Program

05/2017 (Změnit)
  • 18. týden
  • Út 02/05

    Mor

    Režie → A. R. Trzos-Rastawiecki
    Původní název → Trad
    Polsko 1971 / český dabing / 77 min. / 35mm
    Hrají → Zygmunt Malanowicz, Zdisław Maklakiewicz

    + krátký film
    A. R. Trzos-Rastawiecki / Smrt v průchozím pokoji / Smierz w srodkowym pokoju
    Polsko 1965 / 24 min. / 35mm

    Andrzej Trzos-Rastawiecki, který stál od roku 1991 v čele Polského svazu dokumentaristů, se proslavil doma i za hranicemi dvanácti krátkými snímky z let 1959 až 1970, když se jako osmatřicetiletý odhodlal zkusit štěstí i na poli celovečerního filmu hraného. Mor, autenticky působící příběh o boji propuštěného vězně s bandou zločinců, uvádíme v českém dabingu, krátký snímek s okupační tematikou Smrt v průchozím pokoji v původním polském znění.


    Kristove roky

    Režie → Juraj Jakubisko
    ČSR 1967 / 91 min. / 35mm
    Hrají → Jiří Sýkora, Jana Stehnová, Miriam Kantorková

    Celou řadu domácích i zahraničních ocenění získal Jakubisko po krátkých filmech za svůj dlouhometrážní hraný debut Kristove roky, zachycující komorní drama přelomu mladých let a středního věku. Autobiografický příběh slovenského malíře Juraje, jenž se usadil v Praze, je především neklidným hledáním životního smyslu a plného lidského vztahu. Paradoxně je to nakonec zážitek smrti blízkého člověka, co Jurajovi osvětlí vztah k vlastnímu životu a oživí vazbu k rodnému kraji. Důležitý však není ani samotný hrdinův příběh jako sdělení jeho atmosféry, jíž režisér přizpůsobuje také vizuální řešení filmu, když černobílý materiál záměrně světelně přeexponuje.

  • St 03/05

    Linie osudu

    Režie → Lester James Peries
    Původní název → Rekava
    Srí Lanka 1957 / CZT / 84 min. / 35mm
    Hrají → Sompala Dharmaprija, Šeša Palihakkara, Romulus de Silva

    Filmy v sinhálském jazyce sice vznikaly už od čtyřicátých let v jihoindických ateliérech, Linie osudu je ale vůbec první snímek natočený cejlonským režisérem přímo na Srí Lance (k přejmenování země došlo v roce 1972). Příběh chlapce, kterému vesničané přiřkli nadpřirozené schopnosti tak stál u zrodu národní kinematografické tradice a objevil světu humanistického umělce, často srovnávaného s největším tvůrcem kinematografie sousední Indie – Satjádžitem Rájem. K 100. výročí narození L. J. Periese.


    Muž se zlatými brýlemi

    Režie → Giuliano Montaldo
    Původní název → Gli occhiali dʼoro
    Itálie – Francie 1987 / CZT / 101 min. / 35mm
    Hrají → Philippe Noiret, Rupert Everett, Stefania Sandrelliová

    Po sebevraždě významného italského tvůrce Valeria Zurliniho v říjnu 1982 se jeho projektu zfilmování románu Giorgia Bassaniho Muž se zlatými brýlemi ujal Giuliano Montaldo. Jedním tématem je antisemitismus, který nebyl v předválečné fašistické Itálii masovým jevem, ale nabýval na síle pozvolna, tak jak se postupně utužovalo Mussoliniho spojenectví s Hitlerem. Druhým Kainovým znamením, vyřazujícím ze společnosti, je láska mezi muži. Hudba Ennio Morricone.

  • Čt 04/05

    Heroin

    Režie → Heinz Thiel – Horst E. Brandt
    Původní název → Heroin
    NDR – Maďarsko – Jugoslávie 1967 / CZT / 81 min. / 35mm
    Hrají → Günther Simon, Werner Dissel, Sylva Schülerová
    Cyklus → soudruh detektiv

    Mezinárodní organizovaný zločin se v socialistických státech týkal zejména pašování narkotik. Země východního bloku v něm figurovaly jako tranzitní cesty pro nebezpečné zboží. Děj filmu začíná v Berlíně, odkud se přesouvá do Budapešti, Bělehradu a končí u Jaderského moře, kde jsou drogy ukryty na málo přístupném místě. Těmito atraktivními destinacemi putuje komisař Zinn, ztělesněný Güntherem Simonem. Jeho Zinn je obratným vyšetřovatelem, který dokáže přesvědčit nejednoho pašeráka, že je součástí jejich sítě, a tak se přiblížit k úložišti omamných jedů a jeho strážci. Role delikventů vytvořili známí němečtí, maďarští a jugoslávští herci. O působivou hudební kulisu, upravenou s ohledem na místo, kde se děj zrovna odehrává, se postaral skladatel Helmut Nier.


    Dívka

    Režie → Lukas Dhont
    Původní název → Girl
    Belgie – Nizozemsko 2018 / CZT / 105 min. / DCP
    Hrají → Victor Polster, Arieh Worthalter, Oliver Bodart

    Cannes 2018 – Zlatá kamera za nejlepší debut.
    Šestnáctiletá Lara žije pouze s otcem a malým bratrem. Snu stát se špičkovou baletkou je ochotná obětovat vše. Kromě náročného studia se pokouší vyhrát ještě jeden obtížný boj – již od dětství ví, že se narodila do špatného těla.

  • Pá 05/05

    Animace na filmovém plátně

    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých filmů / tvůrčí dílna / 35mm / 6+

    Bolek a Lolek na vandru / r. Wacław Wajser / Polsko 1973 / 9 min.
    Rek horolezcem / r. Lechosłav Marszałek / Polsko 1972 / 9 min.
    Jak lišák dostal do kožichu / r. Vjačeslav Kotěnočkin / SSSR 1983 / 9 min.

    Chcete vidět pohádku o tom, jak chlapci Bolek a Lolek vyrazí na výlet? Nebo o pejskovi Rekovi a jeho vycházce do hor? Anebo o tom, že i lišák může v lese dostat výprask? Přijďte se podívat do Ponrepa, kde vás po zhlédnutí filmů čeká ještě hravá interaktivní dílna. Při ní si s pomocí tabletů vyzkoušíte, jak se dělá digitální animace a s pomocí projektorů si své výtvory promítnete rovnou na velké plátno.


    Zvoník u Matky boží

    Režie → Jean Delannoy
    Původní název → Notre-Dame de Paris
    Francie – Itálie 1956 / CZT / 110 min. / 35mm
    Hrají → Anthony Quinn, Gina Lollobrigida, Alain Cuny, Jean Danet

    Naše pocta Gině Lollobrigidě (brzy oslaví 92 let), hlavně ale samozřejmě nezničitelné katedrále Notre-Dame (855 let).


