éric Rohmer: „V Mé noci u Maud se cituje mnoho věcí, hlavně Blaise Pascal, dokonce se tam vezme z knihovny jeho kniha, čte se z ní a komentuje se. Pro příběh je to zásadní. Napadlo mne to mimochodem teprve dost pozdě. V příběhu, jak jsem ho původně napsal, se Pascal vůbec nevyskytoval, vůbec také nebyla řeč o křesťanství, filosofii, marxismu. Byla to jednoduše historka o někom, kdo byl nucen přespat u ženy, během minulé války – nemohl jít domů kvůli zatemnění. Celý příběh byl zpočátku jiný.“ Výsledný film, přesazený z válečné doby do šedesátých let, zůstává pro mnohé nejlepším dílem Érika Rohmera, v každém případě je to jedna z nejinteligentnějších meditací o lásce, jaké kdy byly natočeny.

  • Sa 21/01

    Ucho

    Directed by → Karel Kachyňa
    ČSR 1969 / English friendly / 94 min. / DCP
    Cast → Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý

    digitálně restaurovaný film

    Posledním realizovaným projektem režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky byl psychologický thriller Ucho (1970), otevřeně kritický vůči praktikám StB. Neboť výrobní plány byly na Barrandově stanovovány s velkým předstihem, mohly být po srpnu 1968 realizovány i scénáře ideově odporující novému politickému nastavení. Procházka při psaní vycházel z vlastních zkušeností s odposloucháním a sledováním. Prakticky jedinými aktéry klaustrofobního snímku, odehrávajícího se převážně během jedné noci v jednom domě, je ministerský náměstek Ludvík (Radoslav Brzobohatý) a jeho žena Anna (Jiřina Bohdalová). Neustálé špehování, permanentní přítomnost „ucha“, které vše slyší, se již staly součástí jejich každodennosti. Po návratu z vládní recepce přesto podléhají panice. Obávají se, že Ludvík bude zatčen a zlikvidován kvůli kritické zprávě, na níž se podílel. Jejich strach a nejistota, zda mohou věřit alespoň jeden druhému, sílí. Přestože film navenek odkazuje k politickým procesům s představiteli stranické elity z padesátých let, díky záměrně neurčitým reáliím jde o nadčasové dílo, komentující i pozdější poměry, jak neuniklo ani dobovým cenzorům. Ucho bylo hned po svém dokončení zakázáno a jeho premiéra proběhla teprve v roce 1990. Procházka byl postupně odvolán ze všech veřejných funkcí a tajná policie pokračovala v jeho sledování. V únoru 1971 rostoucímu mocenskému tlaku a vážné nemoci podlehl.


    Vredens dag / Dies irae

    Directed by → Carl Theodor Dreyer
    Czech title → Den hněvu
    Dánsko 1943 / ORIG. / CZT / 90 min. / 35 mm
    Cast → Thorkild Roose, Anna Svierkierová, Sigrid Neeindamová, Lisbeth Movinová

    Pochmurný příběh z roku 1623, zasazený do podmanivé přírody, zachycuje drama mladé venkovanky, již její tchán-pastor vyšetřuje jako podezřelou z čarodějnictví. Rakouský režisér Peter Kubelka, klasik současné evropské avantgardy, vzpomíná na své první setkání s filmem Den hněvu během studií na římském Centro Sperimentale (1954–1956).
    „Přišel jsem pozdě, až po titulcích, nevěděl jsem, co je to za film. V úplném transu jsem si ho celý zapamatoval a v noci nato zapsal do sešitku. Neuměl jsem ani slovo dánsky, film byl bez podtitulků, ale všechny pohyby kamery a všechny záběry jsem věděl nazpaměť. Ten blesk, co do mne vjel, byla síla tvůrčího člověka Dreyera, a to je něco, co nelze definovat. Skrze něj jsem se naučil vážit si velice i člověka, jehož způsob myšlení a světonázor naprosto nesdílím.“
    Peter Kubelka

  • Su 22/01

    František Filipovský dětem

    pásmo krátkých filmů / celkem 42 min. / 35 mm, HD / 3+

    Jak krtek ke kalhotkám přišel / r. Zdeněk Miler
    ČSR 1957 / 12 min.

    Psí kusy / r. Břetislav Pojar
    ČSR 1971 / 16 min. / 35 mm

    Příhody brouka Pytlíka / r. Hermína Týrlová
    ČSR 1978 / 14 min.

