Program

09/2020 (Změnit)
  • 36. týden
  • Út 01/09

    Rašómon

    Režie → Akira Kurosawa
    Původní název → Rašómon
    Japonsko 1950 / CZT / 82 min. / 35 mm
    Hrají → Toširó Mifune, Mačiko Kjóová, Takaši Šimura

    Benátky 1951 – Zlatý lev za nejlepší film.
    Příběh o zločinu a zabití z Japonska 12. století je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Pro prosazení japonského filmu na Západě nejzásadnější snímek s Toširó Mifunem a Mačiko Kjóovou v hlavní rolích. První japonská herečka, jejíž jméno si zapamatovali diváci na celém světě, zemřela letos 12. května v Tokiu. Svou stopu zanechala v dílech všech velkých mistrů japonského filmu zlaté éry: Kendžiho Mizogučiho (mj. Povídky o bledé luně po dešti), Jasudžira Ozua (Ukigusa), Teinosukeho Kinugasy (Brána pekel) nebo Hirošiho Tešigahary (Tvář toho druhého).

    „Sladit herecký projev se scénářem tak, aby vše působilo komplexním dojmem, je pro mne něco přirozeného. Najdu určitou rovnováhu, aťsi třeba nedokonalou. S dokonalou rovnováhou jsem se v kinematografii setkal jedině v Rašómonovi. Jenže abych vám vysvětlil proč, potřeboval bych k tomu celý jeden večer, projekci toho filmu a láhev vína...“
    Werner Herzog

  • St 02/09

    Postava k podpírání

    Režie → Pavel Juráček - Jan Schmidt
    ČSR 1963 / 37 min. / 35mm
    Hrají → Karel Vašíček, Ivan Růžička, Pavel Bártl

    Snímek, který navzdory své pouze středometrážní délce patří už čtyřicet let k těm českým filmům, které měly a mají výborné renomé na různých zahraničních přehlídkách a retrospektivách, je "kafkovským zobrazením absurdních situací, souvisejících s obdobím ,kultuʻ, jehož absurdnost jsme si nedokázali ani uvědomovat". Na vysvětlenou k titulu: postava k podpírání je kamenná bytost, na jejíchž bedrech spočívá velká tíha. Zde konkrétně tíha údělu, nedovolujícímu panu K. vrátit ve vší korektnosti vypůjčenou kočku domácí. Zmíněné historické období sice dávno skončilo, ale hledání pokračuje dodnes...


    Případ pro začínajícího kata

    Režie → Pavel Juráček
    ČSR 1969 / English friendly / 102 min. / DCP
    Hrají → Lubomír Kostelka, Pavel Landovský, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Jiřina Jirásková, Miroslav Macháček, Věra Ferbasová, Nataša Gollová, Radovan Lukavský, Josef Abrhám
    Cyklus → Pavel Juráček

    The Screening is English friendly (for English scroll down please).

    „Tím, že snové, surreálné, fantaskní motivy začleňuje do civilní všednosti, dosahuje Juráček znepokojivého znejistění a zároveň intimní blízkosti. (...) Vyprávění je členěno na dvanáct kapitol jako růženec epizod blízký pikareskním románům, jímž prochází hrdina zdánlivě bez proměny. ,Diskauzální soustavaʻ (Jan Kučera) složená z příčinně nesvázaných, do jisté míry autonomních bloků, otvírá divákovi rozlehlý intelektuální i emocionální prostor k asociacím, domýšlení a osobně intimním interpretacím. Případ pro začínajícího kata je vrcholem tvorby Pavla Juráčka (1935–1989) a jedním z vrcholů české nové vlny a české kinematografie vůbec. Představuje syntézu autorových vícerých talentů, sklonů a snah a také syntézu evropské kulturní paměti. Jan Kučera nalézá spojitost se strukturou středověkého lidového divadla, nacházíme zde též ohlasy barokní, prvky pikareskního i humanistického a osvícenského románu, silnou notu romantickou, ozvěny pohádek, surrealismu i blízkost absurdního divadla. V kontextu české kinematografie jde o syntézu jejího smyslově lyrického proudu s ironií směru intelektuálně racionálního." Jaromír Blažejovský

    The Lemuel Gulliver of Dlouhá Street takes an unexpected journey to the flying island of Laputa, in the realm of Balnibarbi, and back again. The parable about a totalitarian system, where bizarre laws are in force and unwritten rules are adhered to, mixes with a fantastical spectacle in which “dreams touch the world and the world touches dreams”. In twelve chapters, the Kafkaesque motion picture, Case for the New Hangman, tells the timeless tale of a foreigner who brings hope and excitement to the stagnant waters of Balnibarbi whereupon, instead of being received as a guest, he is treated with suspicion.

