Program

08/2020 (Změnit)
  • 32. týden
  • Po 03/08

    Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie

    Režie → Karel Vachek
    ČR – Slovensko 2019 / English friendly / 335 min. / DCP
    Cyklus → Karel Vachek 80

    Projekce za účasti režiséra.

    Šestihodinová esej o čtyřech částech zkoumá filozofickou optikou dějiny režimů a revolucí, vůdců a mučedníků. Koláž z osobních vzpomínek, inscenovaných výjevů a archivů kolektivní paměti srovnává Pražské jaro se Sametovou revolucí a ukazuje expozici, kolizi, krizi a katarzi polistopadové společnosti. Nadějí na záchranu demokracie je kreativní smích, rozpouštějící nedotknutelnost a zbytnělá ega představitelů státních institucí. Internet osvobozuje společnost od zastupitelů jako nefunkčního mezičlánku, který brání přímé komunikaci občanů s mocenskými orgány.

  • 34. týden
  • Pá 21/08

    YFF: Industry program

    / Přihlašování: radka@youngfilmfest.cz


    Timeline

    10:15 - 10:20 Úvod: Radka Hoffmanová
    10:20 – 11:00 Michal Kučerák: Transmediální vyprávění (přednáška, česky)
    11:00 – 11:15 Pauza
    11:15 – 11:55 Laura Caesar: Film Education with Short Films – (přednáška, anglicky)
    11:55 – 12:10 Pauza
    12:10 – 13:00 Panelová diskuse: Současná česká audiovizuální tvorba pro mládež v kontextu internetu
    Hosté: Michal Kučerák, Jaroslav Miška, Táňa Zabloudilová, (česky)

    Industry program Young Film Festu je určen pro filmové profesionály a pedagogy se zájmem o filmovou výchovu. Propojení tvůrců a pedagogů je jednou z možností k otevření dialogu o současné podobě kinematografie pro mládež. Laura Caesar ve své přednášce představí možnosti využití podceňovaného formátu krátkého filmu v oblasti filmové výchovy, které doloží praktickými zkušenostmi z jejího působení na Mezinárodním festivalu krátkých filmů pro děti a mládež v Berlíně. Michal Kučerák se ve své přednášce bude věnovat transmediálnímu vyprávění. Transmediální vyprávění nerozvinulo pouze fikční svět Harryho Pottera nebo příběh Hvězdných válek, ale primárně se stalo způsobem komunikace v rámci marketingu. Marketing již není pouze o značce, ale příběhu, který tato reprezentuje a je žádané tento rozšířit na všech možných platformách. Pro každé médium je totiž charakteristický určitý způsob komunikace a cílem tohoto typu vyprávění je posílit vyznění příběhu a rozvést jeho fikční rámec díky specifickosti dané platformy. Jak se k tomu má postavit učitel v záplavě sociálních sítí jako Facebook, Twitter, Instagram, Snapchat, Youtube, TikTok, Twitch, Reddit, Discord, … Kdo se v tom má vyznat? A proč je dobré nad tím vůbec uvažovat? Panelová diskuse „Současná česká audiovizuální tvorba pro mládež v kontextu internetu“ se bude zabývat také možnostmi jak oslovit mládež prostřednictvím audiovize dostupné na různých platformách, s přihlédnutím na úspěšné příklady ze zahraničí. Jak je na tom současná audiovize pro mládež v Čechách? Dokáží čeští tvůrci reagovat na změny diváckých návyků teenagerů?
    Industry program Young Film Festu je určen pro filmové profesionály a pedagogy se zájmem o filmovou výchovu. Propojení tvůrců a pedagogů je jednou z možností k otevření dialogu o současné podobě kinematografie pro mládež. Laura Cesar ve své přednášce představí možnosti využití krátkého filmu do oblasti filmové výchovy, které doloží praktickými zkušenostmi z jejího působení na Mezinárodním festivalu krátkých filmů pro děti a mládež Kuki v Berlíně. Panelová diskuse se bude následně tematicky zabývat současnou českou audiovizuální tvorbou v kontextu internetu.

    Vstup zdarma.



    YFF: Young Shorts

    Výběr nejlepších krátkých filmů z Evropy pro studenty primárně ve věku 15 - 17 let v rámci festivalu Young Film Fest. Dva z filmů získali nominaci na Oscara za animovaný film. Projekce vhodná pro všechny od 12 do 99 let.