    Román Victora Huga Zvoník u Matky boží, který vyšel poprvé roku 1851, si velmi rychle získal popularitu u nejširších čtenářských vrstev. Po mnoho generací pak patřil tento příběh vyvržence z lidské společnosti, hrbáče Quasimoda plížícího se po ochozech pařížské katedrály, k četbě nejoblíbenější. Když se později zrodila kinematografie, neunikla přitažlivá románová látka filmovému zpracování. Scénář byl společným dílem Jeana Aurenche a básníka Jacquese Préverta, hudbu složil Georges Auric. Pro hlavní postavu Quasimoda byl vybrán hollywoodský herec Anthony Quinn, pro roli dívky, která je pod ochranou plachého a nedůvěřivého vyděděnce, Gina Lollobrigida.

  • So 06/05

    Laterna magika: Umění jako stroj

    přednáší Lucie Česálková a Marta Mentzlová Kucharová
    Laterna magika je experimentální multimediální projekt, který oslovuje diváky již 60 let. Vizionářský koncept vytvořili Josef Svoboda a bratři Radokovi pro bruselské EXPO 58, kde se unikátní propojení divadla, filmu a nových technologií stalo hlavní atrakcí československého pavilonu. Přednáška nastíní, jak se Laterna magika vyvíjela od zábavního spektáklu směrem ke komplexnímu dramatickému vyprávění, jaké technologie využívala a jaký byl její vztah k politickému dění v komunistickém Československu.

  • Ne 07/05

    Griffith a Chaplin 1917–18

    Na jaře před sto lety, konkrétně 17. dubna 1919, došlo k založení United Artists, prvního velkého filmového sdružení od dob Le Film dʼArt (1908), v němž měly umělecké pohnutky převážit nad čistě komerčními. Vedle obou centrálních režisérských osobností desátých let, Charlese Chaplina a D. W. Griffitha, stála u založení nové nezávislé firmy herecká dvojice Douglas Fairbanks / Mary Pickfordová. V našich dvou květnových pásmech se nejprve vrátíme ke Griffithovým a Chaplinovým filmům z bezprostředně předcházejícího období.

    David W. Griffith / Srdce světa / Hearts of the World
    USA 1917 / hrají: Lillian Gishová, Robert Harron, Dorothy Gishová, Erich von Stroheim, George Fawcett, Noël Coward / CZT / 72 min. / 35mm
    Premiéra Srdce světa 4. dubna 1918 byla spojena s velkým očekáváním; oba Griffithovy předchozí filmy – Zrození národa a Intolerance – byly už současníky vnímány jako dovršení celé první vývojové etapy dějin filmu. Griffith sám cítil, že se ocitl na křižovatce; Lillian Gishové se svěřil s vážnými pochybnostmi ohledně svého dalšího směřování. 17. března 1917 odcestoval u příležitosti britské premiéry Intolerance do Londýna. O devatenáct dní později vstupují USA do první světové války. Britská vláda Griffitha vyzve, aby za podpory vojenských sil Francie a Belgie natočil v Evropě propagandisticky zacílený hraný film. Griffith se vydává na západní frontu a od zajatého rakouského kapitána odkupuje filmový materiál, který – spolu s vlastními dokumentárními záběry – použije ve svém snímku. Jeho jádrem bude ovšem, jako v jeho předchozích dílech, romanticky vyhrocený příběh s moralistním přesahem a idealizující symbolikou. Hlavním poradcem byl pro režiséra Erich von Stroheim, který na jeho předchozích filmech pracoval jako asistent a představitel menších rolí. Tentokrát na sebe ztvárněním nevelké figurky pruského oficíra upozornil početné publikum, které si ho nadále žádalo ve stále vyšperkovanějších rolích všehoschopných padouchů. Ty pak Stroheim dále kultivoval ve snímcích natáčených již ve vlastní režii, v nichž se projevil jako Griffithův nejnadanější žák. Původní délka filmu Srdce světa přesahovala (při dobové promítací rychlosti) dvě hodiny.

    Charles Chaplin / Chaplin dobrodruhem / The Adventurer
    USA 1917 / hrají: Charles Chaplin, Edna Purvianceová, Eric Campbell / 17 min. / 35mm
    Klasický snímek, z české distribuce známější pod názvem Chaplin uprchlým trestancem, byl posledním z dvanácti, které Chaplin režíroval pro Mutual Film Corporation. Byl také posledním filmem s děs nahánějícím Ericem Campbellem, který brzy po premiéře zemřel sedmatřicetiletý při autonehodě.

    Charles Chaplin / Půjčka (Dlužní úpis) / The Bond
    USA 1918 / hrají: Charles Chaplin, Edna Purvianceová / 8 min. / 35mm
    Za jeden srpnový týden roku 1918 natočená kratičká bagatela na podporu války s císařským Německem v rámci kampaně pro „Půjčku svobody“. Císaře, kterého tulák hravě přemůže, hraje Chaplinův bratr Sydney.


    La Pointe Courte

    Režie → Agnès Vardová
    Původní název → La Pointe Courte
    Francie 1954 / CZT / 73 min. / 35mm
    Hrají → Philippe Noiret, Silvia Monfortová
    Cyklus → Agnès

    + krátký film
    Agnès Vardová / Jiné doby, jiné zámky / Ô saisons, ô châteaux / Francie 1957 / český dabing / 8 min. / 35mm

    „Museli bychom se vrátit až ke Krvi básníka, abychom našli film koncipovaný stejně svobodně jako nekomerčně. Časy, v nichž mohl Jean Cocteau těžit z velkorysého mecenášství, jsou ale pryč. Patří-li La Pointe Courte k avantgardě, pak ne v tradičním smyslu surrealistického ovlivnění nebo způsobu vyprávění. To je zde velmi prosté. Muž a žena stojí před troskami čtyřletého společného vztahu. Muž tráví dovolenou ve svém rodném místě, rybářské vesnici La Pointe Courte. Žena ho následuje, před neodvratnou, definitivní rozlukou. Dvojice se prochází, sní o minulosti a konfrontuje se s pocity na nejisté cestě k sobě a ke své pravdě. A během celé té doby žije vedle nich vesnice svým životem – ve smíru a v tajemné lhostejnosti. Člověku se nevyhnutelně vybaví Rosselliniho Cesta po Itálii (kterou Agnès Vardová mimochodem při natáčení neznala a tedy ani nekopírovala) se srovnatelným kontrapunktem mezi city protagonistů a geografickým a lidským prostředím. Tato spřízněnost je komplimentem pro první film, stejně jako pro druhý. Pojetím a technikou se Vardová přesto liší. Je to v prvé řadě film ženy, tak jako existuje i ženská literatura. V kinematografii je to událost.“
    André Bazin (1956)

  • 19. týden
  • Út 09/05

    Sestra

    Režie → Vít Pancíř
    ČR 2008 / 70 min. / 35mm
    Hrají → Jakub Zich, Verica Nedeska, Filip Topol (hlas)

    Svět knihy

    Vizuální variace na motivy románu Jáchyma Topola.