    Herec František Filipovský si získal srdce mnoha dětí i dospělých. Kromě filmového a divadelního herectví se věnoval i dabingu a proslul řadou komediálních rolí, kterými dokázal své diváky rozesmát jako nikdo jiný. Během promítání hercovo nadání spatříte hned ve třech různých podobách: v roli raka v pohádce o Krtečkovi, v trojroli malého a velkého medvěda a psa v jednom z dílů seriálu Pojďte pane, budeme si hrát! a také v roli vypravěče pohádky o mazaném broukovi Pytlíkovi, kamarádovi Ferdy Mravence. Po projekci se můžete těšit na dílničku od Free Cinema.


    Il Deserto dei Tartari

    Directed by → Valerio Zurlini
    Czech title → Tatarská poušť
    Itálie – Francie – Írán – SRN 1976 / ORIG. / CZT / 139 min. / 35 mm
    Cast → Vittorio Gassman, Philippe Noiret, Jean-Louis Trintignant

    Román Dina Buzzatiho o vojenské posádce uprostřed pouště, trávící čas čekáním na nepřítele, o němž nemá žádné zprávy, se pokoušeli natočit Pierre Schoendoerffer, Miklós Jancsó i David Lean. Zurliniho klíčem pro vizuální ztvárnění pocitu nicoty se stala plátna Giorgia de Chirica.

  • 4th week
  • Mo 23/01

    Černý Petr

    Directed by → Miloš Forman
    ČSR 1963 / English friendly / 85 min. / DCP
    Cast → Ladislav Jakim, Pavla Martínková-Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt

    digitálně restaurovaný film

    Petr Král: „Passer s Formanem nechali ve svých filmech vnikat do akce náhodu, koktání a tápání, dějově „mrtvé“ doby, a zhodnotili je s jedinečným – českým – smyslem pro humor. Významně tak přispěli k dějinám filmu vůbec, nejsem si ale jistý, byl-li jejich přínos plně doceněn; viděl jsem jejich filmy s francouzskými titulky a třeba právě klíčová pasáž z Černého Petra, kde chce otec dát synovi morální lekci a jejíž podstatnou součástí je tíživé zadrhávání improvizujícího herce, byla stažena do několika plynných, hladkých vět. Rázem zmizelo to nejvýbušnější, v čem byl passerovsko-formanovský a pak v trochu jiném smyslu i Vachkův přístup mnohem světovější než pokusy Chytilové a Krumbachové o českou verzi postsurrealistického manýrismu, nota bene koketujícího s pop-artem, které byly stejně provinční jako rychle zestárly.“

    „Forman, stejně jako Antonioni, protahuje až k vyčerpání určitou situaci a opakuje ji v nepravidelných intervalech. Vyprávění tak vybízí k otázkám a vylučuje jednoznačné závěry a definice. Jeho struktura je kruhová. Události nejsou vyřešeny, ale zrcadlí se v sobě navzájem. Formanův film je – stejně jako celé Antonioniho dílo – vytvořen z postupných momentů vytrácení. Tam, kde Antonioni rozšiřuje a zaměňuje, Forman směřuje k miniatuře, škrtá a usiluje o věrohodnost. Tato pokora je vyjádřena oběma jedinými možnostmi, které se nabízejí diskrétnímu portrétistovi – ironií a živostí. V nich se nachází smysl pro ten či onen detail a pro přístup plný zášti i něhy, která kritický pohled vystřídá vědoucí vírou.“
    André Téchiné



    Britannia Hospital

    Directed by → Lindsay Anderson
    Czech title → Nemocnice Británie
    Velká Británie 1982 / ORIG. / CZT / 116 min. / DCP
    Cast → Leonard Rossiter, Malcolm McDowell, Brian Pettifer

    Závěrečný film Andersonovy satirické trilogie vznikl podle skutečných událostí, o kterých se režisér dočetl v novinách. Do třetice se setkáváme s hrdinou Mickem Travisem (Malcolm McDowell), tentokrát v roli podnikavého a zvídavého televizního reportéra, který společně s dalšími postavami tráví jeden den na oslavách 500. výročí luxusní nemocnice Britannia. Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.

