Program

04/2020 (Změnit)
  • 14. týden
  • Pá 03/04

    Hotel pro cizince

    Režie → Antonín Máša
    ČSR 1966 / 99 min. / 35mm
    Hrají → Petr Čepek, Táňa Fischerová, Josef Somr, Jiřina Jirásková, Evald Schorm, Jiří Hrzán

    „Život a smrt, slasti, muka a trýzeň lásky, naděje a zklamání, veselost a nostalgie, mladost a stáří, lehkomyslnost a smrtelná vážnost, umění žít a vychutnávat si život anebo náklonnost k podlehnutí a pasivitě – všechny tyto ,souběžnice‘ lidského života uvádí Máša na plátno jako hlavní hrdiny. Jsou to ,dramatické vzpruhy‘ pro děj-neděj, který předvádějí divná individua, která se najednou v létě setkají ve venkovském hotelu se symbolickým názvem Svět. Tyto hrdiny snad ani není možné charakterizovat, protože jsou to jen filmové stíny, vytvořené autorovou fantazií a zhmotněné jen jejich projekcí na filmové plátno. Je zbytečné zařazovat je podle klíče ,odrazu života‘ anebo je dávat do souvislosti s realitou. To tu neexistuje, stejně jako to neexistuje u Jana Němce v Mučednících lásky, u Věry Chytilové v Sedmikráskách nebo ve filmech Pavla Juráčka. Jestliže však hledáme pouto se skutečností – tak ho najdeme v pocitové, emotivně-poetické rovině, kde můžeme pochopit pravidla hry a vyladíme se na ně, anebo nám autorské poselství filmu unikne.“ Galina Kopaněvová

  • 17. týden
  • Pá 24/04

    Eugene O´Neill: Cesta dlouhého dne do noci (záznam divadelní hry z archivu ČK)

    V roce 1978 uvedl Ladislav Smoček dílo amerického dramatika a nositele Nobelovy ceny Eugena O´Neilla. Cesta dlouhého dne do noci je autobiografickou hrou, hlubokou zpovědí básníkova nitra, jež se odvážilo vstoupit do nejtíživějších momentů rodinných vztahů, kdy si matka po měsících léčby znovu vzala morfium a on sám se dozvěděl o své tuberkuloze. Ladislav Smoček do role Mary Tyronové obsadil Jiřinu Třebickou, jejího muže, stárnoucího herce Jamese Tyrona hrál Josef Somr a staršího syna Jamieho Petr Čepek. Josefu Abrhámovi byla svěřena role syna Edmunda, který ve hře představuje Eugena O´Neilla. Služtičku Kathleen hrála s jemným komediálním odlehčením Libuše Šafránková. Přestože záznam není po technické stránce dokonalý, zůstává dokladem mistrovství herců Činoherního klubu.
    „Somr do herectví Činoherního klubu i českého filmu vnesl svou až chameleonskou schopnost přivlastnit si i naprosto odlišné typy, bezbranné, zoufalé vyděděnce (k strašné smrti odsouzený mnich ve Vláčilově Údolí včel) i protřelé kmány. Byl hercem tragického dramatu i komedie (…). Po odchodu z Činoherního klubu byl pokládán za herce všech možností, ale to znamenalo lesk i bídu pro jeho pomalu rozpouštěnou osobitost,“ píše Jiří Cieslar o nesmělém herci s „neuvěřitelně odlišnou tváří“, kterého pro film ještě před angažmá v Činoherním klubu objevil v roli asistenta režie mladý Juraj Herz.

    Vstup volný.