    Vstupné zdarma.

    IKKI ILLA MEINT // JÁ TO TAK NEMYSLELA

    Dánsko | 21 min. | Andrias Høgenni

    Elinborg omylem narazí na svoji kamarádku Maritu v obchodě s potravinami. Konverzace se zdá být příjemná do chvíle, než Marita zjistí, že Elinborg zapomněla na její narozeniny. Maritu ale štve ještě jedna věc. Proč si ji Elinborg zablokovala na Facebooku? A proč o tom odmítá mluvit? To, co začíná jako obyčejný rozhovor, se může lehce zvrtnout v konfrontaci celého přátelství. Uvědomujeme si, jak konflikty digitálního světa mohou vstupovat do toho opravdového? A dokážeme nést následky našich příspěvků na sociálních sítích?

    ---

    MÉMORABLE // NEZAPOMEŇ NA MĚ

    Francie | 12 min. | Bruno Collet

    Malíř Louis tvoří se svojí manželkou Michelle harmonický starší pár. Louisovi se ale začne vše hroutit, pozbývat svůj význam i tvar. Pokročilé stádium demence ho dostává do spirály ztráty vzpomínek, myšlenek i symbolů kolem něj, až se stává cizím i vlastní odraz v zrcadle. Hluboká láska k Michelle je tak to jediné, co mu zůstává.

    Působivý film byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší krátkometrážní animovaný film.

    ---

    SAGRADA FAMÍLIA // SVATÁ RODINA

    Portugalsko | 21 min. | Margarida Lucas

    Hořká komedie vypráví příběh rodiny, ve které žije pět bratrů, svobodná matka a babička – a všichni bydlí v malém bytě v portugalském Lisabonu. Matka Bela je neustále nezaměstnaná a překypuje bujnou fantazií. Devatenáctiletý Liliana je drogově závislý a má problémy ve škole. Jednadvacetiletý Zé pracuje v prodejně potravin. Jedenáctiletý Artur je sice zádumčivý a musí se starat o dvojčata Gila a Ricarda, ale je to zároveň ta nejzodpovědnější osoba v domácnosti. A nesmíme zapomenout na babičku Dona Lauru, výstřední starou dámu, která miluje fotbal. Všechno se zkomplikuje ve chvíli, kdy zmizí maskot místního fotbalového klubu, a účast na šampionátu je tak v ohrožení.

    ---

    DAUGHTER // DCERA

    Česká republika | 15 min. | Daria Kashcheeva

    Intimní vyprávění o vztahu otce a dcery, které nepotřebuje slov. Animovaný příběh odkrývá vše, co se člověku honí hlavou před posledním vydechnutím. Dynamická kamera a detailní záběry loutek ukazují to, co je nám tolik lidské – potřebu pochopení, obejmutí a touhu být si nablízku.

    Daria Kashcheeva byla s filmem nominována na Oscara v kategorii Nejlepší krátkometrážní animovaný film a získala Českého lva v kategorii Cena Magnesia za nejlepší studentský film.

    ---

    TOGRØVERE // VLAKOVÍ LUPIČI

    Norsko | 20 min. | Martin A. Walther

    V polovině devadesátek začaly v norském městě Trondheim mizet věci z nákladních vlaků. Zvlášť podezřelé bylo, že se jednalo o velké objemy piva. Po dvou letech byli viníci odhaleni. K překvapení všech se jednalo o skupinu teenagerů ve věku 11-15 let. Kluky, kteří nezapadli do školního kolektivu ani fotbalového týmu, a společnost se na ně tak vykašlala.

    ---

    FRAGMANTS // PRÁZDNOSTI

    Německo | 6 min. | Neozoon

    Lidé uctívají konzumní zboží pomalu jako náboženské relikvie. Náboženstvím se pro mnohé stává právě povrchní a bezvýznamný konzum. Nabušené počítače, luxusní hodinky a drahé kabelky reflektují naši snahu po dokonalosti a touhy někam zapadnout. Často se tak stáváme jen prázdným odrazem sama sebe. Ženská umělecká skupina Neozoon využívá principy koláže a nebojí se naplno ponořit do palčivých témat naší společnosti.


