Mapy ke hvězdám

barevný, psychologický, tragikomedie, 15 přístupnost, 1:1,85, 2-D, Dolby Digital, dlouhý – 112 min.

Původní název: Maps to the Stars. Země původu: Kanada, SRN. Výrobce: Starmaps Productions / Integral Film. S účastí Téléfilm Canada. Ve spolupráci s VIP Cinema / Axone Invest / The Harold Greenberg Fund / The Movie Network / Movie Central. S účastí Canal Plus / OCS / The Canadian Film or Video Production Tax Credit. / Ontario Media Development Corporation. Pro Entertainment One. Ve spolupráci s Prospero Pictures / SBS Productions. Rok výroby: 2014. Premiéra: 30.10.2014. Monopol: CinemArt. Mluveno: anglicky (české titulky).

AUTOŘI: Scénář: Bruce Wagner. Režie: David Cronenberg. Kamera: Peter Suschitzky. Hudba: Howard Shore. Různé skladby a písně. Výprava: Carol Spierová. Kostýmy: Denise Cronenbergová. Střih: Ronald Sanders. Zvuk: Nicolas Cantin. Masky a účesy: Stéphan Dupuis. Vizuální efekty: (supervize) Jon Campfens; Switch VFX. Zvláštní efekty: (koordinátor) Warren Appleby. Koordinátor kaskadérů: Jamie Jones. Výkonní producenti: Renee Tabová, Benedict Carver. Producenti: Michel Merkt, Martin Katz, Saïd Ben Saïd. Koproducenti: Alfred Hurmer, Walter Gasparovic. České titulky: Jiří Šteffl; báseň Paula Éluarda v překladu Adolfa Kroupy (Filmprint Digital).

HERCI: Julianne Mooreová (Havana Segrandová), Mia Wasikowská (Agatha Weissová), Olivia Williamsová (Cristina Weissová), Evan Bird (Benjie Weiss), Sarah Gadonová (Clarice Taggartová), Niamh Wilsonová (Sam), Dawn Greenhalghová (Genie), John Cusack (dr. Stafford Weiss), Robert Pattinson (Jerome Fontana), Kiara Glascoová (Cammy), Carrie Fisherová (Carrie), Bruce Wagner (Benjieho řidič).

CENA: MFF v Cannes 2014: nejlepší herečka (Julianne Mooreová). Katalánský MFF v Sitges 2014: nejlepší herečka (Julianne Mooreová). Zlatý glóbus: (nominace) nejlepší herečka ve vedlejší roli (Julianne Mooreová).

