19/07

O Uchu nebylo dlouho slyšet. Nyní uvede Benátský festival jeho digitálně restaurovanou verzi

Mezinárodní filmový festival v Benátkách, který se koná od 31. srpna do 10. září 2022, zařadí do programu svého 79. ročníku digitálně restaurovanou verzi psychologického thrilleru Ucho. V Československu ho ideologická cenzura zakázala promítat hned po jeho vzniku v roce 1969, a tak si musel na svou premiéru počkat dalších dvacet let, do ledna 1990. Festival snímek uvede v obnovené světové premiéře v sekci Venice Classics, poté Ucho poputuje do kin po celé České republice. Restaurování filmu, v němž herecky excelují Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, probíhalo pod vedením Národního filmového archivu.

 

„Výběr Ucha do sekce Venice Classics považuji za velký úspěch. Každé zařazení filmu do programu takto prestižního festivalu, bez ohledu na to, zda jde o film nový či starší, pomáhá k upevnění dobrého jména naší kinematografie ve světě,” říká generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. „Film chceme divákům zprostředkovat v té podobě, jak ho mohli vidět – ale kvůli cenzuře neviděli – diváci už v roce 1969.  Věřím, že se nám to díky odborným kapacitám archivářů a restaurátorů, kteří na digitalizaci pracovali, povede,” dodává.

 

Psychologické drama Ucho je jedním z nejpůsobivějších filmů, které vzešly ze spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Oficiálně to byl jejich poslední společný projekt, i když Kachyňa pak režíroval další Procházkovy scénáře po jeho smrti.

„Scénář jsme psali s Janem Procházkou narychlo a narychlo jsme i točili. Tušili jsme, že nemáme mnoho času. Jan využil znalosti prostředí a postav v aparátu komunistické strany. Měl s nimi osobní zkušenosti a prostřednictvím svého uměleckého vidění a dramatického talentu se dobral silného příběhu,” odhalil pozadí vzniku tohoto snímku režisér Karel Kachyňa.

Film vznikl díky uvolněným podmínkám na sklonku šedesátých let. Přestože dějově odkazuje k politickým procesům s představiteli stranické elity padesátých let, působí díky nejasným, jakoby rozmlženým reáliím nadčasově. Možná právě proto byl film hned po dokončení úředně zakázán.  Zatímco Jan Procházka, který předčasně zemřel v roce 1971, měl být navždy zapomenut, Karel Kachyňa pokračoval za cenu kompromisů v režijní práci. Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, kteří v hlavních rolích podali fascinující herecké výkony, se už další podobné příležitosti nedočkali. 

Festival v Benátkách dává v sekci Venice Classics prostor československým digitálně restaurovaným filmům už deset let.  Uvedl filmy Zablácené město a Pytel blech (oba v roce 2012), Černý Petr (2017), Extase (2019) a Siréna (2022). 

Zdrojem pro digitalizaci Ucha byly originální negativ obrazu a pro zvuk původní magnetické míchací pásy. Tyto materiály jsou uloženy v Národním filmovém archivu. Digitální restaurování proběhlo v roce 2022 z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery. Realizoval ho Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare. U příležitosti premiéry filmu v roce 1990 byl z Ucha z rozhodnutí režiséra vystřižen úvodní titulek, který děj filmu situoval do roku 1952. K této premiérové verzi snímku směřovalo i digitální restaurování.