    YFF: Seriálový maraton

    V rámci festivalu Young Film Fest představíme nejzásadnější quality TV seriál současnosti, který vznikl za mimořádně obtížných podmínek, ale přitom svojí kvalitou převyšuje většinu světové produkce.

    Vstupné zdarma.

    SKAM

    Norsko | 11 x 20 min. | Julie Andem

    Osudy dospívajících studentů střední norské školy sledujeme díky dějové lince konkrétních párů. S ní se za velkého přispění aktivit na sociálních sítích prolínají příběhy členů party. Noora, Sana a ostatní se připravují na v Oslu známý Russ – slavnost norských maturantů, kdy všichni nosí stejnokroje a bouřlivě oslavují. Hledání sama sebe, přátelství, sexuality i pohledu na svět nebylo nikdy tak reálné jako v tomhle seriálu. SKAM zaznamenal úspěch po celém světě jako jedna z nejoriginálnějších sérií pro mladé.

  • So 22/08

    YFF: Young Shorts 2

    Výběr nejlepších krátkých filmů z Evropy pro studenty primárně ve věku 12 - 14 let v rámci festivalu Young Film Fest. Projekce vhodná pro všechny od 12 do 99 let. Vstup zdarma.

    PROČ SLIMÁCI NEMAJÍ NOHY
    Švýcarsko, 10 min.
    režie: Aline Höchli

    Slimáci mají problém udržet pracovní nasazení se zbytkem hmyzího světa. Jejich pomalé tempo je všem na obtíž, zvlášť v prostředí včel workoholiček. Odlišná rychlost se nepromíjí, a když udeří finanční krize, včely musí svoji produktivitu navýšit jediným možným způsobem...

    ÚTERÝ OD OSMI DO ŠESTI
    Francie, 26 min.
    režie: Cecilia de Arce

    Névine působí jako výchovná poradkyně, která je mezi studenty velmi populární. Sama se ale musí potýkat s neporozuměním ze strany nadřízených i přemírou byrokracie. Když se rozhodne dát studentu Loganovi kšiltovku ze ztrát a nálezů, sama netuší, co tím všechno způsobí. Pro ni totiž její povolání není jenom práce „od osmi do šesti“, ale poslání, díky kterému se nebojí čelit problémům.

    VOŘEŠI
    Kanada, 18 min.
    režie: Halima Ouardiri

    Mezi jílovými zdmi marockého útulku bují život naplno. 750 opuštěných psů se ale pohybuje po pozemku stejně bezcílně jako mezi každodenním krmením a nekonečným čekáním. Obrovská smečka má svoji dynamiku, pravidla i hierarchii. Zatímco se upozorňuje na problematiku milionů lidí bez domova, kdo si vzpomene na opuštěná zvířata, čekající na svůj nový domov pod horkým africkým sluncem?

    toni_with_an_i
    Velká Británie, 12 min.
    režie: Marco Alessi

    Čtrnáctiletá Toni díky své jinakosti naráží u spolužáků na nepochopení. Její pokoj je jediným místem, kde může unikat před realitou. Když se připravuje na školní prezentaci, je jen na ní, jestli zůstane svá nebo se rozhodne zapadnout do unifikovaného kolektivu. Nepochopení jedněch ale snadno převáží úcta a respekt druhých... A flitrů není nikdy dost!


    ELBE DOCK: Pásmo krátkých začátků

    Festival ELBE DOCK představuje krátké filmy tvůrců nominovaných na celovečerní 14. Cenu Pavla Kouteckého.

    Morava, krásná zem I
    Česko, 30 min.
    režie: Petr Šprincl
    Ivana Slabáková, guru moravské dechovky, všem přeje dobrý den s písničkou. Tentokrát ji ale posílá panu svatému Václavovi, který se vydává na svoji pouť za bratrem Boleslavem. Ten jako správná zombie vylézá z vinného sklípku a poznává krásy moravského folklóru. Epický střet obou bratrů je nevyhnutelný.

