Program

7/ Fragmenty animací

Anima(lab)
↓
7/ Fragmenty animací
pásmo filmů / celkem 52 min.

část I
Nové dobrodružství kocoura Felixe
režie: Karel Dodal
ČSR 1927 / 2 min. / 35 mm

Poučení kocoura Felixe
režie: Karel Dodal
ČSR 1927 / 1 min. / 35 mm

Adí, medvídek mýval
režie: Georg Woelz
ČSR 1931 / 2 min. / 35 mm

část II
Cheesy Luck
režie: Pavel Ryška
ČR 2006 / 3 min. / DCP

Cheesy Snow
režie: Pavel Ryška
ČR 2006 / 4 min. / DCP

Cheesy Dessert
režie: Pavel Ryška
ČR 2006 / 7 min. / DCP

část III
Hand made film
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 12 min. / DCP

Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 3 min. / DCP

Fragmenty animací
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 7 min. / DCP

část IV
Tip e Tap par mémoire
režie: Jiří Havlíček (technická podpora Filip Cenek)
ČR 2001 / 3 min. / DCP

Bez názvu
režie: Jiří Havlíček – Filip Cenek
ČR 2002 / 2 min. / DCP

Melanie envole des fuseé des yeux et sauve le soleil
režie: Jiří Havlíček – Filip Cenek
ČR 2002 / 3 min. / DCP

Solaris
režie: Jiří Havlíček – Filip Cenek
ČR 2003 / 3 min. / DCP

Fragmenty animací, citace, náčrtky a ikony animovaných filmů a jejich postav. Animované postavy, jako je kocour Felix nebo malá myš z trilogie o myších, sýrech a historii animace. Intuice, náhodnost a nahodilost ručně vyrobených filmů jsou v protikladu k (ne)vyprávění příběhu. Model postavy, objekt nebo jen dva rámečky filmu se stávají příběhem samy o sobě, a proto se stávají věcí, kterou nazýváme animací.

Dravci a vrabci

„Pasoliniho vlastní definice filmu Dravci a vrabci jako „ideo-komického“ dokazuje, že ideologie tu je stále přítomná, ale nemá už stejnou moc. Stala se součástí komického rejstříku, a osvojila si tudíž také ironii a smích. Téměř doslovné znázornění obrazu „nízkého“, jak „vstřebává“ vysoké, představuje závěrečná sekvence filmu, kdy Totò a Ninetto snědí krkavce. Je to vzpoura těla, které už si nenechá líbit tyranii mysli. A především se tu převrací vztah mezi slovem a obrazem. Obraz je už znavený tím, jak ho neustále někdo verbálně vykládá, a má už po krk svého podřízeného postavení – a tak pozře tyranské slovo. Obraz putujících hrdinů, kteří nikde nemají stání, je obrazem neukotvenosti, nestálosti, je to obraz, který se vzpírá tomu, aby mu byl slovy vnucován jen jeden jediný význam.“
Maurizio Viano

Hollywood očima Hollywoodu / Necenzurovaný film + Duše na prodej

Necenzurovaný film / Uncensored Movies
režie: Roy Clements
USA 1923 / 15 min. / 35 mm
Will Rogers, miláček amerického publika němé i rané zvukové éry a jeho svérázná reflexe dobové hollywoodské morálky. Rogers coby Rudolph Valentino, Tom Mix, W. S. Hart a... Will Rogers!

Duše na prodej / Souls for Sale
režie: Rupert Hughes
hrají: Eleanor Boardmanová, Mae Buschová, Barbara La Marrová, Richard Dix, Aileen Pringleová
USA 1923 / CZT / 75 min. / 35 mm
Pokud vás osud postaví před volbu, podle níž můžete: buď 1. udělat kariéru v Hollywoodu, nebo 2. zemřít vysílením v pustině anebo 3. být zavražděna penězichtivým manželem... pak (ale jedině pak) lze doporučit alternativu číslo 1. Duše na prodej "je film ve filmu" - a sice jeden z prvních, které fiktivní hrdiny (ovšem v podání hvězd známých všem tehdejším pravidelným návštěvníkům kin – viz výše) uvádějí do „reálného“ (jenže co je v Hollywoodu reálné?) filmového světa, mezi veličiny, které „hrají“ samy sebe. V Duších na prodej tak můžeme krátce zahlédnout největší americké režiséry oné doby: Ericha von Stroheima, Charlese Chaplina, Kinga Vidora, Freda Nibla, oblíbené komiky Chestera Conklina a Raymonda Griffithe a populární hvězdy Bessie Loveovou, ZaSu Pittsovou, Blanche Sweetovou či Florence Vidorovou.

