Okno do dvora

barevný, kriminální thriller, adaptace, 12 nevhodný pro děti, 1:1,66, 2-D, mono, dlouhý – 112 min.

Původní název: Rear Window. Země původu: USA. Výrobce: Paramount Pictures / Patron. Rok výroby: 1954. Premiéra: (původní) III. 1990, (obnovená) 22.1.2015. Monopol: AČFK (do 31.12.2015). Mluveno: anglicky (české titulky). – Projekt 100-2015

AUTOŘI: Námět: Cornell Woolrich – povídka It Had to Be Murder (1942, Určitě to byla vražda). Scénář: John Michael Hayes. Režie: Alfred Hitchcock. Kamera: Robert Burks. Hudba: Franz Waxman. Různé skladby a písně. Výprava: Hal Pereira, Joseph MacMillan Johnson. Kostýmy: Edith Headová. Střih: George Tomasini. Zvuk: Loren L. Ryder, Harry Lindgren, John Cope. Masky: (supervize) Wally Westmore. Zvláštní fotografické efekty: John P. Fulton. Technický poradce: Bob Landry. Producent: Alfred Hitchcock. České titulky: Dana Hábová (Linguafilm).

HERCI: James Stewart (L.B. Jeff Jeffries), Grace Kellyová (Lisa Carol Fremontová), Wendell Corey (Thomas J. Doyle), Thelma Ritterová (Stella), Raymond Burr (Lars Thorwald), Judit Evelynová (slečna Osamělá), Ross Bagdasarian (skladatel), Georgine Darcyová (slečna Urostlá), Alfred Hitchcock (muž ve skladatelově bytě).

CENY: Cena NBR, Cena NYCC: nejlepší herečka (Grace Kellyová, spol. s filmy The Country Girl a Dial M for Murder). – Oscar: (nominace) nejlepší režie (Alfred Hitchcock), nejlepší scénář (John Michael Hayes), nejlepší kamera (Robert Burks), nejlepší zvuk (Loren L. Ryder). Cena BAFTA: (nominace) nejlepší film.

Klasické dílo Alfreda Hitchcocka Okno do dvora (1954) vychází z jednoduché zápletky, jež umožnila slavnému filmaři skloubit napětí s humorem a ironií a využít schopnost logického rozvíjení děje s mnoha odbočkami (týkajícími se zejména osudů různých nájemníků), s úspornou charakterizací postav, s břitkými dialogy a s rafinovaným stupňováním divákových obav o sympatické hrdiny. – Fotoreportér Jeffries (zvaný Jeff) má po úrazu nohu v sádře. Je odkázán na kolečkové křeslo ve svém bytě v Greenwich Village a na pomoc ošetřovatelky Stelly a milenky, atraktivní a obětavé Lisy Fremontové. Z nudy pozoruje dění za okny bytů i na dvoře činžovního domu. Začne podezírat obchodního cestujícího odnaproti, že kvůli milence zabil manželku. Sledováním se utvrdí ve svém přesvědčení, i když mu jeho přítel, detektiv Doyle, nevěří. Nakonec se ocitne v ohrožení Lisa i on sám. Vrah Lars Thorwald ho vyhodí z okna ještě než je zadržen policií. Jeff má teď v sádře obě nohy. Kromě jiných věcí pochopil, že se nemusí bát případného sňatku s Lisou, která prokázala smysl pro dobrodružství. K lepšímu se změní i poměry řady epizodních postav. – Celý snímek byl natočen v ateliéru, kde nechal Hitchcock zbudovat jedenatřicet bytů. Dnes může působit poněkud zastarale, což mu naopak pro vnímavého diváka dodává další rozměr a nostalgické kouzlo. Je uváděn v rámci Projektu 100-2015.