  • Tu 24/01

    O Cerco

    Directed by → António da Cunha Telles
    Czech title → Bludný kruh
    Portugalsko 1969 / ORIG. / CZT / 108 min. / 35 mm
    Cast → Maria Cabralová, Ruy de Carvalho, Miguel Franco

    Film Bludný kruh sehrál významnou roli v boji o moderní portugalský film, jeho nečekaný úspěch u kritiky i u diváků přiměl portugalský stát k větší a soustavnější podpoře filmového umění. Z fotogenické Marie Cabralové ztělesňující tak trochu hledání nové role pro bývalou koloniální velmoc, hledání bez jasného cíle, se na čas stala omniprezentní ikona portugalského filmu. S Martou, která právě opustila svého manžela, procházíme Lisabonem konce šedesátých let. Nacházíme se na rozcestí jednoho lidského osudu, jedné kinematografie, celé jedné země. Po festivalovém úspěchu ve francouzském Cannes zaznamenal Bludný kruh kladný ohlas i jinde v zahraničí a António da Cunha Telles pak zůstal po několik dalších dekád jedním z hlavních hybatelů portugalské kinematografie, jako režisér i jako producent. V povědomí přesto zůstává jako tvůrce jednoho singulárního díla, natočeného před čtyřiapadesáti lety.


    Vampyr

    Directed by → Carl Theodor Dreyer
    Czech title → Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye
    Francie – Německo 1931 / CZT / 67 min. / 35 mm
    Cast → Julian West, Henriette Gérardová, Sybille Schmitzová

    S ohledem na název se vlastně ani nelze příliš divit zklamání diváků třicátých let, kteří se netěšili na poezii, ale na napínavý horor. Dreyer za toto nedorozumění draze zaplatil: největší komerční fiasko jeho kariéry ho v nejproduktivnějším věku na dvanáct let zbavilo možnosti režírovat filmy. K hororovému žánru odkazuje námět (Sheridan Le Fanu), celková atmosféra i některé typické „rekvizity“ (umrlčí lebka, muž s kosou), někdy předimenzované až do groteskna. Dobrodružství, které se přihodí Davidovi (nebo Allanovi?) Grayovi není ničím jiným než hypersenzibilním snem, uprostřed nějž hrdina upadne do ještě podivnějšího druhého snu. Dílo vzniklo mimo běžnou produkci za finanční podpory aristokratického mecenáše (a představitele titulní role). Skromné technické prostředky jsou na filmu patrné, tím spíš je ale zarážející, jak málo pozdějších filmařů dokázalo vytvořit podobně sevřenou a ryzí filmovou poetiku, to, čemu Godard říká „snění druhého stupně“.

  • We 25/01

    Puss & kram

    Directed by → Jonas Cornell
    Czech title → Pac a pusu
    Švédsko 1967 / ORIG. / CZT / 87 min. / 35 mm
    Cast → Agneta Ekmannerová, Sven-Bertil Taube

    Jonas Cornell, význačný švédský filmový kritik, autor dvou románů, ředitel a režisér divadla ve Stockholmu, natočil v roce 1965 svůj první krátký film Nazdar. O dva roky později pak celovečerní komediálně laděný příběh manželského trojúhelníku s překvapivě pointovaným závěrem s názvem Pac a pusu. Dobový Filmový přehled míní: „Švédský film Pac a pusu jako by se chtěl osvobodit od tíživé metafyziky a eroticko-filosofické posedlosti současné skandinávské kinematografie. Moderní komedie o současných mladých lidech, jejíž lehkost je ovšem patřičně okořeněna řadou hořkých a trpkých přísad.“ Následoval Jako noc a den (1968), film, který Ingmar Bergman, právě ten metafyzik, na jehož tvorbu bezpochyby pisatel Filmového přehledu narážel, označil pochvalně za "černou orchidej, tak vzácnou uprostřed vší té švédské filmové flory plné sedmikrásek, zvonečků a pampelišek". Bohužel ani tento, ani žádný další film Jonase Cornella se už do normalizační kinodistribuce nedostal.


    Passione d’amore

    Directed by → Ettore Scola
    Czech title → Vášeň lásky
    Itálie 1981 / ORIG. / CZT / 111 min. / 35 mm
    Cast → Bernard Giraudeau, Valeria D’Obiciová, Jean-Louis Trintignant, Massimo Girotti, Bernard Blier

    Iginio Tarchetti (1841–1869) byl dekadentní básník a prozaik milánské bohémy devatenáctého století, sensibilní bouřlivák ve službách vojenské administrativy, oběť alkoholismu a tuberkulózy. Podle jeho posledního, nedokončeného autobiografického románu Fosca natočil Ettore Scola svůj film Vášeň lásky, výtvarně neobyčejně vytříbené kostýmní melodrama o fatální lásce ošklivé ženy k důstojníkovi.

