Leviatan

barevný, psychologický, 15 přístupnost, 1:2,35, 2-D, DVD-K, Dolby Digital, dlouhý – 142 min.

Původní název: Leviafan. Země původu: Rusko. Výrobce: Non-Stop Production. S podporou: Ministerstvo kultury Ruské federace / Fond kinematografie Ruské federace / Fond RuArts. Rok výroby: 2014. Premiéra: 13.11.2014. Monopol: Film Europe. Mluveno: rusky (české titulky). – Boj za lidská práva nikdy nekončí.

AUTOŘI: Scénář: Oleg Něgin, Andrej Zvjagincev. Režie: Andrej Zvjagincev. Kamera: Michail Kričman. Hudba: Philip Glass – skladby. Výprava: Andrej Ponkratov. Kostýmy: Anna Bartulliová. Střih: Anna Massová. Zvuk: Andrej Děrgačev. Vizuální efekty: (supervize) Dmitrij Tokojakov. Výkonná producentka: Jekatěrina Marakulinová. Producenti: Alexandr Rodňanskij, Sergej Melkumov. Koproducentka: Marianna Sardarovová. České titulky: Veronika Sysalová (Filmprint Digital).

HERCI: Alexej Serebrjakov (Kolja Sergejev), Jelena Ljadovová (Lilja), Vladimir Vdovičenkov (Dmitrij Selezňov), Roman Maďjanov (Vadim Šelevjat), Anna Ukolovová (Anžela), Alexej Rozin (Paša), Sergej Pochodajev (Roma), Sergej Bačurskij (Stěpanyč), Valerij Griško, Platon Kameněv, Lesja Kudrjašovová.

CENY: MFF v Cannes 2014: Cena za scénář (Oleg Něgin, Andrej Zvjagincev). Camerimage 2014, Bydhošť: Zlatá žába (Michail Kričman). Zlatý glóbus: nejlepší cizojazyčný film. – Oscar: (nominace) nejlepší cizojazyčný film. Cena BAFTA: (nominace) nejlepší cizojazyčný film. Ceny Evropské filmové akademie: (nominace) nejlepší film, nejlepší režie (Andrej Zvjagincev), nejlepší herec (Alexej Serebrjakov), nejlepší scénář (Oleg Něgin, Andrej Zvjagincev). Cena ISA: (nominace) nejlepší cizojazyčný film.

Název snímku Andreje Zvjaginceva Leviatan je odvozen od biblické příšery (podobné velrybě), jež je mj. popisována v Knize Jobově, kapitola 41 a jež představuje symbol nebezpečné moci, proti níž je nutné bojovat, byť s jen malou vyhlídkou na úspěch. Proto se také ve filmu několikrát objevuje v obraze kostra velryby vyvržené na břeh, proto se také hlavní hrdina Nikolaj Sergejev podobá Jobovi. Jako správný chlap se Kolja postavil proti starostovi Vadimu Šelevjatovi, který se rozhodl získat jeho pozemek s dřevěným domem na břehu zálivu Barentsova moře. Vadima při odvolání hájí u soudu jeho kamarád z vojny, moskevský advokát Dmitrij Selezňov. Odvolání je zamítnuto, ale Dima se nemíní vzdát. Má totiž doklady o starostově korupci a podvodech. – Kolja je pod chabou záminkou zatčen, ale Dima dosáhne jeho propuštění, neboť Šelevjat se zalekne a je ochoten zaplatit za pozemek odhadní cenu a ne pakatel odklepnutý soudem. Všemocný pletichář však zároveň zahájí protiofenzivu. – Dima se vyspí s Koljovou ženou Liljou, která má potíže s Koljovým adolescentním synem z prvního manželství Romou. – Kolja s Dimou, Liljou a rodinami přátel, dopravních policistů Paši a Stěpanyče, si vyjedou na piknik. Romka načapá Lilju s Dimou a opilý Kolja oba zbije. V noci se však muž se ženou usmíří. Vadim se svými bodyguardy nevybíravě zastraší Selezňova, který se vrátí do Moskvy. – Zoufalá Lilja se brzy ráno vydá k moři na útes… – Nešťastný Kolja strašně pije. Když je nalezeno Liljino tělo, je obviněn z její vraždy a odsouzen na patnáct let. Šelevjat slaví úspěch. – Na místě strženého Koljova domu vyroste kostel podle starostova slibu vladykovi. – Symbolický snímek se opírá o realistické vyprávění, přesvědčivě postihující situaci v postkomunistickém Rusku. Lidské, existenciálně působivé drama marné vzpoury a do očí bijící nespravedlnosti je depresivní podívanou, v níž všichni z beznaděje divoce popíjejí a v níž se uplatňují nejrůznější lidské emoce. Film byl úspěšně uveden na řadě festivalů, mj. i v Karlových Varech 2014.     -tbk-

ANDREJ ZVJAGINCEV (vl. jm. Andrej Petrovič Zvjagincev, nar. 6.2.1964, Novosibirsk, Novosibirská oblast) vystudoval hereckou fakultu na Novosibirském divadelním učilišti (1984) a hereckou fakultu na moskevském GITIS (1990). Podílel se jako herec na několika divadelních projektech a v době nouze účinkoval v reklamách. Objevil se v epizodních rolích TV seriálů Gorjačev i drugije (1992-94, Gorjačev a ti druzí), Buděm znakomy (1999, Seznámíme se) a Kamenskaja. Smerť i němnogo ljubvi (2000, Kamenskaja. Smrt a trochu lásky). Seznámil se s lidmi z televize REN TV a dostal tak příležitost k režii tří dílů krimiseriálu Čornaja komnata (TV-2000, Černý pokoj). Velký ohlas měl jeho celovečerní hraný debut Návrat, oceněný mj. Zlatým lvem na MFF v Benátkách 2003, cenou Evropský debut roku 2003 (EFA), Zvláštní cenou za režii a Cenou ekumenické poroty na Festivalu východoevropských filmů v Chotěbuzi 2003 a ruskou výroční cenou Nika za režii. Také jeho další snímky získaly řadu ocenění: Jelena – Zvláštní cena poroty v sekci Určitý pohled na MFF v Cannes 2011, ceny Nika za režii a za scénář, Cena NHK na MFF Sundance 2010, Leviatan – Cena za scénář na MFF v Cannes 2014, nominace na Evropskou filmovou cenu za nejlepší film, režii a scénář, nominace na Zlatrý glóbus za cizojazyčný film. Zvjagincev často spolupracuje se scenáristou Olegem Něginem, s kameramanem Michailem Kričmanem a se skladatelem Philipem Glassem. – Filmografie: (herec) Koťonok (1996, Kocourek; r. Andrej Popov), Širli-Myrli (1999; r. Vladimir Meňšov); (režie, není-li uvedeno jinak) komorní psychologické drama o tragickém výletů dvou synů s otcem, jehož neznají, Návrat (2003, Vozvraščenije), drama rodinné krize, způsobené přiznáním manželky, že čeká dítě s jiným mužem, Izgnanije (2007, Vyhoštění), kr. hraný film o rozpadu milostného vztahu, natočený ve Spojených státech, Apokryfa (2009, Apokryf), drama dobře situované ženy, žijící v odcizeném vztahu s vysoce postaveným manželem, Jelena (2011), kr. filmová etuda o ženě, která si najme detektiva na odhalení manželovy nevěry, Tajna (2011, Tajemství), psychologické drama, symbolizující na údělu muže, který se vzepře místnímu starostovi, stav společnosti v současném Rusku, Leviatan (2014, Leviafan; + spol. sc.).     -tbk-