Kapitoly z dějin (filmu) – archiv přednášek

2018 – 2019

 

15. 10. 2018
Zlínská škola animace
přednáší Noemi Valentíny

Zlínský Ateliér Animovaná tvorba Fakulty multimediálních komunikací vychovává nové generace animátorů, a navazuje tak na delší tradici zlínského filmového i uměleckoprůmyslového školství. Jakou cestu ale mladý tvůrce urazí od prvního skákajícího míčku až k diplomovému projektu? Prezentace představí způsob výuky (zlínské) animace, k vidění budou studentská cvičení, semestrální i absolventské práce.


29. 10. 2018
Česká meziválečná filmová avantgarda
přednáší Martin Čihák

Česká filmová avantgarda se vyznačuje jak diskontinuitou vývoje, která je dána zejména společensko-historickými proměnami ve středoevropském prostoru v průběhu dvacátého století, tak jistou retardací či zpozdilostí oproti obdobným hnutím v Evropě či zámoří. Můžeme vymezit tři poměrně osamocené ostrovy či etapy ve vývoji české avantgardy: léta třicátá, léta sedmdesátá až osmdesátá a konečně léta devadesátá. Přednáška posluchače seznámí se stěžejními díly naší meziválečné avantgardy a představí její nejvýznamnější tvůrce.


12. 11. 2018
Filmy Jana Kříženeckého
přednáší Jan Trnka

Komentované pásmo digitalizovaných snímků prvního českého filmaře Jana Kříženeckého vychází z několikaleté práce na jejich kompletaci a porovnání. Digitalizovány byly jak originální kamerové negativy, tak původní kopie i další nosiče. První filmy vzniklé na našem území je tak možné vidět v podobě, která zdůrazňuje jejich pestrost a materialitu. Hudební doprovod k filmovému pásmu vytvořil Jan Burian ml.


26. 11. 2018
E. F. Burian: Mezi uměními a mezi médii
přednáší Libuše Heczková

Dramatik, filmový a divadelní režisér, skladatel, literát a teoretik Emil František Burian byl v meziválečném období jedním z předních představitelů československého kulturního života. Přednáška se zaměří na jeho “polydynamické” aktivity před rokem 1942. Sem spadá raná činnost v Osvobozeném divadle, teoretický spis Polydynamika i vrcholné filmové a divadelní adaptace novely Boženy Benešové Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, ale také Burianovo spolupůsobení při formování českého strukturalismu.


10. 12. 2018
České filmové stars
přednáší Šárka Gmiterková

I přes nostalgické vzpomínání na domácí hvězdy meziválečného období a protektorátu panuje o fungování hvězdného systému a o poválečných osudech nejvýraznějších českých stars nadále spousta nejasností. Na příkladu kariér Oldřicha Nového a Jiřiny Štěpničkové přednáška nastíní jak nezbytnost hvězd pro kulturní průmysly, tak vytváření dobře rozpoznatelného hereckého typu. Dále představí výzvy a překážky, jimž musely tyto osobnosti po válce čelit.


7. 1. 2019
Česká poválečná filmová detektivka
přednáší Martin Mišúr

Přednáška vyloží výrobní, kulturně-politickou i kritickou pozici české filmové detektivky v prvních letech zestátněné kinematografie. Nastíní její souvislosti s protektorátním filmovým průmyslem, pokvětnový vývoj, poúnorový ústup a kamenitou cestu při obhajobě vlastní existence. Přestože totiž v českém prostředí tento žánr vcelku zakořenil, zaznívaly i zřetelné a vlivné hlasy, které detektivku odmítaly vůbec akceptovat.


21. 1. 2019
Zvuk a hudba v českém němém filmu
přednáší Jonáš Kucharský

Nejstaršímu okruhu filmového dědictví říkáme již dlouhá léta kolokviálně němý film. Ten byl ale již od svých počátků vždy doplněn různými zvuky, nebo přímo hudebním doprovodem, úplně němý nebyl nikdy. Přednáška představí historický a teoretický kontext zvuku a hudebního doprovodu němého filmu a jejich různé typy. Součástí bude i seznámení s aktivitami Národního filmového archivu na tomto poli, ukázky z již realizovaných hudebních doprovodů k filmům a představení budoucích projektů.