    100 dnů
    Česko, 22 min.
    režie: Viera Čakanyová
    Béla je molekulární vědec, kterému pětašedesátka klepe na dveře. Ve svém věku pochopil přírodní i životní cykly, včetně každodenních rutin. Nerozumí ale tomu, proč lidé nepřišli už na něco lepšího než se jen rozmnožovat, stárnout a umírat. Někoho prostě nebaví být důchodcem a pořád dokola chodit nakupovat do Tesca. Jediná radost se tak naskýtá v nákupu pořádně velkého mrazáku.

    Kov o kov
    Česko, 4 min.
    režie: Greta Stoklassa
    Mechanická srdeční chlopeň v těle milovaného člověka. Jaký vydává zvuk, a je vůbec slyšitelný? Žít s pocitem, že v sobě nosím cizí těleso, je daň za zachráněný život. Cesta do hlubin lidského srdce začíná…

    Hotel Atol****
    Česko, 10 min.
    režie: Adéle Komrzý
    Opuštěný hotel na benzinové pumpě v Rudné u Prahy. Pozůstatek z časů JZD, který připomíná i půdorys ve tvaru traktoru. Jako poslední strážci se snaží místo udržovat ti, kteří stáli u jeho zrodu. Zašlá sláva budovy je však nic proti historkám, které k sobě váže přilehlé parkoviště.


    ELBE DOCK: Fikční světy Petra Zelenky

    15:00 Visací Zámek 1982-2007
    Česko, 48 min.
    režie: Petr Zelenka
    Mystifikační dokument Petra Zelenky mapuje pětadvacet let punk rockové kapely Visací zámek. Vhledy do minulosti ukazují vývoj kapely na pozadí českých dějin, kdy Visáči vystihují naturel českého národa – „ve špatný okamžik na nesprávném místě“. Z STB se nakonec stávají kvalitní archiváři všech hudebních materiálů a ze Sametové revoluce jedna velká demonstrace za povolení koncertu Visáčů. Stejně absurdně vypadá i pohled do budoucnosti kapely, blížící se věštění z křišťálové koule.

    16:15 Rok Ďábla
    Česko, 108 min.
    režie: Petr Zelenka
    Kultovní fiktivní dokument Petra Zelenky, který svedl dohromady písničkáře Jaromíra Nohavicu, Karla Plíhala a Čechomor. V zemi věčného ticha a chlastu, kde se lidé samovolně rozpadají, hledáme odpověď na otázku, jaká je úloha písní v životě člověka... Tvůrci filmu získali sedm Českých lvů a hlavní cenu karlovarského filmového festivalu, Křišťálový glóbus.

    18:30 Mňága - Happy End
    Česko, 62 min.
    Mystifikační dokument Petra Zelenky podává generační výpověď obyčejných, ne moc hezkých, zato hodných kluků z kapely Mňága a Žďorp. Nedlouho po revoluci společnost BGM vybírá na castingu členy pro novou, uměle vytvořenou skupinu. Mňága tak zažívá svůj první koncert, učí se komunikovat s médii, nahrává desku a vyráží na první turné. Jenže pak BGM pohltí ovocnářský koncern, a kapela musí koncertovat v ovocných kostýmech a přihlížet vzniku filmu s Markem Vašutem. Show must go on…


    ELBE DOCK: Česká soda

    Režie → Petr Zelenka
    / 298 min.

    Petr Čtvrtníček nebo Alles Gute jsou jen střípky dokonalé satiry, kterou zná celý národ. Psal se rok 1993 a na obrazovky se dostal pořad, který posouval hranice tehdejšího pojetí televizního humoru. Parodie na reklamy i úderné hlášky se nesmazatelně zapsaly do povědomí naší země. Nekompromisní a nekorektní – ikonická Česká soda a jejích prvních 16 dílů.

  • 35. týden
  • Po 24/08

    Rukopis nalezený v Zaragoze

    Režie → Wojciech J. Has
    Původní název → Rekopis znaleziony w Saragossie
    Polsko 1964 / CZT / 145 min. / 35 mm
    Hrají → Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzynská, Gustaw Holoubek

    Rukopis nalezený v Zaragoze – Buñuel a von Trier patřili k jeho fanouškům, Scorsese a Coppola nechali restaurovat kopie. Hudbu napsal Krzysztof Penderecki. Hlavní postava románu Alfons van Worden podniká nebezpečnou cestu přes pohoří Sierra Morena a dostává se do styku s démony, šílenci, loupežníky, kabalisty, potkává dvě krásné sestry Zibeldu a Eminu, které pocházejí z tajemného maurského rodu Gomézů… Příběh se rozvětvuje do mnoha vedlejších epizod, v nichž se skrývají další a další.