    "Děj filmu je prostý a archetypální: dvě bytosti se najdou, prožijí spolu něco zásadního, pak se zradí a ztratí, muž se z toho druhou polovinu filmu probírá. Jednoduchost tohoto vzorce je přeměněna v podobenství. Když abstrahujeme, o čem Sestra všem je, tak je to, myslím, touha po tom, co už bylo, co už být nemůže, co je navždy ztraceno a my se s tím musíme vyrovnat. A jak víme, to je základní pocit romantika, že vše v tuto chvíli umírá a my již nikdy nezachytíme minulost."
    Vít Pancíř


    Démanty noci

    Režie → Jan Němec
    ČSR 1964 / English friendly / 65 min. / DCP
    Hrají → Ladislav Janský, Antonín Kumbera, Ilse Bischofová

    The screening is English friendly (for English scroll down please).

    Celovečerní debut Jana Němce Démanty noci, který digitálně zrestauroval Národní filmový archiv, se probojoval do výběru snímků uváděných v rámci sekce Classics na filmovém festivalu v Cannes 2018. Démanty noci se díky digitálnímu restaurování vrací do kin v podobě, v jaké je diváci viděli v době premiéry v roce 1964. Když Démanty noci v roce 1964 získaly Velkou cenu na MFF v Mannheimu-Heidelbergu, šlo o jeden z prvních mezinárodních úspěchů československé nové vlny. Volná adaptace povídky Tma nemá stín od spisovatele Arnošta Lustiga stála na počátku kariéry teprve osmadvacetiletého Jana Němce, jednoho z nejoriginálnějších českých filmařů.

    An existential drama of two Jewish boys who escape from a train transporting them from one concentration camp to another. Ultimately they are hunted down by a group of old, armed home-guard members. The film goes beyond the themes of war and anti-Nazism and concerns itself with man’s struggle to preserve human dignity. It became one of the first Czechoslovak New Wave films to receive an internationally recognized award, the Grand Prix at the International Film Festival Mannheim-Heidelberg in 1964. Based on an Arnošt Lustig´s novel.

  • St 10/05

    Bílá oblaka

    Režie → Ladislav Helge
    ČSR 1962 / 94 min. / 35mm
    Hrají → Ivan Mistrík, Viera Vajsová, Emília Došeková, Dušan Blaškovič

    Baladický příběh dospívající dívky a vojáka uprostřed zuřící války. Konec roku 1944. Partyzáni Slovenského národního povstání ustupují před německou přesilou do hor. Jeden z nich je těžce raněn. S pomocí třináctileté Zuzky, o kterou se po smrti jejích rodičů stará, přežije a společně se vydávají na riskantní cestu za ostatními vojáky. Ladislav Helge (1927–2016) se v Bílých oblacích odklonil od dosavadní realisticky pojaté tvorby a lyrický akcent filmu podpořil výraznou stylizací v obraze. Kamera Josefa Vaniše předznamenává pozdější filmy natočené s Karlem Kachyňou (Závrať, Vysoká zeď). Civilní přístup k tematice válečného hrdinství pak souzní s dobovou tendencí, projevenou například ve filmech Jiřího Krejčíka (Polnočná omša) či Jiřího Weisse (Zbabělec).


    Nikdys nebyl

    Režie → Lynne Ramsayová
    Původní název → You Were Never Really Here
    Velká Británie – Francie – USA 2017 / CZT / 89 min. / DCP
    Hrají → Joaquin Phoenix, Dante Pereira-Olson, Larry Canady
    Cyklus → Midnight Movies

    Atmosférický temný thriller s fantastickým Joaquinem Phoenixem, jenž jako zjizvený veterán Joe dostane rutinní úkol, který navždy změní jeho život. You were never really here na rozdíl od mnoha jiných Midnight Movies získal mnohá prestižní ocenění, ale v české distribuci neprávem zapadl.
    vstupné 100 CZK / 80 CZK členové Ponrepa

  • Čt 11/05

    „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“

    Režie → Radu Jude
    Původní název → „Îmi este indiferent dacă în istorie vom intra ca barbari“
    Rumunsko 2018 / CZT / 140 min. / DCP
    Hrají → Ioana Iacobová, Alexandru Dabija, Alex Bogdan

    Karlovy Vary 2018 – Křišťálový glóbus za nejlepší film

    „Udivující, náročný, totálně originální film, pojednávající o neznámém příběhu genocidy rumunských Židů během války. Jak se mohlo stát, že tento film, oceněný v Karlových Varech nejvyšší cenou, byl předtím opomenut v Cannes, v Benátkách i v Locarnu?“
    Cahiers du cinéma (říjen 2018)

    „Dostávám otázky, proč jsem si pro film nevybral nějaký ze zločinů, které spáchali naopak Sověti na Rumunech. Mám na to jednoduchou odpověď: je myslím důležitější připomínat ty historické události, v nichž nejsme za oběti, ale za pachatele. Je to pro společnost zdravější. Kdybych byl Čech, netočil bych filmy o nacistických zločinech, ale o tom, jak Češi vraždili německé civilisty po válce, třeba o brněnském pochodu smrti.“
    Radu Jude (Karlovy Vary, červenec 2018)

  • Pá 12/05

    Rumburak

    Režie → Václav Vorlíček
    ČSR 1984 / 90 min. / 35mm / 6+
    Hrají → Jiří Lábus, Jiřina Bohdalová, Oldřich Kaiser
    Cyklus → Ponrepo dětem

    + krátký film
    Vjačeslav Kotěnočkin / Jen počkej...! / SSSR 1969 / 10 min. / 35mm

    Zlovolný a nešikovný čaroděj druhé kategorie Rumburak uvízne ve světě lidí, protože zapomene zaklínadlo, které by mu umožnilo vrátit se zpět do říše pohádek. Přes den živoří v podobě havrana a v noci, kdy na sebe bere lidskou podobu, se snaží najít zapomenuté zaklínadlo. A jak to s ním dopadne? To se dozvíte v Ponrepu a zároveň si připomenete první díl klasického seriálu o vlku a zajíci.

  • So 13/05
  • Ne 14/05

    Jaroslav Kučera zblízka

    Režie → Tomáš Michálek – Jakub Felcman
    ČR 2019 / English friendly / 62 min. / DCP

    + krátký film
    Jaroslav Kučera / Pražský hrad / ČSR 1981 / 14 min. / 35mm

    Všichni známe tituly jako Démanty noci, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Všichni dobří rodáci, ale málokdo ví, že na jejich úspěchu má klíčový podíl kameraman Jaroslav Kučera (1929–1991). Tvůrci filmu vyzvali jeho spolupracovníky, rodinné příslušníky a znalce jeho rozsáhlého díla, aby se pokusili vystihnout jedinečnost Kučerova přínosu. Zároveň nám umožní nahlédnout do jeho veřejnosti neznámé experimentální tvorby.
    úvodní slovo: Michal Bregant

    Jaroslav Kučera – A Portrait is a 62-minute commented filmography of one of the most gifted filmmakers coming from Central Europe in 20th century. Cinematographer of The Cassandra Cat, Diamonds of the Night and Daisies among others, Kučera had a crucial impact on the creation and fame of the Czechoslovak New Wave, a movement that helped to revolutionise cinema in the 1960s.