ALFRED HITCHCOCK (vl. jm. Alfred Joseph Hitchcock, nar. 13.8.1899, Leytonstone, Londýn – zem. 29.4.1980, Los Angeles, na selhání ledvin) pracoval po středoškolských studiích pět let jako úředník v telegrafní společnosti. Kreslil ze záliby karikatury pro různé časopisy a stal se výtvarníkem filmových mezititulků. U filmu už zůstal. Pracoval jako scenárista, výtvarník a byl asistentem režiséra Grahama Cuttse. V polovině 20. let začal samostatně režírovat. Zprvu natáčel snímky různých žánrů, ale postupně v jeho tvorbě převážily příběhy lidí v mezních situacích, většinou falešně obviněných a pronásledovaných jak rozličnými padouchy, tak ochránci zákona. Hitchcockovo jméno se stalo synonymem pro řemeslně dokonalé thrillery, v nichž je divák nezadržitelně vtahován do děje. V roce 1939 byl jako nejznámější britský režisér angažován producentem Davidem O. Selznickem do Hollywoodu, kde až na několik výjimek (Pod obratníkem Kozoroha, Tréma, Zběsilost) pracoval do konce života. Od druhé poloviny 40. let byl také producentem svých filmů a jeho postavení mu zaručovalo nebývalou míru kontroly nad vlastní tvorbou. Ve většině svých děl se z pověrčivosti objevoval v němých epizodních úlohách (vesměs na začátku, aby zbytečně nerozptyloval diváckou pozornost). V 50. letech zahájil dlouholetou spolupráci s televizí. Kromě režie pilotního dílu seriálové antologie Suspicion (Podezření) a jedné epizody seriálu Startime (Čas hvězd) propůjčil své jméno populárním seriálům Alfred Hitchcock Presents (1955-62, Alfred Hitchcock uvádí), do něhož sám režíroval osmnáct půlhodinových epizod, a The Alfred Hitchcock Hour (1962-65, Hodinka s Alfredem Hitchcockem – TV). Několik let po Hitchcockově smrti byly jeho původní proslovy kolorovány a použity jako úvody nově natočených epizod seriálu Alfred Hitchcock Presents (1985-88, Příběhy Alfreda Hitchcocka – TV). Hitchcock byl během své kariéry pětkrát nominován jako režisér na Oscara (Mrtvá a živá, Záchranný člun, Rozdvojená duše, Okno do dvora, Psycho), ale nikdy ho nezískal. Za celoživotní dílo byl vyznamenán mj. Pamětní cenou Irvinga G. Thalberga (1967), Cenou D.W. Griffitha (1967), francouzským Řádem Čestné legie (1971), Cenou Cecila B. DeMillea (1971) a Cenou Amerického filmového institutu (1978). Několik měsíců před smrtí jej anglická královna povýšila do šlechtického stavu. Jeho manželkou byla od prosince 1926 scenáristka Alma Revilleová, která s ním spolupracovala na řadě jeho snímků; o jejich soužití vznikl životopisný hraný snímek Hitchcock (2012, Hitchcock; r. Sacha Gervasi). Jejich dcera Patricia Hitchcocková (nar. 1928) působila v 50. letech jako herečka, mj. v otcových filmech Cizinci ve vlaku, Psycho a v několika epizodách jeho TV antologií. Z množství hitchcockovských monografií připomínáme publikaci Petera Bogdanoviche The Cinema of Alfred Hitchcock (1962), knihu Françoise Truffauta Le cinéma selon Hitchcock (1966, Truffaut/Hitchcock – Rozhovory, česky 1987), soubor studií Robina Wooda Hitchcock’s Films (2002, Alfred Hitchcock a jeho filmy, česky 2003) a obsáhlé biografie Donalda Spota The Dark Side of Genius (1983, Temná stránka génia) a Patricka McGilligana Alfred Hitchcock: A Life in Darkness and Light (2003, Alfred Hitchcock: Život ve tmě a světle). O „mistru hrůzy“ vznikla rovněž řada dokumentárních filmů, např. Alfred Hitchcock (TV-1973; r. Richard Schickel – TV) a dvoudílný dokument BBC, nazvaný Hitch (TV-1999; r. Tim Kirby – TV). – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) melodramatický příběh dvou tanečnic Bludiště lásky (1925, The Pleasure