Program

10/2014 (Změnit)
  • 40. týden
  • Pá 03/10

    Diktátor

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → The Great Dictator
    USA 1940 / CZT / 117 min. / 35mm
    Hrají → Charles Chaplin, Paulette Goddardová, Chester Conklin, Jack Oakie

    Nepokrytou parodii na Hitlera natočil Chaplin navzdory Goebbelsovu vyhrožování, proti odporu Hollywoodu, který striktně dodržoval americkou vládou vyhlášenou neutralitu, neboť se obával o zbytek svých evropských trhů, i navzdory zastrašování ze strany kongresové komise pro neamerickou činnost. Ve svém druhém zvukovém, ale prvním mluveném filmu, v němž současně sehrál dvojroli – holič je k nerozeznání podobný Hynkelovi –, se Chaplin předvedl nejen jako vynalézavý scenárista (poprvé zde používá detailně vypracovaný scénář, prolínající několik dějových rovin), ale též jako nedostižný imitátor a mistr mimického umění, využívající jak prostředky slapsticku, tak i politické satiry.

  • 41. týden
  • Po 06/10

    Letní hokej

    Režie → Rozálie Kohoutová – Tomáš Bojar
    ČR 2019 / 75 min. / DCP / 9+
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Mladí hokejisté z východočeského Náchoda se v létě 2017 vypravili do dalekého Maroka na tréninkový kemp. Nepřijeli sem jen hrát hokej, ale hlavně se zblízka seznámit s místními lidmi a jejich způsobem života. O několik měsíců později zase maročtí hokejisté zamíří do Čech. Film zobrazuje jejich postupné sbližování, první konflikty i občasné chvíle porozumění a napojení.

  • Út 07/10

    Animovaný dokument

    Cyklus → Paralelní kino

    Animovaný dokument se v posledních letech stává čím dál tím výraznějším fenoménem nejen ve světě ale i na poli české autorské animované produkce. Médium animace umožňuje autorům přistoupit k vybraným tématům často originálním a velmi otevřeným způsobem – reálné tváře ustupují do pozadí, do popředí se dostává autentický hlas a samotný obsah výpovědi. Bylo by však mylné domnívat se, že animovaný dokument je žánrem pouze posledních let. Jak dokazují i bohaté sbírky NFA, historie animace a dokumentu se prolínala již od jejich úplných počátků. Projekci uvádí Eliška Děcká.


    Parazit

    Režie → Bong Joon-ho
    Původní název → Gisaengchung
    Jižní Korea 2019 / CZT / 132 min. / DCP
    Hrají → Song Kang-ho, Lee Sun-kyun, Cho Yeo-jeong

    Cannes 2019 – Zlatá palma za nejlepší film.

    „Být parazitem znamená stravovat se u druhého.“

    „Člověk je veš svého bližního. Jinými slovy: bližní je jeho hostitelem.

    „Parazit nikdy není bezprostřední, vždy je prostředníkem. Má vztah ke vztahu, odkazuje k odkazu, je naroubován na určitý kanál.“

    „Evoluce plodí parazity, kteří zase generují další evoluci.“

    „Tomu, kdo jí u stolu hostitelova (může to být labužník a zároveň třeba i dobrý bavič) říkáme parazit. Zvířátko žijící na úkor svého hostitele, měnící jeho situaci až na hranici smrti, ano, to je parazit. Rámus, splývavé mrmlání či náhlý hluk, jenž nanovo přerušuje naše rozhovory nebo odchytává naše vzkazy… i to je parazit. My to ale nechápeme. Proč jedním a týmž slovem nazývat člověka, živočicha nebo i přenos po vlnách? Na naši hostinu dorazil Tartuffe, Sókratés, bratři Josefovi. Takové hostiny nikdy neskončí podle plánu.“
    Michel Serres (1930–2019), Le parasite (1980)

    „Ani parazitem zplozený nový řád není imunní vůči poruchám. Řád může být každým okamžikem obsazen a pozměněn parazitem novým.“
    Wolfgang Ludwig Schneider (K figuře parazita u Michela Serresa)

  • St 08/10

    Psycho

    Režie → Alfred Hitchcock
    Původní název → Psycho
    USA 1960 / CZT / 104 min. / 35mm / EF
    Hrají → Anthony Perkins, Janet Leighová, Martin Balsam, John Gavin

    „Truffaut obdivuje Hitchcocka právem. Má ho za génia, jímž skutečně byl. Dokázal experimentovat uprostřed naprosto zkomercionalizovaného průmyslu. To bylo moc těžké. A když vidíte Psycho – já bych ho mohl vidět pořád – tento jedinečný, neuvěřitelný film... Ten lakomý pán ho natočil za vlastní peníze! Představte si: malý štáb a taková logika, taková přesnost, taková posedlost, pokud jde o filmovou kvalitu! Obdivuji ten film.“
    Ingmar Bergman