Salò aneb 120 dní Sodomy

Kočičí příhody v Ponrepu

pásmo krátkých animovaných filmů / 35 mm, HD / lektorský úvod / 3+

Modrý kocourek
režie: Vladimír Lehký
ČSR 1959 / 13 min.

Kocour Filemon a místo na peci
režie: Wacław Fedak
Polsko 1974 / 9 min.

Koťátko Haf
režie: Lev Atamanov
SSSR 1976 / 10 min.

Koťátko Haf a zapomnětlivé štěňátko
režie: Lev Atamanov
SSSR 1979 / 9 min.

Myška a kocourek
režie: Władysław Nehrebecki
Polsko 1958 / 9 min.

Jaké domácí zvíře je měkké, chlupaté, roztomilé a má devět životů? Kočka je velmi chytré, nezávislé zvíře, které může být vaším nejlepším přítelem, ale když se mu něco nelíbí, také vás dokáže pořádně poškrábat. A tak není divu, že právě kočky často bývají oblíbenými hrdiny animovaných pohádek. Zažijte venkovní dobrodružství s přívětivým koťátkem Hafem a jeho kamarádem, štěňátkem Míčkem, prozkoumejte město i vesnici se zvídavým kocourkem Filemonem nebo se přidejte k zábavným hrátkám myšky a kresleného kocoura.

Teoréma

„Jelikož při filmování počítá s divákovým (s)vědomím, dosahuje Pasolini takové iritace, že ji lze pocítit v každém obraze. Nešokuje tu obscénnost, protože tu žádná není. Skutečný skandál je Pasoliniho upřímnost.“
Jean Renoir

„Teoréma, jakožto esej pojednávající o krizi označování, zdůrazňuje, co je zapotřebí pro to, aby realismus mohl i nadále používat slovo realita. Tí, že Pasolini již na počátku představil znaky jako nevyjasněné a ukázal, jak postupně explodují/implodují, když zakusí vášeň, vlastně obrazem vysvětluje teorii „určitého realismu“, kterou nikdy nevyjádřil v písemné poobě. Podle této teorie znaky získavají význam, pouze pokud se setkají s vášní, s onou silou, která to, co se zdálo nahodilé, činí nevyhnutelným, s mocí, která sídlí v těle, a proto promlouvá silou tělesných šťáv. Vášeň pro tělesný život je zároveň vášní pro absolutno, protože tělo má absolutní požadavky. Pasoliniho film, jakožto dílo stvořené „psaným jazykem reality“, se vyjadřujejménem noetického poslání těla, jménem něho.“
Maurizio Viano

Vepřinec

„Vepřinec načrtává symbolický obraz intelektu, který se ocitl v nebezpečné pozici, na průsečíku historie a metahistorie. Ve Vepřinci, daleko více než například v Oidipovi králi, se dostává ke slovu Pasoliniho aplikace marxistických a freudovských myšlenek k vyvětlení historických i osobních událostí. Skrze obraz Juliana jako někoho, kdo odmítá zastávat ideologický postoj, Pasolini vytváří působivý autobiografický podtext a odhaluje, že i on si chce užívat svého vlastního „nekonečného opakování jedné věci“, vyvázaný ze všech historických závazků. Ze všech zmíněných důvodů – rozvíjení realistického přístupu u diváka, snaha o nenaturalistické zachycení reality a odkrývání autorovy reality – představuje Vepřinec absolutní vrchol Pasoliniho „určitého realismu“.“
Maurizio Viano

8/ (No)Found (No)Footage

Anima(lab)
↓
8/ (No)Found (No)Footage
pásmo filmů / celkem 59 min.

Je to jenom film?
režie: Matěj Smetana
ČR 2004 / 4 min. / DCP

Broken Windows
režie: Daniel Pitín
ČR 2018 / 7 min. / DCP

Pin Ups
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 5 min. / DCP

Monoskop no. 3
režie: Martin Búřil
ČR 2011 / 7 min. / DCP

Compsognation: The Addendum
režie: András Cséfalvay
Slovensko 2016 / 6 min. / DCP

Lift/Round Midnight
režie: Vladimír Havrila
ČSSR 1974, Slovensko 2013 / 7 min. / DCP

Rhus Typhina
režie: Alexandra Morales – Georgy Bagdasarov
ČR 2014 / 3 min. / DCP

Moonwalk
režie: Martin Kohout
ČR 2008 / 3 min. / DCP

Blind Bidding
režie: David Přílučík
ČSSR 1970 / 17 min. / DCP

Kombinace nalezených filmových materiálů, přivlastnění dílků z historie kinematografie, překreslování filmů nebo dekonstrukce rozhraní internetových prohlížečů. V tomto případě je found footage strategií, která vede filmaře, animátory, umělce nebo umělou inteligenci k mistrovské manipulaci s původním materiálem a jeho reinterpretaci.