  • Th 26/01

    Na konci nějak pojmenovat ty věci aneb Zkurvených 294,5 km + za jak dlouho začnou pejska pálit tlapičky když vystoupí na dálnici

    Na konci nějak pojmenovat ty věci aneb Zkurvených 294,5 km
    režie: Martin Imrich
    ČR 2022 / 16 min. / DCP
    Martin Imrich žije a studuje v Praze. Pochází ale z Jižní Moravy, kam se také vydává na pěší pouť, aby překonal rozpor mezi „tím, kým jsem, a tím, kým su“, jak říká. Jeho videodeník, doprovázený upřímným mimoobrazovým komentářem, zachycuje útržkovitou formou cestu ke kořenům i pátrání po smyslu podobného uměleckého projektu.

    za jak dlouho začnou pejska pálit tlapičky když vystoupí na dálnici
    režie: Anna Petruželová
    ČR 2022 / 81 min. / DCP
    Myslíte, že je to ve městě hnusný? Vyšlapávání cestiček. Dálnice je pěkně spravená, ale mohlo by jich být víc těch dálnic, samozřejmě je potom zase problém co s přírodou, protože to zabírá hodně místa. Silnice jsou 1 procento plochy země. 1 km dálnice stojí nejméně 200 milionů a nejvíc i 2 miliardy, když je tam třeba tunel. Jak se dělají cesty a kudy a proč vlastně a kdo po nich chodí a jezdí a kam.


    Rimini

    Directed by → Ulrich Seidl
    Czech title → Rimini
    Německo – Rakousko 2022 / ORIG. / CZT / 114 min. / DCP
    Cast → Michael Thomas, Hans-Michael Rehberg

    Popová hvězda Richie vydělává peníze v Rimini. Rakouský gigolo si razí cestu do myslí, těl a peněženek žen určitého věku. „Nic lidského mi není cizí.“ (Terentius, 163 př. n. l.)

  • Fr 27/01

    Le prix du danger

    Directed by → Yves Boisset
    Czech title → Cena za nebezpečí
    Francie – Jugoslávie 1983 / ORIG. / CZT / 97 min. / DCP
    Cast → Michel Piccoli, Gérard Lanvin, Marie-France Pisierová, Bruno Cremer

    Vstup zdarma.

    Pět lovců honí neozbrojenou oběť. Když se oběti podaří uprchnout a vyhnout se smrti, čeká ji vysoká odměna.

    …aneb kterak si Yves Boisset snažil představit dovedení televizního bavičství do nejcyničtějších důsledků. Před více než čtyřiceti lety, tedy v době, která nám z dnešního pohledu může připadat jako vyloženě „mediálně nevinná“. Amorálního televizního moderátora zvrácené show, v níž se hraje o lidské životy, představuje suverenní Michel Piccoli.


    Ostře sledované vlaky

    Directed by → Jiří Menzel
    ČSR 1966 / English friendly / 88 min. / DCP
    Cast → Václav Neckář, Jitka Bendová, Vladimír Valenta, Libuše Havelková, Josef Somr

    digitálně restaurovaný film

    Adaptace novely Bohumila Hrabala je příběhem nesmělého mladíka Miloše Hrmy, který se v zasněném světě středočeského nádražíčka na sklonku druhé světové války pokouší stát mužem.

  • Sa 28/01

    Une homme et une femme

    Directed by → Claude Lelouch
    Czech title → Muž a žena
    Francie 1966 / ORIG. / CZT / 90 min. / 35 mm
    Cast → Anouk Aiméeová, Jean-Louis Trintignant, Pierre Barouh, Valérie Lagrangeová

    Největší úspěch v kariéře Anouk Aiméeové přišel v roce 1966 s filmem Muž a žena, který získal jak Velkou cenu na festivalu v Cannes, tak Oscara. Ve filmu se stane pouze tolik, že skriptka Anne Gauthierová, vdova po kaskadérovi, naváže vztah s rovněž ovdovělým automobilovým závodníkem Jeanem-Louisem. Jednoduchou dějovou linku však dokázal režisér naplnit silou citu a sugestivností atmosféry, již dotváří podmanivá hudba Francise Laie. Tak se zjevil nový typ femme fatale, ženy citlivé, ale skrývající tajemství.