    This is one of those rare films that one returns to again and again throughout a lifetime for inspiring messages and words of caution. Although it is a variation on the third book of Gulliver’s Travels, by Jonathan Swift, it bears closest resemblance to the world of Franz Kafka. […] And just as Kafka’s The Trial can be understood as a parable on guilt, fate and death, Case for a Rookie Hangman can be perceived as the journey of a thirty-five year old man (crisis age) into his innermost self. Or else as an enormous meditation on time; the hands of the clock, turning backwards (“it’s not enough to hear them tick?”), can refer to the obscurant Balnibarbi civilization on the one hand and a return to childhood, driven by fear of aging and death, on the other.

    Jaromír Blažejovský

  • So 05/09

    Marketa Lazarová

    Režie → František Vláčil
    ČSR 1965–1967 / 155 min. / 35mm
    Hrají → Magda Vášáryová, Josef Kemr, František Velecký, Vlastimil Harapes, Vladimír Menšík, Jaroslav Moučka, Ivan Palúch, Michal Kožuch, Pavla Polášková, Naďa Hejná, Karla Chadimová, Pavel Landovský, Václav Sloup, Zdeněk Řehoř, Zdeněk Kryzánek

    „Marketu jsem v sobě nosil od mládí, pak mi jednou kdosi řekl, že to snad vůbec není k natočení, a to byl teprve impuls.
    Marketa je první objekt jakéhosi skutečně dlouhodobého plánu. Druhý je Valdštejn. Po Valdštejnovi by do té zamýšlené trilogie patřil film současný. Nechci říct o Srpnu 68, nemám ještě úplnou představu o roce 1968. Spíš by mi šlo o proudy, které k tomu všemu vedly. V současné situaci vám o tom, co bude dál, mnoho neřeknu. Ale kdo vám poví víc ve chvíli, kdy znovu existuje právo absolutního veta?“
    František Vláčil (jaro 1969)


    Projekci uvede Terezie Hlaváčková. Terezie Hlaváčková je vystudovaná kulturní historička a pedagožka. Jejím studijním zaměřením jsou moderní dějiny, přesněji druhá polovina 20. století. Ve svých pracích se zaměřuje na československé filmy, zvláště na filmy historické. V současné době studuje postgraduální studium na KTF UK a pracuje v Oddělení filmových sbírek Národního filmového archivu.

  • Ne 06/09

    Oběť

    Režie → Andrej Tarkovskij
    Původní název → Offret
    Švédsko - Francie - Japonsko 1980 / CZT / 138 min.
    Hrají → Allan Edwall, Erland Josephson, Susan Fleetwoodová

    + krátký film Leonardo da Vinci / Le Tragique recherche de la perfection: Leonardo da Vinci / r. Enrico Fulchignoni / Francie 1952 / CZV / 24 min.
    Na počátku byl obraz malíře italské renesance, pak první obrazy filmu, až k poslední větě: „Na počátku bylo slovo. Proč, tati?“ Ke kterému otci se obrací synova otázka? Čím budí strach Leonardo da Vinci, narozený ve stejném znamení (o jedenáct dnů později) jako filmař, který prohlásil: „Celá kinematografie se skrývá v jednom jediném záběru do té míry, že jakmile spatříme jeden jediný záběr, můžeme, podle mého, s jistotou prohlásit, jak dalece talentovaný člověk ho natočil.“ Poslední film Andreje Tarkovského.