Médea

„Pasoliniho Médea je volným zpracováním dvou stejnojmenných antických tragédií od Eurípida a Seneky. Je to film o konfliktu, o protikladech, které se nikdy neshodnou vyjma stavu lásky a války. Myšlenku duality bezprostředně vyjadřuje postava kentaura – napůl člověka a napůl koně. Kentaur se postupně mění v člověka. První podoba symbolizuje svět mýtu, druhá pak svět vyložený kategoricky pomocí ratia. Jeho vítězství – ratio triumphans – zde nespočívá v tom, že by vymazalo svou mytickou minulost a zcela potlačilo vše bájné. Jeho triumfem je skutečnost, kterou odhalíme až v dalším průběhu filmu, a to, že koexistuje i mimo lidskou formu. Tento konflikt, v postavě kentaura ještě skrytý, se naplno projevuje v postavách Iásóna a Médey.“
Maurizio Viano

Dekameron

„Filmový Dekameron vzbudil zájem akademické obce i řadového publika díky samotné literární předloze, zdůrazněním formálních aspektů díla a otevřeným zobrazením sexuality. Zatímco veřejnost mohla jen ztěží ocenit Pasoliniho formální zacházení s originální předlohou, odborní kritici se v jeho hodnocení různili. Někteří odsuzovali údajnou zradu Boccacciova originálu, jako by snad Pasolinimu šlo o jeho věrný přepis. Pozornější pozorovatelé se snažili pochopit smysl Pasoliniho zásahů – ať už šlo o smysl použití krajového dialektu, nebo to, že plátno zaplavil postavami neapolského lumpenproletariátu. Většina kritiků ocenila Pasoliniho za to, jak využil Boccacciův původní narativní rámec, když celé vyprávění zarámoval dvěma povídkami (Ciappelletto a Giotto), které se v průběhu filmu prolínají mezi ostatními sedmi příběhy. Pasoliniho novátorství spočívá ve skutečnosti právě v jeho schopnosti pracovat s rámcovou strukturou filmu.“
Maurizio Viano

Po strništi bos

Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe; o pár let později, než se odehrává příběh filmu Po strništi bos, se odvíjí jejich poválečný život na pražském předměstí ve snímku Obecná škola. Nyní jsme však v období Protektorátu, kdy je Edova rodina donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Malé město, kde chlapec doposud trávil jen krátké chvíle prázdnin, se na čas stane jeho domovem, který je plný tajuplných dobrodružství. Eda tak nachází cestu nejen k místní klukovské partě, jejíž svět je tolik odlišný od městského, ale také nečekaným rodinným tajemství a vlastní odvaze.

9/ Kriticky, výchovně, angažovaně / Český a slovenský amatérský animovaný film (1936–1996)

Anima(lab)
↓
9/ Kriticky, výchovně, angažovaně / Český a slovenský amatérský animovaný film (1936–1996)
pásmo filmů / celkem 65 min.

Pejsek Čokl
režie: Jaroslav Mackerle
ČSR 1936 / 4 min. / HD (přepis z 16 mm)
Válečné dobrodružství pejska Čokla, který se při pobytu v Habeši zapojí do boje proti italským kolonizátorům.

X + Y
režie: TIGR (Miroslav Koplík – Josef Groz – Dušan Tichý)
ČSSR 1963 / 7 min. / 16 mm
Děvčátko hrající si s míčem na hraniční čáře dvou armád "odhalí" absurdnost a nesmyslnost hrozby válečného konfliktu.

Psychoza
režie: TRIK (Antonín Skoták – Jiří Scheuba – Jiří Čapek)
ČSSR 1966 / 10 min. / HD (přepis z 16 mm)
Série falešných novinových zpráv o nebezpečí invaze mimozemských civilizací negativně poznamenává psychiku hlavního hrdiny.