4. 2. 2019
Pavel Juráček: Deník
debatují Marie Kratochvílová a Zuzana Černá

Pavel Juráček je známý především jako scenárista a režisér. Zásadním dílem pro něj však byly i vlastní deníky, jež nabízejí podrobný vhled do jeho komplikované osobnosti i do doby, která jej obklopovala a utvářela. Právě na ně se zaměří editorka jejich kompletního knižního vydání Marie Kratochvílová v dialogu s filmovou historičkou Zuzanou Černou. Moderovanou debatu otevře projekce filmu Takovéhle jaro snad ještě nebylo, v němž se střihačka a režisérka Tereza Kozáková snaží skrze Juráčkovy deníky číst historii i současnost.


18. 2. 2019
Počátky barvy v české kinematografii
přednáší Tereza Frodlová

Zavádění barevného filmu probíhalo v Československu v podmínkách zestátněné kinematografie ve 40. a 50. letech. Přednáška představí podmínky nástupu a rozšíření barevného filmu a upozorní na problémy, kterým v této době československý filmový průmysl čelil v souvislosti s politickým směřováním země. Několik konkrétních příkladů také přiblíží, jak se historické a politické okolnosti mohou projevit ve vzhledu a estetice snímků.


4. 3. 2019
České filmové adaptace
přednáší Julie Wittlichová

Narativní film má blízko k literatuře nejen proto, že jazyk bývá jeho podstatnou složkou, ale i proto, že hojně čerpá náměty z literárních děl. Film a literatura spolu komunikují i na poli průmyslovém či politickém – jak tomu bylo také v centrálně řízeném komunistickém Československu, kde kultura podléhala státnímu dohledu. Přednáška představí obecné problémy filmových adaptací literárních předloh a přiblíží také proměny vztahů českého filmu a literatury.


18. 3. 2019
Cenzurovaná šedesátá
přednáší Lukáš Skupa

Jak fungovala cenzura v české kinematografii v šedesátých letech? Jak cenzurní jednání a jeho výsledek ovlivňovali nejen představitelé cenzurního aparátu, ale i zástupci kinematografie nebo samotní filmaři? Odpovědi na tyto a další otázky zazní v přednášce, která nahlédne do méně známého zákulisí filmových „zlatých šedesátých“. Zvláštní pozornost bude věnována realizovaným i nerealizovaným projektům Věry Chytilové, na kterých lze ilustrovat vývoj cenzurních aktivit v průběhu celého desetiletí.


1. 4. 2019
Divoká devadesátá
přednáší Tereza Czesany Dvořáková

Co se stalo s českým filmem před třiceti lety? Po téměř půlstoletí se zhroutil státní filmový monopol a výroba filmů se vrátila do rukou většinou špatně kapitálově zajištěných soukromých společností. Filmaři hledali (a ne vždy nacházeli) nové tvůrčí cesty, jimiž se mohli a zároveň chtěli ubírat. Vedle existenčních problémů jsou ale devadesátá léta zároveň obdobím nejednoho autorského experimentu, který stojí za to připomenout.


15. 4. 2019
Přítel či nepřítel?: Obrazy hudebníků za normalizace
přednáší Petr A. Bílek

Normalizační filmová a seriálová produkce výrazně ideologicky vyhrotila zobrazení hudebníků a hudby, jež se stala častější součástí světa příběhu. Má buď podobu jednoznačně pozitivní (dechovka v seriálu Dispečer), jemně obskurní, ale neškodnou (pop music ve filmu Hvězda padá vzhůru), a nebo jednoznačně negativní (rock v epizodě Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana). Právě obrazy rockerů a rocku jako nepřátel státu budou jádrem přednášky, byť dojde i na kazetový magnetofon MUDr. Jandery ze seriálu Sanitka.


6. 5. 2019
Laterna magika: Umění jako stroj
přednáší Lucie Česálková a Marta Mentzlová Kucharová

Laterna magika je experimentální multimediální projekt, který oslovuje diváky již 60 let. Vizionářský koncept vytvořili Josef Svoboda a bratři Radokovi pro bruselské EXPO 58, kde se unikátní propojení divadla, filmu a nových technologií stalo hlavní atrakcí československého pavilonu. Přednáška nastíní, jak se Laterna magika vyvíjela od zábavního spektáklu směrem ke komplexnímu dramatickému vyprávění, jaké technologie využívala a jaký byl její vztah k politickému dění v komunistickém Československu.