    Marketa Lazarová

    Directed by → František Vláčil
    ČSR 1967 / English friendly / 190 min. / DCP
    Cast → Josef Kemr, Magda Vášáryová, Pavel Landovský, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Ivan Palúch

    digitálně restaurovaný film

    Stěžejní dílo české kinematografie, filmová rapsodie Františka Vláčila, nazvaná podle Vančurovy předlohy Marketa Lazarová, představuje v žánru historického filmu jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie. Příběh se odehrává v drsných dobách poloviny třináctého století. Loupeživý rytíř Kozlík se ocitne se svým početným rodem v nemilosti poté, co jeho synové zadrží mladého saského hraběte Kristiána. Nebezpečným pronásledovatelem se stává boleslavský hejtman Pivo. Kozlíkův syn Mikoláš znásilní dceru záludného zemana Lazara, zatímco Kozlíkova dcera Alexandra, která měla incestní vztah s bratrem Adamem, se zamiluje do zajatého mladíka. Pronásledování skončí velkou řeží, při níž je zraněný Kozlík chycen. Mikoláš se marně pokusí vězně osvobodit. Je smrtelně zraněn. Než skončí s otcem na popravišti, oddá ho hejtman s těhotnou Marketou. Alexandra zabije Kristiána, který se pod vlivem prožitých hrůz pomátl. Pozorovatelem událostí je potulný mnich Bernard… Snímek omamuje zejména svou vizuální působivostí a hudbou Zdeňka Lišky. Je rozdělen do dvou dílů (Straba, Beránek boží) a jednotlivé obrazy jsou uvozeny mezititulky naznačujícími děj. Bohatá je i zvuková stopa, v níž jsou s neobvyklým dozvukem použity lakonické dialogy nebo naopak „literární“ monology, nejrůznější výkřiky a citoslovce, skřek dravců i hlas vypravěče. Ve složité struktuře se neustále narušuje chronologie vyprávění útržkovitými reminiscencemi a vizemi některých postav.

  • Su 29/01

    Websterovi ve filmu

    Directed by → Katarína Kerekesová
    ČR – Slovensko 2022 / 65 min. / DCP / 3+

    Mohlo by se zdát, že Lili Websterová je pavoučí holčička jako každá jiná. Spolu se svým starším bráchou, starostlivou maminkou, chápajícím tatínkem a čipernými prarodiči žije v kokonu nad výtahovou šachtou, chodí do školy a ráda si hraje s kamarády. Lili je ale neobyčejně zvídavá a odvážná, a tak se jí občas stane pořádný průšvih. Třeba tenkrát, když měla zodpovědnost za hlídání much a všechny jí uletěly, nebo když se nechala napálit podvodníkem na internetu. Humorné i laskavé příběhy propletené nečekaným dobrodružstvím se v rodinném animovaném filmu věnují každodenním dětským radostem i trápením a ukazují, že nejpevnější síť je rodina.


    Une homme et une femme vingt ans déjà

    Directed by → Claude Lelouch
    Czech title → Muž a žena po dvaceti letech
    Francie 1986 / ORIG. / CZT / 108 min. / 35 mm
    Cast → Anouk Aiméeová, Jean-Louis Trintignant, Richard Berry, Evelyne Bouixová

    Jedním z hlavních atributů filmu, který se stejnou hereckou dvojicí natočil Claude Lelouch po dvaceti letech, je přirozeně nostalgie. Vidíme dvě desetiletí staré úryvky původního filmu, posloucháme hudbu, které se podařilo nezestárnout. Nyní je ze skriptky Anne filmová producentka a z automobilového závodníka Jeana-Louise manažer závodů. Jejich setkání po letech znamená pokus nalézt novou podobu někdejší vzájemné lásky. Povolání hlavní hrdinky přitom umožňuje Lelouchovi vzdát hold filmu a lidem kolem něho, a tak vedle zralého šarmu Anouk Aiméeové můžeme obdivovat také Roberta Hosseina, Jacquese Webera, Nicole Garciaovou nebo Michèle Morganovou, kteří tady představují sami sebe.

  • 5th week
  • Mo 30/01

    The White Bus

    Directed by → Lindsay Anderson
    Czech title → Bílý autobus
    Velká Británie 1967 / ORIG. / CZT / 44 min. / 35 mm
    Cast → Patricia Healeyová, Arthur Lowe

    + krátké filmy Lindsayho Andersona

    Poznamenané děti / Thurday s Children
    Velká Británie 1955 / 20 min. / 35 mm

    Každý den kromě Vánoc / Every Day Except Christmas
    Velká Británie 1957 / 17 min. / 35 mm / česká verze

    Bílý autobus přibližuje formou absurdní satiry pohled na tehdejší britskou společnost. Do autobusu vstoupí turisté a projíždějí prostředími, tvořícími všední realitu – továrnou, obchodním domem. Při vší kritičnosti je film v zásadě poetický, nechybí ani evokace Edouarda Maneta. Blízkým spolupracovníkem Lindsaye Andersona byl český kameraman Miroslav Ondříček. Vedle Formanových snímků to byl právě Bílý autobus, který „nastartoval“ Ondříčkovu kariéru v mezinárodním filmu.