Oceňovaný kanadský režisér David Cronenberg se scenáristou Brucem Wagnerem spojují v tragikomickém příběhu ze současného Hollywoodu Mapy ke hvězdám kritický pohled na „lidi od filmu“ s prvky řecké tragédie se složitými rodinnými vztahy. – Popálená osmnáctiletá Agatha Weissová se po sedmi letech v léčebně vrací do Hollywoodu. Zajímá se o mapu s domy hvězd. První cesta pronajatou limuzínou s řidičem Jeromem vede na místo, kde stál dům jejích rodičů a kde vyrůstala ona a její bratr, dětská seriálová hvězda Benjie. Vila však shořela a pozemek je prázdný. – Stárnoucí sebestředná herečka Havana Segrandová touží hrát v remaku filmu, v němž se v šedesátých letech proslavila její zesnulá matka Clarice. Ta se jí coby mladá žena nečekaně zjevuje, trápí ji a terorizuje ji. Havana i z tohoto důvodu dochází k Agathinu otci, módnímu terapeutovi hollywoodských hvězd Staffordu Weissovi. Jeho žena Cristina zatím pečuje o hereckou kariéru jejich třináctiletého syna Benjieho. Zpovykaný, inteligentní adolescent má už za sebou odvykací kúru, manýry rozmazlené herecké star a problém: zjevuje se mu jeho nedávno zemřelá fanynka Cammy. V jednom ze svých záchvatů se neúspěšně pokusí uškrtit mladičkého spoluherce, na něhož žárlí. Agatha se stane Havaninou osobní asistentkou a naváže erotický vztah s Jeromem, toužícím stát se scenáristou. Do Hollywoodu se vrátila požádat rodiče o odpuštění; před lety založila v jejich bývalé vile požár a pokusila se sebe a Benjieho „osvobodit“. Náhodou zjistila, že jejich rodiče jsou sourozenci, a touží po incestním vztahu s bratrem. Když vidí, jak se Havana záměrně pomilovala s Jeromem, zahodí prášky, herečku utluče a vydá se domů. Po konfliktu s rodiči vyhledá Benjiho. Cristina později před manželovýma očima uhoří v bazénu, Stafford zemře na předávkování a oba sourozenci spáchají sebevraždu… – Leitmotivem je báseň Paula Éluarda Svoboda, jež je často deklamovanou mantrou obou sourozenců. – David Cronenberg podává satirický, nelítostný obraz pokřivených mezilidských vztahů a charakterů v továrně na sny; mezi protagonisty není nikdo sympatický, snad jen Jerome. I on však postupně ztrácí odstup a podléhá všudypřítomné touze po slávě. Cynickému příběhu ubírá přesvědčivost těžko uvěřitelná zápletka s incestem.     -kat-