  • Čt 09/10

    Monsieur Verdoux

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → Monsieur Verdoux
    USA 1947 / CZT / 116 min. / 35mm
    Hrají → Charles Chaplin, Martha Rayeová, Marilyn Nashová

    O svém plánu natočit dokumentární film o Landruovi, pověstném francouzském vrahovi žen, se na podzim roku 1942 zmínil Orson Welles na návštěvě u Chaplina. Ten mu nápad odkoupil a realizoval jej v roce 1946 jako hraný film Monsieur Verdoux, po němé Pařížské maitrese (1922) druhý snímek z pěti, jejichž hrdinou není ikonický tulák s buřinkou. Výhrady obávané Breenovy cenzurní komise, která (kromě řady dílčích, směšně moralistních výhrad) shledala projekt „protispolečenským“ ve svém celku, byly předzvěstí mrazivého přijetí na tiskové konferenci před premiérou v dubnu 1947. Na pranýři se neocitnul jen film sám, ale i jeho autor, který se z největšího miláčka Ameriky stal v očích médií salonním komunistou a sexuálním zvrhlíkem. Pravda ovšem je (a v dnešní zcela odlišné společenské atmosféře si to možná mnoho diváků ani neuvědomí), že nonkonformismus, typický již pro Chaplinovy starší práce, prezentuje Chaplinův Verdoux s černohumornou nonšalancí, jaká musela být pro puritánskou americkou veřejnost v předvečer studené války až pobuřující. Nicméně ani socialistický „tábor míru“ nebyl příliš nadšen Chaplinovým pacifistickým apelem, neznajícím žádný spravedlivý boj za pokrok (a individualismem elegantního vraha už vůbec ne), aféry však využil k halasné podpoře umělce pronásledovaného Trumanovou „imperialistickou“ administrativou; díky tomu bylo u nás možné jeho film vidět, ačkoli mezi americkou a českou premiérou se odehrál únorový převrat roku 1948. Co platilo už o Diktátorovi - totiž, že jedině Chaplin mohl přijít s tak ožehavým námětem na komedii a proměnit jej v dílo s nadčasovou platností – platí i pro snímek Monsieur Verdoux; dnes je počítán mezi jeho nejlepší.

  • Pá 10/10

    Havran

    Režie → Henri-Georges Clouzot
    Původní název → Le Corbeau
    Francie 1943 / CZT / 93 min. / 35mm
    Hrají → Pierre Fresnay, Ginette Leclercová, Pierre Larquey

    „Nedávno dávali večer v Cinematéce Havrana, jehož dialogy jsem ve třinácti uměl nazpaměť. Šel jsem teď na něj s obavami i se zvědavostí, a byl to velký emocionální zážitek. Ten film je mistrovské dílo, nezměnil se. Je dokonalý, hluboký, citlivý a silný.“
    François Truffaut v dopise režisérovi z 28. září 1964

    Městem se šířící anonymní dopisy s podpisem Le Corbeau (Havran) se stanou nejen příčinou mnoha zvratů, ale i tragédií, divák je unášen k dramatickému vyvrcholení ve stupňujícím se napětí, uvědomuje si, čeho všeho jsou jeho sousedé (případně on sám) schopni. Situace Němci okupované a morálně zdevastované Francie je nevyřčená, ale citelná.

  • 42. týden
  • Po 13/10

    Nic a kocour Herkules

    Režie → Boris Bunějev
    Původní název → Děrevňa Utka
    SSSR 1976 / český dabing / 79 min. / 35mm / 6+
    Hrají → Oxana Dubeňová, Rolan Bykov, Jevdokija Alexejevová, Georgij Milljar
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Malá Olja tráví letní prázdniny u babičky na odlehlé ruské vesnici. Dřevěná chalupa je zvláště v noci plná nezvyklých zvuků, které jitří dívčinu fantazii. A když pak jednou v kozím chlívku objeví neobvykle oděného mužíka, jehož jméno údajně zní Nic, je jasné, o koho se jedná – o domácího skřítka. Film se vyznačuje podmanivou atmosférou, založenou nikoliv na dokonalých efektech, ale na znalosti dětské duše.

  • Út 14/10

    Zuřící býk

    Režie → Martin Scorsese
    Původní název → Raging Bull
    USA 1980 / CZT / 119 min. / 35mm
    Hrají → Robert De Niro, Cathy Moriartyová, Joe Pesci

    Iracionální zápas boxerského šampiona (jemuž byl předobrazem slavný Jake LaMotta) v jeho snaze dosáhnout vnitřní mír. S důrazem na formu používá Scorsese box jako nástroj poznání násilných sklonů v člověku. Za dokonalý herecký výkon získal Robert De Niro Oscara, dalšího obdržela Scorseseho stálá střihačka Thelma Schoonmakerová.