    Cléo od pěti do sedmi

    Režie → Agnès Vardová
    Původní název → Cléo de 5 à 7
    Francie – Itálie 1961 / CZT / 82 min. / 35mm
    Hrají → Corinne Marchandová, Antoine Bourseiller, José Luis de Villalonga, Jean-Luc Godard, Serge Korber
    Cyklus → Agnès

    Cléo od pěti do sedmi byl ve své době nejdiskutovanější „ženský příspěvek“ k francouzské nové vlně. Hrdinka, populární zpěvačka Cléo, čeká na výsledky vyšetření, které mají potvrdit či vyvrátit podezření na rakovinu. V pět si nechá vyložit karty, v sedm má zavolat doktora. Agnès Vardová ukazuje to, co se děje v mezičase, sled mikropříběhů, v nichž se několikrát změní nálada i styl vyprávění, podle toho, s kým se hrdinka ve svém rozrušení setká. Kratičkým „filmem ve filmu“ je groteska ve stylu němé éry, v níž si zahráli Jean-Luc Godard, Eddie Constantine a Anna Karina. Hudbu složil Michel Legrand, jindy spolupracovník Jacquese Demyho. Legrand se zde zároveň objevuje jako herec v roli hrdinčina nemístně rozpustilého přítele, jinak autora jejích písní.

    „Bílá je fascinující barva, skrze ni se vyjadřuji nejraději. Jako dává spisovatel přednost určitým slovům, mám já obrazová slova, jež se objevují ve všech mých filmech. Do bílé se rozpouští všechno, co má vztah k lásce a smrti, odtud bělost písku, šátků, zdí nebo papíru. Nebo ve filmu Cléo od pěti do sedmi sněhobílé světlo na trávníku. Není to systematické ani symbolické. Jsou to dojmy, jež se mi samy od sebe nabídnou. Bílá je v Cléo tragická. Není tu temnota, jež by si podmanila život, ale jas, který rozpouští existenci.“
    Agnès Vardová

  • 20. týden
  • Po 15/05

    Zločin bez masky

    Režie → A. R. Trzos-Rastawiecki
    Původní název → Zapis zbrodni
    Polsko 1974 / CZT / 83 min. / 35mm
    Hrají → Mieczysław Hryniewicz, Wacław Radecki

    Rekonstrukce skutečné události o dvojici mladíků, kteří chladnokrevně zabili taxikáře, aby se mohli projet autem. Na vyznění filmu, oceněného na festivalech v Mannheimu, v Gdaňsku i na dalších přehlídkách, se výrazně podílel nevzrušený tón vyprávění sugerující dojem dokumentárního záznamu.


    Stát se zvířetem

    Režie → Emma Davieová – Peter Mettler
    Původní název → Becoming Animal
    Švýcarsko – Velká Británie 2018 / English friendly / 78 min. / DCP

    Úchvatná filmová esej z Národního parku Grand Teton (Wyoming, USA) propojuje filozofický pohled Davida Abrama a vytříbenou citlivost filmařů Emmy Davieové a Petera Mettlera na místa, kde se společně setkávají lidé a zvířata. Jitříme své smysly, abychom se vnořili do takzvaného „světa přírody“, který stejně tak pozoruje nás, jako my jej. Losí samci bojují svým parožím a tělo šneka se stává krajinou – film nespočtem svých senzorických nástrojů zkoumá naši provázanost s tímto „více než lidským světem“. Krásné, překvapivé a občas i matoucí záběry doprovázené podmanivými zvuky větru, vody, slov a zvířecích skřeků, se linou kontemplativním tempem, které odmění trpělivé diváky.
    Projekce ve spolupráci a Agosto Foundation.

  • Út 16/05

    Putování po Nepálu

    film a antropologie

    Georgij Asatiani / Putování po Nepálu / Putěšestvije v Nepal
    SSSR 1959 / český dabing / 31 min. / 35mm
    Spolu s králem Mahéndrou se vydáme na cestu po nejzajímavějších místech Nepálu. Uvidíme nepálské zvyky a život běžných lidí. Ocitneme se v hinduistických a buddhistických chrámech a zažijeme i královský lov na tygra. Avšak během projekce nesmíme zapomenout, že v době vzniku snímku, Mahéndra vydal oktrojovanou ústavu, v jejímž důsledku vypukla občanská válka.

    Deepak Tolange / Prach / Dust
    Nepál 2016 / CZT, ENG / 61 min. / HD
    Každý rok migrují v zimním období tisíce Nepálců a Indů do různých koutů Nepálu za prací v továrnách na cihly. Mnozí z nich jsou ještě děti, které opustí školu, začnou tvrdě pracovat a nikdy se do ní již nevrátí. Prach ukazuje život těchto dětí, které pracují u vysoušecích pecí v Nepálu.


    Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye

    Režie → Carl Theodor Dreyer
    Původní název → Vampyr
    Francie – Německo 1931 / CZT / 67 min. / 35mm
    Hrají → Julian West, Henriette Gérardová, Sybille Schmitzová

    + krátký film
    Evženie Brabcová / Pan Mireček / ČR 2008 / 14 min. / HD

    S ohledem na název se vlastně ani nelze příliš divit zklamání diváků třicátých let, kteří se netěšili na poezii, ale na napínavý horor. Dreyer za toto nedorozumění draze zaplatil: největší komerční fiasko jeho kariéry ho v nejproduktivnějším věku na dvanáct let zbavilo možnosti režírovat filmy. K hororovému žánru odkazuje námět (Sheridan Le Fanu), celková atmosféra i některé typické „rekvizity“ (umrlčí lebka, muž s kosou), někdy předimenzované až do groteskna. Dobrodružství, které se přihodí Davidovi (nebo Allanovi?) Grayovi není ničím jiným než hypersenzibilním snem, uprostřed nějž hrdina upadne do ještě podivnějšího druhého snu. Dílo vzniklo mimo běžnou produkci za finanční podpory aristokratického mecenáše (a představitele titulní role). Skromné technické prostředky jsou na filmu patrné, tím spíš je ale zarážející, jak málo pozdějších filmařů dokázalo vytvořit podobně sevřenou a ryzí filmovou poetiku, to, čemu Godard říká „snění druhého stupně“.