  • 37. týden
  • Po 07/09

    Krajkářka

    Režie → Claude Goretta
    Původní název → La dentellière
    Francie – Švýcarsko – SRN 1977 / CZT / 99 min. / 35mm
    Hrají → Isabelle Huppertová, Yves Beneyton, Florence Giorgetti

    + krátký film
    Svatopluk Studený / Jan Preisler – Černé jezero / ČSR 1975 / 27 min. / 35mm

    Vermeerovsky tlumený portrét osmnáctileté Béatrice, jejíž uzavřená a příliš citlivá povaha nedokáže zabránit rozpadajícímu se milostnému vztahu. Isabelle Huppertová si svým výkonem v adaptaci románu Pascala Lainého, oceněného v roce 1974 Goncourtovou cenou, zajistila mezinárodní renomé. Půlhodinový předfilm je věnován českému malíři Janu Preislerovi.

  • Út 08/09

    Zvětšenina

    Režie → Michelangelo Antonioni
    Původní název → Blow-Up
    Velká Británie 1967 / CZT / English Friendly / 105 min. / 35mm
    Hrají → David Hemmings, Vanessa Redgraveová, Sarah Milesová
    Cyklus → Antonioni

    Příběh fotografa, který objeví vraždu, aby ji zase ztratil a našel „nové vidění“ – vskutku modelový antonioniovský film. Režisérův divácky nejúspěšnější snímek (Zlatá palma v Cannes) – a také nejčastěji napodobovaný, především americkými tvůrci, jako jsou Francis Ford Coppola (Rozhovor, 1974) nebo Brian De Palma (Hadí oči, 1998). Už v názvu Blow Out odkazuje na Zvětšeninu (v originálu: Blow-Up) De Palmův film z roku 1981.

  • St 09/09

    Black Moon

    Režie → Louis Malle
    Původní název → Black Moon
    Francie 1975 / anglické originální znění / CZT / english friendly / 100 min. / DCP
    Hrají → Cathryn Harrisonová, Therese Giehseová, Alexandra Stewartová, Joe Dallesandro

    úvodní slovo: Viktor Palák

    Noční můra, anebo snová krajina, ve které je radost přebývat, přestože za nedalekou hranicí zuří konflikt? Jen málo režisérů prokázalo v obsáhlé filmografii takovou variabilitu jako Louis Malle. Jeho Black Moon je na jednu stranu film až barokně opulentní, zároveň ale hodně strohý. Má blíže podobenství než psychologickému dramatu, i tak ale dokáže brnkat na nervy, když jeho hrdinové působí nejistě v tom, co činí. A to navzdory tomu, že si nezřídka počínají s nekompromisní razancí.
    Mystické společenství ztvárňují brechtovská herečka Therese Giehseová či Warholova superstar Joe Dallesandro, sošný neherec, kterému ornamentálnost filmu, kterým se krom jiného prohání nazí pasáčci vepřů, sedí. Kameramanem byl Sven Nykvist, jinak spolupracovník Bergmana či Tarkovského. Black Moon je plný znepokojivých výjevů, ale na noční můru je až příliš přitažlivý.

  • Čt 10/09

    Ztracený případ

    Režie → Roman Štětina
    Původní název → Ztracený případ
    ČR 2014 / 90 min.

    Druhá premiéra filmu za účasti autora. Vstup zdarma.
    Legendární detektiv na stopě zločinu. Filmová studie detektivního žánru zkoumá hranice mezi filmovou postavou a skutečným hercem, který ji ztvárňuje. Součástí projektu je spolupráce s významným grafikem a tvůrcem filmových plakátů Zdeňkem Zieglerem, který navrhl plakát i pro tento snímek.

  • Pá 11/09

    Skřivánci na niti

    Režie → Jiří Menzel
    ČSR 1969 / English friendly / 89 min. / DCP
    Hrají → Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská

    digitálně restaurovaný film

    Skřivánci na niti, další z Menzelových filmů na motivy povídek Bohumila Hrabala, se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor, mladičký adventista Pavel a jeho láska – vězenkyně Jitka, holič Kudla – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem, který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný.