  • Čt 16/10

    Hostem u Švankmajerů (nekomentovaná prohlídka)

    Cyklus → Švankmajer 85

    Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara / ČSR 1964 / 12 min.
    Johann Sebastian Bach Fantasia g moll / ČSR 1965 / 9 min.
    Rakvičkárna / ČSR 1966 / 10 min.
    Byt / ČSR 1968 / 13 min.
    Zahrada / ČSR 1968 / 16 min.
    Do pivnice / ČSR 1982 / 15 min.
    Jídlo / ČSR 1992 / 16 min.
    35mm

    „Filmová tvorba Jana Švankmajera, při vší nepředvídatelnosti a klikatosti svého vývoje, přec jeví určité základní proměny svého zacílení a vlastního smyslu. Dalo by se říci, že tímto předělem je právě film Zahrada. Jako by zde byl ukončen jakýsi proces zrání, ukončeno období nediferencované infantilní agresivity, jako by zde počal přesun k zralejším postojům ke skutečnosti, jejíž obrysy – konkrétní iracionality – jsou odhalovány s rostoucím nadhledem. Agresivní šok stále více ustupuje intervencím humoru v jeho nejobjektivnějších polohách.“
    Ludvík Šváb

  • 43. týden
  • Po 20/10

    Kameraman Očko v říši hub

    Cyklus → Ponrepo dětem

    pásmo krátkých filmů / 35mm / animační dílna / 3+

    Rek a mravenci / r. Romuald Kłys / Polsko 1986 / 9 min.
    Kameraman Očko v říši hub / r. Heino Pars / SSSR 1964 / 21 min.

    Chodíte do lesa na houby? A nechtěli byste je poznat zase z trochu jiného pohledu? Tentokrát se můžete v estonském animovaném filmu vypravit na zajímavou cestu s kameramanem Očkem, který odhalí určitě něco nového o říši hub. A jak se účinně bránit mravenčím kusadlům vám ukáže pes Rek. Po projekci následuje animační dílna se sdružením Ultrafun.

  • Út 21/10

    Socialismus odjinud

    Cyklus → Paralelní kino

    Tesfaye Sinke / Addis Ababa
    1986 / 27 min. / 35mm
    Edgardo Díaz / Zkrocení tmy
    1976 / 42 min. / 35mm

    Etiopie a Portugalsko. Filmy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let mapují odkaz socialismu v těchto zemích. Jejich autory jsou studenti FAMU z Etiopie a Argentiny, kteří odešli studovat do Československa film díky nadstandardním diplomatickým vztahům, jež Československo v té době intenzivně pěstovalo. Svou situaci „exotických studentů“ se tito mladí filmaři rozhodli zúročit zprostředkováním kultury, z které pocházeli nebo k ní měli blízký vztah. Chtěli tak československým divákům představit kultury a politické situace, o nichž se tehdy ve střední Evropě vědělo pramálo, ale které sehrály svou klíčovou roli v dynamice studené války. Dozvídáme se o aktivitách komunistů a antifašistů mezi negramotnými portugalskými rybáři či o urbanistických představách výstavby Addis Abeby v době socialistické diktatury. Autorům se bezpochyby podařilo ztvárnit situace, které by se úplným outsiderům jen tak nenaskytly. Jde tu o propagandu státního socialismu a politickou objednávku nebo důležité dokumenty dekolonizačního procesu? Do jaké míry mohli mladí režiséři prosazovat svoje autorské představy a politické názory? Po promítání, které uvedou kurátorka Tereza Stejskalová a historička Marta Edith Holečková, bude následovat diskuse s hosty.


    Myslet jako hora

    Režie → Alexander Hick
    Původní název → So denken wie der Berg
    Německo – Kolumbie 2018 / 91 min. / DCP

    Aravakové jsou strážci lesa a ledu nejvyšších hor v Kolumbii – Sierra Nevada de Santa Marta. Poprvé v historii pozvali filmaře, Alexandra Hicka, aby navštívil nejvzdálenější komunity a posvátná místa v srdci území, z něhož čerpají svou spiritualitu. Dokumentární film vypráví příběh o vytrvalé bojovnosti nutné při ochraně přírody, příběh o cestě prostorem a časem: od břehů Karibiku až ke hvězdám, které osvětlují noci na ledovci, od setkání Aravaků s prvními kolonizátory až po ukončení guerillových bojů v řadách FARC a návrat domů.
    Alexander Hick vystudoval výtvarné umění v Mnichově a Barceloně, a dokumentární film v Mnichově a v Ciudad de México. Je držitelem certifikátu IFMGA pro horské vůdce a spoluzakladatelem berlínského uměleckého kolektivu Flipping the Coin. Myslet jako hora je jeho druhým celovečerním filmem.
    Projekce ve spolupráci s Agosto Foundation.