  • St 17/05

    Giordano Bruno

    Režie → Giuliano Montaldo
    Původní název → Giordano Bruno
    Itálie – Francie 1973 / český dabing / 114 min. / 35mm
    Hrají → Gian Maria Volontè, Hans Christian Blech, Charlotte Ramplingová, Mathieu Carrière

    Montaldův historický film je věnován posledním osmi letům života renesančního filosofa, vědce a básníka Giordana Bruna (1548–1600). Po dlouhém pobytu v různých zemích se roku 1592 vrací Bruno do Benátek, kde je zatčen jako kacíř a vydán římské inkvizici. Obraz renesančních Benátek, kde Bruno žije krátký čas v plné síle, radosti a vážnosti, kontrastuje ostře s atmosférou procesu, líčeného věrně podle historie. Drama, v němž se církevní moc střetne s vnitřním přesvědčením a názory muže, jenž svými idejemi otvírá cestu a jenž se nezřekne své pravdy, ani když si uvědomí, že jej čeká smrt na hranici, rozvíjí režisér s vystupňovanou naléhavostí, opět podpořenou hudbou Ennia Morriconeho.

  • Čt 18/05

    Odsouzený

    Režie → A. R. Trzos-Rastawiecki
    Původní název → Skazany
    Polsko 1975 / český dabing / 81 min. / 35mm
    Hrají → Wojciech Pszoniak, Zdzisław Kozień

    Nevyléčitelně nemocný muž chce spáchat sebevraždu, jak se k tomu postaví jeho bratr? Psychologické drama navozující úvahu na téma euthanasie bylo oceněno na festivalech v San Sebastianu a ve Varně; v Gdaňsku získalo cenu za nejlepší scénář.


    Bez střechy i bez zákona

    Režie → Agnès Vardová
    Původní název → Sans toit ni loi
    Francie 1985 / CZT / 100 min. / 35mm
    Hrají → Sandrine Bonnaireová, Macha Mérilová, Yolande Moreauová, Stéphane Freiss
    Cyklus → Agnès

    Na začátku je zmrzlá tulačka na kraji cesty a pokus o rekonstrukci příběhu, který dívku přivedl až sem. Postupně se dozvídáme něco málo o mladé Moně, která bezcílně putuje vinařským krajem jižní Francie. Lidé, kteří se s ní setkali, hovoří o zvláštní, nezávislé, až fatalisticky zaměřené bytosti, přijímající věci, jak přicházejí. Nahodilé vztahy jsou součástí jí samé, v kontaktu s okolním světem se nijak citově neangažuje, spíše sama působí jako katalyzátor, podněcovatelka sebereflexí. Vardová jakoby pomíjí otázku, proč je její hrdinka právě taková, relativizuje její životní cestu. Výsledkem je však tázání namířené proti divákovi, který se nakonec musí sám sebe ptát, co takové svobodné uvažování znamená pro něho a jak daleko by právě on byl ochoten a schopen jít. Na působivosti této zdánlivě improvizované mozaiky má zásadní podíl hlavní představitelka Sandrine Bonnaireová, oceněná za svůj výkon Césarem. Film Bez střechy i bez zákona získal na MFF v Benátkách v roce 1985 hlavní cenu Zlatého lva. Je věnován spisovatelce Nathalii Serrautové.

  • Pá 19/05

    Bob a Bobek

    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých filmů / animační dílna / HD / 3+

    Na zahradě; Na bruslích; Ve vzduchu; Na moři; Na koncertě / r. Václav Bedřich / ČSR 1979 / 5 x 7 min.

    Kdo by neznal dva králíky z klobouku? Boba a Bobka, kterému se nikdy nechce vstávat? Bob je sice velmi chytrý a přičinlivý, ale zdaleka není tak šikovný a nápaditý jako menší Bobek. V pěti epizodách uvidíte, jak se potýkají se zahradními škůdci, pracují jako natěrači na lodi, učí se jezdit na kolečkových bruslích, létat či hrát na foukací harmoniku. Dokážou se se vším popasovat?


    Kým sa skončí táto noc

    Režie → Peter Solan
    Slovensko 1965 / 83 min. / 35mm
    Hrají → Stanislav Dančiak, Marián Labuda, Jana Gýrová, Jitka Zelenohorská

    Jedna prohýřená noc v luxusním baru svede dohromady náhodný propletenec postav, unikajících fádní realitě. Tragikomický obraz společenské kocoviny režiséra Petera Solana a scenáristy Tibora Vichty, vytvořený na základě herecké a režijní improvizace, do jisté míry představuje slovenskou obdobu filmového verismu, prosazovanou na Barrandově zejména Milošem Formanem a jeho spolupracovníky. Ve filmu, který nabídl vděčné příležitosti etablovaným hercům (Július Pántik, Viliam Polónyi) i budoucím hvězdám slovenské kinematografie (Stanislav Dančiak, Marián Labuda), vytvořily hlavní ženské role tři české herečky. Vedle zkušené Valentiny Thielové se zde objevila tehdy ještě nepříliš známá absolventka DAMU Jana Gýrová a Jitka Zelenohorská, která se na divadle a před kamerou prosadila i bez hereckých škol. Filmová kritička Galina Kopaněva hodnotila v době premiéry Solanův a Vichtův experiment jako zdařilý kompromis mezi společenskou výpovědí a komerčně laděným titulem, „který nepodceňuje inteligenci a vkus diváků náročných, a právě tak uspokojí i tu část obecenstva, kterému vyhovuje snadno čtivý příběh.“

  • So 20/05

    Teplá česká kinematografie

    přednáší Marie Barešová
    Otevřeně homosexuální filmové postavy či chování v mainstreamové kinematografii zřídka překračují pejorativní nebo stereotypní znázornění. Existují ovšem i filmy vnímané určitým segmentem publika „jinak“ – na základě přítomnosti postavy s nejednoznačnou sexualitou nebo angažmá homosexuálního tvůrce a/nebo herce. Poslední kategorii reprezentují v české kinematografii filmy Václava Kršky v hlavní roli s Eduardem Cupákem (zejména Stříbrný vítr). Queer interpretaci nabízejí ale i Sedmikrásky nebo Údolí včel.


    Slovo

    Režie → Carl Theodor Dreyer
    Původní název → Ordet
    Dánsko 1954 / CZT / 120 min. / 35mm
    Hrají → Brigitte Federspielová, Emil Hass Christensen, Henrik Malberg

    „Slovo je jedním z vrcholných děl ryzí kinematografie.“
    Le Clézio

    Věřit, či nevěřit? Na tuto otázku nabízí Slovo celou škálu odpovědí, které se občas doplňují, občas žárlivě vylučují. Je tu sektářství dvou tvrdohlavých starců, je tu zástupce oficiální církve, je tu muž dobrého srdce nehlásící se k žádné konfesi, je tu ženská obětavost a pokora. Z pokoje do pokoje prochází podivný Kristus, člověk, který během studia teologie (!) přišel o zdravý rozum... a máme tu i postavu lékaře, v jehož pravomoci je rozeznat zdraví od šílenství. Není to ale tento zastánce vědy, ale představitel církve, jehož víra se v rozhodujícím okamžiku ukáže jako nejslabší. Z už dříve zfilmovaného románu Kaje Munka převzal Dreyer rozsáhlé dialogové pasáže a porušil tak oblíbené pověry o správném přetlumočení literatury filmovými prostředky. V oproštěnosti, strohosti a přísné stylistické kázni překonal Slovo jedině Dreyerův poslední film, Gertruda (1964). Existuje názor, že umění má ve svých vrcholných projevech vlastně stále jenom jediné téma, ať už „mezi řádky“ nebo zcela otevřeně. To druhé platí o Slovu, jedinečném příkladu naprosté jednoty obsahu a formy.

