Od Renoira k Bracovi

Na palubu!, nenápadný mistrovský film Guillauma Braca ještě stihl premiérové uvedení na loňském Berlinale, hned poté přišla pohroma jménem Covid. Rok a půl trvalo, než se jeden z nejlepších filmů roku 2020 dočkal širší mezinárodní kinodistribuce. V červenci 2021 je z něj už bezmála snímek historický. Film, u nějž si člověk řekne: ano, takhle jsme směli zažívat letní měsíce před pandemií, takto svobodně jsme se mohli pohybovat, být spolu, hádat se… A „zahákovat“ (koho, co). Francouzské slovo abordage je možné číst, stejně jako české „zahákování“, ve vícero významech, včetně toho milostného. (Český distribuční název je, jako většinou, poněkud prostší.)

 

 „Co mi dalo chuť dělat filmy: vyjít ven, zachytit světlo, vylákat život, z určitého prostoru či okamžiku vymámit jeho kouzlo. Někdy si říkám, že něco krásnějšího, než je Výlet do přírody, snad nikdy za celé dějiny filmu nevzniklo. Jak je možné, aby jeden tak krátký film v sobě soustředil tolik nádherných věcí?

Pro Na palubu! nebyl Výlet do přírody záměrnou inspirací; je to prostě film, jaký člověku nejde z mysli. Jsem posedlý emocemi a pocity, jaké se dostaví, jakmile opustíme všednodennost.

I tam, kde něco zbabrají, zůstává Renoir na straně svých hrdinů. Tahle jeho demokratičnost, tenhle přístup mne oslovuje moc.“

Guillaume Brac (březen 2021)

 

Renoirův ani ne čtyřicetiminutový klasický film promítneme v Ponrepu bezprostředně před Bracovým „výletem do přírody“.

Seznam filmů