Cinefest 2020 – Film a satira

„Co smí satira?“ tázal se přední autor tohoto literárního žánru Kurt Tucholsky, aby si mohl (pro jistotu) sám odpovědět: „Všechno!“ Zbývá dodat: Jistě, ale na vlastní riziko! Obvykle nemalé.

 

Zatímco doktor Divnoláska se učí, jak si „nedělat problémy a mít rád bombu“, je pěstování satiry v literatuře, stejně jako ve filmu, tím nejspolehlivějším prostředkem, jak si problémy dělat. Ve Spojených státech za časů studenoválečnické bombománie, jak nám ukazuje Stanley Kubrick. V post-nixonovské Americe let sedmdesátých, viděné Robertem Altmanem. V kinematografii socialistického realismu po česku, karikovaného jízlivým famákem Pavlem Juráčkem. Wolfgang Staudte kritizuje lokajskou dušičku německého oportunisty, ochotného ke všem podlostem, Richard Oswald prušáckou fetišizaci uniforem. Poválečnému západoněmeckému „hospodářskému zázraku“ se vysmívají Kurt Hoffmann a Bernhard Wicki. A otázku nejzásadnější, totiž, zda být či nebýt, si klade Ernst Lubitsch na jevišti světa, který dopustil Hitlera.

 

Cinefest 2020 – týdenní exkurze do dějin světového filmu… a do politických a společenských dějin dvacátého století, jak ho viděli satirikové.

 

Cinefest je přehlídka (nejen) německého filmového dědictví, kterou Národní filmový archiv každoročně pořádá ve spolupráci s hamburským badatelským centrem CineGraph (Hans-Michael Bock, ředitel; Erika Wottrichová, organizace; Swenja Schiemannová, koordinace). Dramaturgie české části Milan Klepikov.