  • Ne 13/09

    Osobní život díry

    Režie → Ondřej Vavrečka
    ČR 2020 / english friendly / 62 min. / DCP

    Výtvarný film Osobní život díry Ondřeje Vavrečky formálně vychází z dokumentárního filmu, který však radikálně překračuje směrem k otevřené, hravé, experimentující formě. Osobní život díry pojednává o děravosti našeho světa. Film ve své první části díry otevírá a my zjistíme, že svět je ve skutečnosti spíš děravý než plný, což ukazuje struktura hmoty. Svět potřebuje ty prázdné prostory, aby se mohl kam hýbat. Krátké momenty extáze jsou střídány čekáním ptáků marabu, hardcore filosofie je proplétána s banalitou každodennosti, zvuk se prohání s obrazem. Film byl natočen na prošlý a čerstvý 16mm film.

    Konceptuální experimentální film filmařky, kurátorky a současné děkanky FAMU Andrey Slovákové Pět set plošin je volně inspirován zásadním dílem francouzských filosofů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho Tisíc plošin a soustředí se na audiovizuální artikulaci pojmu jakožto základů přemýšlení skrze médium filmu. Formálními prostředky promyšleně aktualizuje některé koncepty knihy, například deteritorializaci skrze „neuzemněnost“ záběrů, či vnořování skrze obrazový postup tzv. vertiga (kombinace jízdy a zoomu v protichůdných směrech). Ryze audiovizuální zážitek ohmatává hranice karteziánské výchovy naší mysli a dává divákovi příležitost objevit v ní děravá místa a jinou strukturaci vnímání.

    Režisérka Andrea Slováková je dokumentaristka, filmová teoretička a kurátorka. Působila v letech 2003–2011 ve vedení MFDF Ji.hlava, v současnosti pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. Byla ředitelkou Nakladatelství AMU, působila jako šéfredaktorka sborníku textů o dokumentu DO a založila nakladatelství Nová Beseda, je členkou redakční rady periodika o dokumentárním filmu Dok.revue, filmového časopisu Iluminace a expertkou Státního fondu kinematografie. Publikuje texty o filmu ve filmových a kulturních časopisech (Cinepur, Kino Ikon, A2). Natočila portrét českého matematika Petra Vopěnky (2006), studentský film o mracích Oblaka (2007), či experimentální metrický film Rekonstrukce průmyslu (2016). V současnosti je první děkankou FAMU.

  • 38. týden
  • Po 14/09

    Punishment Park

    Režie → Peter Watkins
    Původní název → Punishment Park
    USA 1971 / anglické originální znění / CZT / english friendly / 88 min. / DCP
    Hrají → Patrick Boland, Kent Foreman, Carman Argenziano

    úvodní slovo: David Havas a Jolana Danková

    V provokativním snímku Petera Watkinse na oko každý ostentativně naslouchá druhému, ale pouze za tím účelem, aby jej v zápětí podrobil exemplárnímu soudu bez stopy empatie. Žánr: fiktivní dokument – dystopická noční můra.
    Watkins původně do Spojených států přijíždí s poměrně ne-watkinsovským tvůrčím záměrem. Jeho prvním americkým projektem v kariéře měla být vzdělávací trilogie věnovaná občanské válce, boji Spojených států za nezávislost a koloniálním střetům s původním domorodým obyvatelstvem. Realizace Watkinsova projektu ztroskotá ve chvíli, kdy kontroverzní starosta Chicaga Richard J. Daley svolá do svého města dvanáct tisíc policistů, sedm a půl tisíce vojáků a šest tisíc gardistů, aby „účinně zabránili“ protiválečným protestům během sjezdu demokratické strany. Tedy ozbrojenou sílu početně větší než vojsko George Washingtona. „Nejsou zde proto, aby vyvolali nepokoje, ale aby nepokoje upevnili“, toto freudovské přeřeknutí Watkinse utvrdilo v přesvědčení, že by měl ve Spojených státech zůstat a natočit trochu jiný typ dokumentárního projektu, než původně zamýšlel.