  • Út 25/08

    Zde jsou lvi

    Režie → Václav Krška
    ČSR 1958 / 85 min. / 35 mm
    Hrají → Karel Höger, Dana Medřická, Jarmila Smejkalová

    Skrze postavu unaveného, zatrpklého a systémem zklamaného inženýra, jedinečně ztvárněného Karlem Högerem, přinášejí Václav Krška s dramatikem Oldřichem Daňkem neidealizovaný obraz socialistické společnosti. Film, vymykající se schématům oficiální kultury, byl podroben ostré kritice a následně stažen z distribuce.


    Večer Samozvanců I.

    Skupina stoupenců kritických intencí Andreje Stankoviče „Samozvanci"

    uděluje

    Cenu Andreje „Nikolaje“ Stankoviče za rok 2019

    Jiřímu Zykmundovi

    za jeho autorský dokumentární snímek Ztracený břeh.

    Tento opus velmi nevtíravou formou, beze stopy ideologického aktivismu anebo mentorství, soustředí svou empatickou pozornost na tragikomické osudy protagonistů komunity, která se rozpadá kvůli autokratickým a nerozvážným zásahům státu do krajiny a životních podmínek jednotlivce. Nekašírovaná filmová sonda do opravdových lidských osudů vypovídá o stavu společnosti hned v několika rovinách a vrstvách. Režijně i dramaturgicky nevšedně poctivě a zodpovědně koncipované dílo s nápaditou kamerou a přesným střihem mimo jiné sebekriticky reflektuje, jak vnějším atakům a lákadlům naší průmyslové „nové doby" začínají po čase podléhat také někteří členové původně vzdorující a svérázné komunity.

    Ztracený břeh
    režie Jiří Zykmund

    Film sleduje život skupiny rybářů a rekreantů, kteří v rámci komunitního snažení a přátelské spolupráce zvelebili břehy jinak opuštěných nádrží jihomoravského vodního díla Nové Mlýny, ať už pro účely rodinné dovolené, či poklidného lovení ryb. Kvůli byrokratickým machinacím jsou však nuceni své letní domovy zlikvidovat a navždy opustit místo plné nostalgie a vzpomínek. Nenápadná observační kamera otevírá obyčejné útrapy, nesnáze i radosti obyčejných lidí a s humorným nadhledem střídaným s melancholickou rozjímavostí líčí příběh o rozporu žité lidské zkušenosti a chladného státního aparátu.

  • St 26/08

    Láska a urážka

    Režie → Antun Vrdoljak
    Původní název → Ljubav i poneka psovka
    Jugoslávie 1969 / CZT / 88 min. / 35 mm
    Hrají → Boris Dvornik, Ružica Sokičová, Boris Buzančić

    Antun Vrdoljak natočil v roce 1969, kdy v celovečerním filmu debutoval, dva velmi odlišné tituly: partyzánské drama Až uslyšíš zvony a komedii Láska a urážka. Děj druhého jmenovaného se odehrává těsně před propuknutím druhé světové války v královské Jugoslávii. Meziválečné období přitom bývá v jugoslávské kinematografii představováno jako jakési bezčasí. Zápletky se týkají jednotlivých postav, filmy se ale nesnaží o realistické znázornění 20. a 30. let. Policista na malém městě má osm veselých, ale věčně hladových dětí. Svoji manželku přemluví, aby rodinu ještě rozšířili, když král vyhlásí, že se stane kmotrem každému devátému narozenému dítěti v zemi. Ve stejné době přijíždí do města cirkus. Mezi putovními umělci je i atraktivní žena, která vzhledem připomíná Pannu Marii vyobrazenou v místním kostele. To znervózní především ženskou část populace. Obzvláště v situaci, kdy muže kráska velmi přitahuje. Typický balkánský filmový pel mel v sobě mísí komediální prvky, erotické napětí, vliv autorit i fatálnost historických souvislostí. Boris Dvornik, Vrdoljakův dvorní herec, získal za hlavní roli Stříbrnou arénu na Festivalu jugoslávských hraných filmů v Pule.


