Perleťový knoflík

barevný, dokumentární esej, 12 nevhodný pro děti, 1:1,85, 2-D, DVD-K, BRD-K, dlouhý – 82 min.

Původní název: El botón de nácar. Země původu: Francie, Chile, Španělsko. Výrobce: Atacama Productions / Valdivia Film / Mediapro / France 3 Cinéma. S účastí France Télévisions / CNC / Consejo Nacional de la Cultura y las Artes / Ciné Plus / WDR / Radio Télévision Suisse. Rok výroby: 2015. Premiéra: 3.12.2015. Monopol: Film Europe. Mluveno: španělsky, kawésqarsky (české titulky). – Voda nemá jen paměť. Voda má i hlas.

AUTOŘI: Scénář: Patricio Guzmán. Režie: Patricio Guzmán. Kamera: Katell Djianová. Hudba: Miguel Miranda, José Miguel Tobar, Hughes Maréchal. Různé skladby a písně. Výprava: Pamela Chamorroová. Střih: Emmanuelle Jolyová, Patricio Guzmán. Zvuk: (design) Jean-Jacques Quinet; Álvaro Silva Wuth. Vizuální efekty: (koordinátorka) Manon Le Basová. Výkonný producent: Adrien Oumhani. Producentka: Renate Sachseová. Koproducenti: Bruno Bettati, Fernando Lataste, Jaume Roures Llop, Daniel Goudineau. České titulky: Šárka Holišová (Filmprint Digital).

ÚČINKUJÍCÍ: (hlas) Patricio Guzmán (spíkr); Martin G. Calderon, Gabriela Pateritoová, Emma Maligová, Gabriel Salazar, Claudio Mercado, Raul Zurita, Cristina Calderonová, Adil Brkovic, Javier Rebolledo, Juan Molina, Raul Beas.

LOKACE: Chile – Patagonie, poušť Atacama.

CENY: 65. MFF v Berlíně: Stříbrný medvěd za scénář (Patricio Guzmán), Cena ekumenické poroty (hlavní soutěž). – César: (nominace) nejlepší dokument.

 

Chilský režisér Patricio Guzmán ve svých dokumentárních esejích konfrontuje lidské osudy se silou a vlastnostmi přírodních elementů, zásadně formujících jeho vlast. Vytváří vizuálně podmanivé obrazy a s osobitým přístupem se vyrovnává s tíživými událostmi chilské historie. Po meditativním dokumentu Nostalgia de la luz (2010; Nostalgie po světle), inspirovaném zářemi hvězd, natočil ve stejném duchu snímek Perleťový knoflík, v němž je prostředníkem sdělení voda. Zabývá se jejími podobami, silou, zvuky a pohybem, ale také „historií, hlasem a pamětí“. Rozsáhlé vodní plochy totiž utvářejí přes čtyři tisíce kilometrů rozeklaného chilského pobřeží (pro natáčení byl vytvořen velký originální model Chile malířkou Emmou Maligovou) a jsou jeho největší přirozenou hranicí. – Guzmán se obrací k několika přímým potomkům indiánů-vodních kočovníků, téměř vymřelým původním obyvatelům Patagonie. Ti vodní živel vnímají jako nedílnou součást bytí; věří, že duše zemřelých předků jsou hvězdy a že voda má hlas, jímž můžeme slyšet zmizelé. Indiáni byli od devatenáctého století decimováni osadníky, kteří toto soužití s vodou a hvězdami narušili. Režisér konfrontuje jejich přirozený život s chilskou historií až do vlády Salvadora Allendeho a autoritářského režimu generála Augusta Pinocheta. – Název snímku odkazuje na příběh místního Indiána Jemmyho Buttona. Ten dostal od kapitána FitzRoye (1805-1865) na cestu do Evropy, kde se měl „zcivilizovat“, perleťový knoflík jako platidlo; muž se však po návratu domů nikdy nevyrovnal s dočasným vykořeněním a ztratil svou identitu. Podobný knoflík se nedávno našel na mořském dně „přirostlý“ ke kolejnici, k nimž se přivazovala těla umučených politických vězňů shazovaná z vrtulníků do moře. Dokumentarista celý postup likvidace rekonstruuje a hovoří s těmi, kteří teror přežili, i s těmi, kteří mu nevědomě „sloužili“. – Guzmán promyšleně kombinuje historii s etnografií, politikou, mystikou, poezií, vizionářstvím a s vesmírným výzkumem (právě z observatoře ve vyprahlé poušti Atacama byla objevena voda ve vesmíru). Nezahlcuje fakty a archiváliemi, sází na obrazotvornost, na prosté výpovědi, na emotivní komentář (jejž sám čte) a na hudební složku.          -kk-