  • Út 15/09

    Elvis Presley

    Režie → Elvis
    Původní název → John Carpenther
    USA 1978 / originální anglické znění / CZT / EF / 114 min. / 35 mm
    Hrají → Kurt Russell, Shelley Wintersová, Bing Russel

    úvodní slovo: Lukáš Grygar

    Snímek vznikl na objednávku americké televizní společnosti ABC, která ho s velkým úspěchem poprvé vysílala 11. února 1979 – tedy rok a půl po Elvisově nečekaném úmrtí… Krátký odstup mezi smrtí milovaného performera a uvedením filmu nám může pomoci pochopit Carpenterovo sentimentální a mýtotvorné zpracování limitované konvenčně strukturovaným Lawrencovým scénářem. Do titulní role obsadil Carpenter začínajícího Kurta Russella, pro kterého znamenala role Elvise začátek dlouhé a mimořádně úspěšné spolupráce (Věc, Útěk z New Yorku, Velké trable v Malé Číně a další). V podání Ronnieho McDowella pak zazní následující Elvisovy hity: Mystery Train, The Wonder of You, Thaťs Alright Mama, Blue Moon of Kentucky, My Happiness, Old Shep, Heart-break Hotel, Rip It Up, Love Me Tender, Are You Lonesome Tonight, Crying in the Chapel, Until Iťs Time for You to Go, Pledging My Love, Separate Ways, Suspícious Minds, Burning Love, Blue Suede Shoes.

  • St 16/09

    Cesta pustým lesem

    Režie → Ivan Vojnár
    ČR 1997 / 87 min. / 35mm
    Hrají → Václav Koubek, Pavel Landovský, Jana Dolanská, Eliška Sirová

    „Znepokojilo mne, jak mimořádné nepochopení projevili čeští kritici pro odlišnost filmového vyjádření, které neodpovídá jejich apriorní představě o tom, jak má film vypadat.“
    Jaromil Jireš (1997)

    „V létě roku 1913 jsem opustil Vídeň,“ prozrazuje o sobě na začátku filmu Cesta pustým lesem dentista Holubek (Václav Koubek), jehož další kroky vedou na Šumavu, kde v zapadlé vesnici prožije jeden rok. Svět rázovitých lidí, jehož se stane součástí, jej sice nepřivede k nějakému zásadnímu životnímu poznání, má ale cenu zkušenosti, která až časem může nalézt své zhodnocení.
    Film získal mj. hlavní cenu Mata d’or na festivalu v nizozemském Leeuwardenu a Cenu za nejlepší kameru v Barceloně.

  • Pá 18/09

    Sedmikrásky

    Režie → Věra Chytilová
    ČSR 1966 / English friendly / 75 min. / DCP
    Hrají → Jitka Cerhová, Ivana Karbanová

    digitálně restaurovaný film

    Jedním z vrcholů filmografie Věry Chytilové je groteskní moralita Sedmikrásky (1966). Surrealisticky laděné vyprávění o dvojici mladých žen, jež se rozhodnou být stejně zkažené jako okolní svět, nevyvstává z konkrétních sociopolitických reálií. Kousavá výpověď o konformismu, maloměšťácké úzkoprsosti a limitech bezstarostnosti má díky tomu nadčasové kvality. Rebelie je pro dvojici Marií, ztvárněných neherečkami Jitkou Cerhovou a Ivanou Karbanovou, jediným prostředkem sebeprosazení v mužském světě. Svým rozvratným počínáním ale zároveň netvoří žádné skutečné hodnoty, pouze žijí povrchní životy, navazují pomíjivé vztahy a schovávají se za pózy. Sedmikrásky představovaly počátek spolupráce Chytilové s Ester Krumbachovou, která se podílela na excentrických kostýmech i scénáři. Kolážovitá obrazová složka pak poskytla velký prostor k experimentování kameramanovi Jaroslavu Kučerovi. Hravé podobenství svou provokativní sílu prokázalo v květnu 1967, když se stalo předmětem interpelace pohoršeného poslance Jaroslava Pružince.