DAVID CRONENBERG (vl. jm. David Paul Cronenberg, nar. 15.3.1943, Toronto, Ontario, Kanada) pochází z umělecky založené židovské rodiny, jejíž předkové přišli z Litvy. Navštěvoval Torontskou univerzitu, kde se nejdřív věnoval biochemii, ale později přešel na studium anglické literatury. Už tehdy se zajímal o film a natočil dva 16mm experimentální snímky. Po vzoru newyorské podzemní scény založil s Iainem Ewingem, Bobem Fothergillem a Ivanem Reitmanem filmové sdružení Toronto Film Co-op. S minimálními prostředky režíroval celovečerní filmy Stereo a Zločiny budoucnosti, v nichž poprvé uplatnil svou zálibu ve sci-fi hororech, která až na výjimky prostupuje celou jeho tvorbou. Na začátku 70. let pracoval v kanadské televizi, kde nejdřív natáčel tzv. fillers (krátké přestávkové výplně na různá témata) a podílel se na pořadech Programme X, Peep Show a Teleplay. Vrátil se ke svým oblíbeným hororům, jež postupně zbavoval prvoplánového nánosu šokujících obrazů ve prospěch psychologické propracovanosti postav i příběhu a jimiž získal pověst kultovního tvůrce. Kromě řady nominací dostal za své snímky osmkrát kanadskou výroční cenu Genie, pětkrát za režii (Videodrom, Příliš dokonalá podoba, Nahý oběd, Crash, Pavouk), dvakrát za scénář (Příliš dokonalá podoba, Crash) a jednou za nejlepší film (Příliš dokonalá podoba). Na evropských festivalech sbíral ocenění za Mrtvou zónu (Cena kritiky na MFF v Avoriazu), za Příliš dokonalou podobu (Velká cena na MFF v Avoriazu), za Crash (Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes), za eXistenZ (Stříbrný medvěd za umělecký přínos na MFF v Berlíně) a za Pavouka (Cena za režii na MFF v Sitges). V amerických odborných kruzích slavil největší úspěchy s Příliš dokonalou podobou (Cena LAFCA za režii), s Nahým obědem (Ceny NSFC za scénář a režii, Cena NYFCC za scénář) a s Dějinami násilí (Cena NSFC za režii). Po několika odmítnutých projektech (mj. Flashdance, Policajt v Beverly Hills či Top Gun) natočil v Hollywoodu úspěšný horor Moucha, ale od té doby dává přednost tvůrčí nezávislosti. Na přelomu 80. a 90. let režíroval reklamní spoty (Ontario Hydro, Cadbury Caramilk, Nike) a epizody TV seriálů Friday the 13th (Pátek třináctého) a Scales of Justice (Váhy spravedlnosti). Také začal vystupovat jako herec ve filmech svých kolegů či v TV seriálech, např. Alias (uveden v TV) a Happy Town (Šťastné město). Za své dílo byl mj. vyznamenán na Flanderském MFF v Ghentu (2002), na FF ve Stockholmu (2005), americkou Národní filmovou radou (Cena Billyho Wildera 2005), francouzským Řádem Čestné legie (2009) a Řádem Kanady (2014). Na podzim 2014 vydal svůj první román Consumed (Stráveno), napsaný ve stylu jeho hororové filmové tvorby. Starší sestra, kostymérka Denise Cronenbergová, patří do okruhu jeho častých spolupracovníků stejně jako výtvarnice Carol Spierová, kameraman Peter Suschitzky a skladatel Howard Shore. Jeho první manželkou byla zvukařka Margaret Hindsonová (1970-77); jejich dcera Cassandra se vypracovala z asistentky režie na experimentální filmařku. V roce 1979 si vzal dokumentaristku Carolyn Zeifmanovou, s níž vychoval dvě děti; Caitlin se prosadila jako fotografka a Brandon se vydal v otcových šlépějích autorským hororem Antiviral (2012). – Filmografie: (krátké filmy; scénář, režie, kamera, střih, není-li uvedeno jinak): Transfer (1966; + prod.) o psychiatrovi pronásledovaném svým pacientem, From the Drain (1967, Z výlevky) o dvou válečných veteránech, kteří jsou při rozhovoru v prázdné vaně napadeni podivnou rostlinou; Jim Ritchie Sculptor (TV-1971, Sochař Jim Ritchie; + prod.), Letter from Michelangelo (TV-1971, Dopis od Michelangela; + prod.), Tourettes (TV-1971; + prod.), Don Valley (TV-1972; + prod.), Fort York (TV-1972; + prod.), Lakeshore (TV-1973, U jezera; + prod.), Winter Garden (TV-1972, Zimní zahrada; + prod.), Scarborough Bluffs (TV-1972, Útesy ve Scarborough; + prod.), In the Dirt (TV-1972, V hlíně; + prod.); (celovečerní filmy; režie, není-li uvedeno jinak) debut o skupině mladých lidí, podrobených pokusům s telepatií, Stereo (1969; + sc., kam., střih, prod., herec), další sci-fi