  • Ne 21/05

    Jsem proti

    Režie → A. R. Trzos-Rastawiecki
    Původní název → Jestem przeciw
    Polsko 1985 / český dabing / 79 min. / 35mm
    Hrají → Rafał Wieczyński, Daniel Olbrychski, Ewa Dałkowská

    Snímek Jsem proti znamenal návrat Andrzeje Trzose-Rastawieckého do české distribuce po deseti letech, během nichž režisér vytvořil mj. tři dokumenty (z toho dva celovečerní) o papeži Janu Pavlu II. (1979, 1981, 1984), které se u nás pochopitelně promítat nemohly. Film Jsem proti, vyznamenaný mj. hlavní cenou na festivalu v Gdaňsku, kreslí drsný obraz tragického osudu mladých narkomanů v socialistickém Polsku.


    Štěstí

    Režie → Agnès Vardová
    Původní název → Le Bonheur
    Francie 1964 / CZT / 73 min. / 35mm
    Hrají → Claire, Jean-Claude, Sandrina a Olivier Drouotovi, Marie-France Boyerová, Paul Vecchiali
    Cyklus → Agnès

    + krátký film
    Agnès Vardová / Kuba očima Francouzky / Salut les Cubains / Francie 1962 / český dabing / 27 min. / 35mm

    Štěstím je pro hrdinu tohoto filmu všechno, jeho manželka, děti, rodina, práce, příroda. Jednoho dne se objeví druhá, neméně láskyhodná žena, a štěstí je zase o něco větší. Navíc ho ještě umocňuje Mozartova hudba a Renoirovy filmové obrazy (v televizi „náhodou“ běží Snídaně v trávě). Jedna z milujících žen ale najednou z filmu nečekaně zmizí... štěstí nikoliv. Feministická kritika v hořkosladce ironickém podání? Nebo cosi jiného, méně jednoznačného a více znepokojivého? Dnes klasika, kdysi film vyvolávající značně protichůdné reakce.

    „Psychologie mne nezajímá, není tématem filmu, i když způsob, jakým se postavy chovají, lze psychologicky zdůvodnit. Co se týče morálky, je mi jasné, že to, co budí pohoršení, je absence viny. Nic ale stoprocentně nesvádí k jistotě, že se manželka zabila, i když to v souladu s křesťanskou tradicí všichni předpokládají - včetně mne jako autorky; mám jen nepatrnou pochybnost...

    Vraťme se k záběru jablečných stromů, který mi byl tolikrát vyčítán. Hrdina filmu mluví o čistém, kvadratickém poli. Má pojem o formě, dokáže o prostoru uvažovat abstraktně. Jenže jablečný strom je také symbol životní síly, na tomto povrchu tedy cosi klíčí a bují. François přece není vykreslen jako sukničkář. Harmoničnost jeho vztahu k manželce je evidentní. Bylo důležité ukázat, že odlišnost typu „manželka a milenka“ zde není téma...

    Jacques Rivette mne překvapil a potěšil interpretací, podle níž se do filmu dostává s postavou druhé ženy aspekt Smrti, a to čistě skrze ženinu tvář, její rysy, bledou kůži a čisté modré oči. Jako kdyby mi daroval kaleidoskop - ta představa se mi líbí, i když jsem z ní sama nevycházela. Alain Resnais mi zase řekl, že jakmile slyšel Mozartovu hudbu, tušil, že někdo zemře...“
    Agnès Vardová

  • 21. týden
  • Po 22/05

    Fantastické pohlaví: Krumbachová, Carter, Ottingerová

    Ulrike Ottingerová / Freak Orlando / Freak Orlando
    SRN 1981 / hrají: Magdalena Montezuma, Delphine Seyrigová, Albert Heins / 126 min. / HD

    Neil Jordan / Společenství vlků / The Company of Wolves
    Velká Británie – USA 1984 / hrají: Sarah Pattersonová, Angela Lansburyová, David Warner / 95 min. / HD

    Jaromil Jireš / Valerie a týden divů
    ČSR 1970 / hrají: Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva / 70 min. / 35mm

    Třetí ze série promítání a živých intervencí věnovaných Ester Krumbachové: Freak Orlando volně zpracovává román Virginie Woolfové Orlando; Společenství vlků je stylizované, makabrózní převyprávění pohádky o Červené Karkulce, na jehož scénáři se podílela spisovatelka Angela Carterová; Na filmovém zpracování gotického románu Vítězslava Nezvala o dívce Valerii se autorsky podílela Ester Krumbachová, která také navrhla kostýmy.

    Všechny tři filmy spojuje schopnost aktualizovat své literární předlohy a propojit je s imaginací překračující konvenční pravdy moderní společnosti s jejími disciplinárními systémy a normativní sexuální estetikou. Sdílejí pornofilní víru, která má své kořeny v pražské avantgardě třicátých let. Spisovatel a psychoanalytik Bohuslav Brouk společně s umělci jako Toyen a Jindřich Štyrský se tehdy snažili prosadit takzvanou pansexuální praxi. Náš program spojuje Broukův koncept sexualizace politiky s jmenovanými filmy a zároveň se snaží do této estetické politiky obscénnosti zahrnout i naši vlastní současnost.
    Program ve spolupráci s Are | are-events.org

  • Út 23/05

    Divoká a krásná

    Režie → Frédéric Rossif
    Původní název → Sauvage et beau
    Francie 1984 / CZT / 92 min. / 35mm

    Divoké a krásné II. / uvádí Luděk Čertík

    + krátký film
    François Bel – Gérard Vienne / Kukačka / Le Coucou / Francie 1971 / CZT / 12 min. / 35mm

    Přírodopisný film – to zdaleka nejsou jen populárně-naučné filmy z produkce společností BBC či National Geographic, ale také dlouhá tradice uměleckého přírodopisného filmu. Jednou z významných postav tohoto přehlíženého proudu je francouzský dokumentarista Frédéric Rossif, známý zejména pro své politizující eseje Zemřít u Madridu nebo Z Norimberku do Norimberku. Snímek Divoká a krásná představuje jedno z vrcholných Rossifových děl: vzácnou ukázku přírodopisného filmu, který přírodní svět pouze neukazuje a nepopisuje, ale touží do něj hlouběji proniknout – jako hudba, jako poezie.


