Kapitoly z dějin (filmu)

Exkurzy do dějin české kinematografie, které slovem a projekcí představují stěžejní i zdánlivě okrajová témata a prezentují je s důrazem na historické, kulturní či politické souvislosti.

Kapitoly probíhají od října 2018 do května 2019 v pondělí od 18:00 v kině Ponrepo.

Na přednášky je možné zakoupit vstupenky dle standardního ceníku kina Ponrepo. (Studenti Univerzity Karlovy a Umprum si mohou Kapitoly zapsat jako volitelný předmět. Na pokladně kina Ponrepo si po nahlášení svého jména vyzvednou akreditaci zdarma.)

Program proběhlých přednášek naleznete ZDE.

 

4. 3. 2019
České filmové adaptace
přednáší Julie Wittlichová

Narativní film má blízko k literatuře nejen proto, že jazyk bývá jeho podstatnou složkou, ale i proto, že hojně čerpá náměty z literárních děl. Film a literatura spolu komunikují i na poli průmyslovém či politickém – jak tomu bylo také v centrálně řízeném komunistickém Československu, kde kultura podléhala státnímu dohledu. Přednáška představí obecné problémy filmových adaptací literárních předloh a přiblíží také proměny vztahů českého filmu a literatury.


18. 3. 2019
Cenzurovaná šedesátá
přednáší Lukáš Skupa

Jak fungovala cenzura v české kinematografii v šedesátých letech? Jak cenzurní jednání a jeho výsledek ovlivňovali nejen představitelé cenzurního aparátu, ale i zástupci kinematografie nebo samotní filmaři? Odpovědi na tyto a další otázky zazní v přednášce, která nahlédne do méně známého zákulisí filmových „zlatých šedesátých“. Zvláštní pozornost bude věnována realizovaným i nerealizovaným projektům Věry Chytilové, na kterých lze ilustrovat vývoj cenzurních aktivit v průběhu celého desetiletí.


1. 4. 2019
Divoká devadesátá
přednáší Tereza Czesany Dvořáková

Co se stalo s českým filmem před třiceti lety? Po téměř půlstoletí se zhroutil státní filmový monopol a výroba filmů se vrátila do rukou většinou špatně kapitálově zajištěných soukromých společností. Filmaři hledali (a ne vždy nacházeli) nové tvůrčí cesty, jimiž se mohli a zároveň chtěli ubírat. Vedle existenčních problémů jsou ale devadesátá léta zároveň obdobím nejednoho autorského experimentu, který stojí za to připomenout.


15. 4. 2019
Přítel či nepřítel?: Obrazy hudebníků za normalizace
přednáší Petr A. Bílek

Normalizační filmová a seriálová produkce výrazně ideologicky vyhrotila zobrazení hudebníků a hudby, jež se stala častější součástí světa příběhu. Má buď podobu jednoznačně pozitivní (dechovka v seriálu Dispečer), jemně obskurní, ale neškodnou (pop music ve filmu Hvězda padá vzhůru), a nebo jednoznačně negativní (rock v epizodě Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana). Právě obrazy rockerů a rocku jako nepřátel státu budou jádrem přednášky, byť dojde i na kazetový magnetofon MUDr. Jandery ze seriálu Sanitka.


6. 5. 2019
Laterna magika: Umění jako stroj
přednáší Lucie Česálková a Marta Mentzlová Kucharová

Laterna magika je experimentální multimediální projekt, který oslovuje diváky již 60 let. Vizionářský koncept vytvořili Josef Svoboda a bratři Radokovi pro bruselské EXPO 58, kde se unikátní propojení divadla, filmu a nových technologií stalo hlavní atrakcí československého pavilonu. Přednáška nastíní, jak se Laterna magika vyvíjela od zábavního spektáklu směrem ke komplexnímu dramatickému vyprávění, jaké technologie využívala a jaký byl její vztah k politickému dění v komunistickém Československu.


20. 5. 2019
Teplá česká kinematografie
přednáší Marie Barešová

Otevřeně homosexuální filmové postavy či chování v mainstreamové kinematografii zřídka překračují pejorativní nebo stereotypní znázornění. Existují ovšem i filmy vnímané určitým segmentem publika „jinak“ – na základě přítomnosti postavy s nejednoznačnou sexualitou nebo angažmá homosexuálního tvůrce a/nebo herce. Poslední kategorii reprezentují v české kinematografii filmy Václava Kršky v hlavní roli s Eduardem Cupákem (zejména Stříbrný vítr). Queer interpretaci nabízejí ale i Sedmikrásky nebo Údolí včel.