Perný den

černobílý, hudební, komedie, přístupný, 1:1,75, 2-D, BRD-K, Dolby Digital, dlouhý – 87 min.

Původní název: A Hard Day’s Night. Země původu: Velká Británie. Výrobce: Proscenium Films. Rok výroby: 1964. Premiéra: (obnovená) 12.3.2015; (původní) 23.7.1965. Monopol: AČFK (do 29.2.2016. Mluveno: anglicky (české titulky). – Projekt 100-2015

AUTOŘI: Scénář: Alun Owen. Režie: Richard Lester. Kamera: Gilbert Taylor. Hudba: Písně: John Lennon, Paul McCartney. Hudební režie: George Martin. Výprava: Ray Simm. Kostýmy: Julie Harrisová. Střih: John Jympson. Zvuk: H.L. Bird, Stephen Dalby. Producent: Walter Shenson. České titulky: Petr Putna (Filmprint Digital).

HERCI: John Lennon (John), Paul McCartney (Paul), George Harrison (George), Ringo Starr (Ringo), Wilfrid Brambell (Paulův dědeček John), Norman Rossington (Norm), John Junkin (Shake), Deryck Guyler (policejní seržant), Anna Quayleová (Millie), Victor Spinetti (televizní režisér), Phil Collins, Kenneth Haigh, Susan Hampshireová, Richard Lester.

CENY: Oscar: (nominace) nejlepší původní scénář (Alun Owen), nejlepší hudba. Cena BAFTA: (nominace) nejlepší herecké naděje (John Lennon, Paul McCartney, George Harrison, Ringo Starr).

Černobílý nízkorozpočtový snímek Richarda Lestera Perný den z roku 1964 je dnes už klasickým dílem v žánru hudebních filmů, který dosud neztratil své kouzlo, hravost a energii. Zábavným způsobem dokumentuje jeden den skupiny The Beatles. Samotné natáčení probíhalo chronologicky a trvalo sedm týdnů. Scenáristu Aluna Owena si vybrali protagonisté mj. pro jeho schopnost reprodukovat specifika liverpoolského nářečí. Owen strávil s členy kapely hodně času a vytvořil dialogy, které odpovídaly jejich naturelu. – John, George a Ringo prchají před fanynkami na nádraží. Ve vlaku do Londýna, kde mají odehrát koncert v přímém televizním přenosu, se setkají s Paulem a jeho dědečkem a se svými hašteřícími se manažery. Starý pán, kterého má vnuk na starosti, vypadá jako typický gentleman, ale má zlomyslný talent na vytváření zmatků, bizarních situací a svérázných podvodů. Ani muzikanti nejsou žádní svatoušci a s gustem pokoušejí oba manažery i neurotického televizního režiséra. Každý z nich má své vlastní problémy, ale dokáží si s gustem dělat legraci sami ze sebe. Opravdu perný den skupiny končí televizním vystoupením před křičícími a hysterickými divačkami v londýnském divadle Scala a následným úprkem před fanynkami. – Snímek přibližuje fenomén beatlemanie a s postupujícím časem získal díky své autentičnosti i rozměr zajímavé dobové výpovědi. Jméno skupiny nezazní ani jednou; nápis The Beatles se objeví pouze ve studiu na Ringově bubnu a v závěru na helikoptéře. Richard Lester natočil díky úspěchu Perného dne s Beatles ještě obdobně laděný titul Pomoc! (1965, Help!). – Film je uváděn v rámci Projektu 100-2015 v restaurované digitální kopii v rozlišení 4K.