20. 5. 2019
Teplá česká kinematografie
přednáší Marie Barešová

Otevřeně homosexuální filmové postavy či chování v mainstreamové kinematografii zřídka překračují pejorativní nebo stereotypní znázornění. Existují ovšem i filmy vnímané určitým segmentem publika „jinak“ – na základě přítomnosti postavy s nejednoznačnou sexualitou nebo angažmá homosexuálního tvůrce a/nebo herce. Poslední kategorii reprezentují v české kinematografii filmy Václava Kršky v hlavní roli s Eduardem Cupákem (zejména Stříbrný vítr). Queer interpretaci nabízejí ale i Sedmikrásky nebo Údolí včel.



 

2017 – 2018

 

26. 9. 2017
Archeologie médií
přednáší Kateřina Svatoňová

Vstupní přednáška vychází z metody archeologie médií, která ukazuje, že pouze skrze minulost médií můžeme chápat jejich současnou podobu. Přednáška se zaměří na některé ideje, které byly naplněny až mnohem později – (nejen) filmem či virtuálními realitami, zároveň však bude sledovat i “mrtvá média”, tedy některé vynálezy, aparáty a možnosti zobrazení, jež byly časem zapomenuty.


3. 10. 2017
Případ pro začínajícího kata
(Pavel Juráček, Československo, 1969, 102 min)

Vrcholné dílo Pavla Juráčka a jeden z vrcholů československé nové vlny je svébytnou autorsky pojatou adaptací Swiftova románu Gulliverovy cesty.


10. 10. 2017
Česká nová vlna
přednáší Briana Čechová

“Zlatá šedesátá” sice dodnes obklopuje aura nejdůležitější a nejslavnější etapy české filmové historie, přesto se zde nelze ubránit jisté hořkosti a ironickému úšklebku. Ani tehdy totiž nepanovala bezvýhradná tvůrčí uvolněnost, jak by se mohl leckdo domnívat. Přednáška s filmovými ukázkami představí téma nové vlny především s důrazem na tvorbu Pavla Juráčka.


17. 10. 2017
Král Šumavy
(Karel Kachyňa, Československo, 1959, 93 min)

Film Karla Kachyni patří mezi nejkontroverznější díla československé kinematografie – zdařilý thriller z prostředí šumavských hvozdů, ve kterém se současnost střetává se starými legendami, je totiž nezanedbatelnou měrou poplatný dobovým politickým poměrům.


24. 10. 2017
O zvuku ve filmu
přednáší Marie Barešová

Zvuková složka je nedílnou, a přitom neprávem opomíjenou, součástí filmového média. Historickou proměnu jejího utváření, vztah k audiovizuálnímu dílu jako celku a stylové polohy vysvětluje přednáška na analyzovaných ukázkách.


31. 10. 2017
Pásmo dokumentárních filmů
(celkem cca 88 min, HD)
Pásmo představí průřez dokumentární tvorbou vzniklou na našem území v letech 1913 – 1948.

  • Život zabité žáby (Bohumil Bauše, Rakousko-Uhersko, 1911, 5 min)
  • Z fysiologie embrya plovatky (Ondřej Schrutz, Rakousko-Uhersko, 1913, 3 min)
  • Základní zjevy elektrické (Československo, 1921, 4 min)
  • Filmem zrychlené pohyby rostlin při klíčení a růstu (Československo, 1925, 5 min)
  • Jaro na Podkarpatské Rusi (Karel Plicka, Československo, 1929, 10 min)
  • Kamenná sláva (Jiří Lehovec, Jan Libora, Československo, 1938, 11 min)
  • Návrat presidenta dr. Edvarda Beneše do Prahy (Otakar Vávra,Československo, 1945, 13 min)
  • Nevíme dne… (Bohumil Vošahlík, Československo, 1946, 14 min)
  • Muži pod Prahou (Václav Švarc, Československo, 1947, 13 min)
  • Náměstí Budovatelů (Bohumil Vošahlík, Československo, 1948, 10 min)

7. 11. 2017
Z dějin českého dokumentu
přednáší Alena Šlingerová

Přednáška bude věnována vývoji českého dokumentárního filmu od počátků do roku 1948 v jeho populárně-naučné, osvětové, politické i umělecké podobě. Představí českou dokumentaristiku v širším kontextu a také některé její výrazné osobnosti, jako byli Karel Degl, Karel Plicka, Jiří Lehovec nebo Alexander Hackenschmied.


14. 11. 2017
Dobrý voják Švejk
(Karel Steklý, Československo, 1956, 105 min)

Film Karla Steklého je spolu se svým pokračováním nejpopulárnější adaptací Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka, v roce 2017 prošel digitálním restaurováním.