PATRICIO GUZMÁN (vl. jm. Patricio Guzmán Lozanes, nar. 11.8.1941, Santiago de Chile) studoval v letech 1960-65 divadelní vědu, historii a filozofii na Chilské univerzitě v rodném městě. Po studiích začal s přáteli natáčet krátké 8mm filmy. V témže období v letech 1963–66 souběžně studoval na Filmovém institutu Chilské pontifikální katolické univerzity opět v Santiagu de Chile. Odjel do Španělska, kde pracoval v Madridu pro reklamní agenturu a kde vystudoval v letech 1966-1969 režii na Oficiální filmové škole v Madridu. Počátkem 70. let se vrátil do Chile a v roce 1972 natočil dokument o vládě Salvadora Allendeho První rok. Po prvním dílu dokumentární trilogie Bitva o Chile, jejž produkoval Chris Marker, byl v novém režimu zatčen a uvězněn. Po propuštění v roce 1973 mohl vycestovat a působil v politickém exilu ve Francii a Španělsku. Kromě natáčení působí jako pedagog a přednáší po celém světě. Dnes žije v Paříži. Je představitelem investigativního politického a sociálního dokumentu a také klasikem latinskoamerické kinematografie. Z mnoha mezinárodních filmových ocenění uveďme Cenu FIPRESCI na MFF v Mannheimu za První rok, Zvláštní cenu poroty na MFDF v Lipsku za první díl Bitvy o Chile a tamtéž Stříbrnou holubici za Chile, neústupná paměť, Evropskou filmovou cenu za dokument za film Nostalgie po světle, Stříbrného medvěda za scénář a Cenu ekumenické poroty na MFF v Berlíně za Perleťový knoflík. – Filmografie: (režie, scénář či podíl na něm, není-li uvedeno jinak) (krátké dokumenty) Le train de la victoire (1964, Vlak vítězství; r. Joris Ivens; kam.), Vive la libertad! (1965, Ať žije svoboda!), Electroshow (1966), Oscar Saa, el tecnico de las estrellas (2010, Oscar Saa, technik hvězd; + střih), Maria Teresa y la enana marron (2010, Marie Tereza a hnědý trpaslík; + spol. střih.), José Maza, el viajero del cielo (2010, José Maza, nebeský cestovatel; + spol. střih), Chile, una galaxia de problemas (2011, Chile, galaxie problémů; + spol. střih), Astronomos de mi barrio (2011, Astronomové z mého okolí; + spol. střih); (středometrážní dokumenty) Pueblo en vilo (1995, Lidé v trní), Chile, la memoria obstinada (1997, Chile, neústupná paměť), La isla de Robinson Crusoe (1999, Ostrov Robinsona Crusoa; + kam.), Madrid (2002, Madrid; + kam.), Mi Julio Verne (TV-2005, Můj Jules Verne), (celovečerní dokumenty): La respuesta de octubre (1972, Říjnová odpověď), Primer año (1973, První rok), La batalla de Chile: La lucha de un pueblo sin armas – Primera parte: La insurreción de la burguesía (1975, Bitva o Chile: Boj lidu beze zbraní – První část: Povstání buržoazie), La batalla de Chile: La lucha de un pueblo sin armas – Segunda parte: El golpe de estado (1976, Bitva o Chile: Boj lidu beze zbraní – Druhá část: Státní převrat), La batalla de Chile: La lucha de un pueblo sin armas – Tercera parte: El poder popular (1979, Bitva o Chile: Boj lidu beze zbraní – Třetí část: Lidová moc), México precolombino (TV-1985, Předkolumbovské Mexiko), En nombre de Dios (1986, Ve jménu Božím; + spol. prod.), La cruz del Sur (1991, Jižní kříž; + výprava, prod.), Invocación (2000, Výzva; spol. r. Héctor Fáver), El caso Pinochet (2001, Případ Pinochet), Salvador Allende (2004; + spol. kam.), Nostalgia de la luz (2010, Nostalgie po světle; + spol. střih), Perleťový knoflík (2015, El botón de nácar; +  spol. střih); (krátké hrané filmy) La tortura y otras formas de diálogo (1968, Mučení a jiné formy dialogu), El paraíso ortopédico (1969, Ortopedický ráj), El cobrador (1994, Dirigent; r. Edgardo Viereck; herec), Vivir al día (1996, Žít pro dnešek; r. Edgardo Viereck; herec); (celovečerní hrané filmy) dobrodružné mystické drama o cestovateli, který hledá v amazonské džungli pozůstatky předkolumbovské kultury, La rosa de los vientos (1983, Větrná růže), Moon over Parador (1988, Měsíc nad paradorem; r. Paul Mazursky; herec).   -jš-