    Ran

    Režie → Akira Kurosawa
    Původní název → Ran
    Francie – Japonsko 1985 / CZT / 153 min. / 35 mm
    Hrají → Tacuja Nakadai, Akira Terao, Džinpači Necu, Daisuke Rjú

    „Duj, větře, až ti puknou tváře! Duj!
    Přívaly z nebe, smrště mořských vod,
    až po korouhve zatopte nám věže!
    Blesky, vy nebe ohněm rozstřelte,
    ohlaste hrom, pak rozčísněte dub
    a bílou hlavu sežehněte mi!“
    William Shakespeare

    Kurosawova japonská parafráze Krále Leara (1605).

    „Ve filmu Ran, který stylisticky navazuje na formální jazyk snímku Kagemuša, demonstruje Kurosawa, že zkázu, beznaděj a pesimismus lze ještě stupňovat. Historické reference Kagemuši udělaly místo mýtické osudovosti, jež konec určité doby povýší na obraz konce všech dob. (...)
    Japonský název Ran, jenž se dá přeložit jako chaos, vzbouření nebo vřava, nepotřebuje výklad - jeho smysl je stejně prostý jako monumentální. I když se děj odehrává ve vzdálených dobách, současnost se v něm poznala. Svět žijící katastrofickými scénáři čte tento film jako inscenaci katastrofy poslední. Jejímu patosu se snaží kritika přiblížit biblickými obraty: „Kurosawovým tématem je, řečeno slovy nám důvěrnými, poslední soud.“ Ran platí za „alegorii pekla“, ještě časteji za „vizi apokalypsy“ Význam Kurosawova filmu ale nevězí v jeho fabuli a v jejím morálním jádru, nýbrž v rétorice obrazů, které vzdorují trivializaci. Tato rétorika, jež je vším, jen ne estetickou samoúčelností, dává dění nadčasovou velikost a filmu hlas obrovského, barokně-obrazového kázání o pomíjivosti lidského pokolení.“
    Karsten Visarius

  • Čt 27/08

    Peníze nebo život

    Režie → Jindřich Honzl
    ČSR 1932 / 90 min. / 35 mm / EF
    Hrají → Jiří Voskovec, Jan Werich, Hana Vítová, Ljuba Hermanová

    Petr Král: „Zvlášť dobře přitom živá tkáň Osvobozené komiky – v její příznačné „nedotaženosti“ – vynikne ve srovnání s jistými příbuznými formami evropského umění, jmenovitě s filmy Reného Claira. Zůstaneme-li v obecné rovině, ať už jde o styl či o samotnou „ideologii“, zařadíme bez obtíží V+W i Claira do téže rodiny. Werich sám konečně kdysi prohlásil (v komentáři k filmu v pražské televizi), že když v závěru Peněz nebo života rozbijí s Voskovcem výlohu, „osvobodí“ tak Hermanovou a Vítovou, jež za sklem předváděly vysavače, a odejdou s nimi zavěšeni kamsi do Bouloňského lesíka (nebo spíš do Stromovky), jedná se o přímý výraz obdivu k francouzskému filmaři. Sama fabule filmu – podobně jako jisté motivy z Hej rup! – připomíná ostatně Clairův snímek Ať žije svoboda!, sám částečně inspirovaný Chaplinovými Světly velkoměsta: přátelství dvou nerovných kumpánů – z nichž je ovšem ten chudší „osvoboditelem“ bohatšího –, lákavý skandál, jejž spolu ztropí v boháčově rodině. V jednom tu však trvá podstatný rozdíl: v poměru mezi těmito prvky a významovým jádrem díla. U Claira je naivismus těchto fabulačních poetizací vlastním obsahem, jemuž je podřízena i režie a herecké provedení; ve své umírněné stylizaci, jež zároveň nevybočuje z rámce humanistické drobnokresby, jej tyto složky jednoduše naplňují, asi jako těsto nalité do formy. U Voskovce a Wericha jsou poetizované dějově-ideologické obrysy jen osnovou, kterou režie a herectví neustále přesahují, především ovšem v jejich vlastních scénách. „Děj“ i „obsah“ se tu v první řadě rozvíjejí z nenapodobitelné tvořivosti komického páru, vůči níž je všechno ostatní právě jen osnovou a o sobě neúplným pozadím."