21. 11. 2017
O archivnictví a digitálním restaurování
přednáší Tereza Frodlová

Výrazem film označujeme nejen umělecké dílo, ale také materiální objekt, který po desítky let sloužil jako médium, skrze něž se dílo dostávalo k divákům. V přednášce nahlédneme do různorodých sbírek filmových archivů a přiblížíme si, jak archivy se sbírkami pracují, aby zachovaly materiály budoucím generacím. Nedílnou součást práce filmových archivů tvoří také restaurování filmů. Ve druhé části přednášky se proto zaměříme jak na proces restaurování analogovou cestou, tak na dnes nejdiskutovanější digitální restaurování.


28. 11. 2017
Pásmo animovaných filmů
(celkem cca 84 min, HD)
Pásmo představí průřez animovanou tvorbou vzniklou na našem území do roku 1945.

  • Vizte vše, co tropí dnes kluci dva a jeden pes! (Československo, 1925, 7 min)
  • Nové dobrodružství Kocoura Felixe (Karel Dodal, Československo, 1927, 2 min)
  • Zamilovaný vodník (Hermína Týrlová, Československo, 1928, 10 min)
  • Bimbovo smutné dobrodružství (Karel Dodal, Československo, 1930, 10 min)
  • Nás už nemá nikdo rád… (Československo, 1933, 5 min)
  • Maminčin výlet do nebe (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1935, 4 min)
  • Všudybylovo dobrodružství (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1936, 12 min)
  • Tajemství lucerny (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1936, 2 min)
  • Tři muži (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1936, 2 min)
  • Fantaisie érotique (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1936, 2 min)
  • Prací přehlídka (Československo, 1937, 4 min)
  • Hra bublinek (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1937, 1 min)
  • Nezapomenutelný plakát (Irena Dodalová, Karel Dodal, Československo, 1937, 3 min)
  • Ferda mravenec (Hermína Týrlová, Ladislav Zástěra, Československo, 1944, 10 min)
  • Svatba v Korálovém moři (Horst von Möllendorff, Československo, 1944, 10 min)

5. 12. 2017
Počátky české animace
přednáší Eva Strusková

Přednáška se zaměří na rané období animované tvorby na našem území, které je neodmyslitelně spojeno se jmény Karla a Ireny Dodalových a Hermíny Týrlové, se zlínskými ateliéry či protektorátní pražskou výrobnou animovaných filmů. Zmíněna bude role reklamy pro rozvoj oboru (Schicht, Baťa, Piras ad.), a to v kontextu produkce animovaných snímků v USA a v Evropě. Připomenuta bude postava zapomínaného krajana Bertolda Bartosche, autora ikonického díla animovaného filmu Myšlenka (L´Idée).


12. 12. 2017
Pásmo studentských filmů
(celkem 68 min, HD)

  • Ropáci (Jan Svěrák, Československo, 1988, 20 min)
  • Vynález krásy (Marek Najbrt, Česká republika, 1994, 21 min)
  • Šance tisíciletí (Bořivoj Hořínek, Česká republika, 2001, 13 min)
  • Dokumentálové (Martin Dušek, Česká republika, 2005, 14 min)

19. 12. 2017
O studentském filmu
přednáší Johana Švarcová

Pro studentské filmy je často charakteristická přítomnost zesměšňujícího napodobování (perzifláže). Johana Švarcová, kurátorka Národního filmového archivu, se v přednášce zaměří právě na takové studentské filmy, ve kterých se setkáváme s prvky perzifláže. A to buď v rámci samotného stylu filmu, nebo žánru, nebo konkrétní situace či školy.


13. 2. 2018
Filmové týdeníky
Projekce představí filmové týdeníky a jejich předchůdce od posledních let Rakouska-Uherska do roku 1945.

  • ZF 1025 (6min)
  • Pražský kinematografický journal květen 1914 (7 min)
  • Elekta-journal č. 19. (V. ročník) (9 min) Baťův žurnál číslo 8. (ZF 0793, 9min)
  • Český zvukový týdeník aktualita 1941 č. 17 (11 min)
  • Československý zvukový týdeník. Loučení s T.G.M. 1937 (13 min)
  • Zvukový filmový žurnál průmyslu a obchodu v Čechách a na Moravě č. 1 – 1938 (7 min)
  • Československý filmový zpravodaj ročník 1. číslo 3. (9 min)

20. 2. 2018
Z dějin filmového týdeníku
přednáší Jiří Novotný

Týdeník býval součástí každého filmového představení, před projekcí seznamoval diváky s nejdůležitějšími událostmi světa, státu nebo regionu. S jeho výrobou se začalo krátce po vzniku samostatného Československa. Ačkoli jsou jejich tvůrci vesměs zahaleni rouškou anonymity, staly se týdeníky významným pramenem k dějinám 20. století. Přednáška obsáhne dobu od předchůdců klasických týdeníků až do roku 1945.