  • So 19/09

    Moderato cantabile

    Režie → Peter Brook
    Původní název → Moderato cantabile
    Francie – Itálie 1960 / CZT / 90 min. / 35mm
    Hrají → Jeanne Moreau, Jean-Paul Belmondo, Didier Haudepin, Valeric Dobuzinsky
    Cyklus → JM, la femme

    Příběh lásky manželky průmyslníka k obyčejnému dělníkovi neinscenuje Angličan Peter Brook jako milostný románek, ale jako modernisticky strohé drama, sychravý podzimní film v černé a bílé. Dialogy Marguerity Durasové, autorky čerstvě proslavené scénářem k Resnaisově Hirošimě, mé lásce, interpretují nezvykle tlumený Jean-Paul Belmondo a Jeanne Moreau, jíž další z jejích zádumčivých hrdinek vynesla hereckou cenu na festivalu v Cannes. Jeden z nejzajímavějších filmů Petera Brooka, ve své době nezakoupený do české kinodistribuce.

  • Ne 20/09

    France

    Režie → Bruno Dumont
    Původní název → France
    Francie 2021 / CZT / 133 min. / DCP
    Hrají → Léa Seydouxová, Blanche Gardinová, Benjamin Biolay

    Film France zobrazuje život hvězdné televizní reportérky, polapené ve spirále událostí, které zapříčiní její pád. Film osciluje mezi dramatem a komedií a snaží se vytvořit paralelu mezi osobní a veřejnou krizí mladé ženy a obrazem současné Francie. Obecnější satirický rozměr snímku se pak ponejvíce dotýká tématu zpracování informací televizními kanály.

  • 39. týden
  • Út 22/09

    Noc

    Režie → Michelangelo Antonioni
    Původní název → La notte
    Itálie – Francie 1960 / CZT / 114 min. / 35mm
    Hrají → Jeanne Moreau, Marcello Mastroianni, Bernhard Wicki, Monica Vittiová
    Cyklus → JM, la femme

    Příběhem vyhnanství je rovněž Noc, žena – postava Jeanne Moreau – tu jenom muže nevyžene, ale jako do společného exilu ho vyláká z domu na noční potulku. V závěru filmu, aniž se spolu znovu sblíží, se ostatně octnou v prachu na okraji sadu jako na prahu ráje, z něhož byli společně vyhnáni; obklopeni ranní mlhou – opět jí – jako zhmotněným nepřátelstvím světa, navždy rozpolceni mezi nevinnost původní zahrady a černé večerní obleky, které jim lpí na těle – třebaže se chtějí milovat – jako definitivní smutek a nesmazatelné stigma (pozdní) civilizace.
    Petr Král

  • St 23/09
  • Čt 24/09

    Cannes 2022 / Semaine de la critique | Oficiální výběr krátkometrážních filmů I

    Září přináší v Ponrepu již tradičně možnost seznámit se s kompletní krátkometrážní kolekcí, která byla uvedena na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Cannes jako součást oficiální soutěžní sekce Semaine de la critique (Týden kritiky).


    Oficiální výběr krátkometrážních filmů I
    CZT / celkem 93 min. / HD

    Swan v centru / Swan dans le centre
    režie: Iris Chassaigneová
    Francie 2022 / 25 min.
    V opuštěném nákupním centru nachází mladá žena nečekanou touhu.

    Tady je to hezké / It’s Nice in Here
    režie: Robert-Jonathan Koeyers
    Nizozemsko 2022 / 16 min.
    Animovaný portrét osudového okamžiku, viděný ve vzpomínkách černošské dívky Imani a policejního nováčka Davida.

    Neudělal jsem to proto, abych ji miloval / Nisam je stigao voljeti
    režie: Anna Fernandez De Paco
    Bosna – Španělsko – Velká Británie 2022 / 17 min.
    Markovy básně jsou posledním komunikačním mostem mezi ním Majou.

    Podíváš se na mě? / Dang Wo Wang Xiang Ni De Shi Hou
    režie: Shuli Huang
    Čína 2022 / 20 min.
    Mladý čínský filmař se vrací do svého rodného města, aby našel sám sebe.

    Tavící se bytosti / Las criaturas que se derriten bajo el sol
    režie: Diego Céspedes
    Chile – Francie 2022 / 16 min.
    Transsexuálka Nataly navštíví svého bývalého milence Leona, který žije v mysteriózní komunitě.


    Cannes 2022 / Semaine de la critique | Séances speciales / Zvláštní uvedení

    Září přináší v Ponrepu již tradičně možnost seznámit se s kompletní krátkometrážní kolekcí, která byla uvedena na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Cannes jako součást oficiální soutěžní sekce Semaine de la critique (Týden kritiky).