    Večer Samozvanců II.

    Skupina stoupenců kritických intencí Andreje Stankoviče „Samozvanci"

    uděluje

    Cenu Andreje „Nikolaje“ Stankoviče za rok 2019

    Kateřině Turečkové

    za dokumentární snímek Proč se cítím jako kluk?

    Samozvanci oceňují pokornou režijní práci, díky níž mohly jednotlivé postavy filmu v rekonstruovaných situacích přicházet přirozeně a bez pocitů tlaku i se svými vlastními podněty. Navzdory relativně krátké stopáži snímek citlivě přibližuje problém – nejenom sexuální - jinakosti velmi mladého člověka na české vesnici, přičemž se inteligentně vyhýbá jakémukoli zobecňování. Výsledkem je sevřený, sociální kritiku nenásilně evokující filmový portrét osamělosti, v jehož průběhu vzniká jakoby bezděčně i specifické intimní napětí mezi autorkou díla a jeho protagonisty.

    Proč se cítím jako kluk?
    režie: Kateřina Turečková

    V malé vesnici na jihu Vysočiny se režisérka setkává s šestnáctiletým Benem, aby přímo na místě zkoumala jeho nově objevenou trans identitu. Se svými skutečnými pocity utíká do on-line světa a opravdově šťastný se cítí například ve chvíli, kdy se pomocí klíčovací technologie představuje svou možnou budoucnost. Snímek zprostředkovaně zachycuje, s jakým (ne)pochopením a (ne)přijetím se setkává ve škole, a jeho soustředěný vhled dotvářejí autorkou vedené rozhovory s maminkou a sestrou, které nedobrovolně ztělesňují vše, co na sobě Ben nenávidí.

    ------------------------------------------------------------

    Skupina stoupenců kritických intencí Andreje Stankoviče „Samozvanci"

    uděluje

    Cenu Andreje „Nikolaje“ Stankoviče za rok 2019

    Zuzaně Piussi

    za její autorský dokumentární snímek Ukradený stát.

    Jak se praví v jednom komentáři k I-ťingu alias Knize proměn: „Lépe než setrvat v domě je vypravit se do středu zla a poznat, jaké jsou jeho záměry. Někdy je nejbezpečnější to místo, které se na první pohled jeví jako nejhrozivější.“

    Skupina Samozvanců si cení právě toho, čeho se někteří dnešní slovenští a čeští publicisté v zájmu ochrany „správných hodnot“ obávají – režisérka se ve filmu vydává přímo do „srdce temnoty“ a odvážně, otevřeně a důsledně reflektuje rozličné póly společensko-politické a kulturní krize v mocenských strukturách státu. Dává slovo „majitelům pravd“ od těch takzvaně „světlých“ až po ty „nejčernější“, nepodléhá nabádání k cenzuře ani autocenzuře a počítá s inteligentním divákem, který si vlastní názor umí udělat sám.

    Ukradený stát
    režie: Zuzana Piussi

    Kauza Gorila představovala průlom v moderních dějinách Slovenska - díra do zdi konspiračního bytu znamenala zároveň díru do fasády demokratického státu a vládnutí. Vedla nakonec k pádu slovenské vlády, ale vynesla k vládě zpět Roberta Fica, ačkoli byl také významným aktérem těchto aktivit.
    Tuto periodu reflektoval film Zuzany Piussi Od Fica do Fica. Ukradený stát začal vznikat jako ohlédnutí za aktéry právě tohoto filmu. Krátce po začátku natáčení došlo k zavraždění Jana Kuciaka a Martiny Kušnírová a natáčení nabralo jiný směr.
    Ve filmu vystupují advokáti, blogeři, novináři a (bývalí?) agenti zpravodajských služeb, přičemž výsledný tvar reflektuje snahy ovlivňovat veřejný prostor prostřednictvím kompromitujících materiálů, utajování nebo naopak zveřejňování určitých informací v určitý čas tak, aby se ustálil narativ, který většina lidí akceptuje jako skutečnost.

    Večer za účasti autorek obou vítězných dokumentů.