  • St 22/10

    Světla ramp

    Režie → Charles Chaplin
    Původní název → Limelight
    USA 1952 / CZT / 129 min. / 35mm
    Hrají → Charles Chaplin, Claire Bloomová, Buster Keaton, Sydney Chaplin

    Po třech dlouhých komediích na vážné téma přistoupil Chaplin (již v roce 1948) k přípravě Světel ramp, vážného dramatu s jedinou komickou scénou, která ovšem vešla do dějin – nejen pro historický fakt, že si v ní Chaplin poprvé a naposled zahrál po boku Bustera Keatona (někdejšího Friga), ale hlavně proto, že je skutečně neodolatelná. Pro některé historiky jsou Světla ramp poslední bezezbytku zdařilou Chaplinovou režijní prací. Děj sepsal Chaplin nejprve v prozaické formě, rozsahem připomínající spíš román a obsahující řadu motivů, které se ve filmu nevyskytují a sloužily hlavně pro lepší vcítění Chaplinových partnerů, především Claire Bloomové v její životní roli ochrnuté mladé baletky. Chaplin sám si zahrál hlavní mužskou postavu varietního klauna Calvera, opuštěného vrtkavou komickou múzou a utápějícího své hoře v alkoholu; postavu, do níž se promítly jeho vlastní traumata i životní tragédie jeho otce. Hudbu musel Chaplin poprvé zkomponovat již před počátkem natáčení, neboť měla sloužit i k podkreslení téměř půlhodinové baletní scény s newyorskými tanečníky André Eglevským a Melissou Haydenovou. V hotovém filmu z ní sice zbyl jen zlomek, zato ve zbytku filmu má hudba výsadní místo – jak se sluší na žánr melodramatu a na snímek, v němž se objeví romantická postava mladého skladatele (ve ztvárnění Sydneyho Earle Chaplina). Klaunovo jméno odkazuje ke Kristově kalvárii, podobný odkaz najdeme již v mezititulku prologu filmu Kid (1920) v souvislosti s martyriem Kidovy matky.

  • 44. týden
  • Po 27/10

    Pohádky naruby

    Režie → Jacob Schuh – Jan Lachauer
    Původní název → Revolting rhymes
    Velká Británie 2016 / český dabing / 60 min. / DCP / 6+
    Cyklus → Ponrepo dětem

    Nemohlo to se Sněhurkou a Karkulkou být celé trochu jinak? O tom se můžete přesvědčit ve filmové adaptaci moderních pohádek britského spisovatele Roalda Dahla. Obě slavné hrdinky jsou zde dobrými kamarádkami a jejich příběh vypráví samotný vlk. Jak jejich příběhy dopadnou? Pohádky naruby vynesly studiu Magic Light Pictures nominaci na Oscara a řadu významných ocenění. Po projekci následuje animační dílna.

  • Pá 31/10

    Parazit

    Režie → Bong Joon-ho
    Původní název → Gisaengchung
    Jižní Korea 2019 / CZT / 132 min. / DCP
    Hrají → Song Kang-ho, Lee Sun-kyun, Cho Yeo-jeong

    Cannes 2019 – Zlatá palma za nejlepší film.

    „Být parazitem znamená stravovat se u druhého.“

    „Člověk je veš svého bližního. Jinými slovy: bližní je jeho hostitelem.

    „Parazit nikdy není bezprostřední, vždy je prostředníkem. Má vztah ke vztahu, odkazuje k odkazu, je naroubován na určitý kanál.“

    „Evoluce plodí parazity, kteří zase generují další evoluci.“

    „Tomu, kdo jí u stolu hostitelova (může to být labužník a zároveň třeba i dobrý bavič) říkáme parazit. Zvířátko žijící na úkor svého hostitele, měnící jeho situaci až na hranici smrti, ano, to je parazit. Rámus, splývavé mrmlání či náhlý hluk, jenž nanovo přerušuje naše rozhovory nebo odchytává naše vzkazy… i to je parazit. My to ale nechápeme. Proč jedním a týmž slovem nazývat člověka, živočicha nebo i přenos po vlnách? Na naši hostinu dorazil Tartuffe, Sókratés, bratři Josefovi. Takové hostiny nikdy neskončí podle plánu.“
    Michel Serres (1930–2019), Le parasite (1980)

    „Ani parazitem zplozený nový řád není imunní vůči poruchám. Řád může být každým okamžikem obsazen a pozměněn parazitem novým.“
    Wolfgang Ludwig Schneider (K figuře parazita u Michela Serresa)