    Séances speciales / Zvláštní uvedení
    CZT / celkem 57 min. / HD

    Měřítko / Scale
    režie: Joseph Pierce
    Francie – Velká Británie – ČR – Belgie 2022 / 15 min.
    Animovaný film o muži, jenž postupně ztrácí smysl pro měřítko věcí kolem něj.

    AMO / AMO
    režie: Emmanuel Gras
    Francie 2022 / 20 min.
    Ve vesmíru, který vypadá jako nicota, existují jen dvě bytosti.

    Ohavný / Hideous
    režie: Yann Gonzales
    Velká Británie 2022 / 22 min.
    Zpěvák a fantom Oliver Sim v queer-hororovém talk-show.


    Cannes 2022 / Semaine de la critique | Oficiální výběr krátkometrážních filmů II.

    Září přináší v Ponrepu již tradičně možnost seznámit se s kompletní krátkometrážní kolekcí, která byla uvedena na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Cannes jako součást oficiální soutěžní sekce Semaine de la critique (Týden kritiky).

    Oficiální výběr krátkometrážních filmů II
    CZT / celkem 102 min. / HD

    Akordy / Cuerdas
    režie: Estibaliz Urresola Solagurenová
    Španělsko 2022 / 30 min.
    Rita je členkou ženského pěveckého sboru, kterému hrozí zánik.

    Obchodníci s ledem / Ice Merchants
    režie: João Gonzalez
    Portugalsko – Velká Británie – Francie 2022 / 14 min.
    Otec, syn a jejich každodenní práce.

    Vřed / Canker
    režie: Lin Tu
    Čína 2022 / 13 min.
    Hektický život influencerky.

    Na Xerxésově trůnu / Ston throno tou Xerxi
    režie: Evi Kalogiropoulou
    Řecko 2022 / 15 min.
    Dystopický obraz přístavu, kde platí zákaz fyzického kontaktu mezi lidmi.

    Rejnok / Raie Manta
    režie: Anton Bialas
    Francie 2022 / 31 min.
    Tři postavy hledají osvobozující průlomy v současné autoritářské Paříži.

  • Pá 25/09

    Žert

    Režie → Jaromil Jireš
    ČSR 1968 / english friendly / 80 min. / DCP
    Hrají → Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Evald Schorm, Jaroslava Obermaierová

    digitálně restaurovaný film

    V období československé nové vlny vznikly celkem tři celovečerní adaptace díla Milana Kundery. Podle jeho povídek ze sbírky Směšné lásky byly natočeny tragikomedie Nikdo se nebude smát (1965) a Já truchlivý Bůh (1969). V roce 1968 se filmového zpracování dočkal také Kunderův první román Žert, polyfonická úvaha nad bezmocí člověka v kontextu dějin. Film Jaromila Jireše se stejně jako knižní předloha vrací k tématu stalinistických represí. Jejich obětí se počátkem padesátých let stává také hlavní hrdina vyprávění, Ludvík Jahn. Ještě během vysokoškolských studií poslal spolužačce pohlednici s recesistickým textem, kvůli němuž byl vyhozen ze školy i strany. Skončil v Pomocných technických praporech, ve vojenském vězení a v dolech. Když se Ludvík po letech vrací do rodného města, chce se pomstít. Jaromil Jireš našel s kameramanem Janem Čuříkem originální způsob, jak do přítomného vyprávění zapustit vysvětlující retrospektivní pasáže. Náhodně podněty asociativně vyvolávají vzpomínky na dávné dění. Film zavřený na začátku normalizace do pomyslného trezoru se dočkal uvedení na řadě mezinárodních filmových festivalů. Oceněn byl v italském Sorrentu nebo španělském San Sebastianu.