o bizarní genetické katastrofě Crimes of the Future (1970, Zločiny budoucnosti; + sc., kam., střih, prod., herec), horor o vědci, který vyvine parazita, měnícího napadené lidi v sexuální maniaky, Shivers (1975, Mrazení; + sc., herec), drama ženy, žijící z krve svých milenců, Rabid (1976, Zuřivá; + sc.) s Marilyn Chambersovou, akční snímek z prostředí automobilových závodů Fast Company (1978, Rychlá společnost; + spol. sc.), horor o matce, která z potlačovaného vzteku rodí zrůdné vraždící potomky, The Brood (1979, Mláďata; + sc.) se Samanthou Eggarovou, úspěšný sci-fi thriller o lidech, kteří se dokážou napojit na nervový systém druhých, Scanners (1980; + sc. – V), jenž vedl k natočení dvou pokračování, příběh muže, který se dostává do vlivu halucinogenního televizního vysílání, Videodrome (1982, Videodrom; + sc., herec – TV) s Jamesem Woodsem, adaptace románu Stephena Kinga o učiteli, jenž po autonehodě získá schopnost číst lidské osudy, The Dead Zone (1983, Mrtvá zóna – V) s Christopherem Walkenem, remake klasického hororu podle povídky George Langelaana Moucha (1986, The Fly; + spol. sc., herec) s Jeffem Goldblumem, mistrovský psychothriller o morální a fyzické dezintegraci dvojčat-gynekologů Dead Ringers (1988, Příliš dokonalá podoba; + spol. sc., spol. prod., herec – V) s vynikajícím výkonem Jeremyho Ironse v ústřední dvojroli, volný přepis románu Williama S. Burroughse Naked Lunch (1991, Nahý oběd; + sc. – TV) s Peterem Wellerem, milostné drama podle hry Davida Henryho Hwanga M. Butterfly (1993 – V) s Jeremym Ironsem a Johnem Lonem, erotický thriller podle románu J.G. Ballarda Crash (1996, Crash; + sc., prod., hlas) s Jamesem Spaderem, sci-fi o návrhářce virtuálních her, polapené uvnitř jednoho ze svých výtvorů, eXistenZ (1999; + sc., spol. prod. – V) s Jennifer Jason Leighovou, kr. f. o skupině chlapců, kteří najdou starou kameru a rozhodnou se natočit film, Camera (2000; + sc.), psychologické drama mentálně postiženého člověka Pavouk (2002, Spider; + spol. prod.) s Ralphem Fiennesem, kriminální thriller o muži, skrývajícím svou násilnou minulost, Dějiny násilí (2005, A History of Violence) s Viggem Mortensenem, tříminutový segment At the Suicide of the Last Jew in the World in the Last Cinema in the World (U sebevraždy posledního žida na světě v posledním kině na světě; + sc., herec) z kolektivního filmu Chacun son cinéma (2007, Každému jeho film), drama z londýnského podsvětí Východní přísliby (2007, Eastern Promises) s Viggem Mortensenem a Naomi Wattsovou, drama o vzniku psychoanalýzy Nebezpečná metoda (2011, A Dangerous Method) s Viggem Mortensenem a Michaelem Fassbenderem v úlohách Sigmunda Freuda a Carla Junga, adaptace románu Dona DeLilla Cosmopolis (2012, Cosmopolis; + sc.) s Robertem Pattinsonem, drama ze zákulisí Hollywoodu Mapy ke hvězdám (2014, Maps to the Stars) s Julianne Mooreovou, Miou Wasikowskou a Johnem Cusackem, kr. f. o ženě, která chce odstranit jedno ze svých ňader, The Nest (2014, Hnízdo; + sc.; hlas), natočený v jediném záběru a uveřejněný na YouTube; (herec, není-li uvedeno jinak) Into the Night (1985, Do noci; r. John Landis – TV), Nightbreed (1990, Plod noci; r. Clive Barker – V), kr. f. Blue (1992; r. Don McKellar), Trial by Jury (1994, Porota; r. Heywood Gould – V), Henry & Verlin (1994; r. Gary Ledbetter), Boozecan (1994, Noční putyka; r. Nicholas Campbell), Zemřít pro (1995, To Die For; r. Gus Van Sant), Blood & Donuts (1995, Krev a koblihy; r. Holly Daleová), Moonshine Highway (TV-1996, Cesta Měsíčního svitu; r. Andy Armstrong – TV), The Stupids (1996, Blbouni; r. John Landis – TV), Smrtící léčba (1996, Extreme Measures; r. Michael Apted), The Grace of God (1997, Milost boží; r. Gérald L’Ecuyer), Last Night (1998, Poslední noc; r. Don McKellar – TV), I’m Losing You (1998, Ztrácím tě; r. Bruce Wagner; spol. prod.), Resurrection (1999, Vraždy podle Jidáše; r. Russell Mulcahy – V), The Judge (TV-2001, Soudce; r. Mick Garris – TV), Jason X (2001; r. James Isaac – V), Barney’s Version (2010, Barneyho ženy; r. Richard J. Lewis – V), Rewind (TV-2013, Cesta zpátky; r. Jack Bender).     -mim-