08/04

Na čem a jak pracujeme?

Národní filmový archiv, stejně jako všechny soukromé i státní firmy a organizace, musel přizpůsobit pracovní procesy současné situaci a již třetí týden je zavřené kino, badatelna i knihovna, většina zaměstnanců pracuje z domova a jednu ze svých stěžejních činností – zpřístupňování – soustředí do online prostředí. I přes veškerá omezení všichni stále pracují na tom nejdůležitějším – komplexní péči o české filmové dědictví. 


Veškerá rozhodnutí o opatřeních související s pandemií projednává a přijímá krizový štáb, který je poradním orgánem generálního ředitele. Krizový štáb NFA, který je sestaven především z vedoucích pracovnic a pracovníků, zasedl již v úterý 10. března dopoledne, kde rozhodl o okamžitém uzavření kina, knihovny a badatelny a o režimu home office pro všechny zaměstnance. Od té doby pravidelně projednává veškeré nové informace a zohledňuje je v chodu instituce.
Krizový štáb zavádí opatření týkající se režimu práce jednotlivých oddělení a sekcí s ohledem na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Pro všechny vedoucí je to základní rámec, v němž se pohybují při úpravách plánů odborných činností. Toto rozdělení kompetencí nám umožňuje na potřebné změny reagovat dynamicky, aniž bychom museli činnost celé instituce příliš brzdit. Samozřejmě ještě trochu zápolíme s přechodem na práci z domova, ale byli jsme na to vlastně velmi dobře technicky připraveni – elektronická komunikace, VPN a různé další nástroje se snažíme používat již několik let. Nemluvě o opravdu velkém rozsahu zdigitalizovaných materiálů, s nimiž můžeme všichni pracovat online,“ komentuje současnou situaci generální ředitel Michal Bregant, který do své kanceláře na Žižkově dojíždí dvakrát týdně, a to jen na krátkou dobu, aby podepsal smlouvy, protože práce archivu se nezastavila. 

Jak je možné starat se o filmové materiály při režimu práce z domova vysvětluje ředitelka sekce audiovizuálních sbírek Zuzana Bauerová, která nastoupila do funkce teprve na konci února: „Filmové materiály jsou fyzické objekty, a proto, pokud je nezbytně potřebujeme pro další práci, naše kolegyně přijdou – při respektování přísných zdravotních a bezpečnostních opatření – do střižny. Nicméně velkou část sbírky máme díky několikaletému úsilí zdigitalizovanou, takže k ní máme přístup ve dne v noci. Taky máme efektivně nastavené mechanismy spolupráce mezi odděleními a našimi pracovníky. Filmografové, katalogizátoři, restaurátoři i kurátoři tak mohou, samozřejmě ve ztížených podmínkách, ale přesto celkem dobře, pokračovat v práci. Veřejnost snad ani tolik nepocítí, že zažíváme zcela novou situaci a jako všichni se učíme přizpůsobovat podmínkám za pochodu.” 

Pandemie se v Národním filmovém archivu nejzřetelněji dotkla kromě knihovny také kina Ponrepo, které se, po okamžitém zrušení projekcí, rozhodlo nepřesouvat do online prostředí celý naplánovaný program, ale spíše jen symbolický výběr. Kinu se totiž nic nevyrovná – zážitek ze sdíleného sledování filmů v kině nelze v online prostředí ničím nahradit, a to nejen emočně, ale především prostorově a technicky. V Ponrepu dlouhodobě usilujeme o co nejadekvátnější a nejkvalitnější prezentaci filmového dědictví i současné audiovize. Ve zpřístupňování a smysluplné kurátorské práci ale pokračujeme i v těchto mimořádných časech, kdy je kino zavřené. Program Ponrepo online, který vysíláme každé pondělí, není v žádném případě náhradou kina. Diváci musí brát v potaz, že tato prezentace děl je ovlivněná jak naší vzájemnou fyzickou distancí a praktickým uspořádáním našich domácností, tak i technickými limity přenosu (snížený datový tok streamu atd.),” říká vedoucí oddělení kurátorů Matěj Strnad o pravidelných pondělních živých přenosech vysílaných na YouTube kanále Národního filmového archivu

V současné době se Národní filmový archiv vedle odborných prací soustředí zejména na posilování online zpřístupňování, na kterém pracuje již několik let. Na YouTube kanále Česká filmová klasika se už přes dva roky objevují hrané i dokumentární československé snímky, od pátku nově přibyla, zejména pro děti a rodiče, tvorba animovaná. Výběr padesáti snímků natočených mezi lety 1944 a 1990 od autorů jako je Hermína Týrlová, Břetislav Pojar, Eduard Hofman nebo Ludvík Kadleček se na kanále premiérově bude po jednom objevovat každý den až do půlky května. 

V nedávné době digitálně restaurované snímky jsou k vidění na platformě Dafilms.cz – Extase Gustava Machatého, která na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách získala ocenění Nejlepší restaurovaný film roku 2019 a Daleká cesta Alfréda Radok, uvedená letos v únoru na Berlinale. K filmům je možné nastudovat dobové materiály a recenze či přečíst aktuální články na portále filmovyprehled.cz v rubrice Kontexty. Na portále je možné také procházet databázi československých a českých filmů a v Revue Filmového přehledu přečíst řadu aktuálních článků a rozhovorů. Další volně dostupné tisíce stran dokumentů s filmovou tematikou najdete také v digitální knihovně Národního filmového archivu.

Vedle snahy o co největší bezpečnost zaměstnanců, apelu na dodržování karantény a sociálního odstupu i mimo zaměstnání, pokračování v odborné práci a zpřístupňování filmového dědictví se Národní filmový archiv snaží zapojit i do celosvětového boje s onemocněním COVID-19. V minulém týdnu se například připojil k projektu distribuovaných výpočtů Folding@home. Digitální laboratoř Národního filmového archivu tak nyní poskytuje veškerou volnou výpočetní kapacitu podpoře výzkumu choroby, stejně jako statisíce uživatelů a stovky institucí po celém světě.