  • So 26/09

    Zapadákov

    Režie → Ted Kotcheff
    Původní název → Wake in Fright
    Austrálie – USA 1970 / CZT / 103 min. / 35mm / vstupné 80 CZK
    Hrají → Donald Pleasence, Gary Bond, Chips Rafferty, Sylvia Kayová
    Cyklus →

    Bez ohledu na geografické umístění, každý zapadákov v sobě skrývá hrozbu znetvoření lidské existence do bezduchosti a beznaděje. Román Kennetha Coka Wake in Fright, jenž se stal předlohou scénáře Evana Jonese, popisuje život na takovémto zapomenutém místě kdesi v Austrálii s nemilosrdnou přímostí. Jeho hrdinou je mladý učitel, jenž se upíná ke snaze dostat se z odlehlé vesnice, kam přišel na umístěnku, blíže civilizaci, nejlépe do města, kde žije jeho přítelkyně, jíž hodlá během prázdnin navštívit. Kotcheffův film bezútěšnost předlohy konkrétními obrazy ještě umocňuje.

  • Ne 27/09

    Nebuď smutný

    Režie → Georgij Danělija
    Původní název → Ně gorjuj! / Ar daidardo
    SSSR 1969 / CZT / 87 min. / 35mm
    Hrají → Sergej Zakariadze, Vachtang Kikabidze, Sofiko Čiaureli, Anastasija Vertinskaja

    K smířlivému prožívání života, ale také k vitalitě a optimistickému pohledu na svět vyzývá adaptace románu Clauda Tilliera Můj strýček Benjamin (1843), kterou na základě scénáře Revaze Gabriadzeho natočil ve studiu Mosfilm – lokálně ovšem v Gruzii – režisér Georgij Danělija. Právě tam, do druhé poloviny 19. století, byl z francouzské provincie 18. století přenesen příběh o mladém lékaři Benjaminu Glontim, který začíná svou kariéru na gruzínském venkově. Slunná země pod Kavkazem doslova sluší Tillierovu textu naplněného humorem i nostalgií, dramatičností i lyrismem, které film doplňuje o vícehlasé zpěvy písní a četná taneční čísla, vycházející z tamního folklóru.
    Doktora Glontiho, nepraktického dobráka, samorostlého snílka a bohéma výtečným způsobem ztvárnil Vachtang Kikabidze. Danělija stál u zrodu jeho herecké hvězdy, kterou Kikabidze - v občanském životě mimo jiné sólista na bicí v populárním džezovém souboru Orera – naplnil zcela osobitým způsobem, o čemž vypovídají i další filmy, které spolu natočili (Naprosto ztracený – 1973, Muž jak se patří – 1977, Fortuna – 2000).

    Film uvede Tomáš Hála. Tomáš Hála pracuje v odd. filmografie a katalogizace NFA. Zaměřuje se na kinematografie bývalého východního bloku a SSSR. Editorsky připravil publikaci „Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory“ (2017), věnovanou české filmoložce Galině Kopaněvě. Nyní spolupracuje na projektu „Laterna magika. Historie a současnost, dokumentace, uchování a zpřístupnění“ jako katalogizátor.

  • 40. týden
  • St 30/09

    Lesní chodci

    Režie → Ivan Vojnár
    ČR – Slovensko – Francie 2003 / 95 min. / 35mm
    Hrají → Zdeněk Novák, Jitka Prosperi, Jiří Schmitzer, Miroslav Bambušek, Petra Poláková, Ester Hocke

    Inspiraci k natočení dalšího hraného filmu nalezl Ivan Vojnár ve stejnojmenné knize Martina Ryšavého. Rufus (Jiří Schmitzer) a Čerčil (Zdeněk Novák), hrdinové Lesních chodců, si záměrně zvolili osud outsiderů, aby unikli povinnostem k různým formám moci. V takto vymezeném „prostoru“ hledají své místo v životě a rozhodujícím způsobem do toho zapojují i své potomky, když je ještě v dětství spolu zasnoubí. Retrospektivně vedené vyprávění, odehrávající se v průběhu třiceti let minulého století, natáčel Vojnár v Ústí nad Labem a jeho okolí s neherci a členy tamního Činoherního studia. Velká část jejich spolupráce byla založena na improvizaci, což kladlo značné nároky i na kameramanskou práci Ramunase Greičiuse. Jak napovídá název filmu, podstatnou roli v něm hraje opět les, zde jako metafora nedosažitelného snu o svobodě.