    Čtvrtý sňatek paní Margarety

    Režie → Carl Theodor Dreyer
    Původní název → Prästänken
    Švédsko 1920 / CZT / 60 min. / 35mm
    Hrají → Hildur Carlbergová, Einar Röd, Greta Almrothová, Emil H. Steiner

    Perioda, v níž malé Dánsko ovládalo značnou část světového filmového trhu, netrvala déle než jedno desetiletí, jehož konec se kryje s Dreyerovými scenáristickými počátky a s jeho režijním debutem President (1918). Zesláblá pozice dánské kinematografie po skončení I. světové války přinutila Dreyera, tak jako jeho starší kolegy Christensena a Gada, k časté práci v zahraničí. Ve Švédsku, Norsku, Francii a v Německu natočil celkem sedm svých filmů. Nejprve odchází v roce 1920 do Švédska a natáčí Čtvrtý sňatek paní Margarety, hodnocený odborníky jako první dokonalá ukázka jeho režijního mistrovství, přesto, že převažující úsměvné ladění snímku nebude pro filmařovu příští tvorbu typické. Hrdina příběhu se musí, chce-li se stát novým pastorem vesnice, oženit s vdovou po zemřelém pastorovi. Již čtvrtá oběť paní Margarety – mladík z přirozenosti tíhnoucí k jiné věkové kategorii a poetičtější formě ženství – se ocitá v nezáviděníhodné situaci.

  • St 24/05

    Poselství

    Režie → Lester James Peries
    Původní název → Sandešaja
    Srí Lanka 1959 / CZT / 123 min. / 35mm
    Hrají → Kántí Gunatunga, Ánanda Džajaratne, Eddil Džajamánna

    Historické drama o sinhálských povstalcích 17. století od nejvýznamnějšího klasika kinematografie Srí Lanky, jehož 100. výročí narození si letos připomínáme. „Moje filmy znamenají antitezi tradičního filmu na Západě a konvenčního filmu v Orientu tím, že jsou naprosto nedramatické a že také jsou tak zamýšleny, vůbec v nich není vnější akce. Jsou to kontemplativní filmy a mám dojem, že kladou na diváky velké nároky.“

  • Čt 25/05

    High Life

    Režie → Claire Denisová
    Původní název → High Life
    Německo – Francie – Velká Británie – Polsko – USA 2018 / CZT / ENG / 110 min. / HD
    Hrají → Robert Pattinson, Juliette Binoche, André Benjamin

    Skupina zločinců odsouzených k smrti dostane nabídku milosti, pokud se zúčastní vesmírné mise. Nový film Claire Denisové, jak v obsahovém, tak uměleckém smyslu nejodvážnější ženy-režisérky naší doby.

    A group of criminals sentenced to death are offered amnesty if they participate in a space mission. The aim is to get alternative energy from black holes. What initially seems like hope of salvation and heroism soon turns into a horrifying nightmare. Directed by the radical French filmmaker Claire Denis, so do not expect any classic sci-fi, but a visually breathtaking wild ride uncovering the roots of human sexuality and animality.

  • Pá 26/05

    Putování se sobíkem

    Režie → Guillaume Maidatchevsky
    Původní název → Ailo: Une odyssée en Laponie
    Francie – Finsko – Norsko 2018 / český dabing / 86 min. / DCP / 6+
    Cyklus → Ponrepo dětem

    + krátký film
    Jiří Trnka / Zvířátka a petrovští / ČSR 1946 / 8 min. / HD

    Snímek vypráví o prvním roce života divokého soba, křehkého a zranitelného, který se musí potýkat s nesčetnými výzvami a nebezpečím. Jeho velké dobrodružství se odehrává ve Finsku, v nádherné laponské přírodě ležící až za polárním kruhem. Při svém putování potkává i další obyvatele této krajiny: hranostaje, vlky, rosomáka, polární lišku, veverku, sovu nebo orla. Průvodcem na sobíkově cestě vám bude Marek Eben, který namluvil český komentář.


    Obchod na korze

    Režie → Ján Kadár – Elmar Klos
    ČSR 1965 / English friendly / 117 min. / DCP
    Hrají → Jozef Kroner, Ida Kamiňská, František Zvarík, Martin Hollý

    Oscar za nejlepší zahraniční film roku

    „Pro Kadára s Klosem je typické, že přes všechnu etickou vyhraněnost nejsou moralizátory. V příběhu truhláře Tóna Brtka (ve vynikající herecké interpretaci Jozefa Kronera) a jeho snaze o arizaci obchodu židovky Lautmannové je obsažena tragédie malého člověka, který jednou zatouží po zdánlivě malém kompromisu se zlem, chce se přidat k mocným a bezohledným a skončí sebevraždou jako oběť svého činu. V tomto obraze trestajícího svědomí nejde jen o jeden lidský osud. Je to kritický obraz totalitních dějin našeho národa, varování před zvráceností naší národní povahy, naším provinčním siláctvím a velikášstvím, zastíráním naší malosti a podřízenosti, nadouvající se řazením mezi velké a mocné do ,světového dění‘.“
    Václav Macek, Jelena Paštéková (1997)

  • So 27/05

    Všichni možní sběrači a já

    Režie → Agnès Vardová
    Původní název → Les glaneurs et la glaneuse
    Francie 1999 / CZT / 82 min. / HD
    Cyklus → Agnès

    V různých koutech celé Francie se Agnès setkala se sběrači a sběračkami, paběrkáři, shromažďovači a nálezci. Z nutnosti, náhodou nebo z vlastní volby jsou v kontaktu se zbytky po ostatních lidech. Jejich svět je překvapivý.
    úvodní slovo: Viola Ježková (My Street Films)


    Pašerák

    Režie → Clint Eastwood
    Původní název → The Mule
    USA 2018 / CZT / 96 min. / DCP
    Hrají → Clint Eastwood, Bradley Cooper, Dianne Wiestová, Andy Garcia, Alison Eastwoodová

    Drama o válečném veteránovi, který na stará kolena začne pracovat pro mexický drogový kartel.
    Film věnovaný francouzskému filmovému kritikovi a historikovi Pierru Rissientovi a jeho americkému kolegovi Richardu Schickelovi, dvěma nedávno zesnulým vyhlášeným znalcům a propagátorům filmového umění.