Cesta za džbánem vody
režie: Jaroslav Cita
ČSSR 1970 / 4 min. / 16 mm
Kritický pohled na jednotlivé etapy života alkoholikova.

V rámci regulí
režie: Jaroslav Cita
ČSSR 1973 / 5 min. / HD (přepis z 8 mm)
Jízlivá satira s rasistickým podtextem o chorobné lovecké vášni, jež vede až k válečným konfliktům.

Odomyky – zamyky
režie: Vladimír Pikalík
ČSSR 1974 / 4 min. / HD (přepis z S 8 mm)
Krátký příběh se sociální tématikou o chlapečkovi s klíčkem na krku, na kterého rodiče nemají čas.

Deformace
režie: Zdeněk Junek
ČSSR 1985 / 5 min. / HD (přepis z S 8 mm)
Ironicky laděná ilustrace postupné deformace charakteru jednotlivce podléhajícího trvalému tlaku systému.

Sup a holubica
režie: Ľubomír Borguľa
ČSSR 1986 / 3 min. / HD (přepis z S 8 mm)
Animované podobenství o militaristickém supovi a holubici - mírotvůrkyni.

Mašinerie
režie: Pavel Bárta – Zdeněk Lorenz
ČSSR 1985 / 10 min. / 16 mm
Porucha stroje jako impuls k úniku ze systému. Počátek cesty za jinými možnostmi existence, jež se vymykají "nabídce" původního programu.

Supernormal
režie: Oktavián Olekšák
ČSSR 1989 / 7 min. / HD (přepis z S 8 mm)
Animovaný experiment na téma průměrnosti v podmínkách socialistické společnosti.

Autogeddon
režie: Emil Kubiš
ČR 1996 / 6 min. / HD (přepis z S 8 mm)
Vzpoura zvířat proti devastaci krajiny automobilovým provozem.

Mimořádně silná a bohatá tradice československé filmové animace zahrnuje také díla amatérských filmařů, kteří se při výběru námětů a formy zpracování mohli vždy vyjadřovat daleko svobodněji než jejich profesionální kolegové. Výsada tvůrčí nezávislosti se tak často projevovala kritickou angažovaností autorů, která charakterizuje i výběr tohoto pásma. Filmy v něm zahrnuté reflektují s různou mírou nadsázky a stylizace dobovou společenskou atmosféru, včetně aktuálních politických konfliktů nebo sociálních problémů.

Žena

Němá adaptace třetího románu z cyklu Čtyři evangelia Emila Zoly s názvem Pravda, který se neplánovaně stal spisovatelovým dílem posledním a vyšel posmrtně v roce 1903. Ač nejde o zpracování Dreyfusovy aféry, vykazuje Zolovo líčení justičního omylu silné autobiografické momenty.

Jako předfilm uvedeme:
Vidok, král Paříže
režie: Jean Kemm
Francie 1922 / 5 min. / 35 mm / torzo

Canterburské povídky

„Pasolini si zjevně nevěděl s anglickou předlohou rady, což ovlivnilo i jeho méně nápadité využití rámcového příběhu. Je zřejmé, že váhal s tím, zda mají jednotlivé příběhy jako u Chaucera vyprávět zástupci různých společenských vrstev, nebo zda má zachovat funkci autora jako trait dʼunion, jednotícího prvku všech příběhů filmu. Zvolil proto kompromis. Po úvodní scéně s poutníky, kteří se potkávají na cestě do Canterbury, svěřuje zbytek rámcového příběhu do rukou Chaucera, jehož hraje přirozeně on sám. Tím, že zde načrtl obraz distancovanějšího a statičtějšího autora, nás ušetřil mytologie čistého a inspirovaného umění. Jeho autor sedí za psacím pultem, čte Boccaccia (žánrový výjev je v rozporu s historickou skutečností), hraje si s kočkou či dostává vynadáno od své ženy. V závěru pak podepisuje své dílo společně s dodatečnou poznámkou: Zde končí Canterburské povídky vyprávěné z radosti z jejich vyprávění. Tímto polemickým dovětkem namířeným proti levicovým kritikům chtěl Pasolini znovu obhájit své právo těšit se z vlastních snů a přímo se politicky neangažovat.“
Maurizio Viano