Garden/Irrgarten der Leidenschaft), natočený v německé koprodukci, obdobně laděný koprodukční snímek Skalní orel (1926, The Mountain Eagle/Der Bergadler), první typicky hitchcockovské dílo Příšerný host (1926, The Lodger: A Story of the London Fog; + herec) s Ivorem Novellem v roli muže, o němž se všichni domnívají, že je hledaným hromadným vrahem, drama morálního úpadku vyloučeného studenta Downhill (1927, Na šikmé ploše) s Ivorem Novellem, společenské drama podle hry Noëla Cowarda Žena se špatnou pověstí (1927, Easy Virtue; + herec) s Isabel Jeansovou, příběh ze zákulisí profesionálního boxu Světový champion (1927, The Ring; + sc.), drama podle divadelní hry Edena Phillpottse Farmářova žena (1928, The Farmer’s Wife; + sc.), příběh milionářské dcery, která uvěří zvěstem o nastalé chudobě a hledá si zaměstnání, Rozmary bohaté ženy (1928, Champagne; + spol. sc.), romantické drama …a neuveď nás v pokušení (1929, The Manxman) s Carlem Brissonem a Anny Ondrákovou, první zvukový film Její zpověď (1929, Blackmail; + sc., herec) s Anny Ondrákovou v roli dívky zapletené do vraždy, dva skeče pro hudební film Radio revue (1930, Elstree Calling), drama podle divadelní hry Seana O’Caseyho Juno and the Paycock (1930, Juno a páv; + spol. sc. – V), soudní drama Proces Mary Baringové (1930, Murder!; + spol. sc., herec), natáčené souběžně v německé verzi, filmový přepis hry Johna Galsworthyho The Skin Game (1931, Boj na nůž; + spol. sc.) s Edmundem Gwennem, dobrodružství manželského páru na cestě kolem světa Rich and Strange (1932, Co moře pohltí; + spol. sc. – V), kriminální snímek o dopadení lupičského gangu Number Seventeen (1932, Číslo sedmnáct; + spol. sc.), romantický hudební film Waltzes from Vienna (1933, Vídeňské valčíky) s Edmundem Gwennem a Esmondem Knightem v rolích Johanna Strausse otce a syna, významný kriminální film The Man Who Knew Too Much (1934, Muž, který věděl příliš mnoho) s Lesliem Banksem a Peterem Lorrem, klasický špionážní snímek Třicet devět stupňů (1935, The 39 Steps; + herec) s Robertem Donatem a Madeleine Carrollovou, další špionážní film Čtyři vyzvědači (1936, Secret Agent) s Johnem Gielgudem, Madeleine Carrollovou, Robertem Youngem a Peterem Lorrem, thriller podle Conradova románu Tajný agent, nazvaný Sabotage (1936, Sabotáž) se Sylvií Sidneyovou a Oscarem Homolkou, příběh mladíka neprávem podezíraného z vraždy Young and Innocent (1937, Mladý a nezkušený; + herec – V), další klasické dílo The Lady Vanishes (1938, Zmizení staré dámy; + herec – TV) s Margaret Lockwoodovou, Michaelem Redgravem a Paulem Lukasem, přepis románu Daphne du Maurierové Jamaica Inn (1939, Hospoda Jamajka) s Charlesem Laughtonem a Maureen O’Haraovou, první hollywoodský snímek podle jiného úspěšného románu du Maurierové Rebecca (1940, Mrtvá a živá; + herec – TV) s Joan Fontaineovou a Laurencem Olivierem, špionážní film Foreign Correspondent (1940, Zahraniční dopisovatel; + herec – V) s Joelem McCreaem, manželská komedie Mr. & Mrs. Smith (1941, Pan a paní Smithovi; + herec – TV) s Robertem Montgomerym a Carole Lombardovou, psychologické kriminální drama Suspicion (1941, Podezření; + herec – TV) s Joan Fontaineovou a Carym Grantem, příběh neprávem obviněného dělníka Saboteur (1942, Sabotér; + herec – V) s Robertem Cummingsem, drama patologického vraha s mistrně vystiženou atmosférou kalifornského městečka Ani stín podezření (1942, Shadow of a Doubt; + herec) s Josephem Cottenem a Teresou Wrightovou, drama trosečníků v Atlantiku podle původního námětu Johna Steinbecka Lifeboat (1944, Záchranný člun; + herec – TV), propagandistické krátké hrané filmy na podporu francouzského odboje Bon voyage (1944, Šťastnou cestu) a Aventure malgache (1944, Madagaskarské dobrodružství), realizované v Anglii, formálně vytříbené psychologické kriminální drama Spellbound (1945, Rozdvojená duše; + herec – TV) s Ingrid Bergmanovou, Gregorym Peckem a výtvarnou spoluprací Salvadora Daliho, špionážní drama z jižní Ameriky Notorious (1946, Pochybná žena; + prod., herec – TV) s Ingrid Bergmanovou, Carym Grantem a Claudem Rainsem, soudní drama The Paradine Case (1947, Případ Paradineová; + herec – TV) s Gregorym Peckem a Alidou Valliovou, první barevný snímek podle hry Patricka Hamiltona, odehrávající se v bytě se skrytou mrtvolou a natočený v osmi desetiminutových záběrech, Rope (1948, Provaz; + spol. prod., herec – TV) s Jamesem Stewartem a Farleyem Grangerem, kostýmní drama z Austrálie na počátku 19. století Under Capricorn (1949, Pod obratníkem Kozoroha; + spol. prod., herec – TV) s Ingrid Bergmanovou a Josephem Cottenem, thriller z hereckého prostředí Stage Fright (1949, Hrůza na jevišti; + prod., herec – TV) s Richardem Toddem a Marlene Dietrichovou, kriminální film podle románu Patricie Highsmithové Strangers on a Train (1951, Cizinci ve vlaku; + prod., herec – V) s Farleyem Grangerem a Robertem Walkerem, psychologické drama z kanadského Quebecu I Confess (1953, Zpovídám se; + prod., herec – TV) s Montgomerym Cliftem v roli kněze, který odmítne vyzradit zpovědní tajemství, jež by vedlo k objasnění zločinu, kriminální drama podle úspěšné hry Fredericka Knotta, natočené jako plastický film, Dial M for Murder (1954, Vražda na objednávku; + prod., herec – V) s Rayem Millandem a Grace Kellyovou, mistrovské dílo Okno do dvora (1954, Rear Window; + prod., herec) s Jamesem Stewartem v úloze fotografa, který je svědkem vraždy v protějším bytě, romantická komedie z francouzské Riviéry To Catch a Thief (1955, Chyťte zloděje!; + prod., herec – TV) opět s Carym Grantem a Grace Kellyovou, černá komedie o trampotách s ukrytím mrtvoly The Trouble with Harry (1955, Potíže s Harrym; + prod., herec – TV) s Edmundem Gwennem a debutující Shirley MacLaineovou, nová verze jeho předválečného filmu The Man Who Knew Too Much (1955, Muž, který věděl příliš mnoho; + prod., herec – V) s Jamesem Stewartem a Doris Dayovou, realistické drama hudebníka nevinně nařčeného ze dvou ozbrojených loupeží The Wrong Man (1956, Nepravý muž; + prod., herec – TV) s Henrym Fondou, mistrovské psychologické drama Vertigo (1958, Vertigo; + prod., herec) s Jamesem Stewartem a Kim Novakovou, příběh reklamního pracovníka, omylem považovaného za špiona, Na sever Severozápadní linkou (1959, North by Northwest; + prod., herec) s Carym Grantem, vrcholné dílo Psycho (1960, Psycho; + prod., herec) s Anthonym Perkinsem v nezapomenutelné titulní úloze schizofrenika, katastrofický horor podle povídky Daphne du Maurierové Ptáci (1963, The Birds; + prod., herec) s Tippi Hedrenovou a Rodem Taylorem, příběh kleptomanky Marnie (1964; + prod., herec – V) s Tippi Hedrenovou a Seanem Connerym, špionážní drama Torn Curtain (1966, Roztržená opona; + prod., herec – V) s Paulem Newmanem a Julií Andrewsovou, špionážní film podle románu Leona Urise o pozadí kubánské krize Topaz (1969; + prod., herec – V), thriller inspirovaný případem londýnského sadistického vraha žen Nevillea Heathe z konce 40. let Frenzy (1972, Zběsilost; + prod., herec – V) s Barrym Fosterem, thriller o falešné jasnovidce Family Plot (1976, Rodinné spiknutí; + prod., herec – V) s Barbarou Harrisovou.     -mim-