    „U režisérů dosáhnuvších úctyhodného věku sahají obvykle kritici ke klišé o tvůrcích věčně mladých. Svým filmem Pašerák, lehkým i závažným zároveň, se nyní Clint Eastwood přidal k těm svým bratrům a sestrám, kteří nikdy nepřestali udivovat svou invenčností. Až do jejich smrti to platilo o Resnaisovi, o Oliveirovi, o Agnès Vardové, dodnes to platí o Godardovi. Clint Eastwood, který by měl být coby garant filmového klasicismu jmenovaným experimentátorům vzdálen, otevře svůj film květinou zabírající celé plátno, stejně obsesivně, jako když Godard ve svém filmu Sbohem jazyku rozzářil plátno rudými máky. Ještě blíž má Eastwood k emfázi, jakou jsme viděli u Agnès Vardové, když jí na počátku století, ve filmu Všichni možní sběrači a já, dovolily nové malé digitální kamery přiblížit se nejen rostlinám, ale i vlastní ruce. Čímž zároveň bez okolků evokovala vlastní stárnutí, úzkost z nevyhnutelného fyzického úpadku. Pikturální gesto někoho, kdo maluje vanitas. To je naladění, jehož nyní dosahuje i Clint Eastwood, byť samozřejmě jinými prostředky. S podobně drtivou intenzitou jako hercova kostnatá tvář s jejím kousavým úšklebkem se na nás dívá i lidská lebka na obrazu Marnost (Vanité, též Pomíjejícnost, Nicotnost, Marnivost), který v roce 1671 namaloval Philippe de Champaigne. S tulipánem na jedné straně, na druhé s přesýpacími hodinami. Tyhle tváře, ať už přicházejí odkudkoli, už na nás hledět nepřestanou.“
    Joachim Lepastier

  • Ne 28/05

    Venkov proti městu + Psí život

    David W. Griffith / Venkov proti městu / The Romance of Happy Valley
    USA 1918 / hrají: Lillian Gishová, Robert Harron, George Fawcett, Kate Bruceová / Russian friendly / 49 min. / 35mm
    Ve své autobiografii Film, pan Griffith a já řadí Lillian Gishová toto drama z venkovského prostředí k malým poemám, k drobným drahokamům velkého Griffitha. Věrna svému typu, představuje zde Gishová zosobnění prostých ctností – farmářskou dívku, která věrně čeká sedm let na návrat svého chlapce z města, kam se vydal na rok za výdělkem.

    Charles Chaplin / Psí život / A Dogʼs Life
    USA 1918 / hrají: Charles Chaplin, Edna Purvianceová, Sydney Chaplin / 37 min. / 35mm
    Psí život, Chaplinův do té doby nejdelší opus, byl první film natočený ve vlastním studiu postaveném na podzim roku 1917 na La Brea Avenue v Los Angeles. Krátce předtím Chaplin podepsal novou smlouvu s firmou First National, díky níž se stal nejlépe placeným hercem planety.


    Den hněvu

    Režie → Carl Theodor Dreyer
    Původní název → Vredens dag / Dies irae
    Dánsko 1943 / CZT / 90 min. / 35mm
    Hrají → Thorkild Roose, Anna Svierkierová, Sigrid Neeindamová, Lisbeth Movinová

    Pochmurný příběh z roku 1623, zasazený do podmanivé přírody, zachycuje drama mladé venkovanky, již její tchán-pastor vyšetřuje jako podezřelou z čarodějnictví. Rakouský režisér Peter Kubelka, klasik současné evropské avantgardy, vzpomíná na své první setkání s filmem Den hněvu během svých studií na římském Centro Sperimentale (1954–1956).
    „Přišel jsem pozdě, až po titulcích, nevěděl jsem, co je to za film. V úplném transu jsem si ho celý zapamatoval a v noci nato zapsal do sešitku. Neuměl jsem ani slovo dánsky, film byl bez podtitulků, ale všechny pohyby kamery a všechny záběry jsem věděl nazpaměť. Ten blesk, co do mne vjel, byla síla tvůrčího člověka Dreyera a to je něco, co nelze definovat. Skrze něj jsem se naučil vážit si velice i člověka, jehož způsob myšlení a světonázor naprosto nesdílím.“
    Peter Kubelka

  • 22. týden
  • Po 29/05

    Krastí

    Krastí je experimentálním dílem na pomezí filmové a hudební kompozice.
    Květa Přibylová, Martin Klusák, Jan Rybář a Marek Matvija vytvořili v roce 2017 tvůrčí kolektiv s cílem vytvořit soubor čtyř krátkých experimentálních filmů, které by tematizovaly vnitřní a vnější krajiny a současně zkoumaly prostupnost filmové a hudební skladby. Na tomto společném základě vznikla čtveřice jedinečných filmů, pohybujících se na hranici mezi filmovou básní a strukturální audiovizuální kompozicí. Obrazově silná putování rozličnými krajinami jsou formálně různorodá, i když v pásmu převažují filmy natočené na 16mm negativ. Sama krajina je uchopena pocitově i strukturalisticky, vždy jí však zůstává hlavní role. Výrazná hudební stránka pásma je určena k provedení klasickými, mimoevropskými (flétna šakuhači) i netradičními (preparovaný klavír, skleničky) nástroji. Premiéra filmového projektu Krastí bude uvedena s živou hudbou. Toto koncertní provedení bude součástí celoročního cyklu Hudba v souvislostech, který hledá právě propojení mezi různými způsoby uměleckých vyjádření a jejich vzájemnou konfrontaci.

  • Út 30/05

    Každý týden sedm dní

    Režie → Eduard Grečner
    Původní název → Každý týždeň sedem dní
    Slovensko 1964 / 84 min. / 35mm
    Hrají → Anton Ocelka, František Velecký, Věra Křesadlová, Karol Spišák

    projekce za účasti režiséra

    Eduard Grečner debutoval generační výpovědí na motivy povídky Ivana Stadtruckera. Portrét skupiny bratislavských studentů, prožívajících euforii doby, ale i strach z neurčité nukleární hrozby je natočen technikou odkazující k francouzské nové vlně.

    Hosté: režisér Eduard Grečner, autor monografie o jeho tvorbě Milan Cyroň, ředitel nakladatelství Casablanca Václav Žák, generální ředitel Slovenského filmového ústavu Peter Dubecký a generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.


    Drak se vrací

    Režie → Eduard Grečner
    Původní název → Drak sa vracia
    Slovensko 1967 / 81 min. / DCP
    Hrají → Radovan Lukavský, Gustáv Valach, Emília Vášáryová, Viliam Polónyi

    projekce za účasti režiséra

    Hosté: režisér Eduard Grečner, autor monografie o jeho tvorbě Milan Cyroň, ředitel nakladatelství Casablanca Václav Žák, generální ředitel Slovenského filmového ústavu Peter Dubecký a generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

    Milník slovenské filmové moderny šedesátých let. Baladický příběh o nepoddajném hrnčířovi, vracejícím se zpět do rodné vesnice, která ho kdysi vyhnala, je spíš než slovy nesený obrazy kameramana Vincenta Rosinece a hudbou Ilji Zeljenky (považovanou za jeho nejlepší kompozici pro film).

  • St 31/05

    Jaškův sen

    Režie → Eduard Grečner
    Původní název → Jaškov sen
    Slovensko 1996 / 88 min. / 35mm
    Hrají → Zuzana Kapráliková, Braňo Mišík, Ján Tréger

    Tajemné drama jedné rodiny ve spleti vášní, smrti a zločinu. Lásku mladého dřevorubce Jaška k Etelce, dceři majitele pily, ohrožuje tragédie, která se odehrála kdysi dávno na samotě v horách. Minulost se vrací v podobě neznámého muže, jenž se jednoho dne objeví na pile. Filmová balada na motivy povídky slovenského klasika Dobroslava Chrobáka.