Svědek, který nepromluvil

Film čerpá z událostí druhé světové války, kdy po Mussoliniho pádu začali italští fašisté znovu za podpory Němců upevňovat svoji moc. Vyprávění spojuje dvě dějové linie: milostný příběh krásné manželky lékárníka a řádění ferrarských fašistů, kteří jedné prosincové noci roku 1943 postříleli desítky občanů, nesouhlasících s jejich režimem. Závěr filmu, který se odehrává patnáct let po válce, varuje před faktem, že mnozí pachatelé válečných zločinů díky lhostejnosti většinové společnosti stále unikají spravedlnosti. Svědek, který nepromluvil, na jehož scénáři se podílel také Pier Paolo Pasolini, získal cenu za nejlepší debut na MFF v Benátkách 1960. Kromě politicky laděných filmů se Florestano Vancini – ač původně dokumentarista – věnoval i jiným žánrům (např. spaghetti western Tvář anděla) a příležitostně i herectví (Rosiho Ctihodné mrtvoly).

Kytice z Tisíce a jedné noci

„Směr, jakým se Kytice z Tisíce a jedné noci vyvíjí, je vždy výsledkem prvotní odchylky Osudu. Vše je normální a měřítkem této normality je sám Osud. Pak se stane něco neočekávaného. Osud se projeví nenormálním způsobem. Jen co se objeví první anomálie, následuje další a další, až se spojí v řetězec takových anomálií, který vytvoří, v narativní formě, nástin linie vyprávění.“
Pier Paolo Pasolini

„Kytice z Tisíce a jedné noci vyzdvihuje působení Osudu jako základní princip hry reality. V jistém smyslu se Pasolini navrací ke své staré realstické představě hledání podstaty za realitou zdání. Nejedná se tu však o marxistickou ekonomickou základnu ani o řecký mýtus. Novým mýtem se stává sám Osud. Náhodné životní události odhalí svůj skrytý řád teprve v horizontu všudypřítomného Osudu.“
Maurizio Viano

10/ Co je animace?

Anima(lab)
↓
10/ Co je animace?
pásmo filmů / celkem 57 min.

Sugar Hunter’s Feast
režie: Anna Slama – Marek Delong
ČR 2017 / 6 min. / DCP

Světlo proniká tmou
režie: Otakar Vávra – František Pilát
ČSR 1930 / 5 min. / 35 mm

Knot Capital
režie: Josef Mrva
ČR 2017 / 6 min. / DCP

Silnice zpívá
režie: Elmar Klos
ČSR 1937 / 4 min. / 35 mm

Barvy
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 5 min. / 35 mm

Malování do vzduchu
režie: Radek Pilař
ČSSR 1965 / 2 min. / 35 mm

Zdeňkovo křeslo
režie: Vít Pancíř
ČR 2005 / 12 min. / DCP

Obrázky
režie: Lucie Svobodová
ČSSR 1989 / 6 min. / DCP

No One Is an Island
režie: kolektiv BCAA system
ČR 2019 / 11 min. / DCP

Odhalení animace nebo její lepší vnímání vede k úvahám o roli animovaného objektu, zkoumání, zda jde o proces manipulace se samotným obrazem nebo například o 3D sochu. Výběr filmů se rozprostírá po celé století – od klipu kinetické světelné plastiky, retušování reklamy s poskakující pneumatikou a rané počítačové animace až po současné projekty spojené s klubovou hudbou a emo-romantickou uměleckou scénou.

Nejhorší člověk na světě

„Julie ve 12 kapitolách“ zní podtitul filmu o půvabné dívce, která se v životě stále hledá. Před třicítkou se ostatně obor studia i partner mění snadno; netřeba se věnovat něčemu, co vás nebaví, ani se zaklesnout ve vztahu bez jiskry. Mladický elán i bezstarostnost ale jednoho dne vyprchají, zrovna ve chvíli, kdy Juliino zmatené srdce tápe… Joachim Trier dokazuje, že hranice mezi romantickou komedií a odstíněným dramatem je skutečně jen pomyslná.

David a Sandy

Celovečerní kreslený film David a Sandy vychází ze stejnojmenného polského seriálu, jehož hlavními hrdiny jsou chlapec David a jeho zvířecí kamarádi Pipsi a Sandy. Uprostřed džungle se setkávají s podivnými tvorečky z vesmíru, kteří hledají čarovnou perlu, jež je klíčem k pokladům Země. Perla se však dostane do rukou zlotřilého Bosse, který loví divoká zvířata a svou touhou po bohatství ohrozí život celé džungle.

Jeden svět dětem

moderované pásmo dokumentárních filmů pro děti / tematický workshop / 9+

Jeden svět dětem

moderované pásmo dokumentárních filmů pro děti / tematický workshop / 9+