RICHARD LESTER (nar. 19.1.1932, Filadelfie, Pensylvánie) vyrůstal v předměstském Jenkintownu. Jako zázračné dítě byl v patnácti přijat na Pensylvánskou univerzitu v rodném městě, kde vystudoval klinickou psychologii (1947-51). Praxi však neprovozoval a raději se věnoval svým hudebním zálibám. Živil se jako pianista v nočních klubech a nastoupil v místní TV stanici jako pomocná síla. Přes práci asistenta a produkčního se záhy uplatnil jako autor i režisér živě natáčených pořadů. Jako novinář se dostal do Londýna a od roku 1955 tu působil v nově založeném kanálu ITV. Po nezdařeném pokusu o vlastní estrádní pořad (The Dick Lester Show) se na něho obrátil komik Peter Sellers s žádostí o vytvoření komediálního seriálu ve stylu nesmírně populárního rozhlasového pořadu The Goon Show. Výsledkem byly úspěšné pořady The Idiot Weekly, Price 2d (1956, Týdeník idiotů, cena 2 pence), A Show Called Fred (1956, Show jménem Fred) a Son of Fred (1956, Fredův syn), na nichž spolupracoval jako režisér a producent a v nichž vedle Sellerse účinkovali např. Graham Stark a Spike Milligan. Režijně se podílel i na dalších seriálech, mj. na kriminálním Mark Saber (1954) a na komediálních After Hours (1958-59, Po zavírací době; + spol. sc., spol. prod.) a Room at the Bottom (1964, Místo dole; + prod.). S Peterem Sellersem znovu spolupracoval na krátké grotesce Hop a skok a stop, natočené za dva dny na londýnském předměstí, která vzbudila zaslouženou pozornost (mj. nominace na Oscara) a dostala se do kin. Prosadil se dvěma úspěšnými filmy skupiny Beatles, v nichž plně uplatnil svůj smysl pro fyzický humor a groteskní nadsázku. Mnohé z jím použitých postupů (využívání různých záběrových úhlů při snímání živých vystoupení či frenetický střih) se staly základem pozdější klipové estetiky. Mezi beatlesovskými snímky vzniklo jeho nejvýše ceněné dílo Fortel a jak ho získat (Zlatá palma na MFF v Cannes). Veselohernímu žánru zůstal do konce kariéry až na výjimky věrný, ale jeho další výtvory se vyznačují značnou nevyrovnaností. Vedle ambiciózních nezdarů (Jak jsem vyhrál válku, Obývací ložnice) mezi nimi najdeme např. i jeden z nejlepších amerických filmů konce 60. let Petulie, přesvědčivě zachycující ovzduší tehdejší doby. Pozdější Lesterova tvorba přinesla jednoznačný příklon k mainstreamu a také poměrně zdařilé výlety do jiných žánrů, ať ke katastrofickému filmu (Ohrožení Britannicu) nebo westernu (Butch a Sundance: Začátky). Největší divácký ohlas měly jeho adaptace známých předloh Tří mušketýrů a Supermana. Pravidelně se vracel k natáčení reklamních spotů, jimiž v 60. letech začínal a jež měly zásadní vliv na podobu jeho filmů. Režijní dráhu se rozhodl ukončit po tragické nehodě blízkého přítele, herce Roye Kinneara, který podlehl zraněním po pádu z koně při natáčení Návratu mušketýrů. Byl průvodcem pětidílného dokumentárního seriálu BBC o historii britského filmu Hollywood U.K. (1993). Za celoživotní tvorbu byl vyznamenán Kristiánem na pražském Febiofestu (2013), jehož osobně převzal, a Cenou LAFCA (2013). Ve spolupráci s režisérem Stevenem Soderberghem vznikla kniha jejich rozhovorů, nazvaná Getting Away with It (1999, Jak to zvládnout) a doplněná Soderberghovým deníkem z doby, kdy zanevřel na hollywoodský systém. Od srpna 1956 je Lesterovou manželkou tanečnice a choreografka Deirdre Smithová, s níž vychoval dvě děti. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) kr. f. Hop a skok a trop (1959, The Running Jumping & Standing Still Film; + spol. sc., kam., hudba, spol. střih, herec), hudební komedie Jazzová revue (1962, It’s Trad, Dad!), pokračování klasické komedie ze smyšleného velkovévodství Myš, která řvala, nazvané The Mouse on the Moon (1963, Myš na Měsíci), v němž Sellersovy postavy ztělesnili Margaret Rutherfordová a Ron Moody, hudební komedie Perný den (1964, A Hard Day’s Night; + herec) se skupinou Beatles, adaptace divadelní hry Ann Jellicoeové Fortel a jak ho získat (1965, The Knack… and How to Get It; + herec) s Ritou Tushinghamovou, další film s Beatles, opět nazvaný podle jejich písně Pomoc! (1965, Help), adaptace jevištního muzikálu A Funny Thing Happened on the Way to the Forum (1966, V Římě na place byla legrace – TV) se Zerem Mostelem, Philem Silversem a Busterem Keatonem, přepis satirického románu Patricka Ryana How I Won the War (1967, Jak jsem vyhrál válku; + prod. – TV) s Michaelem Crawfordem a Johnem Lennonem, drama nešťastně provdané dívky a rozvedeného lékaře, natočené v San Franciscu, Petulia (1968, Petulie – TV) s Julií Christieovou a Georgem C. Scottem, surrealistická komedie o životě hrstky obyvatel v troskách Londýna po nukleární válce The Bedsitting Room (1969, Obývací ložnice; + prod.) s Ritou Tushinghalmovou a Ralphem Richardsonem, originální dvoudílná adaptace slavného Dumasova románu Tři mušketýři (1973, The Three Musketeers) a Tři mušketýři II. díl (1974, The Four Musketeers) s Michaelem Yorkem, Oliverem Reedem, Richardem Chamberlainem, Frankem Finlayem a Raquel Welchovou, katastrofický film Ohrožení Britannicu (1974, Juggernaut) s Richardem Harrisem, Omarem Sharifem a Davidem Hemmingsem, kostýmní parodie Royal Flash (1975 – V) s Malcolmem McDowellem, parafráze slavné zbojnické legendy Robin and Marian (1976, Robin a Mariana – V) s Seanem Connerym a Audrey Hepburnovou, adaptace jevištní komedie Terrence McNallyho z prostředí newyorských pánských lázní The Ritz (1976) s Jackem Westonem a Ritou Morenoovou, western o známých lupičích Butch and Sundance: The Early Days (1979, Butch a Sundance: Začátky – TV) s Tomem Berengerem a Williamem Kattem, drama z posledních dnů Batistova režimu, nazvané Cuba (1979) s Seanem Connerym a Brooke Adamsovou, dobrodružné filmy Superman II (1980 – V), jehož režii převzal po Richardu Donnerovi, a Superman III (1983 – V) s Christopherem Reevem v titulní úloze, bláznivá kriminální komedie Finders Keepers (1984, Prachy v rakvi – TV), chabý pokus o navázání na mušketýrské filmy The Return of the Musketeers (1989, Návrat mušketýrů – TV) se stejným hereckým obsazením, kr. dok. Paul McCartney (1989) a navazující dok. záznam z úspěšného světového turné bývalého Brouka Get Back (1991, Get Back), do nějž zařadil i záběry z vlastních beatlesovských filmů.     -mim-