27. 2. 2018
Krátké filmy z 50. let
Projekce představí průniky československého dokumentárního a fikčního filmu v 50. letech.

  • Zrcadlo (Drahoslav Holub, Československo, 1948, 8 min)
  • Úderník Svoboda (František Lukáš, Československo, 1950, 24 min)
  • Pomůžeme při nehodě (Vojtěch Količ, Československo, 1954, 14 min)
  • Jen čtvrt hodinky? (Oldřich Mirad, Československo, 1956, 15 min)
  • O lidech před pultem a za ním I. (Petr Schulhoff, Československo, 1957, 8 min)

6. 3. 2018
Dokument a fikce ve filmu 50. let
přednáší Lucie Česálková

Socialistický realismus si v české kinematografii nejčastěji spojujeme s hranými filmy jako například Zítra se bude tančit všude. Tato metoda se svým důrazem na zobrazení “socialistické reality” však zcela zásadním způsobem ovlivnila též domácí dokumentaristiku. Přednáška se zaměří na českou dokumentární produkci 50. let s důrazem na to, jak se v ní prolínaly fikční a dokumentaristické postupy.


13. 3. 2018
Poválečné kreslené filmy
Projekce představí zásadní československé kreslené filmy z období po druhé světové válce.

  • Dárek (Jiří Trnka, Jiří Krejčík, Československo, 1946, 16 min)
  • Atom na rozcestí (Čeněk Duba, Československo, 1947, 10 min)
  • O milionáři, který ukradl slunce (Zdeněk Miler, Československo, 1948, 10 min)
  • O místo na slunci (František Vystrčil, Československo, 1959, 5 min)
  • Špatně namalovaná slepice (Jiří Brdečka, Československo, 1963, 13 min)
  • Tucet mých tatínků (Eduard Hofman, Československo, 1959, 13 min)

20. 3. 2018
Poválečné tendence kresleného filmu
přednáší Pavel Horáček

Poválečné období představuje klíčovou éru pro českou animaci, která zaznamenala fenomenální úspěchy v celosvětovém měřítku. Přednáška se zaměří zejména na kreslený film, na jeho česká specifika a na výtvarníky, kteří definovali jeho novátorskou tvář.


27. 3. 2018
13. revír
(Martin Frič, Československo, 1946, 99 min)

Výrobu snímku, který je díky svému stylu blízký estetice filmů noir, poznamenalo politicky motivované přeobsazení některých rolí i výměna na pozici režiséra po skončení druhé světové války.


3. 4. 2018
Očistné procesy po 2. světové válce
přednáší Zuzana Černá

Po druhé světové válce vznikla celospolečenská potřeba vypořádat se s válečnými kolaboranty. Očistné procesy probíhaly téměř v každém podniku či odvětví, a nevyhnuly se tak ani kinematografii. Posuzovány nebyly jen exponované osobnosti filmu, ale také běžní pracovníci ateliérů či kinaři. Přednáška se zaměří na průběh procesů a především na to, jaký měly vliv na podobu poválečné tuzemské kinematografie.


10. 4. 2018
Multimediální experiment a český film
přednáší Kateřina Svatoňová

Přednáška představí multimediální instalace pro mezinárodní výstavy EXPO 58 a 67, Laternu magiku, kombinaci divadelní inscenace, baletu a filmových projekcí, a pokusy s filmovým materiálem v průběhu 60. let (jak se jim věnoval například kameraman Jaroslav Kučera ve filmech natáčených s Věrou Chytilovou). Cílem je ukázat zrod experimentu a mediální různorodosti v kinematografii 50. let, která byla do značné míry formalizovaná a normalizovaná. Pozornost bude věnována rozvíjení avantgardního odkazu a také ambivalentním polohám experimentu v socialistickém státě.


17. 4. 2018
1984: Rok Orwella
(Jiří Sozanský, Československo, 1984, 8 min)

Démanty noci
(Jan Němec, Československo, 1964, 64 min)

Spojení krátkého experimentu výtvarníka Jiřího Sozanského a celovečerní ikony československé nové vlny režiséra Jana Němce přiblíží (nejen) specifické přístupy kameramana Jaroslava Kučery, jehož osobnost obě díla propojuje.