  • Pá 28/08

    Případ Gorgonová

    Režie → Janusz Majewski
    Původní název → Sprawa Gorgonowej
    Polsko 1977 / český dabing / 137 min. / 35 mm
    Hrají → Ewa Dałkowska, Aleksander Bardini

    Jeden z nejznámějších procesů meziválečného období v Polsku. 30. prosince 1931 byla ve vile inženýra Henryka Zaremby zavražděna jeho sedmnáctiletá dcera. Z této vraždy byla obviněna hospodyně, pečovatelka a zároveň milenka zmíněného inženýra Rita Gorgonowa. Režisér se soustředí na samotný proces s obviněnou: „Ve filmu jsme chtěli zdůraznit základní princip práva, že k odsouzení je třeba nepopiratelného důkazu viny. Pokud takový důkaz není, obviněný by měl být osvobozen.“ Majewského snímek lze chápat jako narážku na soudní systém v bývalé PLR.


    Kouzelný cop

    Režie → Čang Cʼ-en
    Původní název → Šen-pien
    Čína 1986 / český dabing / 92 min. / 35 mm
    Hrají → Wang Ja-wej, Čchen Pao-kuo, Čang Jen
    Cyklus → Karate retro

    Projekci uvede Olga Lomová.
    Kouzelný cop patří mezi snímky kung-fu, v nichž hrdina vždy bojuje za svou čest a za čest své vlasti proti nepřátelské přesile. Kromě dokonalého zvládnutí různých způsobů boje má tentokrát k dispozici také originální zbraň – vlastní cop, s nímž se dokáže nejen nevídaně bránit, ale i nebezpečně zaútočit. Film se sice soustřeďuje na ukázky bojového umění, důležitou roli však hraje politické pozadí Číny přelomu 19. a 20. století. Proklamativní poslání díla se ovšem neslučuje s pravidly dobrodružného žánru.

  • 36. týden
  • Po 31/08

    V horách roste zelená borovice

    Režie → Antun Vrdoljak
    Původní název → U gori raste zelen bor
    Jugoslávie 1971 / CZT / 94 min. / 35 mm
    Hrají → Boris Dvornik, Ivica Vidović, Charles Millot

    Scénář k filmu V horách roste zelená borovice vznikl na motivy Válečného deníku (1960) partyzána Ivana Šibla, veterána druhé světové války. Titul tvoří duologii s Vrdoljakovým starším dílem Až uslyšíš zvony (1969) inspirovaným vzpomínkami téhož autora. Stranický komisař Ivan (Ivica Vidović) se připojuje k partyzánské jednotce. Tam se dostává do konfliktu s jejím velitelem Dikanem (Boris Dvornik), který přistupuje ke všem nepřátelům nesmiřitelně. Ivan se naopak snaží o objektivní přístup. Rozhodování za války ale nikdy není jednoduché a morální dilemata jsou na denním pořádku. Co má větší váhu, nenávist nebo princip? Proč se navzájem zabíjejí ti, kdo stejnou řečí zpívají píseň V horách roste zelená borovice, použitou pro název filmu? Jugoslávské dějiny druhé poloviny 20. století významně spoluurčily dva konflikty, ve kterých proti sobě stáli bývalí sousedé. Prvním z nich byla druhá světová válka, druhým o padesát let později válka občanská. Třetí celovečerní film Antuna Vrdoljaka získal v roce 1971 Stříbrnou arénu na Festivalu jugoslávských hraných filmů v Pule. V anketě o nejlepší chorvatský film všech dob vyhlášené v roce 1999 jej kritici zařadili na 10. a diváci na 12. pozici.


    Případ pro začínajícího kata

    Režie → Pavel Juráček
    ČSR 1969 / English friendly / 102 min. / DCP
    Hrají → Lubomír Kostelka, Pavel Landovský, Klára Jerneková, Slávka Budínová, Jiřina Jirásková, Miroslav Macháček, Věra Ferbasová, Nataša Gollová, Radovan Lukavský, Josef Abrhám

    Pavel Juráček 85

    Film uvádíme v digitálně restaurované podobě.

    + krátký film
    Takovéhle jaro snad ještě nebylo / r. Tereza Kozáková / ČR 2019 / 21 min. HD

    Pavel Juráček je známý především jako scenárista a režisér. Zásadním dílem pro něj však byly i vlastní deníky, jež nabízejí podrobný vhled do jeho komplikované osobnosti i do doby, která jej obklopovala a utvářela.