    Potomok Čingischana

    Directed by → Vsevolod Pudovkin
    Czech title → Bouře nad Asií
    SSSR 1928 / CZT / 86 min. / 35 mm
    Cast → Valerij Inkižinov, A. Dědincev, L. Belinskaja, Boris Barnet

    projekce s živým hudebním doprovodem Iana Mikyska a Jana Pudláka

    Ke snímkům vzniklým na samém konci němé éry, které do sebe vstřebaly všechny výdobytky prvních čtyřiceti let kinematografie, jež zvukovému filmu zůstanou z mnoha důvodů dlouho zapovězené, patří také Bouře nad Asií, dodnes jeden z nejslavnějších ruských filmů vůbec. Vypráví metaforický příběh postupného politického zrání muže, který měl sloužit „imperialistickým vykořisťovatelům“ Asie jako nástroj loutkové vlády, údajný potomek Čingischána (tak zní původní ruský název filmu). Hlavní roli vytvořil Valerij Inkižinov, manžel představitelky Matky Very Baranovské (oba později emigrovali). Vedlejší roli vojáka, který má proti své vůli podle rozkazu popravit hlavního hrdinu, hraje režisér Boris Barnet (mj. Předměstí, Na březích modrého moře), Pudovkinův dávný druh z tvůrčí dílny Lva Kulešova, „otce montáže“.

  • Tu 31/01

    Le Secret

    Directed by → Robert Enrico
    Czech title → Tajemství
    Francie 1974 / ORIG. / CZT / 95 min. / 35 mm
    Cast → Jean-Louis Trintignant, Philippe Noiret, Marlène Jobertová

    Na zámečku v jižní Francii, kde žije dvojice manželů (Philippe Noiret, Marlène Jobertová) nalezne útočiště neznámý muž jménem David, který odtud chce pokračovat přes Pyreneje do Španělska (Jean-Louis Trintignant). Manželé se mu v tom snaží pomoci, protože v nich David dokázal vzbudit sympatie. Ty se mění v případě ženy ve směs přitažlivosti a strachu. Zámeček obklíčí vojáci, možná jsou tu jen na cvičení. Možná hledají uprchlíka z psychiatrického ústavu v Toulouse, který na útěku zaškrtil svého ošetřovatele. Hudba: Ennio Morricone.


    Les Demoiselles de Rochefort

    Directed by → Jacques Demy
    Czech title → Slečinky z Rochefortu
    Francie 1966 / ORIG. / CZT / 120 min. / 35 mm
    Cast → Catherine Deneuveová, Françoise Dorléacová, Michel Piccoli, Danielle Darrieuxová, Gene Kelly, Jacques Perrin, George Chakiris

    Zapomeňte na všechno, co jste si kdy mysleli o muzikálu… Tak by přibližně mohl znít reklamní slogan na film Slečinky z Rochefortu. Milostnému příběhu, melodickým písničkám a excesivní barevné dramaturgii ani na okamžik nehrozí sklouznutí do kýče, na jehož pomezí se často dostaly i ty nejlepší hollywoodské muzikály – jim je zde vzdán patřičný hold v osobě Gena Kellyho v jedné z hlavních rolí. „Slečinky“ z názvu filmu vyučují balet a ve volném čase čekají na velkou lásku. Jejich představitelky – Françoise Dorléacová a Catherine Deneuveová – byly sestrami ve filmu i ve skutečnosti. Hvězdnou slávu klasického stylu reprezentuje Danielle Darrieuxová, „vyslancem“ West Side Story je tanečník George Chakiris, z jindy světácky dekadentního Michela Piccoliho se stal dojemný zhrzený milovník. Slečinky z Rochefortu jsou filmem oslavujícím (a zachraňujícím) romantický pohled na svět, bez naivity, ale také bez kompromisů. A bez jakýchkoli zábran – s „emocionálním nasazením“, jaké si realističtější žánry nemohou dovolit.